V tisícovce restaurací a pivnic po celé zemi si mohou ode dneška až do konce března lidé vychutnat velikonoční ležák Master Zlatá 13 z programu Volba sládků Plzeňského Prazdroje. Sládci tento nefiltrovaný ležák z prvotřídních surovin připravili s přihlédnutím k tradičním recepturám výroby silnějších postních piv, které od středověku vařili mniši v klášterech. Sládková Lenka Straková, která nad výrobou ležáku dohlížela, dnes jeden sud s ležákem předala také řeholníkům z řádu augustiniánů. Ti se totiž vaření speciálního postního piva jako jedni z prvních v českých zemích věnovali už od poloviny čtrnáctého století a tuto tradici udržovali plných šest století až do roku 1950, kdy o vlastní pivovar přišli.
Velikonoční ležák z Volby sládků má mnichům, tak jako jejich speciály v minulosti, dodat sílu, potřebnou v předvelikonočním postním období. „Věřím, že jak augustiniánům, tak i návštěvníkům pivnic, nefiltrovaný velikonoční ležák zachutná a doplní jim v době končící zimy tolik potřebnou energii,“ říká sládková Lenka Straková.
Pro mnichy bylo pivo v postní době často jediným zdrojem kalorií. Proto se říkalo, že se jí, nikoli pije. Augustiniání vařili svůj speciál nejprve v pivovaru svatého Tomáše v pražské Valdštejnské ulici, a to už od roku 1353. „Původní recepturu postního speciálu vytvořili dva členové řádu a dodnes ji máme uchovanou v klášterním archivu. Pivo vařilo pět mnichů a bylo původně určené pouze pro potřeby našich bratrů,“ uvádí provinciál augustiniánů Juan Provecho (na snímku s Lenkou Strakovou).
V roce 1600 se pivovar přestěhoval, výroba se zvýšila a augustiniáni jej pronajali. „Vždy ale jeden z mnichů dohlížel na dodržování receptury a kvalitu piva,“ říká Juan Provecho. Pivo se také již začalo prodávat a mniši ze získaných peněz financovali provoz kláštera. Tato tradice pokračovala až do roku 1950. Po obnovení řádu již augustiniáni pivo nevyrábějí a místo něj si tak mohou vychutnat velikonoční Master. Toto pivo má zlatožlutou barvu s bílou pěnou, výraznou sladovou vůni a sladovou chuť s karamelovým nádechem. „Lehčí hořkost je vyvážená střední plností a sladkostí, a toto spojení vás příjemně láká k dalšímu doušku,“ říká sládková Lenka Straková.
(tz)