Pozorný čtenář si všiml, že jsme na podzim v Prosperitě uveřejňovali ukázky z připravované knihy o českých podnikatelích meziválečného období. Jmenuje se Pivo, zbraně i tvarůžky a za jejím zrodem stojí osobnost podnikatele dnešní doby Ing. Michala Vaněčka, Ph.D., MBA, spolumajitele fitmy T-SOFT a.s. Jmenované literární dílo vychází právě v těchto dnech. Věřím, že do mapy businessu zanese svou stopu a že bude inspirací pro současníky:
Nadace T-SOFT ETERNITY, kterou jste založil, právě vydala publikaci o podnikatelích meziválečného Československa, tedy osobnostech, které zasáhly do dějin českého businessu. Proč váš tým zvolil právě toto téma?
Za dobu své existence realizovala nadace celou řadu projektů, k nimž v neposlední řadě patří knihy. Knihy pro děti do nemocnic, knihy pro pacienty, knihu o hendikepovaném sportovci. Proč jsme se rozhodli jako nadace se vůbec pustit do něčeho takového, jako je kniha o podnikatelích První republiky, podnikatelích meziválečného období? Od roku 1989 zažíváme dobu, kdy, pokud se mluví o podnikateli, tak je „kontroverzní“. Pokud se má mluvit o zločinci, je nejjednodušší, když se napíše, že jde o podnikatele. Tento obecně vnímaný, zažitý a bohužel i pěstovaný přístup je nespravedlivý nejen vůči naprosté většině těch slušných, kteří obětovali svůj život práci pro společnost a tomu, že zaměstnávají lidi. Je to nespravedlivé i vůči naší, často zcela opomíjené historii. Je to nespravedlivé vůči zemi, v níž žijeme.
Jaká je vlastně skutečná historie podnikání v Čechách? Zaslouží si hrdost, pokoru?
Nejspíš obojí, ale především úctu. Ve školách se učí převážně politické dějiny, přičemž dějiny hospodářské jsou opomíjeny. I proto jsme se rozhodli uskutečnit tento projekt, knihu o prvorepublikových podnikatelích. A oslovili jsme pro realizaci tým lidí z Karlovy univerzity, tým lidí nejpovolanějších.
Jak se lze ze začátků a zlaté éry podnikání u nás poučit? Dá se odkaz tehdejší doby nějak definovat?
Ona to vlastně nebyla až tak zlatá éra. Je potřeba si uvědomit, že se podnikalo již za Rakouska. V roce 1918 se zcela změnily podmínky pro podnikání a s tím se museli podnikatelé vyrovnat. Zhruba za deset let přišla hospodářská krize. Za dalších deset let přišla druhá světová válka. A za dalších deset let bylo podnikání v Československu na 40 let zlikvidováno. Víte, ona to byla vlastně hodně krátká doba, již srovnatelná s poměrně dlouhou dobou relativně klidného podnikání, které zažíváme od roku 1989.
Co vás na době Laurinů a Klementů zaujalo, co vás dokázalo inspirovat?
Zaujalo mne hodně to, co vlastně už existovalo za první republiky. Josef Sousedík měl v roce 1927 patentován hybridní automobil, několik postavených prototypů, v nichž sám jezdil. Tedy něco, co se stává běžnou záležitostí až v posledních letech.
Byli zakladatelé firem tenkrát odvážnější, než jsou lidé obdobných počinů dnes?
Pro období formování industriální společnosti, které bylo vyplněno rychlým sledem nejrůznějších objevů a vynálezů, představovaly klíčovou úlohu především dva typy inovace, a to aplikace technické či technologické novinky do výroby. Do podnikání se pouštěli nositelé inovačního progresivního prvku, tedy vynálezci. Již ve druhé polovině 19. století je možné mezi podnikateli v českých zemích odlišit technicky nadané podnikatelské osobnosti, které založily své podnikání na základě vlastní výzkumné činnosti. To samozřejmě platilo nejen pro české země.
Najdeme mezi plejádou osobností i nějakou ženu?
Ve stávajícím výběru ji můžeme najít pouze nepřímo, a sice jako Františku Rolnou. František Rolný se stal prvním prostějovským konfekcionářem české národnosti a nežidovského vyznání. Tady mohu přímo citovat část textu:
„V roce 1902 zakladatel rodinné firmy náhle zemřel. Zanechal po sobě manželku Františku a čtyři děti. Těm otec ještě před svým skonem zajistil vynikající vzdělání, dva starší synové Alois a Vilém studovali právnickou fakultu, jejich sestra Hedvika absolvovala konzervatoř v Praze. Nejmladší z dětí, patnáctiletý Arnošt, dokončoval v době otcovy smrti čtvrtý ročník prostějovské reálky. Jako jediný ze sourozenců projevoval zájem o otcovo podnikání a po splnění školních povinností denně pomáhal ve firmě, vedené vdovou Františkou Rolnou. Po studiích se roku 1907 vrátil do Prostějova a začal pracovat v matčině firmě, která v té době působila pod názvem Františka Rolnýho vdova.“
Kde lze knihu koupit? A bude vůbec ještě k mání? Zájemců je prý více, než jste čekali…
Kniha bude k dostání v běžné prodejní síti, to znamená na internetu i v kamenných obchodech.
otázky připravila Eva Brixi