Pixabay.com
Češi omezili útraty za obědy a přestávají se stravovat v restauracích. Když jdou v poledne na jídlo, tak šetří: volí jenom jeden chod a také si k jídlu nedávají nápoje tak často, jak byli dříve zvyklí. Dokládají to jejich obědové platby. Ty se sice v květnu meziročně zvýšily o jedenáct procent na rekordních 159,30 koruny za oběd, tento růst to ale pokulhává za tím, jak rychle rostou ceny v sektoru stravování. Restaurace v meziročním srovnání zdražily podle ČSÚ o 26,2 procenta, jídelny o 12,8 procent a podniky s rychlým občerstvením o 21,9 procenta. Nízký je v porovnání s předcovidovým obdobím i počet jídel, která restaurace nyní prodají. Vyplývá to z Ticket Restaurant Card Indexu, který je sestavený z plateb více než 220 tisíc majitelů nejrozšířenější stravenkové karty Ticket Restaurant od společnosti Edenred.
Ani první teplejší měsíc a otevřené zahrádky nepřinesly restauracím očekávané výrazné oživení. Počet prodaných obědů byl ve srovnání s předcovidovým obdobím o 35 procent nižší, a to i se započítáváním transakcí přes rozvážkové služby. Je to sice nejlepší výsledek od prosince 2020, ale vzhledem k tomu, že lidé začali šetřit, pro restauratéry to neznamená výrazný důvod k radosti.
„V praxi se ukazuje, že lidem se nyní propadají jejich reálné příjmy. Ceny v restauracích rostou, na obědy nechodíme tak často a také si pečlivě vybíráme z jídelního lístku a řídíme se mnohem více podle toho, co je levné, než jak jsme byli dříve zvyklí,“ říká členka vedení společnosti Edenred zodpovědná za firemní vztahy Aneta Martišková.
Slabší zájem o obědy v restauracích souvisí s tím, že lidé si ve velkém připravují jídlo doma a nosí si je v krabičkách do práce. Za to, co neutratí v restauracích, pak nakupují potaviny v obchodech. V porovnání s předcovidovým obdobím narostl počet nákupů potravin prostřednictvím stravenkových karet o 30 procent.
Řešení, které by mohlo tuto situaci alespoň trochu korigovat, by bylo zvýšení reálných příjmů zaměstnanců. „Z našich průzkumů víme, že skoro šedesát procent firem je zvažuje v souvislosti s bezprecedentní inflací navyšovat mzdy. Otázka je, jak vysoké zvýšení bude, zda pokryje růst nákladů a také, kolika procent zaměstnanců se dotkne,“ uvádí Martišková. Výhodné by tak pro zaměstnavatele i zaměstnance bylo zvýšit příspěvek na stravování. Ten je až do hodnoty 150 korun v daňově výhodném režimu a přidání tak nezatíží tolik firemní výdaje jako v případě mezd.
A jak vyplývá z dat Edenredu, alespoň část firem možnosti lidem finančně přilepšit využila. Zatímco ještě loni pouze 24 procent firem pořizovalo zaměstnancům stravenky v hodnotě nad 120 korun, letos je to již 35 procent společností. Stravenky za 150 korun a vyšší pak nabízí 15 procent zaměstnavatelů, loni to bylo jen jedno procento firem.
Nejčastější nominální hodnotou (nabízí 28 procent firem) ale stále zůstává stravenka ve výši 100 korun. „To je tedy 50 korun pod její optimální hodnotou a téměř 60 korun pod průměrnou útratou za oběd. Prostor pro přilepšení zaměstnancům touto formou je tedy na celém trhu poměrně významný,“ doplňuje Aneta Martišková.
(tz)