Jana Večerková
Není to tak dávno, co jsme si představovali svět, ve kterém by naše každodenní předměty ožily a plnily za nás každodenní úkoly. Pravdou je, že ačkoli se tomu nestalo tak, jak jsme očekávali, jsme stále blíže a blíže tomu, abychom se dočkali skutečně neuvěřitelných věcí. To vše díky takzvanému „internetu věcí“ neboli IoT (Internet of Things). Tento termín poprvé použil Kevin Ashton v roce 1999.
Celosvětový ohlas však začal získávat až v pozdějších letech. Zatímco v roce 2020 bylo k internetu připojeno necelých 10 miliard zařízení IoT, do roku 2025 se odhaduje dvojnásobek a do roku 2030 dokonce trojnásobek tohoto počtu. Současný svět se stává čím dál více technologicky propojeným, a čelí tak novým bezpečnostním rizikům. Evropská unie proto dokonce zavádí kyberneticky bezpečnější legislativní prostředí. Co to ale vlastně IoT je? A jaký má potenciál? Na tyto otázky a mnohem více odpovídá ředitelka intenzivních kurzů programování Coding Bootcamp Praha, Jana Večerková.
Jak IoT ovlivňuje náš každodenní život?
Internet věcí (IoT) na nás má zásadní vliv od chytrých termostatů, které automaticky upravují teplotu, aby šetřily energii, až po automobily se zabudovanými senzory, které poskytují zpětnou vazbu v reálném čase – internet věcí je všude a jeho aplikace se zdají být téměř neomezené. Díky propojení všech zařízení a sběru dat mohou uživatelé využívat získané informace k přijímání informovanějších rozhodnutí v osobním i profesním životě. Například zařízení pro sledování zdravotního stavu umožňují lidem měřit životní funkce, jako je srdeční tep a rychlost dýchání, i když nejsou v ordinaci svého lékaře. Kromě toho spotřebiče internetu věcí, jako jsou samočisticí trouby či myčky, výrazně usnadnily život například zaneprázdněným rodičům, kteří tak mohou raději věnovat čas svým dětem.
IoT je síť fyzických objektů nebo „věcí“, které jsou připojeny k internetu a mohou spolu vzájemně komunikovat. Popište, prosím, princip fungování.
Každý objekt má jedinečné identifikátory a schopnost přenášet data po síti, často prostřednictvím senzorů. Prostřednictvím této sítě si zařízení mohou vyměňovat data, reagovat na příkazy od jiných objektů a provádět akce na základě předem stanovených pravidel. Shromážděná data z těchto objektů pak slouží pro přijímání lepších rozhodnutí.
Co všechno mohu k internetu připojit?
Jakékoli zařízení, které se může připojit k síti. Nezáleží na tom, zda se jedná o velký komerční systém nebo malé spotřebitelské zařízení. Zařízení internetu věcí sahají od běžných domácích předmětů, jako jsou televizory, zvonky, ledničky, termostaty a osvětlovací systémy, přes bezpečnostní systémy a kamery, až po průmyslové automatizační systémy, jako jsou tovární roboti a vojenské drony. Ale i věci jako jízdní kola a automobily, které mohou přistupovat k internetu.
Máme se bát rizik, jež s technologií souvisejí?
S rychlým růstem počtu zařízení připojených k internetu jsou s internetem věcí spojena tři hlavní rizika: bezpečnost a ochrana soukromí, přesnost a spolehlivost dat a nedostatečná koordinace. Za prvé, pokud jde o bezpečnost a soukromí, pokud není síť chráněna před potenciálními hrozbami, jako je malware nebo hackerské útoky, mohou být připojená zařízení použita jako vstupní bod pro útočníky, kteří mohou napadnout další části sítě. Nicméně nejde jen o externí útočníky. Zákazníci mohou sdílet mnoho osobních údajů, aniž by si plně uvědomovali důsledky takového jednání. Poskytovatelé řešení pak tyto údaje mohou shromažďovat bez toho, aniž by poskytly jejich dostatečnou ochranu a transparentně vysvětlili, kdo k nim má přístup a jak budou použity.
Za druhé, protože mnoho těchto zařízení shromažďuje data, která jsou následně sdílena mezi různými systémy IoT, je důležité zajistit, aby tato data byla přesná a spolehlivá, jinak by mohla ohrozit fungování těchto zařízení v závislosti na jejich použití. A za třetí, pokud je připojeno více zařízení IoT bez dobré centralizované koordinace, může dojít k neefektivitě v důsledku nekonzistence nebo špatné komunikace mezi zařízeními.
Internet věcí je revoluční ve své schopnosti propojit různá zařízení. Výhody systému jsou asi nekonečné…
Domy vybavené IoT poskytují lidem větší kontrolu nad jejich bezpečnostními systémy, což jim umožňuje efektivněji monitorovat a chránit jejich majetek. Dalším příkladem v segmentu domácností jsou chytré spotřebiče, které umí regulovat spotřebu energie a šetřit peníze tím, že si nastaví určitý časový rozvrh, kdy mají být spuštěny; navíc je mohou jejich majitelé vzdáleně sledovat ze svých chytrých telefonů nebo počítačových zařízení. Firmám přináší IoT výhody v podobě cenných poznatků o chování a trendech zákazníků, které lze využít k vytváření lepších produktů a služeb a zvýšení efektivity. Kromě toho IoT umožňuje sofistikovanou automatizaci, která snižuje náklady na manuální práci. A konečně, připojení strojů k internetu přístup k monitorování průmyslových procesů v reálném čase, od kontroly teplot ve skladu až po přesný chod montážních linek. Propojením různých strojů, systémů a digitálních zařízení získávají podniky přehled o tom, jak efektivně fungují a jak rychle odhalit potenciální problémy i příležitosti ke zlepšení. Navíc díky využití prediktivní analýzy mohou podniky využívat informace získané ze zařízení IoT k předvídání potřeb zákazníků a zlepšování reakcí na jejich služby.
