Ing. Pavel Ráliš je místopředsedou představenstva a obchodním ředitelem společnosti ARTESA, spořitelní družstvo. Ráda bych o něm napsala spousty superlativů, ale vím, že to nemá rád a že to vlastně v jeho případě není ani nutné. Ti, kteří ho znají, vědí, že po něm zůstávají jen dobré stopy. Je obchodník, praktik, mnoho času věnuje schůzkám, komunikaci s lidmi. Umí vést týmy a radost mu dělá práce efektivní, jak se u nás říká „za málo peněz hodně muziky“. Patrně proto i výsledky, které jeho snažení vždy doprovází. Ale pozor – začínají obávané superlativy… Tak snad jen to, že nenávidí buchtičky se šodó a nemusí makový závin…
Co děláte, když nemůžete spát?
Většinou si přečtu dobrou knížku nebo nějaký zajímavý článek. Celkem úspěšně usínám i u některých politických debat. Mám také poměrně velkou představivost, takže si dokáži navodit různé příběhy, ve sledu jejichž děje postupně usínám.
Je však škoda si fantazii odnášet do snů. Měl byste s tím dál pracovat.
Nad tím jsem nepřemýšlel, třeba na to jednou dojde. Pravdou je, že mám rád umění a užité umění, přivítám humor, nadsázku, dokáži vnímat zajímavé myšlenky. Už to vypadá, že se chválím, nechme tuto polemiku na jindy. No, kdoví…
Přemýšlíte v noci o práci? Táhnou vám hlavou manažerské starosti?
Ano, určitě. Při mé práci není možné úplně „vypnout“ ani po návratu mezi nejbližší nebo o víkendu. Často pracuji i večer doma, když mám úplný klid a mohu se více soustředit. Hodně zajímavých námětů mě napadá, když ráno kolem páté procitám. Často v tu dobu vidím věci v jiných souvislostech či přicházím na úplně nová řešení, která později realizuji.
Celou svoji profesní kariéru jste věnoval oboru financí. Byl jste u zavádění platebních karet jedné velké banky, postavil jste na nohy nejednu úvěrovou společnost, dnes jste včele spořitelního družstva. Vždycky firmu, kde působíte, postavíte na nohy a pak jdete o dům dál. Čím to?
Není to tak úplně pravda, že jsem vždy pracoval jen ve financích, tak mne znáte vy a možná řada dalších lidí. Po škole jsem ale působil na dnes již neexistujícím Generálním ředitelství průmyslu a celulózy a později jako obchodní ředitel ve Výtvarných řemeslech Praha. To byla velmi zajímavá a hezká práce spojená s takovými věcmi jako broušené sklo, malovaný porcelán, vitráže, umělecké kovářství…
V roce 1993 jsem pak odešel do finanční sféry. Sedm let jsem se věnoval platebním kartám. Byla to krásná práce a škola života zároveň. Ale život je o změnách i nových výzvách, ať chcete, nebo ne. I mně bylo jasné, že je potřeba přehodit výhybku a nabrat jiný směr. Dostal jsem možnost pracovat ve své první úvěrové a leasingové společnosti. Lákavost té nabídky spočívala v tom, že jsme spolu s mými kolegy mohli dělat zase něco nového. Podařilo se to. No a tato zkušenost byla důvodem k tomu, že jsem chtěl to samé zažít znovu. A tak jsem změnil zaměstnání. V době boomu solárních elektráren jsem si krátce zkusil i podnikání, kdy jsem zajišťoval financování těchto elektráren v tuzemsku i na Slovensku.
Je každá nová pracovní pozice jinou výzvou? Mají něco společného?
Dá se to tak říci. Každá z těchto pozic znamenala snahu postavit něco nového, zavést ve společnosti nový produkt nebo služby, nastavit nové interní procesy, sestavit nový tým. A to je pro chlapa dost velké dobrodružství. V manažerském a podnikatelském slovníku se tomu říká výzva.
Čím se liší dnešní finanční služby od těch, které jsme znali před dvaceti lety?
