Možná jste si všimli, že publikujeme hojnost informací, které vycházejí z dílny společnosti Bisnode. Údaje to jsou hodně zajímavé, a nejen to. Dávají nám tušit, jak se to má s naším podnikáním, s čím si firmy zahrávají, co neplní, kolik jich přibývá či ubývá, v jakých oborech se jim vede nejlépe, jak to je s daňovými ráji, zda se rodí více „sróček“ nebo akciovek… Za mnohými soubory dat stojí Michal Řičař, analytik jmenované společnosti Bisnode. V jakých souvislostech je vidí právě on?
Pro ekonoma znamená dobrá analýza dat doslova poklad. Vy máte pod kontrolou tolik údajů, že se s nimi dají dělat doslova zázraky. Pro koho jsou vaše výstupy vhodné zejména?
Je pravdou, že pozorování a vstupní data jsou alfou a omegou každého výzkumu. Svým způsobem lze říci, že smyslem existence Bisnode je shromažďování extrémního množství dostupných informací o všech ekonomicky aktivních subjektech na trhu v Evropě, resp. prostřednictvím databází Dun & Bradstreet ze zemí celého světa. To však na druhé straně pro analytika vytváří značné bariéry, neboť množství dat je tak ohromné, že jejich analýza je mnohdy nesnadná.
Mým záměrem je dodávat přidanou hodnotu v podobě snadné interpretace a využití podkladových dat konečným uživatelům. Můžeme si to představit jako vhodně nastavené potrubí – na jedné straně je oceán dat a správným průměrem trubky a jejím nasměrováním přivedeme vhodné informace správnému uživateli. Onou trubkou jsou matematicko-statistické nástroje a hloubková analytika, nasměrováním pak využití vhodných technik vzhledem ke koncovému zákazníkovi.
Výstupy jsou vhodné pro všechny, kteří jsou ekonomicky aktivní a jsou pro nás dostatečně viditelní na trhu, neboť tehdy můžeme vhodně namířit „trubku“ jejich směrem. Ať už jde o podnikatele malého, středního, či velkého rozsahu, nebo živnostníky, pokud aplikují základní postupy ke sledování ekonomiky podniku, ošetřování rizik u svých zákazníků a dodavatelů, celkově svého businessu, pak zcela jistě mohou využít ekonomicko-analytické výstupy. Tím mohou snížit, anebo dokonce eliminovat náklady plynoucí z nedostatečných informacích o svém trhu, zákaznících, konkurenci či potenciálním rozvoji do budoucna. Platí totiž, že nevyužitím příležitosti anebo jejím přehlédnutím zvyšujeme budoucí rizika svého businessu už pouze tím, že stávající či noví konkurenti ji využijí a posílí svou pozici vůči nám.
A kdo má o vaše analýzy největší zájem? Firmy, média, nebo státní instituce?
Největší poptávka po ekonomicko-analytických nástrojích a informacích je zejména z podnikatelské sféry od malých až po ty největší firmy. Ti, kteří zkoušejí nové cesty, jsou de facto nuceni mít stále aktuální informace o stavu svého okolí a jeho pravděpodobném budoucím vývoji. Tehdy přichází naše část – dodávat maximálně aktuální data, informace a interpretace o minulosti, současnosti i budoucnosti, a to jak z pohledu ekonomiky jako celku, tak na úrovni podnikatele a jeho bezprostředního okolí. Na základě požadavku našeho zákazníka dochází k monitoringu všech označených subjektů – jejich kompletní ekonomická a právní historie, současný stav, finanční zdraví i jejich pravděpodobný budoucí vývoj apod. Z těchto informací si náš zákazník může udělat velmi solidní a věrohodný obrázek o analyzovaném prostředí.
Jistě nelze opomenout ani vámi zmíněná média a státní instituce. Médiím se snažím dodávat zajímavé a nevšední ekonomické informace, které pocházejí z tzv. „data-miningu“ či „dolování dat“. Hledáme vzorce a ekonomické principy v našich datech tak, abychom mohli veřejnosti sdělit zajímavosti v chování české i zahraniční ekonomiky z rozličných úhlů pohledu.
Státní instituce již tradičně využívají našich rozlehlých databází k monitorování trestné činnosti a jejímu předvídání. Jsme rádi, že můžeme participovat na zkvalitňování podnikatelské základny i morálky. Osobně se domnívám, že kvalitní podnikatelské prostředí je velmi důležitým principem pro dobře fungující ekonomiku i stát.
Dá se z vašich dat opravdu třeba usoudit, v jakém stavu byla loňská ekonomika v České republice? A jaký nás čeká vývoj letos?
Část mé práce se přímo týká tzv. scoringových modelů. Jde o modely, které na základě kompletní několikaleté analýzy dané ekonomiky (ČR, SR aj.), předpovídají pravděpodobný budoucí vývoj. V současnosti dokončuji model pro Českou republiku, a tak proběhl značně rozsáhlý výzkum nad historií české ekonomiky.
Pokud srovnáme uplynulé dva roky 2014 až 2015 s předchozími roky, pak si musíme povšimnout, že došlo k zajímavému posunu zejména u právnických osob (firem). Celkově se u těchto subjektů snížila rizikovost úpadku i zadlužení. Také si můžeme povšimnout, že v posledních letech vzniká větší množství nových firem. To pouze za mikro pohled do ekonomiky. Z makro pohledu jsme viděli značný nárůst HDP, naopak inflace klesla na historické minimum. Ceny benzinu, resp. ropy, spadly na sedmiletá minima atd. Pro ekonoma velmi zajímavé kombinace ekonomických fundamentů, z nichž pro současnost a budoucnost plyne další rozvoj ekonomiky a větší příležitosti pro podnikatele.
