Jakub Kaufman
Podle Mezinárodní federace robotiky je Česká republika na 21. místě v množství robotů na počet klasických zaměstnanců. Mezi premianty patří i v tempu zavádění nových robotů, což je dáno mimo jiné orientací tuzemského průmyslu. Přesto ale mezi zaměstnanci stále panuje obava, že je stroje připraví o práci. Strachy mírní firma Profika, která se specializuje na CNC stroje a automatizaci. Problém vidí jinde – v malé provázanosti potřeb průmyslu a školství.
Plány na automatizaci a robotizaci firem stále ještě u stálých zaměstnanců vyvolávají nervozitu a obavy o ztrátu práce. Reálně však stroje zastávají pouze monotónní a jednoduché úkony, takže se lidští kolegové mohou věnovat zajímavějším a náročnějším, lépe ohodnoceným úkolům. Člověk, který původně celé hodiny ládoval zásobník součástkami na obrábění, tak může vyniknout jako seřizovač, který stroj ovládá.
„Praxe ukazuje, že je pro pracovníky robotizace výhra. Jestliže se zaměstnanci naskytne šance nechat se proškolit na ovládání robotických buněk či dalších prostředků pro automatizaci, rozhodně by neměl váhat. S podobnou znalostí se jeho cena na trhu práce prudce zvyšuje. Nejenže bude velmi dobře platově ohodnocen a zvýší si kvalifikaci, ale stává se v podstatě nepropustitelným, protože firma takové experty nutně potřebuje,“ motivuje Jakub Kaufman, který se rozvoji robotizace a automatizace věnuje ve společnosti Profika.
Problém podle jeho názoru představuje spíše nedostatečné provázání škol a potřeb průmyslu. „O robotizaci se mluví již desítky let, v praxi se dávno používá, ale školství zde stále pokulhává. Až na zcela specializované obory nemáme absolventy, kteří by byli dobře připraveni na ovládání nástrojů pro automatizaci a robotizaci,“ myslí si Kaufman.
Návratnost robotizace je blesková, stačí i dva měsíce
Robotizace je pro velké množství firem nutností a její pořízení je otázkou času. Především pro menší společnosti je ale nákup nového stroje zásadní investice, kterou zodpovědní pracovníci velice dobře zvažují. Klíčovým hlediskem se stává návratnost, tedy čas, za který technologie zaplatí vynaložené prostředky a začne naopak vydělávat. To vede k postupu, kdy se nakupující snaží cenu maximálně stlačit, takže osekává veškeré přidružené služby, které může stroj nabídnout, což se někdy týká i odmítnutí robotizace. „Může se ale jednat o krátkozraké rozhodnutí, protože robotické pracoviště umí efektivitu stroje navýšit do takové míry, že se v kombinaci s dalšími faktory investice vrátí dokonce i dříve, než nákup samostatného stroje,” uvádí Kaufman, který sám robotické buňky vyvíjí.
Profika vypracovala modelovou analýzu, která dokumentuje návratnost technologie, tedy stroj s robotizací i bez ní. Z výsledku vyplývá, že pokud zůstává zachována efektivita výroby i počet pracovních směn, návratnost samotného stroje je 25,5 měsíců a návratnost stroje s robotizací 27,2 měsíce. Samotná robotizace se vrátí za necelé dva měsíce. Dojde tedy k rapidnímu zrychlení návratnosti, a to dokonce i tak, že se vyšší vstupní investice do stroje s robotizací vrátí dříve, nežli investice do pouhého stroje. Důvodem je navýšení efektivity výroby díky robotizaci. Daná výrobní dávka je vyrobena dříve a při pokračování výroby v ušetřeném čase dochází k navyšování zisku a tím ke zrychlování návratnosti. Dalším faktorem, který velmi zrychluje návratnost, je možnost navýšení délky směny díky bezobslužnému provozu.
„V některých oborech už se firma bez robotizace a automatizace neobejde, je to základní podmínka pro to, aby se mohla ucházet třeba o zakázky v oboru výroby automobilů. Zásadní je především tam, kde je potřeba výroby velkého množství přesně obráběných součástek a kde si zákazník nemůže dovolit obdržet díl, který nesplňuje předepsané rozměrové a jakostní parametry,“ připomíná Kaufman.
(tz)