Jarmila Podhorná
Komu se podařilo vidět pupenovou zahradu, kterou zřídila firma NADĚJE Mgr. Jarmily Podhorné v Brodku u Konice, jistě mi dá za pravdu, že je to unikát, zázrak, obdivuhodný výsledek práce, z něhož na člověka dýchá jistota, řád a jak jinak, naděje. Najdete zde keře a stromy, které znáte ze zahrádek i lesa, z mezí či parků.
Vysázené podle pravidel, jimž rozumí odborníci, ale jejichž kouzlu podlehne i laik. Slouží jako zdroj surovin, z nichž se vyrábějí přípravky, jež pomáhají vylepšit náš zdravotní stav, jde o příklad toho, jak z přírody čerpat moudrost, jak využívat nepřebernou škálu bohatství, jež pro nás má. Jarmila Podhorná toho o účincích bylin ví hodně a prostřednictvím svých produktů se s námi o sílu přírodní terapie dokáže rozdělit. Jejím největším uspokojením je, pokud pomůže člověku, pokud přispěje k jeho zotavení, dobré pohodě. Pupenová zahrada je obdivuhodným výsledkem spolupráce člověka a krajiny. Je to jeden z projektů, které vešly nejen do dějin podnikání u nás. V rozhovoru s Jarmilou Podhornou se však dočtete o ještě jednom, který již brzy bude sloužit všem, kteří se rozhodli důkladně pečovat o svou tělesnou schránku:
Již čtvrtým rokem dává své plody pupenová zahrada, kterou jste v roce 2016 dobudovali. K čemu slouží?
Zahrada pro pupeny byla vybudovaná jednak jako zdroj pupenů, ze kterých vyrábíme gemmoterapeutika, jednak jako studijní prostředek pro studenty i veřejnost. V době jarní z ní sklízíme pupeny, které nám slouží jako základ tinktur gemmoterapeutik.
Když jste ji začali v roce 2008 zakládat, věděli jste přesně, čím by se měla odměnit, co by měla poskytovat? Nebo jste ji dotvářeli takříkajíc za pochodu?
Vybudovat ji byl nápad Ing. Josefa Dostála, bývalého ředitele Průhonického parku, a jako její hlavní úkol jsme viděli to, že měla být zdrojem pupenů, které nám mají dát díky ekologickému ošetřování materiál pro výrobu zmíněných gemmoterapeutik.
Máte v plánu zpracovávat také úrodu, kterou zahrada dává? Třeba černý rybíz, květy lípy, maliny?
To ano. Kromě pupenů též využíváme dalších částí, které nám stromy a keře poskytují. Květy lípy sušíme, zaměstnanci využívají plodů aronie, černého rybízu a malin pro svou potřebu (třeba na sirupy a marmelády).
Co je na jejím chodu a udržování nejobtížnější?
Při ošetřování porostů musíme zabezpečit zavlažování, odplevelování a přihnojování. Při likvidaci škůdců a nemocí rostlin nám pomáhají odborníci z brněnské Mendelovy univerzity. Při jakýchkoli zásazích využíváme jen přírodní prostředky, ne ty chemické.
Nabízíte také k adopci stromy pro ty, kteří by zahradu a výrobu gemmoterapeutik rádi podpořili. Jakou formou? Jde o finanční částku, nebo si to lze odpracovat?
Nabízíme adopci stromů – vysokokmenů za cenu sazenice stromku 3000 Kč. Ještě máme určité množství těchto stromů volných a finance používáme na jejich údržbu.
Může tuto formu pomoci nabídnout jednotlivec nebo také firma například v rámci programu udržitelného rozvoje?
Obě možnosti platí. Tuto adopci může provést buď jedinec, nebo i firma.Kolik stromů je již takto ošetřeno? A v jakých finančních částkách se příspěvky pohybují?
Z celkového počtu 142 stromů je již adoptováno 53. Částky se pohybují od 3000 Kč do 5000 Kč.
Díky pupenové zahradě vznikají tinktury, které pomáhají udržovat lidský organizmus v kondici. Chystáte však další novinku, brzy uvedete do provozu stavbu s výjimečným posláním. Oč přesně půjde?
Tinktury ze zárodečných částí rostlin – gemmoterapeutika, která obsahují složky zabezpečující regeneraci organizmu a zároveň pomáhají řešit konkrétní zdravotní problémy, to je výsledek naší práce s pupeny. Díky těmto tinkturám využíváme získané prostředky na další rozvoj naší společnosti. Poslední takovou součástí firmy bude vystavěné regenerační centrum, které bude lidem pomáhat udržovat zdravotní stav.
Kdy byste rádi přijali první zájemce?
Objekt tohoto centra je již téměř dokončen, jsou nakoupeny i různé přístroje, avšak těžko přesně předpokládat, kvůli rozsahu projektu, kdy bude toto centrum zprovozněno. Určitě ale v létě nebo na podzim.
Jaké neduhy zde bude moci klient řešit? Co byste doporučila hodně vytíženým osobnostem z businessu ve vztahu k vašemu zařízení? Mohou absolvovat nějaký program na ozdravení, zmírnění stresu apod.?
Součástí tohoto centra bude diagnostické centrum, které bude zjišťovat stav jednotlivých orgánů a celého organizmu, dále přítomnost různých zátěží, jako jsou bakterie, viry, paraziti, ty se zde mohou také likvidovat. Dále zde budou přístroje na konkrétní regeneraci pohybového aparátu, cévního systému, imunity. Zájemci budou mít také možnost využít vířivky s ozonem, který likviduje bakteriální a virové zátěže a pomáhá zvyšovat imunitu organizmu. Zároveň zabezpečuje regeneraci. Toto budou moci absolvovat právě ti lidé, na nichž se v otázce ptáte, ke své regeneraci spolu s bylinkovými prostředky, které regeneraci doplní.
Sestavujete již pořadník prvních nadšenců?
O projektu jsou lidé informování z různých sdělovacích prostředků, článků, přednášek, ale pořadník dosud nevytváříme. Věřím, že toto zařízení bude náležitě využíváno a bude dodávat zdraví lidem přírodní cestou.
ptala se Eva Brixi
FT_3/20_06-07
Staré pověsti české očima malíře vtipálka
Hugo Kysilka je v mnohém velice zajímavý člověk. Jako vrcholový manažer působil v jedné nadnárodní firmě, a když nadešel důchodový věk, mnohem intenzivněji než dříve se začal věnovat malbě podle svých představ. Tak vznikla působivá dílka na spoustu zajímavých témat, která oslovila mnoho lidí, dokonce i ty, kteří k tomuto druhu umění neměli až dosud vyhraněný vztah, dokud nepoznali zvláštní styl a zaměření maleb autora, kde rozhodně nechybí vtip. Vzhledem k tomu, že je takzvaně na spadnutí vernisáž obrazů na téma Staré pověsti české očima Huga Kysilky, požádali jsme v této souvislosti malíře o následující rozhovor:
Vaše obrazy byly vždy svérázné a lidi se nad nimi bavili. Ale jak a kdy ve vás uzrálo téma Staré pověsti české?
No, po loňské výstavě obrazů v duchu Starého Žižkova jsem dostal nádhernou výpravnou knihu českých dějin. Ale počátky naší historie jsou tam velmi málo popsané, tak jsem si vzal na pomoc Staré pověsti české od Aloise Jiráska. Knihu, která naší generaci provázela, jsme měli i jako povinou četbu, mnozí se určitě rozpomenou. Znám dvě vydání tohoto díla. V jednom byla řada ilustrací od Mikoláše Alše a ve druhém od Jiřího Trnky. Napadlo mne tedy uvést některé Jiráskovy pověsti jaksi na „pravou míru“ a své ilustrace představit širší veřejnosti. Vycházím samozřejmě z Jiráska, a také z autorů Pověstí pražských. Podařilo se mi vytvořit na 15 obrazů, kde se snažím vše podle sebe historicky „narovnat“, samozřejmě s určitým nadhledem, a snad i patřičným vtipem; to byl i můj záměr a cíl. Zatím mohu prozradit jen to, že se mi podařilo zachytit naši historii od praotce Čecha až po rok 2006. Ale více už neřeknu, lepší bude to vidět.
Do jaké míry vaši tvorbu inspirovaly osobnosti, které se těmto historickým záležitostem věnovaly nejvíce, třeba Alois Jirásek?
