Alkohol je mocný společník, dalo by se říci, i dobrý společník. Ale jen pro toho, kdo si k němu dokáže najít vhodný vztah. Kdo ho umí vychutnat, ocenit a nepije proto, aby oněměl. Kdo okouší tak, aby odlehčil přepracovanému mozku, odložil stres, mobil i diář. Je možné si užít značku i čas, kdy je možno posedět a prohodit pár vlídných slov třeba o ničem, jen tak. Mění se životní styl a vztah ke kvalitě. I sklenku na usmířenou si „dáváme“ poněkud jinak, než třeba před dvaceti lety. Nejde o to probudit se ráno u souseda na plotě. Ale doladit si příležitost, která není úplně všední.
Jaké je vlastně poslání alkoholu a lihovin? A o čem vypovídají čísla trhu? Komplikované téma, na jehož stopu mne navedl Petr Pavlík, prezident Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky a generální ředitel společnosti STOCK Plzeň-Božkov s.r.o.:
Přiznám se, nebyla jsem jako studentka žádný svatoušek – slavila jsem kde co: zvládnuté vysokoškolské zkoušky, zasnoubení spolužačky i konce všech lásek, absolvovala jsem kolečka diskoték, i sedánky s českými básníky, ale měla jsem štěstí: kromě pár výjimek jsem situaci vždy zvládla docela s přehledem. Dnes je však jiná doba, změnil se životní styl – myslím, že bouřlivé oslavy už nejsou tolik in. Jaké jsou poznatky vaší unie?
Naprosto nezpochybnitelným dlouhodobým trendem v naší společnosti je pokles spotřeby alkoholu, což se týká především lihovin, ale i piva. Stačí letmý pohled do dostupných údajů Českého statistického úřadu. Spotřeba lihovin v roce 2011 byla nejnižší od roku 1989, spotřeba piva klesá od roku 2005. Samozřejmě, že do těchto dlouhodobých tendencí mohou krátkodobě zasáhnout i jiné vlivy. Například ohlášené zvýšení spotřební daně na lihoviny před několika lety výrazně podnítilo nákupy ze strany obchodních řetězců. Naopak loňská metanolová aféra a prohibice se podepsaly na snížení prodejů lihovin o více než 10 %. Celkový trend je ale jednoznačný – alkohol pijeme stále méně. Za poslední tři roky jde dohromady o čtvrtinový pokles.
Řekla bych, že zodpovědných lidí přibývá a velká část populace bezhlavé opíjení spíše odsuzuje, neboť být opilý je hloupé a svědčí to o nedostatečné kultuře člověka.
Určitě se za posledních dvacet let výrazně změnil styl života v Česku. Vysedávání po hospodách v pracovní době se už prostě nenosí. A tak, když už do restaurace jdeme, přece jen více vyhledáváme kvalitu. Více řídíme automobily, více sportujeme, ale také více pracujeme a výrazně byl vymýcen zvyk pití v práci. Máme desítky možností, jak trávit volný čas. Všechny tyto změny se razantně projevují i v konzumaci alkoholu. Významně je to vidět především na poklesu prodeje alkoholu v restauracích.
Také firemní kultura řady šéfů není o mladické nerozvážnosti a rozjívenosti, ctí se jiné projevy, a alkohol patří mezi nápoje, jimiž si můžeme navodit pohodu, vypnout mozek, uvolnit duši v době a prostředí k tomu vhodných…
Alkohol je neodmyslitelnou součástí zejména evropské kultury. Jsem přesvědčen, že zodpovědná a umírněná konzumace piva, vína či lihovin není ničím zásadně závadným. Existují samozřejmě desítky studií o škodlivosti pití, zejména nadměrného pití. Ale stejně tak naleznete mnoho výzkumů, které prokazují příznivý vliv mírných dávek alkoholu na lidský organizmus. V každém případě historické zkušenosti ukazují, že každé násilné potlačení konzumace alkoholu v podobě prohibice mělo vždy negativní důsledky v podobě masivního rozvoje černého trhu. A lidé, kteří jsou na alkoholu závislí, si k němu cestu vždy najdou.
Aféra s metylalkoholem většinu soudných zastrašila a spotřebitelé získali i jiný zorný úhel na pití. Mohlo by to vyústit až v kultivovanější konzumaci?
Metanolová aféra především zasáhla ty, kteří ji vůbec nezpůsobili. Doplatily na ni poškozením zdraví, či dokonce životem desítky lidí. Doplatili na ni zejména poctiví výrobci lihovin, kteří museli na čas zcela zastavit produkci, prodeje v tuzemsku i export. Postihla výrazně také obchodníky a restauratéry.
Spotřebitelé jsou v důsledku aféry podstatně ostražitější a zcela jednoznačně dávají přednost zavedeným značkám s dlouhodobou tradicí. Takže vlastně máte pravdu – spotřebitelé sami začali hlasovat pro kultivovanější konzumaci lihovin tím, že preferují prověřené značky. Ale bohužel ani tento příklon ke značkám nevyrovná poklesy prodejů v době prohibice a po ní. Spotřebitelé stále mají z nákupu lihovin obavy. Na druhé straně je třeba, aby i stát svojí legislativou důsledněji potíral černý trh. To pomůže nejen společnosti a státu při výběru spotřební daně, ale částečně by to mohlo i kompenzovat propady v prodejích u poctivých výrobců.
Alkohol za volantem, alkohol během pracovní doby – stále silné nešvary, i když se mírní. Unie má osvětovou zbraň – například webové stránky pijsrozumem.cz. Co tímto projektem sledujete?
Při Unii výrobců a dovozců lihovin funguje platforma Fórum PSR (Pij s rozumem – www.pijsrozumem.cz). Za klíčový bod naší společné strategie považujeme také působení proti konzumaci alkoholu u nezletilých, mladistvých anebo za volantem. Tomuto zaměření jsou podřízeny všechny naše propagační aktivity.
Fórum významně podporuje například projekt „Domluvme se“ (www.domluvme-se.cz), který usiluje o to, aby se především mladí lidé, kteří se potkají na zábavě na večírku, na diskotéce, předem domluvili, kdo nebude večer pít a odveze kamarády zpátky domů.
Filozoficky vzato, má alkohol unikátní poslání – povznést duši a neničit tělo. Kdy vy osobně si rád dáte sklenku?
Určitě je to ve volných chvílích a ve společnosti přátel. Oblíbil jsem si náš Fernet Stock. Po sportu si dám rád dobré pivo či víno.
Jaké místo má ČR v exportu lihovin mezi ostatními státy Evropy? A kam nejvíce vyvážíme?
V oblasti lihovin není Česká republika typickým exportérem, na rozdíl třeba od piva. Většina toho, co se v tuzemsku vyrobí, se tu i vypije. Ale samozřejmě, že lihoviny vyvážíme – jde zejména o hořké a bylinné lihoviny, ovocné destiláty či absint. Největším exportním trhem pro české výrobce lihovin je bezesporu Slovensko, dále třeba Polsko, Rusko, Německo nebo státy bývalé Jugoslávie. Výborně se české produkty prosazují i v zámoří, ve Spojených státech.
Konkrétně produkty naší společnosti Stock Plzeň se nyní exportují do 55 zemí světa. Loni jsme kompletně převzali produkci naší sesterské společnost Stock Trieste. A tak je nyní naším nejvýznamnějším vývozním trhem Itálie, následovaná Slovenskem a Kanadou.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi
INZERCE
