Rok 2014 by opět mohl přinést radost méně bojácným investorům, tedy těm, kteří ve svých portfoliích budou mít zastoupeny i akciové investice, zpravidla pomoci diverzifikovaných akciových fondů, případně fondů smíšených.
Novoroční předsevzetí – zkusit skutečné investování
Prodali jste kus zahrady? Vyhráli ve Sportce? Nebo zdědili činžák a úspěšně ho pronajímáte? Vaší firmě se nebývale daří a vy si můžete zaplatit za ta léta poctivé práce a odříkání? Zkrátka – máte peníze navíc a přemýšlíte, co s nimi? Tady je jeden návod: spravujte je, staňte se investory. A přečtěte si názor odborníka. Je jím je Jaroslav Mužík, předseda dozorčí rady ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost:
Rokem 2014 poklesly naděje drobnějších investorů – úrokové sazby i tak převážně skromných produktů domácích bank postoupily níže a naděje na zhodnocení velkých finančních prostředků nic moc…
Úrokové sazby na spořících nebo běžných účtech, na kterých nečinně dlouhodobě leží většina úspor českých domácností, jsou opět nižší. Úrok na těchto produktech často nedosahuje ani 1 % a od magické nuly je mnohdy dělí jen několik desetin. V tomto ohledu mám pro drobné střadatele špatné zprávy – v tomto roce neočekáváme výraznou změnu. Pokud se rozhodnu pokračovat výhradně v tomto způsobu spoření, nevydělám nic a reálně po očištění inflace prodělám. Alternativou je třeba v rámci novoročního předsevzetí zkusit skutečné investování. Nejde o nic složitého, v dobré bance vám poradí jak začít.
Nebo naopak nastává doba, kdy by se mělo nakupovat, protože stále platí zákony sinusoidy?
S investováním mohu začít kdykoliv, není třeba čekat na správnou konstelaci hvězd. Investování, chcete-li spravování peněz, je velmi často mylně spojováno s burzovními spekulacemi, kde je cílem vydělat na pohybu kurzu cenných papírů. Asi každý z nás viděl v médiích záběry zdánlivě chaoticky pohybujících se makléřů stresovaných z pádu cen. Tato představa je hluboce zakořeněna, a tak není divu, že řada z nás si řekne „to není pro mne“. Přitom investování, které mám na mysli, je v podstatě nudná a pomalá činnost, ve které správné načasování nákupu investic hraje jen jednu z rolí a nikoli tu hlavní.
Co tedy s přebytečnými penězi, které navíc mnoho lidí i firem odmítá dlouhodobě vázat?
Před tím, než investor začne přemýšlet o tom, kam s přebytečnými penězi, měl by si rozmyslet, proč vlastně chce investovat. Pouštět se do spravování svých peněz bez řádného rozmyšlení zásadně nedoporučuji. Podobný plán není složité sestavit. V této fázi jde především o to odpovědět si na několik otázek o sobě a rodině. Například – jaký majetek mám k dispozici, co si chci v budoucnu za své peníze pořídit, kdy budu peníze potřebovat a v jaké výši, jaké mám příjmy… Pokud se na to sami necítíte, můžete se obrátit na svou banku. Investiční specialista vám rád zpracuje investiční profil.
Jakmile mám v tomto jasno, mohu řešit kam investovat. Doporučuji vložit své peníze do širší škály různých aktiv v poměru, který nejlépe vyhovuje mému profilu. Investuji např. do vlastní nemovitosti, podílových fondů (akcií, dluhopisů), alternativních investic. Navíc je vždy dobré mít finanční produkty se státním příspěvkem a nezapomenout na hotovostní rezervu na účtu v minimální výši šestinásobku měsíčního příjmu. Výhoda tohoto přístupu je, že v různém období se daří nebo nedaří různým aktivům, vy tím pádem téměř vždy vlastníte hodnotné aktivum vhodné k prodeji. Hotovostní rezerva na účtech ve výši, kterou budu dle plánu opravdu potřebovat, mi zase umožňuje dostat se rychle k penězům a nemusím mít strach investovat část úspor např. na 5-10 let.
Výhledy analytiků se rozcházejí – jak bude vypadat v nejbližší době trh fondů, jak zklamaní nebo naopak radostní mohou investoři být?
Rok 2014 by opět mohl přinést radost méně bojácným investorům, tedy těm, kteří ve svých portfoliích budou mít zastoupeny i akciové investice, zpravidla pomoci diverzifikovaných akciových fondů, případně fondů smíšených. Vzhledem k dobré výkonnosti akcií v posledních letech je možné i očekávat určitý posun ve smyslu vyššího podílu prodejů akciových fondů oproti konzervativnějším fondům (dluhopisovým, peněžního trhu).
Diskutuje se o zlatě. Nakoupil byste dnes?
Zlato je aktivum, které řadíme k alternativním investicím – komodity. Zlato, které mám na mysli, je investiční zlato a to buď v materializované, nebo nematerializované podobě, nikoli šperky. Ve vašich investicích by zlato mělo být zastoupeno maximálně v rozmezí 3 až 5 % a do menších portfolií bych ho nedoporučoval vůbec. Náklady na nákup a skladování zlata jsou relativně vysoké a jejich výše u menších objemů zlata snadno převýší zisk z nárůstu jeho ceny. Zlatu se říká komodita strachu, protože jeho cena roste v obdobích nejistoty, jak jsme tomu byli svědky v nedávné době. Potíž je v tom, že pokud porovnám zlato například s akciemi nebo dluhopisy velkých firem, tak zlato na rozdíl od firem nic neprodukuje. Hodnota firem roste díky růstu firemních zisků, ale zlato v dlouhodobém horizontu maximálně kopíruje inflaci.
