Nejprve jsem to brala jako správnou recesi. Později jsem poznala, že nejde jen o sběratelské legrácky manželského páru, který se baví sbíráním nočníků. Ale o počin, který sice na první pohled vypadá jako podařený šprým i způsob, jak na sebe obrátit pozornost, ale ve skutečnosti je to dnes již nadčasová strategie v chápání souvislostí, o kterých se moc nemluví. Ano, v Praze ve Vyšehradské ulici najdete Muzeum historických toalet a nočníků. Unikátní sbírku, kterou stojí za to vidět. Ale nejen to. Při procházení expozicí, která působí v někom rozpaky či silné emoce, zjistíte, k jakým úvahám majitelé Mgr. Ing. Jan Sedláček, Ph.D., MBA, a jeho paní Renáta Sedláčková, která působí v roli ředitelky, dospěli. Jan Sedláček vypráví:
Fakt, že má Praha a Česká republika největší muzejní sbírku nočníků a podobných předmětů na světě, je odzbrojující. Jak vnímáte váš vlastní unikát? Pocit jedinečnosti, to jsou trumfy v ruce!
Pocity jsou kupodivu rozporuplné, na jedné straně hrdost, že se podařilo shromáždit tak velké množství předmětů, ale zejména i informací, a na straně druhé pocity obavy, odpovědnosti a závazku. Obavy o to, že ze shromážděných informací, které souvisejí s touto částí lidské hygieny, jsme se dozvěděli o obrovském vlivu na lidské zdraví a životní prostředí a bohužel to, že je nakládání s lidskými exkrementy stále na pokraji zájmu našeho společenství. Odpovědnost je za vhodnou prezentaci a ochranu sbírky, která má dnes již i velkou finanční hodnotu. A to vše dohromady nás zavazuje k muzejní, vzdělávací a osvětové činnosti, stále však při všech našich běžných denních povinnostech pracovních a rodinných. Pocit unikátnosti však dosud nesdílí ani samosprávné orgány města a ani představitelé např. ministerstva kultury.
Za 12 let pilné práce, sběratelské, obchodní i osvětové jste dali dohromady, vy a vaše manželka, přes 2000 exponátů, mezi nimiž jsou opravdové skvosty…
Sběratelská činnost probíhala zpočátku kupodivu poměrně snadno i tím, že mnoho sběratelů se těmito předměty nezabývá. S prohlubujícími se znalostmi jsme však dospěli do stadia, kdy jsme začali vyhledávat skutečné sběratelské skvosty, nejen z hlediska materiálového, ale i z hlediska příběhu spojeného s těmito jednotlivými předměty. A tak se k nám do sbírky postupně dostaly nočníky například vyrobené pro Napoleona Bonaparte, nočník z Bílého domu, nočník pro čínského císaře Čieng-lunga, nočník určený pro Titanic a mnoho dalších.
Máte v rukávu jistě i spousty kuriózních příběhů, které se vážou k jednotlivým kouskům, podělíte se o některé?
Příběhů je samozřejmě více, protože nejen naše dovolené jsou spojené s pátráním po existenci zajímavých exponátů, ale například i veškeré dárky k narozeninám a Vánocům se staly předvídatelné, protože je to buď nočník, nebo kniha o toaletách. Ale přeci jenom jeden exponát měl i dramatickou zápletku. Jde paradoxně o jeden z nejcennějších, nočník pro Napoleona.Ten byla manželka dražit v Londýně v proslulé aukční síni Bonhams, odjela tam se svojí kamarádkou, která dobře hovořila anglicky, a poté co nočník vydražila, měla na vybranou, zda odjet s cenným předmětem zpátky do hotelu metrem, což je levnější a svým způsobem i rychlé, nebo použít londýnské taxi. Zvolila taxi službu. A dobře udělala. Právě to metro, kterým měla cestovat, se stalo v té době cílem známého teroristického útoku islámských radikálů.
Jak uvádíte na vašem webu, všechno začalo při rekonstrukci tvrze Třebotov v roce 2003, kdy jste chtěli zachovat zbytek kamenného záchodu a přístavbu, kde byl umístěn suchý záchod s jímkou. Nápad je však jedna věc, strategie, houževnatost a nutnost investic, včetně času stráveného na cestách za poklady věc druhá. Měli jste se sběratelstvím či prací v muzeu nějaké zkušenosti? Vztah k výtvarnému umění?
