Libor Sloupenský
Chlapi jsou často větší „bábovky“ než holky. O tom se přesvědčil ten, kdo prodává lidem křupavé červíky jako delikatesu k pivu, vínu nebo jen tak, zakladatel firmy WormUp s.r.o. z Vamberka Libor Sloupenský.
Jak vlastně vznikl nápad s velmi originální superpotravinou?
Poprvé jsem hmyz ochutnal na jedné přednášce v Brně, kde mě to ihned nadchlo. Ta myšlenka ve mně dlouho zrála, ale kvůli podnikání nebyl na realizaci čas. Definitivně jsem se však rozhodl při jednom kurzu osobního rozvoje. Došlo mi tehdy, že vše, co jsem v životě prožil, a vše, co jsem, mě vede právě k této práci. Hned druhý den jsem na tom začal dělat.
Byla cesta od myšlenky k hotovému produktu dlouhá? S čím bylo nejvíc práce, kde se ukrývá vaše know-how?
Cesta byla dlouhá a pěkně klikatá. Strávil jsem několik let vývojem produktů, které se nakonec nezrealizovaly, tedy alespoň prozatím. Nakonec jsem si uvědomil, že na to musím jít minimalisticky. Udělat ten nejjednodušší možný produkt, ale dokonale. S odstupem času mi to dává ještě větší smysl, protože kdybychom hmyz rozemleli třeba do müsli tyčinky, tak by kolem toho nebylo tolik zábavy jako s celými červíky. Tehdy jsem do podnikání přibral taky svou ženu, protože jsem prostě zjistil, že bez ní to nedokážu. A know-how? Hlavně se nevzdávat a jít si za svým cílem. Když to nejde jednou cestou, tak si najít jinou. Věřím, že při dostatku odhodlání lze dosáhnout úplně všeho.
Ochutnal jsem a nelitoval. Ale je těžké přesvědčit neinformovaného spotřebitele o přednostech Worm Up křupavých červíků? Kdo je víc nakloněn novinkám – muž, nebo žena?
Těžké to určitě je, a proto jsem to už přestal dělat. Čím víc lidi do něčeho tlačíte, tím víc se brání. Já vím, že máme skvělý výrobek a každý, kdo se odváží, tak je nadšený. Miluji ty 
momenty, kdy zákazník s křečovitým výrazem ochutná prvního červíka a za minutu už přesvědčuje všechny okolo. Když jsme produkt vyvíjeli, dělali jsme ho pro „chlapy“. S odstupem času se ale ukázalo, že chlapi jsou často mnohem větší bábovky než holky, které často ochutnají první. Je to ale především velká neznámá. Někdy potkáte člověka, který vypadá, jako by obletěl svět, ale červíka si do pusy nevezme. Jindy zase přijde osmdesátiletá babička, bez váhání okusí a rozplývá se, jak je to super. Já už si ani netroufám teď lidi tipovat.
Máte další plány, kam firmu i produkt posunout?
Plánů máme nejméně na příštích pět let. Aktuálně je spíše problém, že nám chybí investor, který by nám pomohl v růstu, takže je dost náročné zvládnout tak rychlý vývoj.
Úřady vás podporují, nebo spíš házejí byrokratické klacky pod nohy?
Jeden úřad tvrdí to, druhý zase ono a je pro nás dost těžké se v tom vyznat. Já si ale na úředníky nemohu stěžovat, protože nám většinou vycházejí vstříc. Entomofágie čili jedení hmyzu je nový obor a ani legislativa ještě přesně neví, jak k tomu přistupovat.
Nelitujete, že jste se pustil do nejistého businessu?
Ani na moment jsem nelitoval. Jsem si jistý, že hmyz je potravina budoucnosti. Mě baví tu budoucnost vytvářet teď a ukazovat lidem, že se jí nemusí bát.
připravil Pavel Kačer