Nejenom mít informace, peníze či příležitost k tomu, aby mohla firma vyrábět a poskytovat služby. Důležité je vědět, jak na to a tuto schopnost uvést do praxe, tedy obohatit ji o další hodnoty, které lidé potřebují nebo které jim usnadní, zpříjemní, prodlouží, zachrání život. Možná až příliš teoretizování, řeknete si. Na to při dnešních nárocích lidstva, zvyšující se porodnosti v mnoha končinách zeměkoule a v logických požadavcích postupně zajistit důstojný život většině nebo všem není dost času. Přeháním?
Možná ano, ale principy udržitelnosti se začínají prosazovat jako lavina, která změní podmínky života patrně skokem. Možná lze tento proces usměrnit lidskou předvídavostí, motivací k vynalézavosti, snahou dát a nalézat prostor novým myšlenkám, abychom bohatství a potenciál, které máme, dokonaleji a s rozvahou zužitkovali. Jednou z cest je ochrana duševního vlastnictví. Jak na některé otázky nahlíží Mgr. Ing. Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví?
Průmyslové vlastnictví je nehmotný majetek, o který se vyplatí řádně pečovat. Jak si vedou české firmy?
České firmy, chtějí-li být úspěšné i do budoucna, si musí uvědomit, že žijí v ekonomice natolik otevřené a na exportu závislé, že nemají v zásadě na výběr než se stát v některém oboru mezinárodně konkurenceschopné, a to bez znalého přístupu k systému ochrany průmyslových práv jde jen stěží. Současně však platí, že takzvané patentování není věc triviální. Firmy by měly především dokázat využít všech výhod, které jednotlivé součásti systému ochrany průmyslových práv nabízejí. Jak a k čemu využít zdarma přístupné technické informace obsažené v patentových databázích, zda vůbec a kde usilovat o patent a především, jak přihlášené nebo patentované řešení nejlépe zhodnotit, to vše odvisí od míry znalosti o výhodách, možnostech, ale také o mezích ochrany a důsledcích jednotlivých kroků. Třeba podání pouze domácích patentových přihlášek nebo přihlášek užitných vzorů musí být důkladně zvažováno. Pokud totiž přihlašovatel neuvažuje o zahraniční patentové ochraně, musí počítat s faktem, že dojde ke zpřístupnění podstaty jeho řešení všem, tedy i zahraniční konkurenci, bez toho, že by převzetí či napodobení vynálezu mohlo být účinně bráněno. Pár čísel: v roce 2015 podali čeští přihlašovatelé 880 domácích patentových přihlášek a 1364 přihlášek užitných vzorů. V témže roce však podali pouze 191 tzv. mezinárodních přihlášek podle Smlouvy o patentové spolupráci, zatímco například rakouští přihlašovatelé podali těchto přihlášek 1399. Samozřejmě příznivější v této věci by bylo srovnání například s Polskem či Slovenskem.
Úřad průmyslového vlastnictví je iniciátorem řady aktivit, které se snaží o významu ochrany „chytrosti“ nejen informovat, ale zapojit jednotlivce, školáky, dospěláky, univerzity, vědce, výrobce do procesu, na základě kterého by povědomí o nutnosti chránit know-how, ale i nevymýšlet ve světě již vymyšlené, stoupalo. S jakou se setkáváte odezvou?
Zlepšování povědomí o smyslu a možnostech systému ochrany technických řešení a označení považuji za trvalý úkol našeho úřadu. Pokud jde o žáky a studenty, průběžně nabízíme uspořádání vyučovací hodiny, ve které seznámíme se základy ochrany průmyslových práv a jejich užitím v běžném životě. Nebo nabízíme exkurze, v jejichž rámci proběhne přednáška, praktická ukázka rešerší, prohlídka patentového archivu. Pro učitele, kteří chtějí zařadit téma průmyslových práv do výuky, pořádáme kurzy. Speciálně pro školáky máme pěkný populárně naučný leták a pro o trochu starší webovou rubriku. Pro dospělé, pro podnikatele, pracovníky výzkumných a vývojových institucí, vysokých škol, institucí zabývajících se podporou inovací a transferem technologií, pro začínající patentové zástupce a advokáty úřad prostřednictvím svého Institutu průmyslově právní výchovy nabízí dvouleté specializační studium průmyslových práv. Vedle toho organizujeme množství seminářů a dalších vzdělávacích akcí. Spolupracujeme též při zajištění bakalářského a magisterského studijního oboru průmyslové vlastnictví.