V podstatě jsem si ty příběhy přetvořil vedený svojí fantazií. Je to ve skutečnosti velmi zábavné, když rozvíjíte dávný příběh nebo pověst uprostřed svých myšlenek, a přitom to můžete malovat. Ono přetváření, respektive narovnávání – navíc s nadsázkou – to mne na tom právě baví. Z druhé strany máme v naší historii neuvěřitelné ikony Husem počínaje přes Žižku, Karla IV, sv. Václava, Komenského až třeba po Masaryka s Havlem. Tady ale není co „narovnávat“, zde mám respekt a tyto osobnosti nechávám v klidu.
Když jste si zvolil toto pojetí české historie, co bylo vodítkem ještě před tím, než štětec nanášel první barvy na plátno?
Musím se přiznat, že nápady pro malování mi nechybějí. Když mne zaujala myšlenka vytvořit cyklus o Starých pověstech českých, chtěl jsem lidi hlavně pobavit. Samozřejmě nešlo hned sednout, nasadit plátno a začít malovat. Chvíli jsem přece jen přemýšlel, jak téma uchopit. Prolistoval jsem řadu knih a čekal, až mne to „nakopne“. Zatím mnoho kamarádů či přátel tento cyklus nezná, vlastně jen rodina, a jsem zvědavý, jak a zda se bude líbit. Souběžně s tímto souborem maluji věci a postavičky kolem varieté, tedy klauny a šašky, což je obrovské téma. Radost a smích, ale i smutek či láska zároveň. Rád zkouším i jiné malířské směry, takže i tyto nové věci bych chtěl na budoucí výstavě předvést. Takže když to shrnu, mými základními prioritami je malovat tak, abych pak uměl vykouzlit úsměv na tváři člověka. A to je i mou největší odměnou.
Vaše obrazy mají stále více obdivovatelů. Na co při samotné tvorbě kladete největší důraz?
Naivní umění má u nás obrovské malíře. Pro mne osobně jsou pilířem Lhoták a Hlinomaz, ale máme i dámy, jako například paní Srncovou. Ale v jiných evropských zemích je tento směr podle mne daleko populárnější než u nás. Ukrajinci, Rusové, Bělorusové, Bulhaři, Srbové i Gruzíni a Arméni naivnímu umění hodně fandí. V místech, kde žijí, jsem se seznámil osobně s řadou malířů, kteří jsou pro mne takovým jakýmsi učitelským základem. Všichni sázejí na barevnost, je tam nápad a nějaký příběh nebo hned příběhy, a toho se držím. Vím již, že moje plátna si zájemci kupují právě pro barevnost, optimizmus a veselost, a z toho mám radost. Z minulé výstavy o Starém Žižkově mi už zbyl pouze jeden obrázek, ostatní jsou mezi lidmi. Co víc si přát.
Kdy a kde se tedy budeme moci seznámit s vašimi novinkami, tedy obrázky ve stylu Starých pověstí českých?
Dostal jsem možnost vystavit obrazy na pár dní v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí v Praze v termínu od 20. do 23. dubna. Bude tam i pár obrazů jinak zaměřených z loňska a počátku letoška. Jsem samozřejmě rád za možnost vystavovat v historickém skvostu naší architektury i za to, že mám jak podporu pořadatelů, tak především partnerů, kterými jsou měsíčník Prosperita (a tedy i příloha Fresh Time), firmy Mecalva z Maroka, GASCONTROL, a. s., WECO Travel, Gasco Pardubice, E.A.T.H. Magna a. s., ENAS či tiskárna Calamarus Praha.
Můžete napovědět, v jakém duchu se tedy výstava uskuteční? Bude opravdu veselo?
Nevím, zda současná, nebo i budoucí generace bude ještě číst Aloise Jiráska a přemýšlet nad starými kronikami. Já však budu rád, pokud se aspoň nad obrazy vycházejícími z pověstí českých i pražských lidé pozastaví, a jak už jsem naznačil, zasmějí. Ale něco vám přeci jen k chystané výstavě napovím. U nově vznikajícího dílka Pověst o Golemovi, kde jsem zatím namaloval pouze pražskou staronovou sinagogu, chybějí postavy. Ty budou posléze před sinagogou, přičemž z okna bude křičet rabín na běžícího človíčka robustnější postavy mířícího za roh: „Běží kolem, běží kolem!“ Jenže ostatní věřící před sinagogou to uslyší jinak a budou pokřikovat: „Běží Golem, běží Golem!“ Takže i tak to mohlo být…
Už víte, čím nás překvapíte další rok?
To tedy zatím nevím, ale určitě s něčím přijdu. Mám strašně moc nápadů, ale hrozně málo času. K tomu mi přibývá objednávek, protože moje obrazy, jak čas a zkušenosti ukázaly, bývají vyhledávaným dárkem. Zamlouvají si je moji příbuzní a kamarádi, přátelé a bývalí spolupracovníci pro ty, které chtějí překvapit a rozveselit při příležitosti jejich významných výročí. Proto se určitě nebudu nudit.
připravil Jiří Novotný
FT_3/20_08-09
S filozofií značky DS napříč republikou
Značka DS je typickým představitelem francouzského stylu života. Za vznikem jednotlivých modelů stojí atributy, které oceňují ti, kteří si potrpí na osobitost, výjimečnost, design, neotřelost se špetkou praktického luxusu nebo hravost ve všemožných podobách. V České republice takových lidí není málo. Proto na náš trh před pár lety tato francouzská automobilová značka vstoupila s poměrně velkým očekáváním. Jejím cílem bylo přinést potěšení pro každý den. A povedlo se. Nejprve vzniklo zastoupení v Praze, ale ukázalo se, že je to málo. Letos přibyla Ostrava a počítá se s Brnem. Nejen to naznačila v rozhovoru Martina Bedrnová, ředitelka značky DS v České republice:
Francouzská automobilová značka DS se přiblížila zákazníkům z Moravy. V Ostravě jste otevřeli autorizovaný servis, kde je možné si auto objednat a získat veškeré užitečné informace. Proč zrovna v Ostravě?
Doposud byla značka DS zastoupena pouze v Praze, kde jsme loni vybudovali reprezentativní a unikátní prodejnu DS STORE. Nicméně praxe nám ukazuje, že pro zákazníky z Moravy je Praha přece jen daleko a mají větší jistotu, pokud se mohou spolehnout na servis v blízkosti svého bydliště. Přibližně třetina poptávek po nových vozech přichází právě z Moravy, a tak jsme takto díky novému DS zastoupení u ostravské společnosti KODECAR schopni jednodušeji poskytnout i testovací jízdu s vozy DS v moravském regionu.
A bylo složité rozhodnout, do jaké lokality se posunete?
Ne, nebylo, naopak bylo celkem brzy jasné, že Morava bude pro rozvoj značky klíčová. Přeci jen 400 km z Prahy do Ostravy je dost a je nutné být blíže zákazníkům. V Ostravě jsme velice rychle našli zkušeného partnera, který se chtěl značce DS věnovat a bylo rozhodnuto. Příprava projektu až do jeho otevření byla pak otázkou několika měsíců a v lednu 2020 jsme mohli přivítat první zákazníky.Přibydou postupem doby další místa?
Ano, zcela jistě. Intenzivně jednáme s dalším zájemcem o značku DS, tentokrát v Brně. Myslím si, že s touto osou Praha – Ostrava – Brno už bude Česká republika v rámci značky DS velmi dobře pokrytá. Věřím, že se letos podaří partnerské místo v Brně otevřít.
Čím se stalo pracoviště na severu Moravy pro DS atraktivní, čím vás zaujal tento servis?
Ostravský partner je silnou společností s mnohaletými zkušenostmi v oblasti prodeje i servisu automobilů. Kromě DS je také autorizovaným prodejcem a servisem značek Mazda, Mitsubishi a Citroën a má i zastoupení značky Brabus. Náš partner se nachází v obchodně atraktivní zóně v oblasti Ostrava Svinov a má i potenciál dalšího rozvoje. Je to silný partner.
Co musí prodejce splňovat, aby mohl být mezi těmi, kteří se mohou o takovou výjimečnou značku starat?
Prodejce DS musí být v obchodně zajímavé lokalitě, musí být stabilní, zkušený a silný po stránce nutné investice do prodejního nebo obchodního prostoru, musí splňovat kritéria školeného personálu pro značku DS (školení dokonce probíhá i přímo ve Francii) a musí být schopen obsáhnout i širokou škálu prémiových služeb, které zákazník DS může čerpat. Jde například o službu DS Valet, kdy si klient vždy může zvolit, zda přijede se svým DS vozem na servis sám nebo si objedná naši službu a my si pro vozidlo přijedeme, nabídneme zapůjčení náhradního a po servisu opět vůz vracíme na místo dle přání zákazníka (domů, na pracoviště…). Stejně tak jsme schopni dodat i nové vozidlo. Zákazník si vůz nemusí přebírat v showroomu, ale může si ho nechat doručit, kam se mu zlíbí.