Tak odpověď na tuto otázku možná dodnes přesně nedokážeme formulovat. Moje původní profese je stavařská, a dá se tak pochopit vztah k rekonstrukci starého objektu, původní tvrze. V té době jsme se již delší dobu zajímali i o historii a umění a naším cílem bylo zajištění autenticity onoho velmi zajímavého objektu, kde lze dohledat stopy všech historických slohů od románských základů až po renezanci. Nález starého prevétu nás nasměroval i k detailnějšímu studiu historie a dalších oborů s tím souvisejících.
Úplně primárně tedy šlo pouze o jakousi soukromou sbírku velmi zajímavých předmětů. Potom již následovala touha o odbornější zatřídění a popisy těchto jednoduchých zařízení z hlediska časového, materiálového, historického. K tomu manželka vystudovala starožitnickou akademii a já jsem si tuto oblast vybral jako velmi nepopsanou záležitost z hlediska práva v době svého dálkového studia na brněnské právní fakultě. Až následně jsme byli poprvé osloveni k výstavě související se světovým dnem vody, kterou uspořádala společnost Veolia ČR jako jeden z velkých provozovatelů vodovodních a kanalizačních sítí. Tam v nás uzrála myšlenka o stálejším charakteru této výstavy, a hlavně i předložení nashromážděných informací o celé této záležitosti lidské hygieny. Zkušenosti z oblasti muzejnictví jsme neměli žádné. Předmětů však přibývalo, svým způsobem jejich vyhledávání determinovalo i naše dovolené, protože jsme všude po světě začali shánět nejen předměty, ale i informace, podklady, knihy a vše, co s tím souvisí. Tato činnost je financovaná z privátních zdrojů, které v souvislosti s mojí pracovní a podnikatelskou činností vyprodukuji. O výtvarné umění se pochopitelně velmi zajímáme, a to nejen o historické, ale i současné, kdy podporujeme současné a začínající umělce koupí jejich produktů, a pořádáme také vernisáže jejich děl.
Z prvotního záměru se tedy vyklubal zajímavý koníček – mapovat historii související s touto oblastí lidské hygieny a kultury, zvyklostí až po umění a osvětovou činnost. Nač zajímavého či nového jste během let přišli?
Opět velmi široké téma… Poznání jedné úzké oblasti lidské hygieny není nikde tak souhrnně zmapované, jako ho máme my. Sami doplňujeme bílá místa v historii hygieny, vedeme odbornou polemiku se specialisty o původu některých, jinak deklarovaných předmětů z hlediska jejich zatřídění, stáří apod. K tomu objevujeme zcela nové souvislosti např. tabuizaci tématu exkrementu, vliv víry, právní regulaci a také sociální charakter společnosti v souvislosti s likvidací tohoto primárního lidského biologického odpadu.V poslední době rovněž poukazujeme na nové hrozby pramenící s obsahem chemických látek ve splaškové a následně i pitné vodě.
Víte o určitých kouscích, které byste rádi získali?
Každý sběratel stojí před další výzvou, nyní se zaměřujeme na unikáty spojené s příběhem původního vlastníka, materiálově unikátní předměty (zlato, stříbro apod.) a s ohledem na vývoj v oblasti sanitárních technologií je pro nás zájmovým předmětem například i toaleta používaná v kosmickém programu.
Myslíte si, že i v České republice se dají stále ještě nalézt neobvyklé až osobité nočníky?
Je to stále obtížnější, ale doufáme, že se opět něco objeví, velkou část předmětů ve sbírce máme ze zahraničí, paradoxně i původně vyrobených na území České republiky.
Jak je to s těmito předměty, které dovážíte z ciziny? Platí pro ně nějaké zvláštní clo nebo sanitární předpisy?
Z hlediska hygienických předpisů nevím o jakémkoliv omezení, předměty samy o sobě mají charakter sanitárního zařízení, určeného k hygienickému úkonu a celní předpisy jsou obecně platné, ve shodě s celními orgány jednotlivé předměty jsou posouzeny a případné clo zaplaceno, pokud předmět pochází mimo celní unii.
