Hranice 60 tisíc korun za unci zlata byla pokořena. Došlo k tomu v den zasedání rady České národní banky, která snížila úrokové sazby o 0,25 procenta. Podle ekonoma Romana Pilíška jde o symboliku toho, co papírové měny v dnešní době představují.
Ve chvíli, kdy centrální banky snižují úrokové sazby, cena zlata roste. V Česku se koncem září tato situace opět potvrdila. „Česká měna, ale i jiné zahraniční měny jsou dluhem a jejich relativní hodnota v porovnání s jinými měnami je z podstatné části dána úrokovou sazbou. Tím, jak skrze bankovní systém narůstá množství dluhových peněz například zadlužováním státu, ruku v ruce se snižujícími se sazbami a stagnací HDP klesá i hodnota české koruny ke zlatu. V roce 1993 stála unce zlata 9960 korun, koncem letošního září 60 000, to je ztráta české koruny ke zlatu ve výši 84 procent,“ řekl Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.
Důvěra v americký dolar klesá a světové centrální banky hledají jiný způsob, kam uložit své rezervy. „Globální Východ a Jih dlouhodobě hledá alternativy k americkému dolaru, některé země za své obchodní přebytky aktivně nakupují zlato místo amerických dluhopisů. USA a západní svět jsou zvyklé se dlouhodobě zadlužovat, a proto budou mít s hledáním kupců pro své dluhy stále větší problémy. Pokud jejich ekonomiky nebudou schopny zajistit odpovídající růst HDP, pak se nevyhnutelně řítí do další inflační vlny. Aktuálně indikuje cena zlata k české koruně budoucí inflaci ve výši přes 33 procent. Podobnou situaci jsme zde měli před příchodem covidu,“ řekl politolog Roman Pilíšek.
Podle ekonoma správce devizových rezerv České republiky nejvhodnější šanci propásl. „Česká koruna je z podstatné části ve vleku událostí světových ekonomických změn. Bylo zásadní chybou, že k nákupu zlata nepřistoupily dřívější rady České národní banky mnohem dříve, zvláště když natiskly dva biliony českých korun. Důsledky těchto rozhodnutí se potáhnou po generace,“ upozornil Roman Pilíšek.
Česká národní banka sice své zásoby zlata zvyšuje, začala s tím ale pozdě a zlato nakupuje výrazně dráž, než mohla. Počínaje podzimem roku 2022 nastal počátek osmiletého cyklu, během něhož cena zlata poroste. „Z historických dat sledujících tyto cykly vyplývá, že zlato v amerických dolarech obvykle roste prvních pět let, přičemž vrchol současného cyklu by měl nastat kolem roku 2028. Pak dojde k dlouhodobějšímu klesání ceny, jehož výsledkem bude nalezení počátku nového osmiletého cyklu. Zlato nyní překonalo hranici 60 000 korun, která byla pro mnohé ještě začátkem roku nepředstavitelná. Podle dosavadního vývoje dosáhne v letech 2027 až 2028 cena unce zlata až 100 tisíc korun,“ uzavřel Roman Pilíšek.
(tz)