Ostatně, kdo si v České republice kupuje vaše automobily? Jsou to majitelé a manažeři firem, anebo spíše jedinci, kteří mají osobitý vztah k designu, luxusu, vyznávají určitý životní styl?
Našimi zákazníky jsou majitelé menších firem, samostatně podnikající klienti, ale i zcela soukromé osoby. V každém případě jsou to ti, kteří hledají něco nového, neokoukaného a velice často jsou skutečně více zaměření na styl a design. Je to pochopitelné, protože právě toto jsou charakteristické a silné stránky modelů DS. A v neposlední řadě hledají vysoký komfort, nejen z pohledu odpružení vozu, ale i komfort příjemných a prvotřídních materiálů, které najdou v interiéru našich vozů, a především pohodlné používání svého automobilu. Proto jsou součástí našich aut výjimečné služby a servisní péče FreeDrive, kdy dostává zákazník s vozem DS nejen 5 let záruky, ale i veškerý pravidelný servis, práci servisu i spotřební díly na celou tuto dobu.
Jsou mezi vyznavači značky DS také ženy?
Ženy jsou u nás zastoupeny poměrně výrazně. Potvrzuje se, že ženy jsou emocionálněji naladěné a atributy značky DS k nim tak promlouvají velmi silně. Francouzská móda, tzv. haute couture, je všudypřítomná i v modelech DS. Ženy více vnímají například proplétání kůže sedaček do tvaru pásku náramkových hodinek inspirované páskem hodinek Chanel 12, perličkové prošívání, ovládací tlačítka podobná krystalům nebo techniku zdobení hliníkových elementů, tzv. gilošování. Vysoce kvalitní kůže nebo semiš Alcantara patří k nejoblíbenějším interiérovým materiálům a pyšní se i poetickými pařížskými jmény jako Opéra, Rivoli nebo Performance line v případě Alcantary. Ty zdobí nejen sedačky, ale i palubní desku a výplně dveří. Samotné logo DS je inspirováno světem šperkařství a náš showroom DS STORE navíc připomíná luxusní pařížský butik. A ženy podobné libůstky dovedou ocenit.
Tváří jednoho z modelů je Lucie Borhyová. Jak se s přednostmi auta sžila?
Lucie si vybrala náš větší model SUV DS 7 Crossback ve zlaté barvě. Je to jedinečná barva, která není k dispozici na jiném modelu naší značky a francouzští designéři ji navrhli podle teplé oranžové barvy světel, kterými září noční Paříž. Schválně, až někdy poletíte v noci do Paříže, všimněte si této zvláštní atmosféry. Kromě modelu samotného to byla právě tato teplá barva, která Lucku uchvátila. A pak také neotřelá značka DS s jejím francouzským pojetím Savoir vivre (Umění žít), hraje Lucce do noty a ladí s jejím stylem. Velmi si chválí i užitečné technologie, které zvyšují bezpečnost ve voze, jako je ultrazvukové sledování mrtvého úhlu, noční vidění, DS Active Led Vision světla s dalekým dosvitem neoslňující další účastníky na silnici nebo poloautonomní řízení s držením vozu v jízdním pruhu. Lucie je samostatná, silná a úspěšná žena s osobitým stylem, která moc dobře ví, co jí sluší a auto její osobnost jen podtrhuje. Vozem DS jezdí už celý rok, a tak to vypadá, že je spokojená!
otázky připravila Eva Brixi zzz
FT_3/20_10-11-12
Konference u vody, teambuilding na horách
Možná patříte mezi společnosti, které hledají nové prostředí pro uspořádání konference, školení nebo přátelského setkání se svými obchodními partnery. Hledisko, které rozhodne o tom, jakou lokalitu vyberete, bude spočívat na jednom ze dvou pilířů: musí to být místo v přírodě a takové, kde se dosud žádná vaše akce neodehrála. Nebo naopak, pojedete zásadně do míst, kde to znáte a kde jste byli vždy spokojeni. Tomuto výběru odpovídají například dva čtyřhvězdičkové hotely, které vlastní a provozuje Regata Čechy, a.s. Jeden najdete na břehu Máchova jezera a je to hotel Port. Druhý je hotel Horizont v Peci pod Sněžkou.
„Hotely Horizont a Port toho mají společného více, než bychom si možná na první pohled mysleli. Nelze je sice považovat za typické kongresové hotely, ale vedle individuální, rodinné klientely se zaměřujeme právě i na tu firemní,“ řekl Ilja Šedivý, předseda představenstva společnosti Regata Čechy. „Ta je pro oba hotely klíčová zejména v období mimo hlavní sezonu, tedy na jaře a na podzim. I přes shodnou filozofii a cílovou skupinu obou hotelů je jejich firemní nabídka částečně odlišná, a to je dáno hlavně polohou. Zatímco Horizont v Peci pod Sněžkou je horský hotel na úpatí naší nejvyšší hory, Port naleznete přímo na břehu malebného Máchova jezera. Můžeme tak vyjít vstříc dvěma naprosto odlišným požadavkům – být buď na horách, nebo jen u vody,“ doplnil.Není ani výjimkou, když firma využívá služeb obou hotelů, ty mají totiž kromě nových příchozích léta svou věrnou klientelu. Ta sází na jistotu trvalé kvality služeb a v neposlední řadě i na zvýhodnění za loajalitu. Nároky na profesionalitu i požadavky na program se neustále zvyšují, na což oba hotely musí pružně reagovat. Akce připravují hostům vždy na míru jejich zadání i dle jejich finančních a časových možností. Stejně jako u individuální klientely je hlavním cílem to, aby každý odjížděl s vědomím, že dostal víc, než očekával, a to v případě firem platí dvojnásob. Oba hotely disponují sport a wellness centry a zakládají si také na kvalitní gastronomii. „Hotel Horizont se díky své poloze stal specialistou především na outdoorové, teambuildingové akce, které jdou jen stěží uspořádat jinde než na horách nebo třeba přímo na Sněžce. Z účastníků se zde stávají záchranáři, jeskyňáři, horolezci, polárníci, mašéři psích spřežení a mnozí další. Garancí kvalitního a profesionálního přístupu je však nejen tým našeho hotelu Horizont, ale i partneři, se kterými úzce spolupracujeme. Lanová dráha Sněžka, SkiResort Černá Hora – Pec, Relaxpark a Monkey v Peci pod Sněžkou atd.,“ komentoval Ilja Šedivý. Dodal také, že s chutí sobě vlastní zde přichystají každý rok i příjemné novinky.
O těch letošních informoval Karel Rada, ředitel hotelu Horizont:
Lidé touží po zážitcích, hotelové hosty nevyjímaje. Co pěkného jste v tomto smyslu nyní představili? A co doporučit pro zájemce o letní putování po horách?
Hotel na rok 2020 připravil několik novinek. Asi největší změnu jsme udělali v Bohemia restauraci, kde jsme přeměnili celý bufetový stůl pro snídaně a večeře. Gastronomickým zážitkem bude určitě v letní sezoně grilování na novém venkovním grilu od firmy Vulcanus. Pro děti, dospělé i firemní zákazníky jsme pořídili dva Xbox Kinect, u kterých si i za špatného počasí užijí spousty sportovních zážitků. A ne úplnou, ale přesto stále ještě novinkou zůstávají elektrokola, díky nimž i méně zdatní cyklisté mohou načerpat tu správnou energii z hor.
Krkonoše už dávno nejsou jen pro lyžování. Váže se k nim možnost dalších adrenalinových sportů či zábavy. Co byste rád nabídl firemní klientele, která v Horizontu pořádá svá setkání, školení, konference? Jakými aktivitami obohatit pozdní odpoledne, večer nebo časné ráno? Zejména v době, kdy už nebude po sněhu ani památky?
