Pavel Černý
Devět z deseti podnikatelů na venkově jsou osoby samostatně výdělečně činné. Bez jejich služeb by život na venkově nebyl ani možný, myslí si Pavel Černý, předseda Místní akční skupiny Mezilesí a pedagog Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, který se problematice drobného podnikání na venkově dlouhodobě věnuje. Drobní podnikatelé a živnostníci mohou čerpat podporu i od místních akčních skupin. Ty spolupracují s téměř 3000 z nich. Jak mohou pomoci, na to jsem se
Pavla Černého zeptala:
Jaké výhody nabízí venkov pro drobné podnikatele? A jaké jsou naopak jeho největší výzvy?
Výhodu určitě spatřuji v řemeslné tradici, která je na venkově v porovnání s městy relativně uchovaná, čímž dochází k přenosu know-how z generace na generaci. Bohužel tato tradice postupně slábne. Stavět pouze na ní nelze, je třeba se dívat i do budoucna. V tomto duchu venkovským podnikatelům chybí především kvalitní infrastruktura odpovídající trendům 21. století. Jednoduše řečeno, infrastruktura dnes nejsou pouze opravené komunikace a vodovody. Dobrou infrastrukturou myslím zejména tu pro digitální společnost. A to považuji za velkou výzvu pro český venkov.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Co nesmí podcenit začínající živnostník? A s jakými nástrahami se může setkat?
Podnikatel by neměl podcenit zejména své zákonné povinnosti, především v oblasti daňové a finanční a také v rámci ochrany spotřebitele. Musí neustále přemýšlet o chování svých zákazníků a konkurentů. Nejlépe situaci ilustrují podle mě názvy pořadů Miroslava Donutila „Pořád se něco děje“ a „Furt ve střehu“. Také by podnikatel neměl zapomínat na rychlost technologických změn a jejich přenos na trh. Tím pádem by měl sledovat trendy, vývoj trhu a vzdělávat se. Co se týká nástrah, tak drobný živnostník na venkově může, kromě byrokracie a nepřehledné a často se měnící legislativy, nejvíce bojovat s rozptýlenou poptávkou.
Dá se obstát v konkurenci velkých holdingů?
Stát musí odlehčit drobným podnikatelům v administrativní zátěži a stabilizovat legislativu. Když vyplňuji daňové přiznání, již mnoho let si říkám: „Jsem inženýr – ekonom a fakt s tím mám problém. Je to moje chyba?“ Zde vidím prostor i pro místní akční skupiny, které by mohly služby ve formě poradenství, zejména pro začínající podnikatele a živnostníky, zajistit nebo zprostředkovat. Velkou roli místních akčních skupin vidím hlavně v roli inovačního brokera přinášejícího na venkov nové trendy a poznatky z různých oborů. Pokrytí vysokorychlostním internetem je nyní alfou a omegou akcelerace drobného podnikání. Například u nás v Místní akční skupině Mezilesí jsme na podzim loňského roku při příležitosti 100. výročí vzniku Československa rozjeli projekt 100PRO100. Prostřednictvím něj chceme zprostředkovat v co nejkratší době pro všechny obyvatele území naší MAS pokrytí aspoň 100Mb/s připojením.
Jsou na venkově ještě odvětví, která by si pozornost lidí, kteří hodlají podnikat, zasloužila?
Každý region je jiný a má svá specifika. Z mnoha trendů, které pozorujeme s kolegy z ostatních MAS, zmíním úbytek drobných služeb a obchodů. Samozřejmě záleží na poptávce a nabídce, ale myslím, že by se na venkov mohly vrátit pojízdné prodejny potravin a jiného zboží, propojující lokální producenty (např. zemědělce, řezníky, pekaře, cukráře) se spotřebitelem. Zde vidím mezeru a zároveň příležitost pro venkov.
Umíte si představit vesnice bez menších podnikatelů?
Pokud živnostníky na venkově neudržíme a nevytvoříme jim vhodné podmínky, tak se z venkova stane noclehárna pro obyvatele dojíždějící za prací do měst a rekreační zóna pro chataře. Zmizí spolky a tradice lidových zvyků a obyčejů. O propojení tradic s budoucností usilují mimochodem všechny místní akční skupiny po celé republice sdružené v Národní síti Místních akčních skupin.
ptala se Klára Malá