V roce 2023 by měla po celém světě vstoupit v platnost řada vládních iniciativ, jejichž cílem je zvýšit bezpečnost IoT. Jaký vliv budou mít tyto vládní iniciativy na českou technologicky zdatnou rodinu?
Cílem připravovaného zákonu o kybernetické odolnosti je prevence ohrožení uživatelů kvůli bezpečnostním nedostatky v IoT zařízením. Zákon se zaměřuje na zavedení spolehlivých protokolů pro odhalování škodlivých aktivit a rychlou a účinnou reakci prostřednictvím dobře propracovaných bezpečnostních postupů. Uvažovanou součástí této regulace je i poskytování podpory pro podniky k vývoji bezpečnějších systémů. Zajímavé také je, že zákon předpokládá tvorbu parametrů, které by uživatelům umožnili zohlednit kybernetickou bezpečnost při výběru daného zařízení, což v současnosti je pro běžné uživatele téměř nemožné. Pro firmy, včetně těch českých, které se otázkou kyberbezpečnosti jejich produktů dlouhodobě zabývají může jít sice přechodně o další náklady, ale dlouhodobě kvalitní firmy spatřují výhodou standardizace, i v rámci marketingu svých produktů.
Co přinesou tato řešení obyvatelům chytrých měst?
Propojením miliard zařízení umožnil internet věcí chytrým městům analyzovat obrovské objemy dat s cílem optimalizovat plánování města, dopravu, zdravotní péči, ochranu životního prostředí a další. Díky aplikaci umělé inteligence a strojového učení mohou chytrá města využívat data získaná z těchto zdrojů ke zvýšení efektivity správy infrastruktury a poskytování lepších služeb obyvatelům. Konkrétním příkladem IoT jsou třeba inteligentní pouliční osvětlení, které se ztlumí, když je na ulicích méně lidí, případně inteligentní systémy odpadového hospodářství, které mohou sledovat odpadky a kontejnery pro efektivní optimalizaci tras. Smyslem je, aby technologie chytrých měst usnadňovaly zlepšení kvality života poskytováním chytřejších řešení, která šetří energie, čas i peníze.
A druhá mince internetu věcí?
Největším rizikem doprovázejícím odcizená osobní data je krádež identity. K tomu může dojít, když se útočníci dostanou k důvěrným informacím, jako jsou osobní informace, doklady a údaje o bankovních účtech, které pak mohou podvodníci využít k řadě nezákonných činností od čerpání půjček až po nákupy.
Výrobce chytrého domácího spotřebiče nenastaví automatickou aktualizaci, hacker využije zastaralou bránu pro přístup k propojenému chytrému telefonu, získá cenná data a uživatele okrade. Chápu to správně?
Hodně spotřebičů chytré domácnosti je vyráběno firmami, které se specializují na dané produkty, jako například pračky, myčky, repráky, či domovní zvonky, a IoT prvky jsou přidané až dodatečně. Oproti firmám, které vyrábějí počítače a telefony, a které mají na zabezpečení celé týmy, které se na ni dlouhodobě specializují, je zabezpečení těchto přístrojů často podceněno. Vaše domácí síť je pouze tak bezpečná, jak bezpečný je její nejslabší článek. Potenciální hacker si logicky vybere nejslabší článek, například vaši chytrou lednici, skrze ni získá přístup na vaši síť a k datům například z vašeho mobilu. Kromě klasiky spočívající v používání antivirových programů, jak se dá nejjednodušeji bránit? Používejte pro chytré spotřebiče jinou síť než pro vaše počítače a mobily. Druhá síť ale nevyřeší další nebezpečí spočívající v odposlouchávání a sledování skrze mikrofony a kamery vašich chytrých přístrojů, což mohou být televize, reproduktory, ale třeba i dětské chůvičky. Zde doporučujeme zvážit, jestli jsou všechny přístroje vždy potřeba a pokud ano, tak se alespoň vyvarovat jejich používání ve vaší ložnici a koupelně.
A na závěr stručné shrnutí: co nám to přinese?
Zatímco v roce 2020 bylo k internetu připojeno necelých 10 miliard zařízení, do roku 2025 se odhaduje dvojnásobek a do roku 2030 dokonce trojnásobek tohoto počtu (zdroj: Statista, 2023). Širší využívání internetu věcí je spojeno s vytvářením mnoha pracovních míst v oblastech, jako jsou datoví vědci, analytici a vývojáři softwaru. Co se týká firem, tak ty mohou ušetřit za opravy tím, že díky vzdálené diagnostice včas odhalit problémy dříve, než se stanou nákladnými. Zařízení připojená k internetu věcí také pomáhají optimalizovat výrobní výstupy s vyšší efektivitou a bezpečností, což vede ke snížení plýtvání životním prostředím a zároveň ke zvýšení zisku.
za odpovědi poděkoval Pavel Kačer