Pro firemní zákazníky máme nepřeberné množství aktivit i celých balíčků, od ranního výstupu s čelovkami a průvodcem na Sněžku za východem slunce přes celodenní akci Sněžka Tour, během které čeká klienty netradiční výstup na Sněžku ve skupinách s ostřílenými horskými instruktory. Vyzkouší si třeba pravé lavinové vyhledávače, budou plnit různé úkoly: rychlá orientace v mapě, překonávání nebezpečí lavinového pole, transport raněného, základní postupy první pomoci atd. Celá výprava může být zakončena sjezdem na horských koloběžkách. Úzce spolupracujeme například s Lanovou dráhou Sněžka, SkiResortem Černá Hora – Pec, Luční nebo Lesní boudou, Relaxparkem a Monkey Parkem v Peci pod Sněžkou, se Stezkou korunami stromů v Jánských lázních i dalšími partnery, díky čemuž jsou naše možnosti připravit programy pro firemní klientelu skoro neomezené.
Také gastronomie zanechává významnou stopu ve vzpomínkách člověka a je jedním z prvků věrnosti, přízně. Obohatili jste letos jídelní lístek o něco pozoruhodného? Nebo se k tomu chystáte?
Žezlo šéfkuchaře hotelu Horizont převzal po svém otci Jiří Švestka mladší a úspěšně navázal na jeho dlouholetou výbornou práci. Hotelovou kuchyni ale také obohatil o svěží, moderní postupy, což se nejvíce projevilo na bufetových snídaních a večeřích. I na jídelním lístku našeho café & restaurantu se objevily atraktivní novinky jako například tatarák z červené řepy s kozím sýrem, vepřová panenka podávaná s cuketovými špagetami s řapíkatým celerem a pečenými batáty nebo jahody restované na pepři s medem. Každý měsíc připravujeme pro své hosty novou víkendovou nabídku zohledňující sezonní suroviny a v průběhu ledna a února jsme byli již tradičními účastníky Grand Restaurant Festivalu Pavla Maurera. Hotel Port odvíjí svoji nabídku velkou měrou od své ojedinělé polohy přímo u břehu Máchova jezera. „Organizátoři firemních akcí sem směřují své aktivity velmi často, protože i v zimě nebo na jaře se zde nabízí mnoho možností, jak účastníky zaujmout, třeba hned krásami okolí. Moderní konferenční prostory hotelu, velký multifunkční sál a několik salonků s výhledem na jezero jsou samozřejmostí i benefitem zároveň. A většině firem jednoznačně vyhovuje dobrá dostupnost z Prahy, resp. ještě lepší z Mladé Boleslavi či Liberce,“ vysvětlil Ilja Šedivý. Kvalitní zázemí a služby spolu s jedinečnou polohou hotelu na břehu velké vodní plochy a s příjemnou atmosférou, to vytváří mimořádně atraktivní nabídku právě pro uvedenou klientelu. Na jarní únavu bezpečně zapomenete v hotelovém bazénu, vířivce či bylinkové páře, kam mají hoteloví hosté zcela volný přístup. Samozřejmostí je také sauna a různé druhy masáží.Tým hotelu však neusíná na vavřínech, a kromě akcí na míru nabízí klientům i originální doprovodné programy, nyní lze zmínit třeba velikonoční tematiku; kreativní marketing Portu si totiž poradí se skoro každým zadáním, které by mohlo program školení či konference zpestřit. A netýká se to jen služeb v interiéru. Lze využít třeba rozsáhlý hotelový lesopark s řadou sportovišť a vlastní písečnou a travnatou pláží. „U hotelového mola může také přistát některá ze čtyř místních výletních lodí. Největší z nich Máj s kapacitou až 250 pasažérů lze využít nejen pro okružní plavby a zábavu v rámci doprovodného programu, ale i jako netradiční konferenční prostor, o který zájem rok od roku roste,“ dodal Ilja Šedivý.Teď už příroda v okolí Máchova jezera rozkvétá a jezero se po zimě opět vrací do plné síly. K návštěvě zve nejen krásná krajina Máchova kraje, již v dubnu otevřené hrady Bezděz a Houska či muzeum Čtyřlístku v nově zrekonstruovaném zámku v Doksech. Z Portu mohou hosté vyrážet na výlety pěšky i na kole, oblíbená Jarmilina stezka vede přímo kolem hotelu. Hotelová sportovní půjčovna je velmi dobře vybavená, půjčit si lze například elektrokolo. Tvrdívá se, že u vody člověku vytráví, což může kuchařský tým jen potvrdit. Zdejší snídaně i večeře jsou vyhlášené. A stejně jako hotel Horizont, i hotel Port se účastní Maurerova Grand Restaurant Festivalu.
Také hotel Port bude mít v nadcházející sezoně čím zaujmout. Naznačil to ředitel hotelu Port Vladimír Bureš:
Váš hotel připravil pro letošní hosty milá překvapení. Nač se mohou těšit především?
Hlavní zprávou je, že od května 2020 bude ve všech pokojích k dispozici klimatizace s individuálním ovládáním, tudíž příjemnou teplotu si host bude moci navolit při jakémkoliv počasí, ať už bude v létě nesnesitelné vedro, anebo naopak nezvyklé chladno.
Zájem o aktivní životní styl roste. Máchovo jezero a okolní krajina skýtají nespočet příležitostí, jak posílit kondici. Port tyto možnosti umocňuje širokým sortimentem služeb týkajících se sportovního vyžití. Co bude letos k dispozici?
Stávající již tak bohaté možnosti se budeme snažit jako každý rok zkvalitnit nabídkou nových lodiček a půjčovaných kol, to je již v ceně pobytů, ale máme toho samozřejmě více. Třeba nabídku půjčovny nad rámec ceny rozšíříme o elektrolodičky, doplníme elektrokola i pro děti, a pokud se vše podaří podle našich plánů, tak i elektro jetboard.
Jaké změny v lodní dopravě jste si pro nadcházející jarní a letní sezonu připravili? Roste zájem firem o doprovodné akce na lodích při příležitosti konferencí, školení, setkání v Portu? A je možné si zajistit termíny již třeba na listopad a prosinec například na vánoční plavbu po jezeře?
Naše sesterská společnost Regata Máchovo jezero, a.s., provozovatel výletních lodí, se nebrání nejrozmanitějším aktivitám a zájemcům dokáže zajistit opravdu jedinečný program. Například na loňské adventní plavby lidé stále vzpomínají a není problém takovou plavbu uspořádat i jako firemní vánoční večírek. Za nás snad jen to, že přijímáme objednávky na celou sezonu, včetně pozdního podzimu a předvánočního času s dovětkem, že od začátku listopadu je vždy plavba závislá na počasí a momentálním stavu Máchova jezera. Letošní sezona okružních plaveb pro veřejnost začíná již na velikonoční pátek a my se těšíme, že budeme našim hostům moci i toto zpestření nabídnout.připravila Eva Brixi
FT_3/20_13
Pronájem IT expertů se stává novou praxí
Outsourcing IT specialistů aktuálně mění globální průmysl. Stal se novým normálem a experti konstatují, že v dalších letech bude dále růst. Jak ukazují data, podnikům již nestačí pouze zajistit provoz svých IT technologií specializovanými poskytovateli. Potřebují také software vyvíjet, proto ve stále větší míře využívají formy pronájmu lidských kapacit v IT. Nedostatek interních technických talentů je totiž jedním z hlavních faktorů pro využití této možnosti.
