Chytrost nejsou žádné čáry, říká se. O chytrých kamerách to platí dvojnásob. Nabízejí například způsob, jak poznat náladu klienta nebo pohlídají výrobní procesy lépe než člověk. A mnohem víc… Povídali jsme si o tom s Michalem Šotkem, šéfem kamerové divize české a slovenské pobočky společnosti Konica Minolta.
Konica Minolta dokáže zapojit umělou inteligenci tak, aby sledovala a vyhodnocovala emoce lidí. Jak nové řešení funguje?
Chytré kamery ve spojení s umělou inteligencí sledují rysy a detaily obličejů snímaných osob. Na základě toho dokážou s téměř stoprocentní přesností určit jejich pohlaví, věk a náladu, respektive, zda se usmívají, mají neutrální výraz, nebo se mračí. Vše je přitom v souladu s požadavky GDPR. Identita lidí není nikterak ohrožena ani ukládána. Sledované údaje jsou přiřazovány pouze k zákazníkovi číslo 1, 2, 3 atd.,
nikoli k reálným obličejům.
Kdo nejvíc ocení nové řešení? Jaké přináší výhody?
Základem každého úspěšného podnikání je spokojený zákazník. Pro firmy je proto zásadní, aby věděly, zda a kolik zákazníků od nich odchází s úsměvem, tedy spokojených. Případně i kolik jich spokojených nebylo. Získaná data pak lze analyzovat s ohledem na denní dobu, konkrétní provozovnu nebo třeba pracovníka u přepážky. Řešení je vhodné pro hotely, restaurace, obchody, jakékoli služby, ale například také pro banky a firmy, které mají pobočkovou síť.
Doposud bylo jejich jedinou šancí, jak získat tato data, platit za marketingové výzkumy, dotazníková šetření nebo analýzy webů s recenzemi. V současnosti však není nijak ojedinělé, že recenze jsou falešné či zavádějící a jakékoli výstupy jsou vždy se značným zpožděním. Chytré kamery oproti tomu nabídnou zpětnou vazbu v reálném čase, takže na statistiku lze reagovat prakticky okamžitě.
Jsou kamery vhodné i pro menší firmy?
Určitě ano. Cena, včetně hardwaru, se pohybuje zhruba od 100 000 korun. Navíc tytéž kamery mohou sloužit rovněž k zajištění ostrahy objektů, zabezpečení přístupu zaměstnanců a podobně. Firmy je tak mohou využít i k jinému účelu.
Řešení nese výraznou českou stopu. Kdo ho měl na starost a jak se Češi na rozvíjení umělé inteligence ve společnosti Konica Minolta podílejí?
Konica Minolta provozuje v Brně jedno ze svých pěti R&D center na světě. Zde se mimo jiné dlouhodobě zabýváme i vývojem kamerových řešení. V tomto konkrétním případě využívají kamery prvky umělé inteligence, kterou je třeba „naučit“, co má sledovat a jak sledovaný objekt, například obličej, správně vyhodnotit. Naši programátoři proto vyvinuli vlastní software určený pro další rozvoj celého řešení. Takzvané strojové učení je s jeho pomocí výrazně jednodušší. Sami naši zákazníci tak dokážou umělou inteligenci „učit“ a přizpůsobit ji svým požadavkům.
Kde se už můžeme s chytrými kamerami Konica Minolta setkat?
Nové řešení pro sledování zákaznické spokojenosti už využívají v ČR první zákazníci. Naše kamery však již řadu let pomáhají se zajištěním bezpečnosti či s kontrolou kvality. I v těchto případech je využívána umělá inteligence a konkrétně se sledováním kvality pomáháme již ve stovkách výrobních či logistických společnostech po celé Evropě.
Jak mohou kamery hlídat kvalitu výroby?
Dříve zastávali tuto činnost takzvaní kvalitáři. Představte si pracovníka, který celý den sleduje například výrobní pás nebo proces nakládky zboží a snaží se odhalit jakýkoli problém. Kamera toto zvládne v režimu 24/7. Zboží či výrobky může sledovat ze všech úhlů a upozornit i na nejmenší detaily, jako je škrábanec nebo nedotažený šroubek. V takovém případě ohlásí problém operátorovi, může zmetek vyřadit, nebo i automaticky zastavit výrobu. Všechny tyto akce jsou pro firmu ve finále levnější než vadný kus dodat na trh, a následně řešit mnohem nákladnější reklamaci, o poškozené reputaci nemluvě.
Co ještě vaše kamery dokážou?
Často poptávanou funkcí je také termovize. Takto vybavené kamery umí odhalit například začínající ohnisko požáru ještě dříve, než dojde ke vznícení. Využívají je například skládky odpadů nebo firmy s rozsáhlými venkovními areály, kde skladují materiál. Stejně tak dokáže termovize včas odhalit i přehřívající se stroj ve výrobní hale nebo třeba akumulátory vysokozdvižných vozíků, které často pohání elektřina. Opět tak mohou předejít rozsáhlejším a nákladnějším škodám na majetku, či dokonce zdraví zaměstnanců. V oblasti bezpečnosti práce pak kamery mohou rovněž hlídat dodržování požadavků BOZP, jako je nošení přilby či jiných ochranných pomůcek nebo například přítomnost člověka v blízkosti stroje, kde by mohl přijít k úrazu.
ptal se Pavel Kačer