Co udělat k tomu, aby lidé v tomto smyslu více využívali svůj potenciál? Mohla by existovat třeba nějaká banka na nápady, která by od člověka nápad, ať už jakékoli hodnoty, za nějaký poplatek odkoupila, a nějak zprocesovala, třeba vydražila na burze Science Fiction dvakrát do roka? Český národ je plný kutilů, i mezi firmami je spousty zajímavých řešení, z nichž mohou vyrůst velké věci. Některé nápady jsou sice úsměvné, ale kdo ví…
Domnívám se, že takové „banky“ již ve světě existují. Pokud jde o náš úřad, nabízíme něco jako jejich protipól v podobě zdarma využitelných patentových databází, které zpřístupňujeme na internetu. Čeští, podnikatelé, inovátoři a vývojáři, studenti technických oborů se tak mohou inspirovat novátorskými řešeními, která třeba nebyla nikdy komerčně využita, ale komerční potenciál by mít mohla. V patentových databázích najdete až 80 % veškerých technických řešení. Mnoho z nich není nikde jinde publikováno. Doporučuji, vedle národní databáze českých patentů a užitných vzorů, navštívit Espacenet, globální databázi bezplatně dostupnou na www.espacenet.com, zahrnující více než 90 milionů různých patentových dokumentů z celého světa, navíc vybavenou překladačem z řady jazyků. K tomu, jak se v Espacenetu dobře vyznat, úřad pořádá bezplatné kurzy.
Účastníte se i veletrhů a výstav v ČR? Na Mezinárodním strojírenském veletrhu byste jistě měli co sdělit…
Určitě. Účast na výstavách a veletrzích považuji za jednu z efektivních forem prezentace systému ochrany průmyslových práv a seznamování veřejnosti s prací úřadu. Loni jsme se účastnili Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně a odborných výstav For Industry 2015, s doprovodným seminářem „Průmyslová práva a podnikání“, For Interior 2015 a Inovace 2015. V zahraničí měl úřad své zástupce na Mezinárodním veletrhu vynálezů v Ženevě. Letos v červnu jsme byli odbornými garanty mezinárodní výstavy technických novinek, patentů a vynálezů Invent Arena v Třinci a těšíme se na její pokračování v roce 2018. V rámci této výstavy se uskutečnily i mezinárodní řemeslné hry žáků a učňů z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Německa a Rakouska, soutěžilo se například v oborech elektrotechnik, hutník nebo mechanik. Návštěvníkům veletrhů poskytujeme konzultace, informační a propagační materiály, předvádíme online rešeršní služby a informační produkty, v doprovodných programech nabízíme přednášky a semináře.
Vaše služby, dobré rady či doporučení by se ve větším měřítku hodily mnohým českým exportérům. Může si u vás firma objednat například sérii školení na téma, jimiž by chtěla povzbudit své týmy a zvýšit jejich informovanost?
Ano, může. V minulosti jsme takzvaná školení „na míru“ organizovali například pro Českou zemědělskou univerzitu, některé soukromé firmy nebo pro podnikatele společně s agenturou CzechInvest. Harmonogram těchto školení máme až do konce roku 2017. Dále provádíme informační kampaně zaměřené na zvyšování povědomí o významu průmyslově právní ochrany pro zvyšování konkurenceschopnosti, organizujeme dvouleté specializační studium oboru průmyslových práv, přednášíme na vysokých školách, v centrech patentových informací, pravidelně pořádáme odborné semináře a kurzy. Na webových stránkách dáváme k dispozici kurzy ve formě e-learningu.
V minulých letech pokulhávala Česká republika v podávání patentů, a vynálezců asi také nemáme tolik. Jak to změnit? Podporou technického myšlení v mateřských školách? Výchovou specialistů v oboru?
