Dva nebo ještě více pracovních poměrů, které trvají méně než dva roky – takto obvykle vypadá historie předcházejících zaměstnání fluktuanta. Pro personalistu takový životopis znamená, že by si na daného uchazeče měl dávat velký pozor a zvážit, zda ho vůbec pozvat na pracovní pohovor. Může totiž počítat s tím, že se takový člověk bude okamžitě po nástupu na novou pozici opět poohlížet po něčem jiném. A firma bude muset za rok, nejpozději za dva, za něj hledat náhradu. „Fluktuanti byli velkým problémem trhu práce před nástupem hospodářské krize na podzim roku 2008. Krize způsobila, že si lidé začali práce více vážit a takzvaných job hopperů ubylo. Dnes jsou však zpět a firmy si na ně musí dávat větší pozor,“ upozorňuje Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech.
Fluktuanti se nevyplatí
Lidí, kteří vydrží v jednom zaměstnání desítky let, je stále méně. Zatímco starší generace vnímaly stabilitu zaměstnání jako jeden z nejdůležitějších faktorů, který během své kariéry vyhledávaly, mladší ročníky se na svůj profesní život dívají jinak. „Málokdo chce dnes odejít do důchodu ze stejné práce, do které nastoupil po skončení školy. To je přirozené. Ale měnit zaměstnání v dvouletém a kratším intervalu není vhodné. Platí to pro kariéru daného člověka i pro společnost, která ho zaměstná,“ vysvětluje Tomáš Surka.
Hledání zaměstnance je totiž proces, který je pro firmu náročný jak organizačně, tak i finančně. Vysoká fluktuace narušuje zaběhlé procesy, snižuje efektivitu týmů a vytváří dodatečné náklady na vyhledávání a zaškolování nových zaměstnanců. Fluktuanti se nedokáží dostatečně ztotožnit s firemní kulturou, nemají zájem o budování kvalitních vztahů s kolegy, neuvažují dlouhodobě a nevyhledávají v zaměstnání výzvy. „Obrazně řečeno, po nástupu do práce jsou už jednou nohou jinde. Namísto toho, aby se věnovali budování kariéry v dané firmě, poohlížejí se od začátku po něčem jiném. Nezajímají je dlouhodobé projekty, je jim jedno, co bude jejich zaměstnavatel dělat za pár let. V té době už chtějí pracovat někde jinde,“ vysvětluje Tomáš Surka.
Kvůli několika stokorunám
Motivací ke změně zaměstnání jsou u job hopperů nejčastěji peníze. Profesní výzvy, kvalita kolektivu nebo dobrý šéf jsou z hlediska jejich priorit až na třetím místě. Změnit zaměstnání a vyzkoušet něco nového jsou ochotni za několik stokorun, které mohou dostat navíc. „Pokud by jim zaměstnavatel o danou sumu plat zvýšil, budou se i tak dívat po něčem jiném. Pro firmu je mnohdy lepší takového člověka vyloučit z přijímacího procesu hned na začátku, než se ho později snažit za každou cenu udržet. I proto by se lidé měli zamyslet nad tím, jestli si častou změnou práce nekazí životopis. Dnes, v období ekonomického růstu, sice mohou práci měnit úspěšně i několik let, ale později na své fluktuanství doplatí,“ míní Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech.
Dva roky všude neplatí
Ne v každém oboru a na každé pozici platí, že je jako fluktuant vnímaný člověk, který má v životopise dva a více pracovních poměrů následujících po sobě s trváním kratším než dva roky. V některých případech je totiž častější změna zaměstnání přirozená. „Například ve výrobní sféře může být člověk, který dělal v posledních dvou letech ve více automobilkách, žádaný. Mnoho současných výrobních firem totiž pružně reaguje na stav objednávek a podle toho upravuje své personální kapacity. Lidé tak mohou měnit práci v souvislosti s takovými výkyvy ve výrobě. Jdou zkrátka tam, kde jsou potřební a nemění práci jen proto, že jsou na každém místě chronicky nespokojení,“ vysvětluje Tomáš Surka.
Podobná situace je v centrech sdílených služeb, kde je doba průměrné délky zaměstnání přirozeně kratší. Stejně tak se akceptuje vyšší frekvence střídání zaměstnání u IT specialistů. Mnozí z nich se totiž věnují jednorázovým projektům, po jejich ukončení často změní firmu a jdou pracovat na novém projektu do jiné společnosti.
Výjimkou je i změna kariéry spojená s přestupem do jiného oboru, která může být vynucena také stěhováním, rodinnými důvody nebo nemocí. Takové skutečnosti je dobré uvést v motivačním nebo průvodním dopisu k životopisu.
(tz)