Pronájem v IT bude v nadcházejících letech hrát obrovskou roli. Podle dat služby Statisty činily celkové tržby z outsourcingu v roce 2019 celkem 92,5 miliardy dolarů. Na outsourcing IT přitom připadlo 66,5 miliardy dolarů, což je největší část ze všech outsourcingových služeb.Digitální revoluce a personalizace mění způsob fungování IT podnikání. Z dotazování mezi firmami vyplývá, že v nadcházejících letech bude 70 % společností více outsourcovat IT a 35 % z nich tohoto modelu plánuje využívat významně. „To vede k tomu, že stále více firem má tendenci hledat nezávislé dodavatele pro zajištění potřeb informačních technologií a vývoj softwaru na míru. Zatímco dříve si vše mohli zabezpečovat sami, kvůli náročnosti a složitosti IT infrastruktury se významnou měrou přiklání k alternativnímu způsobu,“ vysvětlila Markéta Houštecká, ředitelka startupu INBRAIT, zaměřeného na bodyshopping IT specialistů, který je členem společnosti ARBES Technologies.Brzy nebude žádná velká společnost, která by byla schopna in-house zvládnout všechny technické dovednosti potřebné k provozování operací v nových obchodních modelech. Už není možné zajišťovat chod infrastruktury pouze pomocí interních odborníků. „Aby firmy udržely svou konkurenceschopnost, nebudou moci outsourcovat pouze vedlejší služby. A tak podniky hledají partnery, kteří jsou hluboce specializováni na konkrétní oblasti,“ sdělila Markéta Houštecká. Společnosti, které tak dokážou shromáždit širší škálu IT odborníků a současně zvýšit kvalitu svých služeb, budou velmi vyhledávané. A tak se očekává, že vztahy mezi dodavateli a zákazníky budou i důvěryhodnější. Outsourcing vývoje softwaru se stal běžnou praxí nejen mezi nadnárodními korporacemi, ale i mezi startupy a malými a středními podniky. To, co začalo jako způsob optimalizace podnikových výdajů v 70. letech, se dnes stalo standardem. Bez ohledu na to, zda je zapotřebí obstarat vývoj nového druhu softwaru, nebo stávající upravit, je dnes možné využít krátkodobé i dlouhodobé úzké technické specializace pokrývající prakticky kteroukoliv část softwarové dodávky – od konzultací přes návrh řešení, projektové řízení či analýzu až po samotný vývoj, testování i ostrý provoz.Dva z nejčastějších problémů – a výzev – týkající se vývoje softwaru, je dodržení termínů nebo rozpočtu, nejčastěji však obojího. „Neméně podstatným je absence specialistů na trhu a jejich případné zaučení. Toto vše pomůže eliminovat bodyshopping. A to ať už formou pronájmu specialisty přímo do společnosti, nebo vytvořením speciálního týmu v jiném místě, který následně splní v požadovaném čase a stanoveném rozpočtu zadaný úkol,“ podotkla Markéta Houštecká.Vývoj softwaru formou outsourcingu je dnes běžnou praxí, která podnikům umožňuje snížit provozní náklady, ale také najít talentované programátory, kteří by jim na míru vytvořili zamýšlené projekty. „To je obzvláště důležité, protože aktuálně čelíme vážnému nedostatku vývojářů po celém světě a studie naznačují, že se tato nouze bude prohlubovat,“ dodala Markéta Houštecká. (tz)
FT_3/20_14
Možná nejste nemocní vy, ale váš byt
V zimním období nás obvykle straší epidemie chřipky nebo jiného virového onemocnění. Právě při měnícím se a na zimu příliš teplém počasí se tyto choroby nejvíce šíří. Cítíte na sobě také některé neklamné příznaky nastupující nemoci? Bolí vás hlava, pálí oči, cítíte nevolnost, nebo se vám špatně dýchá? Tyto obtíže však ustoupí, kdykoli změníte prostředí, v němž jste se dosud pohybovali? Pak je pravděpodobné, že netrpíte silnou virózou, ale spíše tzv. syndromem nezdravých budov, který zasahuje podle Světové zdravotnické organizace (WHO) až 85 % obyvatel Evropy a USA.
Tento syndrom vyvolávají přetopené a nevětrané interiéry, vysoká vlhkost nebo výskyt plísní, prachu a toxických látek. Je možné toto riziko minimalizovat, když v uzavřených prostorech trávíme až 90 % svého času? Na to vám odpoví společnost JRD, jež se orientuje na výstavbu zdravých a energeticky úsporných projektů. Developer právě spustil novou vzdělávací kampaň o kvalitním vnitřním prostředí, ve které vám poradí, jak změnit svůj domov v komfortní a zdravé bydlení.Pravidelně cvičíte, jíte pestrou a nutričně vyváženou stravu a dostatečně odpočíváte? Dopujete se vitaminy a snažíte se vyhýbat místům, na kterých byste se mohli nakazit chřipkou či jiným druhem virózy, nebo bakteriální infekce? A přesto se cítíte unavení, bolí vás hlava nebo pokašláváte? Možná jste se stali obětí tzv. syndromu nezdravých budov, což je souhrnné označení pro kombinaci onemocnění a přechodných potíží spojených s dlouhodobým pobytem v nezdravém vnitřním prostředí. Pro kvalitu vašeho života je proto důležité nebrat tyto varovné signály na lehkou váhu a pokusit se nalézt řešení, jež pozitivně ovlivní mikroklima ve vašich bytech. „Zejména v chladnějších měsících roku, kdy se méně větrá a zároveň jste oslabení vlivem často se měnícího počasí, na vás působí špatné vnitřní prostředí obzvlášť intenzivně. Akutní příznaky, které u vás vyvolá, mohou být zcela individuální, od bolesti hlavy, pálení očí a vysoušení sliznic až po alergické reakce nebo chronická onemocnění dýchacích cest. Jedno však mívají společné. Pokud tyto problémy ustupují ve chvíli, kdy opustíte dům nebo kancelář, znamená to, že se u vás projevily nepříznivé důsledky nezdravého vnitřního prostředí. Váš dům je nemocný a vy byste se měli pokusit o jeho léčbu. Jinak vaše menší zdravotní obtíže mohou brzy přerůst v závažnější onemocnění,“ varoval Jan Řežáb, majitel společnosti JRD, která úzce spolupracuje s odborníky na udržitelnou výstavbu.Zdravé a komfortní bydlení netvoří pouze zdravotně nezávadné vybavení a přírodní materiály, ale především kvalitní, dobře provedená stavba doplněná moderními technologiemi. Jak ho však docílit, pokud nerealizujete nový rodinný dům, u kterého si můžete nechat celý projekt precizně zpracovat, nebo si nekupujete energeticky úsporný a zdravý byt? Za prvé byste si měli pořídit vybavení (čalounění, koberce, nábytek, elektrospotřebiče či hračky), z něhož se neuvolňují škodlivé chemické látky, případně ho nechat odborně ošetřit. Dále je důležité nepoužívat dráždivé a potenciálně nebezpečné čisticí prostředky a nátěry, odvětrávat pachy vznikající při vaření, a především dostatečně větrat. Říká se totiž, že vydržíme kolem tří týdnů bez jídla, tří dnů bez vody, ale pouze tři minuty bez vzduchu. Je nepravděpodobné, že byste si chtěli podobné extrémní situace vyzkoušet na vlastní kůži. Ale víte, jak nebezpečný může být dlouhodobý pobyt v nevětraném prostředí? Jen při pravidelné výměně vydýchaného vzduchu totiž předejdete zdravotním rizikům spojeným se zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého a vysušeným, nebo naopak příliš vlhkým vnitřním prostředím, které má za následek růst toxických plísní. Jak však zabránit tomu, abyste se častým větráním nevystavovali polétavému prachu a pylu z ulice nebo venkovnímu hluku? Jan Řežáb radí: „Nejkomplexnějším řešením je bydlení ve zdravém a energeticky úsporném bytě, jehož provoz nezatěžuje životní prostředí. Jeho nedílnou součástí jsou totiž přírodní materiály a moderní technologie, které využívají obnovitelné zdroje energie: tepelná čerpadla, solární kolektory nebo automatický systém řízeného větrání s rekuperací tepla. Ten zajišťuje neustálý přísun čerstvého vzduchu, jenž je předehříván odpadním vzduchem z jednotlivých místností následně vypouštěným ven z budovy. V interiéru se tak vytváří komfortní mikroklima se stabilní teplotou a vlhkostí, které je navíc díky integrovaným prachovým a pylovým filtrům prosté alergenů. Samozřejmě, že si můžete kdykoli otevřít okno, s environmentálně šetrnými technologiemi je to však zcela zbytečné. Zvláště v zimním období.“ (tz)
FT_3/20_15
Nedělejte si z pracoviště továrnu na stres
Mnoho z nás pracuje od rána do pozdních hodin ve vysokém pracovním nasazení, ale výsledky přesto neodpovídají úsilí, v horším případě ani očekávání šéfa. Jan Dvořák, ředitel Počítačové školy Gopas, připravil několik tipů ze systému Zen To Done (Zenem k hotovému), jednoduché metody, jak lépe řídit vlastní výkonnost.