Příčin, je víc. Začít se základy technického myšlení už v nejútlejším věku a plynule pokračovat na školách základních a středních, a konečně odbornost tříbit na vysokých školách by bezesporu pozitivní plody neslo. Upozorňujeme na to při každé vhodné příležitosti, přímé páky v ruce nemáme. Co můžeme dělat a také děláme: snažíme se měnit stav, kdy nízké povědomí o nabídkách systému průmyslové ochrany, zejména v oblasti technických informací, připravuje naše podnikatele o čas a peníze, a to ať už proto, že vynalézají vynalezené, nebo že nedokáží využít technických informací při přípravě inovačních záměrů, jejichž výsledkem by byl oprávněný zisk.
Nemáte pocit, že nápady, myšlenky i jejich uvedení do praxe se v posledních
letech až příliš napodobují, neřku-li kradou? Díky technologiím je vlastně k dispozici všechno všem. A obavy uvést něco zajímavého do praxe limitují leckterého majitele a investora.
Je to možné, můžeme se dočíst o případech patentových válek, o velkých soudních přích. Avšak, opakuji znovu, spíše si myslím, že ačkoli, jak říkáte, je k dispozici všechno všem, ještě málo dovedeme této fantastické příležitosti pozitivně využít. Celá řada technických řešení se na trh nedostane, není v učebnicích, nikdo je nikdy neviděl na výstavě. Jen byly uloženy v patentových úřadech po světě, a 99 % z nich je dnes volně k dispozici. Nevyužít je, neinspirovat se je přinejmenším nerozumné.
Tím více stoupá úloha Úřadu. Co by měl tedy dělat ten, kdo holdá na trh uvést novinku? Třeba nový potravinový doplněk?
Říci, že podat patentovou přihlášku, by bylo velmi zjednodušující. Ochrana duševního vlastnictví je věcí strategickou, s přímým dopadem na ekonomický život firmy. Je třeba pečlivě zvažovat, jaké obchodní záměry s novinkou máme, zda vůbec a jaká právní ochrana je vhodná, kde, na kterých teritoriích má být uplatněna, a také kolik finančních prostředků je s ohledem na očekávané přínosy racionální do ochrany vložit. Firma musí zvážit, zda je schopna zajistit ochranu sama, nebo zda využije příslušných odborníků. Pro první úvahy doporučuji navštívit náš web www.upv.cz a seznámit se alespoň se základními informacemi.
Na webových stránkách máte pobídku týkající se soutěže Evropský vynálezce ro-
ku 2017 a jedna z kategorií je i pro malé a střední podniky. Mohl byste zájemcům soutěž a jejich možnosti přiblížit?
Evropská cena pro vynálezce je prestižním oceněním za inovace v Evropě a ve světě. Uděluje ji již od roku 2006 Evropský patentový úřad. Oceňováni jsou vynikající vynálezci, kteří přispěli k nalezení technických odpovědí na nejdůležitější výzvy naší doby. Letos mezinárodní porota složená ze známých osobností průmyslu, výzkumu a akademických funkcionářů vybrala ze 400 jednotlivců a vynálezeckých týmů 15 finalistů ze 13 zemí. Vynálezy byly z oborů stavebnictví, lékařská technika, biochemie, technologie životního prostředí, potravinářská technologie a fyzika. Mezi finalisty jsme měli i svého zástupce. V kategorii Výzkum byl nominován Miroslav Sedláček z ČVUT v Praze. Společně s dalšími odborníky pracuje na vývoji kapalinové turbíny založené na fyzikálním principu rotujících tekutin. Výhodou turbíny je možnost generovat energii i z pomalu tekoucích toků nebo z přílivu a odlivu. Jeho turbína tak představuje alternativu ke konvenčním vodním elektrárnám, které na rozdíl od ní vyžadují značnou průtokovou rychlost anebo velký spád vody. Turbína dokáže zajistit zásobování elektřinou v oblastech, které nejsou napojeny na elektrickou síť, když i na pomalu tekoucích tocích vyrobí až 10 kWh elektřiny za den, což dostatečně pokrývá spotřebu pěti domácností.
Čeho si na vizionářích a jejich vztahu k duševnímu bohatství nejvíce
vážíte?
Odvahy pustit se do neznámého. Síly hledat odpovědi na otázky, někdy drobné, někdy rozhodující pro život nás všech. Těm českým přeji, aby jim systém ochrany průmyslových práv už záhy začal pomáhat tak dobře, jako bezesporu pomáhá již nyní jejich
zahraničním konkurentům.
za odpovědi
poděkovala Eva Brixi