A co akcie – podle čeho cílit odhad a jak ošetřit míru rizika?
Pro investici do akcií nebo akciového fondu se rozhoduji podle odpovědí na dvě klíčové otázky. Za prvé je důležitá kladná odpověď ohledně investičního horizontu, tedy zda jsem ochoten investovat uvažovanou sumu peněz na více než 5 let, ještě lépe pak 10 let. V delším časovém horizontu je totiž poměrně značná pravděpodobnost toho, že dosáhnu očekávaného výnosu (tedy cca 8 % ročně u akcií), dobrá a špatná období se stačí prostřídat. Druhá potřebná kladná odpověď se týká tolerance ke ztrátám. Akcie a s nimi akciové fondy kolísají ve své hodnotě díky takřka dennímu oceňování na burzách (třeba dům či byt oceňován není, takže ztrátu hodnoty své nemovitosti vlastník na očích nemá a tudíž ho tolik netrápí). Pro některé lidi je psychicky nepřekonatelné vidět byť jen dočasnou ztrátu na svém majetku. Základem pro ošetření rizika, aby se případná ztráta nestala trvalou, je rozložení investic, tedy diverzifikace. Prostě neupnout se na jednu investici, jeden titul, jedno jméno, ale investovat široce mezi teritoria i odvětví. Toho lze snadno docílit investicí do akciových nebo smíšených podílových fondů.
Zdá se čím dál více, že jediným řešením jsou fondy. ČSOB si v tomto prostředí vede velmi dobře. Vloni bodovaly výnosy fondů, které vsadily na výrobu piva. Co bude ve vaší nabídce v nejbližší době následovat? Chystáte opět nějakou lahůdku?
Základem nabídky by měly být fondy Portfolio Pro, což jsou otevřené smíšené fondy s volitelnou úrovní ochrany investice ve výši 95 či 90 %. Aktuálně jsme dokončili jejich řadu na celkových 8 fondů a rádi bychom výrazně navýšili zainvestovaný objem do těchto fondů, který činí již více než 6 mld. korun. V roce 2013 tyto fondy přinesly klientům velmi zajímavé výnosy v rozmezí 4,5 % – 13,9 %. V rámci strukturovaných a zajištěných fondů v roce 2014 jistě přineseme další zajímavá témata, tak jako byla v minulosti voda, potraviny a nápoje, šampioni sportu, pivovary apod. Pracujeme na tom, abychom mohli téma pivovarů našim klientům opět nabídnout.
V investování, ať chceme nebo ne, hrají svou roli emoce. Psychologie je pozadím, které k tomuto prostředí patří. Jaký význam jí vy osobně přisuzujete?
Psychologie investorů skutečně významně ovlivňuje jejich investice. Bohužel ve většině případů negativně. Pramení to částečně z malých zkušeností drobných nebo začínajících investorů, kteří mnohdy na první pokles ceny svého fondu nebo akcie reagují a investici prodají. Mnohdy přitom – jak jsme tomu byli svědky v roce 2008 – nabudou dojem, že svět se musí nutně zhroutit. Zkušený investor bere jako fakt, že jsou období, kdy ceny aktiv klesají a obdob,í kdy naopak stoupají. V období propadu cen naopak nakupuje. Dnes máme pět let od propadu akcií a fondů a jejich ceny jsou na původních nebo vyšších hodnotách. Kdo ale prodal, prodělal.
A jakou úlohu přisuzujete intuici v investování?
Lepší je spoléhat na svůj investiční plán a tím se řídit. Propadnout pocitu, že to umím odhadnout, přinese dříve či později ztrátu.
Víte, jak přesvědčit ty, kteří stále ještě přešlapují na místě a váhají, zda se do investování pustit? Nemovitosti v podobě budov jsou pro ně však příliš drahé, k půdě nemají žádný vztah, o zlatu pochybují, akcií se bojí a o fondech začínají uvažovat?
Řadu lidí odrazuje zdánlivá složitost a pocit, že tomu nerozumím, a proto nikdy nezačnou. Nejlepší je rozmyslet si investiční plán a to zkusit pro začátek třeba v malém. Podílové fondy jsou pro to vhodnou variantou – začít mohu i s 500 Kč měsíčně a investice je při tom široce rozložena. Mám-li zpočátku strach, což je přirozené, mohu si vybrat fond s ochranou investice. Ostatní přijde samo.
Přesto – výnosy řady fondů obecně nejsou až na výjimky slavné. Podle čeho by se měl začátečník zorientovat? Co by měl vědět, aby předešel zklamání?
Výnosy fondů za poslední roky považujeme za velmi dobré a rozhodně několikanásobně přesáhly výnosy, které mohli klienti dosáhnout na depozitních produktech. Průměrný výnos otevřeného fondu v korunách v roce 2013 dosáhl 7,30 %, přičemž několik fondů vydělalo více než 20 %. ČSOB Akciový fond – Vodního bohatství v roce 2013 vzrostl o 34,5 2 %, ČSOB Akciový fond dividendových firem o 28,03 % a ČSOB akciový mix o 25,02 %. Nedařilo se komoditám, kde ČSOB Komoditní fond poklesl o 11,02 %. Velmi dobrý je i průměrný výnos otevřených fondů v CZK za posledních 5 let, který dosahuje 6,78 % ročně (téměř 39 % absolutně). Toho na depozitních produktech opravdu nebylo možno dosáhnout. Nově investující klient by se měl hlavně poradit s odborníkem, který mu na základě několika otázek může pomoci vybrat vhodnou investici. Novým klientů bychom doporučili investici s určitým stupněm ochrany, jako jsou fondy Portfolio Pro nebo zajištěné a strukturované fondy.
otázky připravila Eva Brixi