Zen To Done je jednoduchý způsob řízení práce, který zdůrazňuje soustředěnost na „okamžik tady a teď“, namísto komplikovaného plánování budoucnosti. Omezuje složitost pracovní agendy a vysoký podíl zbytečně zdržující „práce pro práci“. „Klíčem k úspěchu je zejména změna pracovních návyků. Snažte se svou činnost zlepšovat postupně krok za krokem a nepokoušejte se změnit vše najednou,“ radí Jan Dvořák.Nestíhejte více věcí najednouJste pyšní na to, že děláte deset důležitých věcí najednou? Možná vás to překvapí, ale tento návyk není příliš efektivní. Neustále totiž přepínáte svoji mysl, dostáváte se rychleji do stresu a častěji děláte chyby. Vhodnější je koncentrovat se v daném okamžiku pouze na jednu věc a odstranit všechny rušivé elementy, které odvádějí pozornost jinam. Zavřete e-mailovou schránku a sociální sítě, přestaňte si povídat s kolegy, neodpovídejte na esemesky. Pokud se stane, že musíte svoji aktuální práci přerušit kvůli naléhavému úkolu, nedělejte to zbrkle. Poznamenejte si původní úkol a udělejte si pár poznámek k fázi, v níž se nacházíte. Jakmile urgenci vyřídíte, vraťte se zpátky k předchozí práci. Přestaňte dělat komplikované plányChcete-li se elegantně vyhnout chaotickému přebíhání od jedné práce k druhé, zvykněte si na jednoduché plánování aktivit. Na začátku pracovního týdne definujte klíčové priority, které musíte bezpodmínečně splnit. „Každé ráno pak začněte tím, že si reálně stanovíte nejdůležitější úkoly, jimž se budete stůj co stůj věnovat. Ty, které vidíte jako nejobtížnější nebo nejvíce časově náročné, řešte jako první. Jestliže odkládáte náročné pracovní povinnosti na pozdější dobu, kdy jste unaveni, děláte si dobrovolně z pracoviště továrnu na stres,“ doporučil Jan Dvořák.Zvykněte si zjednodušovatMějte jedno pevné místo, kde budete přehledně shromažďovat poznámky, nápady, myšlenky, úkoly a nejrůznější informace, které vás napadnou a vztahují se k práci. Jinak je zapomenete a po čase je budete vymýšlet znovu. Není důležité, zda je to notýsek, nebo smartphone. Klidně si pro přehlednost zaveďte i pár kategorií – např. Telefon, Počítač nebo Schůzky. Stav úkolů pak kontrolujte několikrát denně. Snadno si tak zvyknete redukovat cíle a úkoly na ty důležité.Nebuďte otrokem e-mailůJakmile si ráno otevřete poštu, jednejte s rozvahou a určete si priority. „Na urgence reagujte okamžitě. Pokud si odpověď na běžný e-mail vyžádá maximálně dvě minuty, odpovídejte také hned, vyplatí se to. Jinak skončíte s haldou nevyřízených e-mailů. Zvažte rovněž, které úkoly lze delegovat k vyřízení kolegům. Pokud není možné věc delegovat a úkol nevyžaduje okamžitou reakci, udělejte si v kalendáři poznámku s termínem odpovědi. Časově náročnou a důležitou komunikaci si rozplánujte, zvládnete ji pak lépe,“ uzavřel Jan Dvořák. (tz)
Koleda z perníku
Ať jste kluci, nebo šéfové firem v plné síle, dědečkové, nebo absolventi vysoké školy, o Velikonočním pondělí se těšíte na spousty dobrot. Nejen na slavnostní kopřivovou nádivku nebo kůzlečí, mazance, jarní bylinkový salát. I když už jste dávno vyrostli z dětských let, drobná pozornost jako koleda potěší každého. Může být v podobě vajíček na tvrdo jednoduše barvených v cibulových slupkách nebo pěkného kousku uzeného umně zabaleného nebo… Nebo krasliček z perníku. Nádherné a voňavé perníčky již léta dodává na trh pardubická firma JaJa Pardubice s.r.o., již založila Jarmila Janurová. Mnozí zákazníci si bez jejího vesele malovaného perníku tyhle svátky jara vůbec neumí představit. Rozesmátí beránci, nostalgičtí beránci, nezbední kohouti, a samozřejmě krasličky všech možných velikostí v nejrozmanitějším dárkovém balení. Radost pohledět. (rix)www.pardubickypernik.cz
FT_3/20_16-17
Kapr nejen vánoční, ale také velikonoční
O tom, že by měli Češi konzumovat více sladkovodních i mořských ryb, slyším už mnoho desetiletí. Můj děda i otec rybařili, na našem stole nechyběly vybrané lahůdky jako pstruh obecný potoční, štika, úhoř, a samozřejmě zdánlivě obyčejný kapr. Bývala to svým způsobem samozřejmost stejně tak jako někdejší chytání na žížaly. Ty doby jsou dávno pryč a pstruzi s červenými tečkami už jen ve vzpomínkách na potok, kde se to jimi jen hemžilo. Podle odborníků na zdravou výživu by dospělý jedinec měl ročně zkonzumovat kolem 17 kg rybího masa. V České republice se v průměru snědí pouze necelé čtyři kilogramy. Je zvláštní, že se od roku 1961 spotřeba ryb v České republice prakticky nezměnila, přestože nabídka rybího masa a produktů z ryb je mnohonásobně vyšší. Není to škoda? Odpovídá Ing. Martin Urbánek, Ph.D., z Rybářského sdružení České republiky:
Ryby do české kuchyně náležely vždy. Ale nebývaly samozřejmostí…
Rybí maso od nepaměti do tradiční české kuchyně patří. Naše prababičky připravovaly pravidelně rybí speciality jako kapra na černo, úhoře na másle, lína na kmíně a další výborné rybí dobroty. V dnešní době ale popularita sladkovodních ryb v České republice lehce pokulhává. Naše domácí spotřeba je hluboce pod evropským průměrem i přesto, že sortiment výrobků na současném trhu je daleko pestřejší než v minulosti a výrazně se zlepšila i kultura samotného prodeje čerstvých ryb v obchodních řetězcích.
Jak je tomu ve světě?
Konzumace ryb celosvětově klesá. Jejich průměrná spotřeba dosahovala v roce 2015 hranice 20 kilogramů ryb na osobu. Ještě v 60. letech to však bylo kolem 9 kg. Trendy zdravého stravování ale hovoří jasně, a tak by se dal čekat opětovný nárůst spotřeby tohoto masa. Opak je pravdou. Aktuální světová konzumace rybího masa činí 16 kilogramů na osobu. Průměrná spotřeba v Evropské unii je jen 11 kg rybího masa na osobu. Pokud se zaměříme na naše domácí konzumenty, tak spotřeba hovoří ve prospěch mořských ryb. Těch sníme v průměru 2,5 kg na osobu ročně. A sladkovodních pouze 1,3 kg.
Kde vidět příčinu?
Důvodů, proč čeští zákazníci preferují více mořské ryby, je hned několik. Hlavní bariérou jsou mezisvalové kůstky, kratší doba použitelnosti (čerstvosti) způsobená vysokým obsahem vody ve svalovině a také vyšší cena tuzemských ryb. Ta je způsobena delší dobou jejich odchovu. V rybnících jsou to čtyři roky. Po celou tuto dobu se musí ryby přikrmovat, rybníky organicky hnojit, a rybáři se navíc musí starat o optimální podmínky prostředí, které jim v posledních letech znepříjemňuje celá řada problémů. Zmínit musíme predátory, jako je kormorán nebo vydra, a také nepříznivý vliv vysokých teplot a nevhodné rozložení srážek v průběhu roku. To vše se, žel, promítá do vyšší ceny.
Sladkovodní ryby ale mají mnoho předností, takže člověk, který hledá kvalitu, by si toho mohl být vědom…
Velikou výhodou domácích ryb je, že pocházejí z kvalitního prostředí našich rybníků. Surovina se tak dá označit téměř za bioprodukt. Oproti tomu většina mořských ryb je odchovaná v klecových chovech ve znečištěných příbřežních oblastech moří, navíc ve vysokých obsádkách, kde je nutné intenzivní krmení umělými krmivy a používají se i velkou měrou antibiotika nebo pesticidy na hubení mořských vší, které podlamují zdraví ryb. Konzumenti si většinou mylně myslí, že zakoupené mořské ryby pocházejí výlučně z volných průzračných oceánů. Tyto ryby na trhu jsou také. Ale většinou výrazně dražší a jejich cena bude dále narůstat s tím, jak ryby intenzivním lovem ubývají a lodě musí plout větší vzdálenosti od pobřeží. To všechno by měl zákazník při nákupu zvážit a pečlivě vybírat, jakou rybu nakonec zvolí.
Je kapr na českém jídelníčku z nabídky sladkovodních ryb stále nejoblíbenější?
Ano, ze sladkovodních ryb, které jsou vyprodukovány v ČR, vede jednoznačně kapr. Zhruba polovina domácí produkce se uplatní na tuzemském trhu, tvoří ji zhruba 10 000 tun. Na druhém místě je to stále populárnější dvojice pstruh duhový a siven americký. Těch se u nás odchová až 1100 tun. Mezi další oblíbené ryby u nás patří sumec, štika, candát, amur a tolstolobik. Co se týká mořských ryb z dovozu, velikou popularitu si získal losos z Norska, který cenově konkuruje českému kaprovi.
