Často se hovoří o rozdílu v platech žen a mužů na řídicích pozicích. Stranou pozornosti zůstávají rozdíly napříč odvětvími. Schopný manažer v oblasti zdravotní péče může dosáhnout třeba jen čtvrtiny toho co jeho protějšek v bance. Nejvyšší částky vydělávají manažeři z finančního a IT sektoru. Vyplývá to z údajů společnosti Stanton Chase, která se věnuje vyhledávání vrcholových manažerů.
„Pokud bychom měli porovnávat jednotlivé obory, rozhodně platí, že nejvyšší odměny jsou momentálně v bankovnictví a informačních technologiích,“ vysvětlil Jozef Papp, ředitel české pobočky společnosti Stanton Chase, která se zaměřuje na hledání vrcholových manažerů. „Naopak menší platy bývají pravidlem ve zdravotnictví, retailu, logistice nebo strojírenství.“
Manažer je vedoucím pracovníkem firmy. Má na starost plánování strategie podniku, organizování práce, vedení týmu zaměstnanců a rozhodování o těch nejpodstatnějších záležitostech podnikání. Ve své podstatě lze říci, že charakter manažerské práce nezávisí na tom, jaké produkty nebo služby jeho domovská firma nabízí. Přesto to radikálně ovlivňuje jeho ohodnocení.
K rekordním ročním výdělkům se v Česku dopracují manažeři působící v bankách a finančních institucích, kteří si na konto mohou připsat i více než deset milionů korun ročně. Tuto pomyslnou metu dotahují řídicí pracovníci v IT byznysu. Na opačném konci spektra se nacházejí manažeři v oblasti gastronomie, zdravotnictví nebo maloobchodního prodeje. Ani automobilový a strojírenský business, které se podílejí významně na české ekonomice, nepatří mezi nejštědřejší, co se odměňování šéfů týče. Manažeři v těchto oborech si ročně vydělají mezi dvěma až čtyřmi miliony korun.
Podle Informačního systému o průměrném výdělku byl vloni medián mezd mezi nejvyššími představiteli velkých společností a institucí 121 988 korun měsíčně. Rozdíly jsou zde ale výrazné. Desetina nejlépe placených šéfů si vydělá za měsíc 399 253 korun hrubého, zatímco desetina nejhůře placených šéfů 34 312 korun. Samozřejmě výše výdělků se odvíjí od velikosti a typu firmy, či toho, zda jde o lokální, nebo mezinárodní business, ale důležitým faktorem je i odvětví podnikání.
Jozef Papp vidí příčiny rozdílů v jednotlivých segmentech podnikání následovně: „Uvnitř odvětví existují faktory, které ovlivňují manažerský plat. Může to být třeba doba, po kterou manažer svou funkci vykonává, situace nebo strategie, kvůli které byl najat, a mnoho dalších. „Životnost“ manažerů může být v některých situacích a odvětvích, jako je třeba IT, nižší.“ Situacemi jsou podle Jozefa Pappa míněna například krizová řízení nebo nasazování expatů, kteří v Čechách pobývají většinou dva roky.
„Naopak v bankovnictví nebo strojírenství je situace celkem stabilní. Často je celková částka platu vázaná na výsledky firmy a další ukazatele. Bonusy pak mohou činit až 50 % celkového výdělku. Plat manažera se odvíjí od historických specifik nebo celkového postavení firmy na lokálním i mezinárodním trhu. Například IT business, bankovnictví a farmacie dnes patří mezi nejvýdělečnější vůbec, proto si firmy z těchto segmentů podnikání mohou dovolit takto vysoké platy manažerů,“ uzavřel téma Jozef Papp.
(tz)