Od nočníků a záchodů k ekologii, to je nyní vaše čerstvé téma. Zabýváte se oborem, který se více méně formuje – pronikání antibiotik, antikoncepce, drog do vody až po „postavení“ lidského exkrementu v širokých kontextech, například jde o absenci norem pro diagnostiku a regulaci. Zatím jdete v rovině informací, anebo formulujete jisté odborné závěry?
V rámci zkoumání všech souvislostí s nakládáním s lidským exkrementem se objevilo zcela nové téma, a tím je výskyt reziduí, metabolitů novodobých chemických látek, které projdou zažívacím traktem, stanou se součástí exkrementu, následně splaškové vody a potom i pitné vody. Jde zejména o antibiotika, antikoncepci, drogy a potravinové doplňky (např. prostředky na hubnutí, anabolika apod.). Tyto látky se na biologické čistírně vod neodbourají a stanou se tak součástí koloběhu vody v přírodě, ta se pak po úpravě vody v úpravnách stává pitnou vodou. Stále zvyšující se koncentrace těchto látek, které jsou již měřitelné, ovlivňují nepochybně životní prostředí, faunu i floru v řekách a tedy i lidské zdraví. Celá tato záležitost je velmi komplikovaná z hlediska diagnostiky a právní regulace celého procesu likvidace odpadních vod a následné výroby pitné vody. Moje současná práce formuluje zcela nové sociologické problémy právě v těchto souvislostech, kdy podcenění tohoto nízkoprahového dlouhodobého zatížení lidského organizmu může mít v budoucnosti fatální následky pro celou civilizaci. Pro tuto oblast je velmi důležité zpopularizování problematiky, aby si široká veřejnost, odpovědné orgány a politici uvědomili zcela novou a reálnou hrozbu.
Muzeum se nachází stranou od samotného centra metropole. Návštěv zájemců přibývá, jezdí sem zvídaví turisté z Číny i Japonska. Spolupracujete s hotely, cestovními agenturami, školami. Neuvažujete, že byste tak úžasnou sbírku přiblížili historickému středu Prahy, aby byla více na dosah?
Jak je zřejmé z předchozích odpovědí, stále se považujeme se začátečníky v oblasti muzejnictví, byť manželka studuje i specializovanou muzejní propedeutiku, a pochopitelně víme, že muzeum je určené zejména pro návštěvníky. Proto v současné době připravujeme strategii a marketing našeho muzea, nejen v tištěných průvodcích, webových stránkách, oslovovacích dopisech, ale samozřejmě zvažujeme i možnost dalšího přiblížení se do centra spádovosti oblasti turistického ruchu v Praze. Je to však o ekonomice provozu muzea, je financované stále pouze ze soukromých prostředků. Základním cílem je to, aby stalo ekonomicky soběstačné. Proto v rámci připravované strategie zvažujeme také i jeho zcela elektronickou podobu, kdy by měl mít každý zájemce z celého světa možnost virtuální prohlídky muzea přes webové rozhraní. Tento projekt chceme spustit v průběhu letošního roku.
Co chystáte pro hlavní sezonu?
V současné době je instalována výstava zaměřená na asijskou hygienu a kulturu v této oblasti (Japonsko, Čína a Indie). Ke Světovému dni vody chystáme další malou expozici o spotřebě vody při splachování a její možné úspoře, v té souvislosti se zamyslíme nad vodou jako základním zdrojem života. Účastníme se Pražské muzejní noci, kdy bude návštěvníkům muzeum otevřeno až do půlnoci se sníženým vstupným, připravujeme charitativní akci pro nadaci Mathilda, která pomáhá zdravotně postiženým lidem a bude spočívat v tom, že známé osobnosti domalují či dotvoří bílé porcelánové nočníky, které se následně vydraží ve prospěch nadace. K tomu cyklus přednášek pro střední školy, zřízení virtuální podoby muzea pro webové rozhraní a mnoho dalších jednotlivých aktivit.
otázky připravila Eva Brixi
www.museum-toilet.com