Průzkum Družstva CBA z konce minulého týdne ukázal, že stravenky jsou v 80 % případů uplatňovány v obchodech, v restauracích pak pouze z 20 %. Jedná se tedy o pravý opak údaje, který se v médiích objevil v minulých dnech a který u obchodů uváděl necelý pětinový podíl. Průzkum proběhl ve velkoobchodu CBA Nuget, který vykupuje stravenky ze stovek míst, zásobuje přitom zhruba 1500 prodejen a 2500 restaurací.
Údaj z minulých dnů, který obchodům přisuzoval necelých 20 %, je z našeho pohledu zavádějící. Celkové hodnoty totiž nelze dost dobře zjistit, zejména pak z toho důvodu, že si stravenky žijí vlastním životem, jak ukazuje i současná praxe. Restaurace i prodejny je sice za stravu přijímají, velká část z nich však vůbec nemá smlouvu s vydávajícími firmami. Stravenky jim proto nevrací, a naopak s nimi nakupují zboží od tuzemských velkoobchodů. To je pak zákonitě kvůli výši stravenkové provize dražší, než kdyby bylo koupeno klasicky za peníze.
Pozoruhodný je ovšem fakt, že smlouvu se stravenkovými společnostmi nemají i některé velkoobchody. Kde pak tyto stravenky končí? Celkový poměr využití stravenek jednoduše nelze zjistit, pokud neexistují smlouvy všech provozů, které je využívají, s vydavateli stravenek. Tisíce prodejen a restaurací takové smlouvy vůbec nemají. Data velkoobchodu CBA Nuget zároveň ukazují výraznou převahu obchodů u využívání stravenek. Za 26 let existence se přitom na poměr využívání stravenek žádný subjekt, například vydavatel stravenek, nedotazoval.
Nákup drogerie, hraček či dovolené
Stravenky tak v tuzemsku slouží jako paralelní měna, což demonstrují i jiné příklady, kdy poukázky neplnily svůj původní účel, tedy sloužit čistě ke stravování. V minulosti jsme se setkali s tím, že si člověk v restauraci proměnil hodnotu svých stravenek za peníze a následně za ně uhradil zájezd do zahraničí. Restaurace si přitom ještě k tomu nechala provizi 20 % na výměnu. Osobně jsme se při monitoringu tuzemského trhu koncem minulého týdne setkali i s tím, že stravenky byly využity k nákupu, jehož obsahem bylo kromě potravin také pivo, toaletní papír či lego.
Problém u exekucí
Současný systém stravenek zároveň diskriminuje některé zaměstnance. V případě exekucí a insolvencí nelze strhávat z čisté mzdy zaměstnance poměrnou část stravenek. Pokud tak má firma pobočky po celé republice, museli by tito pracovníci hradit danou část na centrálu hotově, což je nereálné. Technicky v současném systému nelze zajistit platbu za stravenky od zaměstnance jinak – musí se tedy vyplácet buď všem nebo nikomu.
Takové fungování je navíc škodlivé i pro firmy samotné. Kvůli exekuci zaměstnance nemohou takovému pracovníkovi strhnout poměrnou část stravenky ze mzdy, místo toho ji zpravidla musí uhradit exekutorovi. V minulosti jsme se s touto praxí setkali jako zaměstnavatel, výsledkem přitom byly stotisícové ztráty. Uhrazené stržené částky exekutorům totiž následně nebylo možné na zaměstnancích zatížených exekucemi vymoct. Proto jsme ve finále stravenky zrušili. Zaměstnavatelé by si tak i dnes měli dát velký pozor, jestli z čisté mzdy zaměstnanců v exekuci poměrnou část stravenek nestrhávají. Mohou tím porušovat zákon.
Vzhledem k výše zmíněnému, stejně jako k neúměrným provizím, zadržování hotovosti u papírových stravenek či omezené platnosti některých druhů stravenkových poukázek, proto vítáme návrh ministerstva financí o zavedení stravenkového paušálu. Měla by zkrátka existovat možnost alternativy, aby měl zaměstnanec možnost dostat příspěvek na stravu i v peněžité podobě.
(tz)