Poskytování zpětné vazby je umění, které by si měl osvojit každý šéf. Správně podaná zpětná vazba nejenom podporuje růst zaměstnanců, ale také přispívá ke zdravé firemní kultuře. Šéf, který dokáže empaticky komunikovat jak pochvalu, tak konstruktivní kritiku, buduje silný a motivovaný tým. I přes nesporný přínos se ale mnozí šéfové zpětné vazbě vyhýbají.
„Často jsou to ale jen výmluvy. Omlouvají to nedostatkem času, protože se musí soustředit na výkon firmy nebo nevidí důležitost v průběžné práci s lidmi. Většinou k tomu ale šéf zkrátka nemá předpoklady. Ne každý, kdo se stane šéfem, má skutečné dovednosti a schopnosti pro vedení druhých. Přitom empatie je v tomto ohledu klíčová,“ vysvětluje Irena Vrbová, zakladatelka konzultační společnosti Porto, která se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem.
Mnozí vedoucí či šéfové mají také strach z konfliktu. Bojí se nepříjemných situací, protože je neumí zvládat. Tento strach je může paralyzovat a způsobit, že se zpětné vazbě raději vyhýbají. Nebo ji naopak nezvládnou dobře. Pokud je zpětná vazba podaná nevhodně, může ublížit a snížit důvěru zaměstnance nejen ve vlastní schopnosti, ale i v celou firmu.
Přitom správně podaná zpětná vazba může zaměstnance motivovat, nasměrovat na cestu sebepoznání a pomoci jim zvyšovat jejich zdravou sebehodnotu. Vede tak k posílení jednotlivce a jeho větší chuti zlepšovat sebe i svou práci.
Aby byla zpětná vazba efektivní a vedla k pozitivním změnám, je důležité splnit dvě podmínky:
- Šéf musí být skutečně v roli šéfa – Na pracovišti mohou vznikat přátelské vztahy nebo dokonce pracovní vazby mezi rodinnými příslušníky. Pokud ale šéf dává negativní zpětnou vazbu z pozice kamaráda nebo rodiče, může to vyvolat bolestivé emoce. Je proto nezbytné, aby šéf vystupoval profesionálně a jasně si definoval svou roli.
- Empatie a citlivost – Aby zpětná vazba měla smysl, je nutné být schopen druhé lidi cítit. Každý zaměstnanec je jedinečný a reaguje jinak. Dobrý šéf dokáže rozpoznat, kdy jeho zpětná vazba zasahuje hlubší zranění a kdy může motivovat k pozitivní změně.
Jak na to?
Každý šéf by měl vědět, za co chválí a co kritizuje. Chvála i konstruktivní kritika jsou nezbytné pro zdravou firemní kulturu a budování autority vedoucího. „Důležité je také nastavení správné frekvence zpětné vazby – někdy je potřeba týdenní, někdy měsíční nebo půlroční interval. Neměla by ale být podávána pouze rutinně, měla by být autentická a přizpůsobená dané situaci,“ říká Irena Vrbová.
Dobrý šéf zároveň pozná, kdy je vhodné přistoupit k zpětné vazbě opatrněji. Může se totiž stát, že se dotkne citlivého tématu, čímž otevře stará zranění zaměstnance. „V době krize jsem přijala velmi šikovnou dámu. Tato krize nás stmelila a vzniklo kamarádství. Později jsme zjistily, že není dobré jí dávat negativní zpětnou vazbu z role kamaráda. Nedělalo jí to dobře. Navíc někdy brala zpětnou vazbu skvěle, někdy ale ne. Ukázalo se, že tam, kde to nesla špatně, se jí spouštěla zranění z dětství. Proto jsme si pojmenovaly, jaký typ zpětné vazby jí sděluji trochu jinak. Někdy je to opravdu alchymie, často i kus psychologie, ale takové, kterou šéf s emoční inteligencí, může zvládnout,“ uvádí příklad Irena Vrbová.
(tz)