Obdivuji nápady jiných. Ať jsou zběsilé, nepodstatné, zdánlivě malicherné, vždy jsou pro mne povzbuzující, vážím si jich. Ať vzbuzují hrůzu z odkrytého a naznačeného, anebo východiska k lepšímu, radostnějšímu, smysluplnějšímu. Ctím zahrádkáře, kteří vymýšlejí nevymyslitelné, stejně tak jako smekám před rozsáhlými inovačními projekty, do nichž se zapojí půl fabriky a výsledkem se stane nečekaná úspora vody či elektřiny nebo robot, který vám čte myšlenky.
Fandím nápadům, které dlouho sbíraly prach šuplíků, aby povstaly ze zapomnění a byly ceněny několika generacemi. Pokorně se skláním před výzkumníky, kteří mravenčí prací jednou přijdou na to, jak udělat zákrok u zubaře bezbolestný, stejně jako před těmi, kteří jednou světu dokáží, podle jakých zákonů je lidská psychika v regulaci vlastního zdraví člověka mocná a jak ji lze využít pro dobro lidstva.
S Ing. Pavlem Švejdou, sekretářem Asociace inovačního podnikání ČR, jsem na toto téma čas od času hovořila. Část jeho úvah je zde:
Inovace je zaklínadlo všech firem, které chtějí žít, rozvíjet se, vítězit. Máme toho plné uši, a ne každý ale správně slyší… Čím byla inovace před lety a čím je inovace dnes?
Inovace byla před lety tím, čím je dnes. Problém spočívá v tom, že v základní rovině nerespektujeme dva rozměry tohoto pojmu – inovace jako proces a inovace jako produkt. Teoretici vnímají tento pojem nejčastěji jako soubor činností procesních, praktici spíše jako produkty, v našich podmínkách (AIP ČR) hovoříme o výrobcích, postupech a službách.
Objektivní složitostí je to, že jedním ze základních předpokladů pro vznik produktů jsou procesy a že součástí procesů jsou produkty.
Před 20 lety se tvrdilo, že business je o nápadu. Platí to ještě? Jak z nápadu udělat inovaci?
Spíše než tento vztah bych poukázal na vztah invence a inovace, na invenční část inovačního procesu a jeho inovační část. Podle mého přesvědčení platí, že až v etapě uplatnění produktu na trhu (viz první otázka) se jedná o inovaci (inovační produkt). Nápadů – výsledků výzkumu a vývoje – které jsou využity v inovačních produktech, je velmi málo. Obecně je to tak, že pouhé 1–3 % výsledků výzkumu a vývoje jsou využity při realizovaných inovačních produktech. Hlavolam, jak z nápadu udělat inovaci, trápí nejen naše, ale i zahraniční odborníky.
Co myslíte, že by svět měl dnes vynalézat? Léky proti nemocem, formulovat životní filozofii planety na přežití lidstva nebo vymyslet něco, aby produktivita práce nechrlila nezaměstnané?
Tyto otázky patří mezi nejsložitější. Záleží na předpokladech a schopnostech jednotlivých zemí, regionů a konkrétních municipalit. Většinou chybí pravdivá analýza možností a schopností v oblasti výzkumu, vývoje a inovací ve všech výše uvedených strukturách. Přitom platí, že jednotlivé odborné skupiny prosazují ty úkoly, ve kterých jsou silné a zainteresované, do jisté míry bez ohledu na to, kde jsou objektivní potřeby.
Vaše asociace se stala symbolem systémových programů, které prosazují inovace ve všech rovinách české ekonomiky. Prolomili jste bariéry mezi teorií a praxí?
Základem pro dosažení cílů v této oblasti je Systém inovačního podnikání v ČR, který iniciujeme a rozvíjíme od zahájení naší činnosti 23. června 1993. Předpokladem dalším je přesná používaná terminologie v rámci inovačních procesů a při vytváření inovační infrastruktury ČR a spolupráce ČR s dalšími zeměmi. Součástí naplňování těchto předpokladů je postupné překonávání rozdílů mezi teorií a praxí. Dlouhodobě víme (AIP ČR vstoupila do 21. roku své činnosti), že bez dobré teorie není dobrá praxe. Tak je tomu i v oblasti inovací.
Máte rád zběsilé nápady domácích kutilů?
Tyto nápady vytvářejí základní množinu možných výsledků výzkumu a vývoje, a z toho důvodu jsou důležité.
Jak přimět lidi, aby více přemýšleli? Je to úplně naivní otázka?
Otázka je velmi praktická, podle mého názoru souvisí s motivací jednotlivých účastníků inovačního procesu. Tento proces zjednoduším na: vymyslím – vyrobím – prodám. Z tohoto vyplývá, že přemýšlení se netýká jen části vymyslím, ale i dalších dvou částí.
Mohla by Česká republika bohatnout prodejem nápadů, inovačních myšlenek, zapůjčováním mozků?
Ano, mohla. Musíme ale vytvořit dva základní předpoklady (spolu s mnoha dalšími), prvním z nich je kritická analýza toho, ve kterých oborech jsme skutečně na špičkové úrovni, a druhým předpokladem je stanovit podmínky pro všechny zúčastněné.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi
INZERCE