Zcela jednoznačně se liší využitím nových technologií, které již dnes považujeme za naprostou samozřejmost. Zatímco před dvaceti lety jsme museli prakticky s každou bezhotovostní platbou nebo žádostí o trvalý příkaz či inkaso na pobočku své banky, dnes vše vyřídíme z pohodlí domova. Téměř každý z nás vlastní nějak typ platební karty, se kterou vybíráme nejen hotovost, ale platíme v kamenných obchodech či na internetu. Změnila se kvalita a rychlost poskytovaných služeb. A především se změnil i přístup finančníků ke svým klientům.
Artesa půjčuje firmám. Zejména malým a středním. Vidíte v tomto segmentu u nás budoucnost? Anebo se tyhle firmy budou pořád potácet na hranici života a smrti?
Ano, rozhodně vidím. Koneckonců i ARTESA je svojí velikostí menší společnost. Malé a střední firmy mají řadu výhod před těmi většími. Mohou se více specializovat, být blíže svým klientům, více se orientovat na inovace – hledat mezery na trhu. Výhodou těchto společností je i pružnost v reakci na vývoj na trhu, nižší fluktuace zaměstnanců a kontinuita vedení.
Jak jsou podle vašich zkušeností ochotny tyto společnosti dnes investovat? Váhají? Anebo už nabírají zase směr?
Mohu-li porovnat apetit společností si půjčovat za účelem investic se situací v loňském roce, tak vidím jednoznačně nárůst poptávky po financování. A nezastírám, že bych si přál, aby to pokračovalo. České ekonomika by si vydechla.
Máte argument, kterým byste se snažil mne získat, abych si vzala úvěr právě u ARTESY?
V zásadě bych mohl opakovat výhody, které malé a střední firmy mají. Tím, že jsme menší a specializujeme se pouze na financování podnikatelů, se dokážeme každému klientovi věnovat skutečně individuálně, najít pro něj řešení šité na míru, a to relativně rychle. Nedíváme se na něho pouze skrze jeho rating. Vidíme v něm našeho dlouhodobého partnera.
O čem je dnes dobrý obchod? O známostech nebo o dobré nabídce?
Určitě o kontaktech, není lepší reklamy než doporučení spokojeným klientem. Samozřejmě musíte být schopna nabídnout i kvalitní produkt a služby, které komplexně uspokojí potřeby klienta. Rozhodně to není pouze o ceně.
Výsledky však nepřijdou samy o sobě, doprovází je někdy nadlidské výkony, frustrace z nestihnutého, stálé hledání efektivity, zdokonalování organizace práce, úspěch se často podepisuje na zdraví.
S tím souhlasím, a myslím si, že každý, kdo se na minovém poli businessu pohybuje, to moc dobře ví. Optimální cesta k rozložení času mezi profesi, rodinu, koníčky, odpočinek – ta se těžko hledá. Vždy obětujete něco něčemu.
Umíte tlumit stres? Vím, že jste milovník čokolády…
Bohužel, tohle úplně nezvládám. Na druhou stranu stres je i dobrým motorem, který vás žene dopředu. Ale máte pravdu – čokoláda, zmrzlina a dobré pití jsou mými slabostmi a i jimi se snažím stres zvládat. Nepřeháním to, ale dokáži si pochutnat, přehodím myšlenky jinam.
Také o vás vím, že rád jezdíte do lázní a rád si dáte dobrý oběd. Mají služby, které vedou k regeneraci organizmu, u nás budoucnost? Bude se v tomto segmentu firmám dařit?
Já v to pevně věřím i doufám, protože každý z nás si potřebuje odpočinout a načerpat nové síly. Do lázní každoročně jezdím a musím se přiznat, že mi týdenní pobyt vždy naleje novou energii do žil. Bylo by velmi nerozumné nevytvořit tomuto segmentu takové podmínky, aby mohl fungovat. A vnímám, že se tak začíná dít.
A novinky, které chystáte pro své a nové klienty? Třeba i pro ty, kteří se budou chtít podílet na rozvoji podnikání sloužícího k péči o náš organismus?
V oblasti depozitních služeb se zaměřujeme na zatraktivní produktu spořicí účet a v oblasti poskytování úvěrů na zrychlení procesu jejich poskytnutí. V přípravě je i zcela nový produkt, ale o tom až někdy příště.
ptala se Eva Brixi
INZERCE
