Ing. Jiří Halbrštát, Ph.D.
Práce českých rukou a mozků v posledních několika letech výrazně podražila. Bude i dobře placený dělník nebo inženýr pro zaměstnavatele dostatečně zajímavý, nebo se raději poohlédne jinde? Na tyto a další věci jsme se zeptali v rozhovoru s Ing. Jiřím Halbrštátem, manažerem náboru a marketingu ManpowerGroup.
Je český trh práce pro investory zajímavý?
Náš průzkum ManpowerGroup Total Workforce Index porovnává trhy práce v 75 zemích světa a podle devadesáti parametrů se Česká republika umístila na 22. místě ze 75 možných. V regionu Evropa, Střední východ a Afrika je ČR na 11. místě. Oproti roku 2017 se o jedno místo zlepšila a ukazuje to, že je nadále atraktivní zemí pro zahraniční investice a místem, které nabízí trh práce relativně nakloněný úspěšnému businessu. Na předních příčkách na světě najdeme Hongkong, Nový Zéland, Singapur, Spojené státy a Velkou Británii. Mezi nejlépe hodnocené země z hlediska trhu práce v Evropě patří Velká Británie, Irsko, Estonsko, Litva a Německo. Irsko exceluje především v dostupnosti pracovní síly, v nízké nákladovosti vítězí Srbsko a Bulharsko, které si v tomto velmi konkuruje se zeměmi Jihovýchodní Asie, jako Thajsko a Filipíny. Produktivita je podle metodologie Total Workforce Index nejvyšší v Evropě ve Švýcarsku, Holandsku a Velké Británii.
V čem jsme regionálními lídry a kde nejvíc zaostáváme?
Atraktivita českého trhu práce tedy spočívá především v kombinaci relativně nízkých nákladů podnikání a vysoké kvalifikační úrovně obyvatel. Podíl zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, podíl vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a digitální gramotnost patří mezi přednosti českého trhu práce. Mohli bychom vytvořit mnohem lepší prostředí pro podnikání a tvorbu dobře placených pracovních míst, pokud se zaměříme na snížení náročnosti podnikání a nákladů na založení firmy, podporu flexibility a alternativních úvazků, potírání šedé ekonomiky a neformálního pracovního trhu, vytváření prostředí ve firmách, veřejném sektoru a politice, která bude více respektovat individuální potřeby lidí, ať už jsou to maminky s dětmi, absolventi, ZTP, nebo lidé v předdůchodovém věku.
Zlepšují se u nás podmínky k investování a zaměstnávání, nebo je to naopak?
V žebříčku jsme meziročně poskočili o jedno místo nahoru, ale jen proto, že jiné země se propadly níže, než že bychom se my zlepšili. Legislativní a institucionální regulace zaměstnávání je v ČR na průměrné světové úrovni. Není zdaleka tak příznivá pro firmy jako prostředí v Dánsku, Rakousku, USA nebo Hongkongu, ale je hodnoceno lépe než prostředí na Slovensku nebo v Maďarsku. V komplexním indexu náročnosti podnikání (složeného z mnoha faktorů od hodnocení náročnosti založení firmy, daňového prostředí, stavebních předpisů, úvěrového prostředí, ochrany investic, volnosti mezinárodního obchodu, vynucování smluv a řešení insolvence) jsme také na průměru daleko za USA, Německem a Rakouskem, ale zároveň velmi daleko před Tureckem a Čínou.
Důležitým momentem při podnikání je délka výpovědní doby zaměstnanců. Zde máme s dvouměsíční lhůtou mimořádně silnou ochranu zaměstnanců, která ale brzdí tvorbu nových pracovních míst. Některé země jako Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko to řeší různou délkou výpovědní doby pro zaměstnance, kteří jsou ve firmě krátce, a větší ochranou lidí, kteří jsou zaměstnáni delší dobu.
Total Workforce Index hodnotí produktivitu v ČR poměrně vysoko. Tradiční definici produktivity práce, ve které je ČR lehce pod průměrem EU, vylepšuje efektivní fungování trhu práce a počítačová gramotnost. Nákladovost podnikání zásadně ovlivňuje mzdová úroveň, a to především v provozech s vysokým podílem mzdových nákladů na celkových nákladech. V tomto je Německo, Rakousko a USA na trojnásobné úrovni v porovnání s ČR. Přesto jsme ale na výrazně vyšší příčce než Rumunsko, Slovensko. Tyto země konkurují České republice v přitahování investic do zpracovatelského průmyslu, zároveň je ale ČR atraktivní destinací pro kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu z těchto zemí a je možné je považovat za součást českého trhu práce. V roce 2018 jsme našli v ČR práci pro 5500 pracovníků ze zemí východní a jihovýchodní Evropy na různé typy pozic, které se dlouhodobě nedařilo obsadit českými uchazeči.
Dosáhly už ženy v zaměstnání plné rovnoprávnosti, nebo jsou čeští muži stále o něco napřed?
Podle studie Světového ekonomického fóra, kterou zohledňujeme v naší analýze, nalezneme Českou republiku na 82. místě hodnocení, což je o pět příček horší než v roce 2016. Nejlepší situace je v ČR v oblasti vzdělávání a zdravotnictví, kde je postavení českých žen naprosto rovné a ČR je v těchto oblastech mezi prvními. Naopak nejhůře jsme na tom v rovnosti výdělků a také v politice, kde nám náleží 87. místo.
Proč jste si nechali udělat průzkum o atraktivnosti ČR pro zaměstnavatele? Čím výsledky potvrdily očekávání a co nejvíc překvapilo?
Monitorování trendů na trhu práce se věnujeme velmi intenzivně a každý rok publikujeme kolem deseti průzkumů a studií, abychom uměli poradit firmám i lidem, kteří hledají práci, jaké jsou trendy na trhu a jak na ně reagovat. Total Workforce Index potvrdil, že naše ekonomika stojí na prahu velké změny. Už nejsme dostatečně levná země z hlediska ceny práce pro velké výrobní závody. Ani lidé už nemají o tuto práci zájem a raději využívají příležitosti, které se objevují v jiných sektorech. Máme ale velký potenciál, abychom úspěšně zvládli nástup digitalizace a robotizace. Technické školství zde má velkou tradici a také je zde dobré zastoupení oblasti výzkumu a vývoje. Ano, stěžujeme si všichni na nedostatek techniků, ale jejich dostupnost je lepší než v jiných zemích v našem regionu.
Co vás na činnosti v marketingu nadnárodní personální agentury baví a co dává smysl vaší práci?
Je to velmi zajímavá kombinace B2B a B2C marketingu. Najímají si nás firmy, aby outsourcovaly různé personální procesy, ale
v oblasti náboru je pak klíčové vhodné kandidáty najít a zaujmout. HR marketing se velmi rychle proměňuje, vstupují do něj nové technologie a neustále musíme měnit svůj přístup, aby vše fungovalo. Navíc má naše práce velký přesah a je krásné pozorovat příběhy lidí, kterým jsme pomohli změnit život tím, že jsme je posunuli v jejich kariéře jinam.
ptal se Pavel Kačer