Kupují čeští zákazníci ryby spíše čerstvé, nebo mražené?
Nejčastěji kupují ryby čerstvé – chlazené, v posledních letech narůstá podíl zpracovaných ryb v podobě filetů, půlek či podkov. Mražením ztrácí rybí maso rychle kvalitu kvůli vysokému obsahu vody, a to zejména kapr. Doba mražení by proto neměla přesáhnout jeden měsíc.
Chov ryb a rybníkářství má však nesporný přínos pro hospodaření daného regionu i zadržování vody v přírodě…
Určitě. Chov ryb v České republice není důležitý jen z hlediska hospodářského (příspěvek k hrubému domácímu produktu a udržení pracovních míst na venkově), ale má také svůj nezastupitelný význam i z pohledu environmentálního (zadržení vody v krajině, ovlivnění lokálního mikroklimatu) a krajinotvorby (estetického rázu krajiny). O pozitivním významu vodních ploch pro krajinu už ostatně věděli naši předci, kteří po staletí rybníky v krajině budovali. Řada z nich ovšem dnes svou funkci již neplní, a proto je nutné se do budoucna zaměřit na jejich obnovu či budování rybníků nových. V tomto ohledu jsou zemědělci připraveni s majiteli pozemků spolupracovat. V místech, kde má výstavba nových malých vodních nádrží smysl, by k tomu mohlo například i s podporou státu dojít. Jak poznat čerstvou a zdravou rybu?
Za čerstvými rybami nemusíme vyrážet hned s prutem k rybníku nebo přehradám. Čerstvé ryby jsou k dostání nejen na sádkách, ale i na farmářských trzích nebo v supermarketech. Zdravotní nezávadnost ryb je důsledně sledována kontrolními orgány, stejně přísné kontrole podléhá i prodej ryb v supermarketech nebo ve specializovaných prodejnách. Velký význam na kvalitu suroviny má vliv přirozeného prostředí, druh a množství krmiva, ale také stres v průběhu odchovu nebo samotná manipulace s rybami. To vše se promítne na kvalitě i chuti masa. Důležitý je také samotný průběh zpracování. Maso nesmí být kontaminováno produkty metabolizmu, a zejména agresivní žlučí, která může maso trvale znehodnotit. Obecně platí, že čerstvá, chlazená ryba je nejlepší. Pokud mražená, tak hluboce, a při rozmrazování se nikdy nesmí používat vysokých teplot. Mořské ryby z dovozu lze uchovávat v mražené podobě déle. Kapra většinou ctíme o Vánocích. Nekřivdíme mu trochu? Určitě by se hodil i na velikonoční stůl, co říkáte?
Kapr společně s dalšími velikonočními pokrmy patřil vždy na sváteční stůl v období těchto jarních svátků. Tradice velikonočního kapra se v některých rodinách dodržuje dodnes, obzvlášť v rybníkářských oblastech. Kapr jako zdroj postního jídla byl už před mnoha staletími chován v klášterních rybníčcích, odkud se jeho chov rozšířil i do šlechtických a městských rybníků. Na našem území ještě za první republiky patřil kapr k oblíbeným pokrmům v době předvelikonočního půstu a jeho spotřeba o Velikonocích byla jen o něco málo nižší než spotřeba v době vánočních svátků. Čím bohatší skladba pokrmů ze sladkovodních ryb na českém stole bude, tím lépe. Nemusíme být závislí jen na vepřovém řízku nebo jitrnicích. Více zeleniny a rybích pochoutek doporučí každý, kdo se má jen trochu rád. Velikonoční kapřík na přilepšenou, klidně bych byl pro.připravila Eva Brixi
FT_3/20_18
Slova o něčem
Nemám ráda, když se mluví, jen aby řeč nestála. Možná jsou takové proslovy někdy vhodné, možná sem tam dokážou navodit správnou atmosféru, od níž se pak debatující odrazí a začnou povídat cokoli, co má větší význam. Ale dívat se za záda známému a jen tak naoko přitakávat jeho slovům, aniž je člověk poslouchá, se mi zdá vrchol nevkusu a nepatřičnosti navzájem. V době, kdy mizí vztahy mezi lidmi kvůli internetovému světu, jehož jsme se stali všichni součástí, bychom měli mluvit o něčem, o někom, o nás. A měli bychom si vážit toho, kdo nás v dobrém osloví, i příležitostí, kdy jsme osloveni my. Eva Brixi, šéfredaktorka
čtěte s námi
Pohádky k dočmárání
Pohádky k dočmárání, tak se jmenuje pozoruhodná knížka, kterou napsala Martina Pupcsiková (mimo jiné ředitelka marketingu společnosti Rapeto) a vydalo nakladatelství Halda. Ilustrovaly ji děti v nemocnicích a školách. Pohádky vymýšlela se svými dcerami, četla je ještě před tím, než vyšly, holčičkám a klukům v nemocnicích nebo ve školních třídách. A když publikace spatřila světlo světa, začaly ji při různých příležitostech dostávat další a další děti. A nejen ke čtení. Na volné stránky si mohou dokreslit a dočmárat, co chtějí, přionačit si knížku podle svých představ, své fantazie, svých schopností i vidění světa. Aby byla jejich víc než jiné. Třeba. Byl to úžasný nápad. Vyprávět, psát, vydat to, čím se nemocným dětem či školákům rozzáří oči, napne čelo při přemýšlení, čím pookřejí, protože se usmějí, rozesmějí, zapomenou na trápení, které se k nim přimklo. Knížka se tak stala prostorem k osobitému rukopisu všech, kteří si ji vylepší podle sebe. Bezva nápad. Čtěte s námi.Koupí této knihy přispívají zájemci do programu Dr. Klaun, který rozdává radost dětem v nemocnicích. www.haldakladno.cz.Mám ráda pohádky. A jsem přesvědčená, že je potřebujeme. Iluze sem tam uklidní duši. Příběhy s dobrým koncem posilují. Potřebujeme je. Jsou-li navíc veselé nebo o zdravém selském rozumu, jsou české povaze blízké. Ať jde o dospěláky, či děti. Eva Brixi
Firma není manželka aneb Proč v podnikání nespoléhat na srdce
Vášeň pro věc je pro podnikatele důležitým motivátorem, který je žene kupředu. Pokud ale chcete podnikat jen kvůli tomu, abyste se mohli věnovat své oblíbené činnosti, může vás nakonec čekat velké rozčarování. Láska k dané činnosti a vášeň pro produkt či službu není zárukou úspěchu. V podnikání je potřeba řídit se hlavou, být realista, vynikat v něčem a skvěle znát svůj trh. Dát pak podnikání i kus srdce je poté jen třešničkou na dortu. Touha zabývat se i ve svém pracovním životě činností, kterou máme rádi či přímo milujeme k zbláznění, je jedním z hlavních důvodů, jež lidi vedou k podnikání. Podle letošního průzkumu americké finanční společnosti Guidant Financial a online úvěrové platformy Lending Club uvádí 23 % lidí jako hlavní motivaci k odstartování vlastního businessu právě touhu rozvíjet svou vášeň. Udělat ze své „srdeční záležitosti“ podnikatelský záměr a celkově podnikat „srdcem“ se ostatně zdá být poměrně rozšířený trend. „Děláme to srdcem.“ „Jsme srdcaři.“ „Své produkty milujeme jako vlastní děti.“ „Naše práce je naší vášní“. Obdobná hesla jsou v současném firemním marketingu téměř standardem. Až se zdá, že kdo nemiluje svou firmu, své podnikání, své produkty, nemá v dnešním businessu co pohledávat. Odborníci však příliš vášnivé podnikatele krotí. „Nehynoucí lásku si raději vyhraďte pro manželku a děti. Podnikání je a vždy bude v prvé řadě ekonomická činnost a jako taková si žádá racionální uvažování a realistické vize. Určitá náklonnost ke své práci a svým výtvorům je samozřejmě na místě, avšak přílišná láska k firmě, značce nebo produktu zpravidla nekončí dobře,“ upozornil Jiří Jemelka, podnikatelský kouč a ředitel společnosti J.I.P. pro firmy, jež poskytuje revitalizace a interim management malým a středním podnikům. Proč se na lásku a vášeň v podnikání zas tolik nespoléhat?V prvé řadě je potřeba podotknout, že pro lidi, kteří se i v pracovním životě chtějí věnovat své „srdcovce“, bývá často lepší volbou zaměstnání v dané oblasti spíše než podnikání. Milujete například pečení? Pak se nechte zaměstnat v pekárně nebo cukrárně. Pravda, budete svázáni určitými pravidly a rutinou a vše nebude podle vašich představ, ale na druhou stranu si milované činnosti užijete víc, než kdybyste v ní podnikali. „Především drobní podnikatelé zastávají ve své firmě minimálně v začátcích širokou škálu činností: musejí si vypracovat podnikatelský plán, shánět finance a starat se o ně v průběhu podnikání, řeší marketing a propagaci, zařizují provozovnu a starají se o její údržbu, vyřizují komunikaci s klienty i dodavateli a tak dále a tak dále,“ popsal Jiří Jemelka. Ve výsledku si tak podnikatel samotné milované činnosti neužije tolik, kolik si možná představoval, a rozhodně si ji neužije v klidu, protože i při ní bude muset myslet na stovky dalších věcí.Nelze popřít, že zápal pro věc, ona vášeň, je pro podnikatele velmi výhodná. Je to velice spolehlivý motivátor, který je dokáže v podnikání posunovat dál. Ale pro úspěch businessu nestačí. To, že člověk něco vášnivě rád dělá, ještě neznamená, že je v tom opravdu dobrý, nebo alespoň konkurenceschopně dobrý. Ba co víc, pokud vaše vášeň přetavená v podnikatelský záměr neosloví trh a nenajde si dostatek zákazníků, pak není ničím víc než jen velmi drahým koníčkem. Ostatně produkt nebo služba, jakkoliv „vymazlená“, ale neschopná oslovit zákazníky, je jedním z velmi častých důvodů, proč mladé projekty krachují. Úspěšné firmy zpravidla nebývají úspěšné proto, že fungují s velkou vášní a láskou ke svým produktům, ale proto, že našly díru na trhu či jsou v tom, co dělají, naprostou špičkou. Nadšení pro věc a láska k tomu, co dělají, je pak jen takovou třešničkou na dortu, která jim pomůže k ještě o něco lepším výsledkům.V neposlední řadě je potřeba pamatovat na to, že láska často nebývá rozumná a realistická. Láska se může měnit v posedlost, která zaslepuje logické uvažování. Vezměte si, že jako podnikatel představíte produkt, který vás tak chytil za srdce, že jej naprosto zbožňujete. Podle vás je naprosto dokonalý. A také u zákazníků slaví úspěch. Postupem času se však trh a požadavky odběratelů mění, a aby si váš produkt udržel jejich zájem, je potřeba, aby se vyvíjel také. Vy ho ale milujete tak, jak je, natolik, že žádné změny nejsou myslitelné. Zaslepeně věříte, že váš produkt je stále dokonalý a žádnou evoluci nepotřebuje. A tržby jdou dolů, váš business zastarává, konkurence přebírá klienty a krach se blíží… (tz)
FT_3/20_19
Internet máme 28 let
Doba internetová začala u nás před téměř třemi desítkami let. Jak internet vznikal a rozvíjel se, co nabízel včera, co umožňuje dnes a čím překvapí zítra, na to jsme se ptali Lukáše Pazourka, marketingového ředitele netboxu, atraktivního produktu, který provozuje firma SMART Comp. a.s.
Co rozhodlo o tom, že se ČR připojila před 28 lety k internetu? Bylo to brzy, nebo se zpožděním za ostatním světem?
Několikatunový sálový počítač připojil 13. února 1992 tým nadšenců a expertů kolem Českého vysokého učení technického v univerzitní posluchárně číslo 256. Podařilo se jim propojit ČVUT v Praze s univerzitou Jana Keplera v rakouském Linci. Šlo o oficiální akt, akademická obec, pro kterou byl tehdy internet určený, musela splnit podmínky, které si někdejší provozovatel internetu stanovil. Československo se tak stalo 39. zemí na světě připojenou k internetu. Nebylo tak za ostatními nijak příliš pozadu. O tom svědčí i to, že ve stejném roce jako Československo se k internetu poprvé připojilo také sídlo amerického prezidenta – Bílý dům.
Jak se měnil online svět, které nejdůležitější milníky byste připomenul?
Kromě samotného připojení Československa v roce 1993 je to určitě rok 1996, kdy vznikl jednak první český ryze internetový deník Neviditelný pes Ondřeje Neffa, ve stejném roce se také objevil první český e-shop Vltava.cz a Ivo Lukačovič spustil internetový vyhledávač Seznam.cz. V roce 2002 se pak dokázali první uživatelé připojit k internetu díky bezdrátové wi-fi. A v roce 2010 byla podle údajů Českého statistického úřadu k internetu připojená víc než polovina českých domácností.
Kdy se stal internet dostupným pro každého?
Několik let byl internet pro domácí použití pro většinu rodin nedostupnou záležitostí. Jeho cena se totiž například u společnosti Conet v ro-ce 1995 pohybovala kolem tisíce korun za měsíc. K tomu pak bylo nutné připočíst dalších 12 korun za každou minutu připojení. Tehdejší průměrná měsíční mzda přitom byla necelých 8500 korun. I v roce 2001 bylo v České republice k internetu připojených pouze necelých 6 % domácností. Dnes už je díky rozumné ceně a kvalitním poskytovatelům online 81 % českých domácností. To svědčí o tom, že internet dokážeme přivést téměř kamkoliv – českým specifikem je množství lokálních internetových poskytovatelů, kteří umožňují připojení k internetu různými technologiemi, od optických kabelů do bytu až po šíření přes wi-fi. Právě připojení koncových uživatelů optickým kabelem je něco, co není v česku standardem. Netbox to ale v Brně svým zákazníkům umožňuje.Zvládli Češi nástup této revoluční technologie, v čem zaostávají a čím přispěli k jeho rozvoji?
Češi jsou obecně velmi pokrokoví, pokud jde o nové technologie a jejich začleňování do běžného života. Potvrzuje to i vznik a fungování některých českých firem, které jsou v oblastech internetu a IT dodnes úspěšné. Zajímavým příkladem je třeba Seznam.cz, díky němuž máme světový unikát v konkurování Googlu. V ČR také běžně platíme online a velmi jsme si oblíbili nejrůznější internetové nákupy. V současné době jsou na vzestupu také streamovací služby jako internetové televize, populární je například služba Kuki, či různé hudební aplikace. To vše nasvědčuje tomu, že Češi novým technologiím fandí a poměrně rychle se jim učí přizpůsobovat.
Jakým způsobem proměnil internet podnikání?
Rozvoj internetu otevřel podnikatelům zcela nové možnosti. Prodejci najednou mohli své zboží nabízet online prostřednictvím e-shopů. Začít podnikat tak může téměř každý, kdo má odvahu. I z toho důvodu bylo loni v České republice neuvěřitelných 46 000 internetových obchodů. O tom, že se tento druh podnikání vyplatí, svědčí i to, že podle Asociace pro elektronickou komerci loni Češi na internetu utratili 155 miliard Kč, tedy o 15 % meziročně více.
A co můžeme od digitálních online technologií očekávat zítra?
Jsem přesvědčen o tom, že internet v příštích letech promění to, jak žijeme, ještě zásadněji než doposud. Velkou výzvou jsou chytré domácnosti, kdy můžeme různé domácí spotřebiče spravovat jednoduše i na dálku, nebo třeba hlasoví asistenti, kteří ještě nejsou v České republice příliš rozšíření, ale v zahraničí již tomu tak je. Také se zcela jistě promění svět počítačových her, kdy jsme doposud byli zvyklí mít hry nainstalované přímo na svém domácím počítači či jiném zařízení. Již nyní ale přicházejí první služby, kdy si hry pouze streamujeme do svých zařízení přes internet, a proto nepotřebujeme ke hraní tak výkonný hardware. A proto je také bezpodmínečně nutné mít rychlé, a zejména stabilní připojení. Neustále tak dochází k modernizaci sítí a k navyšování rychlosti internetu, aby byly rostoucí nároky technologií dostupné pro běžné domácnosti. Tyto kroky se týkají i nás. Základní rychlostí, na které v Netboxu u našich zákazníků začínáme, je rychlost odesílání i stahování dat od 50 Mb/s, ale své odběratele už mají i rychlosti připojení 300/300 Mb/s. Naší výhodou jsou kvalitní optické kabely, které nám tyto rychlosti umožňují bez problému nabízet. připravil Pavel Kačer
FT_3/20_20
inzerce