Na druhé straně nelze opomenout tzv. finanční bublinu, která se vytvořila na finančních trzích. Její vznik je dán tzv. „kvantitativním uvolňováním“, tedy zjednodušeně řečeno tím, že centrální banky tisknou peníze a „volně“ je pouštějí do ekonomiky. Je to vhodná strategie zejména pro stát, neboť tím sám sobě umožňuje žít na dluh – jako by si sám pro sebe tisknul peníze. Vše má ale svůj háček a oním háčkem zde je právě vznikající bublina nejprve na finančním trhu a posléze na dalších trzích. Toto jsme již zažili v roce 2007, resp. 2008, nejprve v podobě globální finanční a následně hospodářské krize. Uvidíme, jak se tržnímu principu v nadcházejících několika letech podaří vypořádat s tak ohromnou finanční pumpou do ekonomik. V současnosti je velmi obtížné odhadnout skutečné dopady, jejich velikost a pole působnosti. Z objektivního ekonomického hlediska lze však určitě konstatovat, že současný rozvoj je podmíněn potenciálními riziky, která plynou z proběhlého a probíhajícího kvantitativního uvolňování.
Co z toho plyne třeba pro drobné firmy a co pro živnostníky? Bude se jim tedy podnikat lépe, nebo hůře?
Pro drobné firmy i živnostníky z výše uvedeného plyne několik závěrů. Jednak to, že trh přináší větší poptávku, a tedy i nové příležitosti. Na nás však je, abychom byli informovaní a věděli o těchto možnostech. Na druhé straně však i to, že se postupně zvyšuje konkurence tak, jak vznikají nové firmy se snahou dodat trhu nové postupy, nápady či se pouze snaží využít možnosti zisku. Měli bychom si být také vědomi možných potenciálních budoucích rizik a dle toho přistupovat ke svému podnikání. Pokud své podnikání myslíme vážně a dlouhodobě, pak určitě není vhodné volit krátkodobá řešení, která se dlouhodobě obrátí proti nám. Jinak řečeno, raději volme takový business, který je ekonomicky fundovaný, má svou ekonomickou logiku i stabilitu, je postaven na silné základně, zákaznících a produktech. Pouze tehdy jsme dobře připravení i na horší časy.
Svět trápí do velké míry nejistota a nejisté jsou i prognózy budoucnosti. Co se dá z dat vyčíst naopak zcela jasně?
Zcela jistě se dá vyčíst pouze minulost. Tedy vzorce chování, které byly v ekonomice, podnikatelském prostředí do současného dne. Zpravidla platí, že čím jsou analyzovaná data novější (např. stáří vstupních dat je max. 1 rok), pak vysledované vzorce platí i pro současnost a pro následující rok či více let. Tento fakt je velmi důležitý pro pravděpodobnostní ekonomické modely a využívá se napříč mnoha vědami. Pouze díky tomu je možné předpovídat budoucnost. Můžeme to také říci tak, že budoucí předpověď je podmíněna minulým chováním. Pokud by se lidé ze dne na den chovali zcela jinak, pak by nemohla být vytvořena žádná předpověď o budoucím vývoji.
Podnikatelé a manažeři touží po radostech, potřebují optimizmus. Počítáte i s takovou analýzou, která dokázala naladit psychiku lídrů k větší pohodě? Z jakých dat by se mohla připravit?
Řekli jsme si, že klíčová jsou vstupní data, a tak analýza, jejímž účelem by bylo podpořit podnikatelský optimizmus, by musela být připravena z optimistických dat. Zde jsme lehce v úsměvné rovině, nicméně i optimistický analytik může vytvářet optimistické zprávy. Je otázkou, zdali je to žádoucí. Avšak určitě se sluší připomenout, že např. ČNB vydává tzv. zprávy o inflaci, o jejím očekávaném vývoji, a mnohdy právě pouze oznámení či zpráva ČNB dokáže zahýbat s trhy, měnou, inflací, celkově s očekáváním. Čili pokud je subjekt, který vydává zprávu, dostatečně dominantní, kredibilní na trhu, pak jeho signál k optimizmu naladí optimisticky i ostatní hráče trhu, tím se stane i ekonomické prostředí optimističtější, a tím i naši manažeři budou více optimisticky naladění.
Vytvářet objektivní závěry je svým způsobem velmi odvážné. Můžete se splést, zmýlit… Neděsí vás to někdy?
Jelikož se držím ve své práci striktní objektivity a lze hovořit o ekonomickém výzkumu, pak se neděsím opačných výsledků, neboť jejich možný výskyt vychází z definice statisticko-
-matematického aparátu. Mým výsledkem je pravděpodobnost budoucího vývoje, nikoli jistotní verdikt. Samozřejmostí je, že se člověk snaží udělat maximu pro to, aby se přiblížil nejpravděpodobnější variantě, což znamená prověřit opravdu velké množství dat a přemýšlet nad nimi z mnoha pohledů. Pokud však toto udělám, mám pocit, že jsem udělal maximum, a pak s klidnou myslí mohu sledovat realitu a dle toho reagovat.
Statistika je předmět, který ne každý student na vysoké škole miluje. Zdá se však, že suchá věda dokáže nabízet i prostor ke kreativitě. Můžeme čekat třeba na Apríla nějaké super neobvyklé informace?
Pro mne byla statistika a ekonometrie od počátku láskou na první pohled a jsem velmi rád, že jsem nalezl práci, která mi umožnila aplikovat vše, co jsem s nadšením studoval mnoho let na škole. Aprílové zprávy jsou v rukou PR specialistů, jejich kreativita a šibalský úsměv na tváři mnohdy dávají tušit, že se blíží 1. duben, a tak i já se nechám překvapit, co pro nás v blízké budoucnosti připraví.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi