Tomáš Sysel
No tedy! Odtáhla jsem od zdi skříňku, abych pod ní po půlroce vysála prach. Zděsila jsem se. Plíseň. A to rok po rekonstrukci domečku. Také jsme si doma uvědomili, že od té doby hůř spíme. Začali jsme si věci dávat do souvislostí.
Čas netrávíme tolik na zahradě, ale prosedíme celé dny u počítačů, jimiž je náš dům protkán křížem krážem. Zásuvky k lampičkám na čtení jsou hned u postelí. Ledkami šetříme finance, ale ne zdraví. Břečťan jsme po přečtení jakési knížky o rostlinách vyhodili, protože prý nese negativní energii. Když to tak nějak shrnu, máme to v našem rodinném obydlí nastaveno úplně jinak, než by to podle zásad zdravého bydlení mělo být. Určitě však nejsme sami. Většina podnikatelských a manažerských rodin, troufám si tvrdit, je na tom ještě hůře…
Pokud byste ale rádi věděli, co s tím, čtěte následující řádky. Na otázky odpovídal Tomáš Sysel, představitel nezávislého Institutu zdravého bydlení.
Co znamená bydlet zdravě?
Zdravé bydlení ovlivňuje celá řada faktorů, počínaje materiály použitými při výstavbě a při zařizování interiéru. Svůj podíl má ale i kvalita stavby a s ní spojené riziko tvorby plísní, například při nesprávném zateplení, při kterém vznikají tepelné mosty. Zdravé bydlení však ovlivňují i zdánlivě nevýznamné faktory. Mezi ty patří orientace domu vůči světovým stranám, barevné odstíny vnitřních stěn, velikost nábytku, interiérové vůně, 
četnost větrání apod. Svůj podíl má také to, jak žijeme – zda dostatečně spíme, máme pravidelný režim, kolik času trávíme na počítači či před televizní obrazovkou apod. Je to opravdu široká škála faktorů.
A jakou roli v tom hraje elektrosmog?
Elektrosmog je nedílnou součástí našich domovů. Jeho zdrojů je opravdu hodně. Jako příklad lze uvést domácí elektrospotřebiče, jako je televize, počítač, tiskárna, wifi router, dětská chůvička… ale i elektrické rozvody, tedy zásuvky, osvětlení, podlahové vytápění, elektrická topidla. Zapomenout bychom neměli ani na elektrické a digitální technologie, kterými jsou vybaveny naše domácnosti. Patří mezi ně zabezpečení, žaluzie, rolety, centrální topení, řízené větrání…
Co vlastně elektrosmog je? Proč nám škodí? Nebo lépe – kdy už nám škodí?
Elektrosmog je jinými slovy elektromagnetické znečištění, tedy kumulace vzájemného působení mezi elektrickými a magnetickými poli a jedincem, tedy námi. Zpravidla nepřekračuje hygienické limity, ale z dlouhodobého hlediska působí na organizmus měrou větší než malou. Není stanovena konkrétní hodnota, při které bychom mohli říct, že je elektrosmog škodlivý. Jeho působení se zvětšuje s narůstajícím množstvím zdrojů. Většina odborníků se shoduje, že účinky elektrosmogu jsou velmi individuální. Existují „elektrosenzitivní“ lidé, kteří reagují velmi citlivě, zatímco jiní nejsou schopni určit žádné účinky. Podle sdružení německých stavebních biologů může elektrosmog vyvolávat poruchy spánku a koncentrace, stejně jako bolesti hlavy a těla. Existuje ale i podezření, že ovlivňuje karcinogenní bujení. S rozvojem home office jeho nepříznivé účinky zasahují každého z nás asi více než dříve. V obýváku nebo domácí pracovně máme čím dál větší počet nejrůznějších spotřebičů od počítačů, tiskáren přes mobily až po přístroje na klimatizaci, lampičky s ledkovými žárovkami, masážní přístroje, prohřívací dečky, mikrovlnky…
Jak tohle všechno zvládnout, aby nám přemíra technologického komfortu nevadila?
Jediným možným způsobem, jak se působení elektrosmogu bránit, je množství jeho zdrojů omezit. Jak již bylo zmíněno, každý vnímáme jeho působení rozdílně. Proto někdo celodenní přítomnost počítače, dvou obrazovek, telefonu, tiskárny a řady dalších spotřebičů nemusí nijak pocítit, zatímco na někoho jiného může neblaze působit i „jen“ telefon položený na nočním stolku během spánku. Je však třeba upozornit na rádoby zaručené lapače elektrosmogu, které se objevují na trhu. Prodávají se různé krabice naplněné pískem do elektroskříně, zahnuté spirálky ze svařovacího drátu pod matraci, samolepky na mobil nebo zajímavě vypadající šperky. Z technického hlediska jsou všechny tyto vychytávky neúčinné, ačkoliv mají jistě určitý placebo efekt. Ten nás však před elektrosmogem neuchrání.
Umravnit elektrosmog asi nebude jednoduché, máte přesto nějaké doporučení?
Určitě existuje řada tipů, jak elektrosmog omezit alespoň částečně. Patří mezi ně například zapínání spotřebičů pouze ve chvíli, kdy je potřebujeme. Typicky například nemít televizi ve stavu „stand by“, tedy v pohotovosti, ale raději ji vypnout. Velmi doporučuji také dodržovat vzdálenost nejméně jeden metr od elektrických zařízení. Tím se expozice elektrosmogu výrazně snižuje. Telefon, lampičku či radiobudík tedy nemějte na nočním stolku hned u hlavy. Radiobudík a telefon se dají nahradit klasickým budíkem na baterie, který je z pohledu produkce elektrosmogu bezproblémový. Všichni jsme si také zvykli na neustálou dostupnost připojení na internet, takže wifi router běží prakticky nepřetržitě. Řešení tohoto problému je poměrně jednoduché a levné, stačí si pořídit spínací hodiny a časovací zásuvku za několik desítek korun. Wifi router tak může být přes noc vypnutý. Pro ty, kteří jsou ve stadiu budování, doporučuji předem rozmyslet vedení elektrických kabelů tak, aby zásuvky nebyly hned u hlavy u postele. V současné době je to častým zvykem, nicméně vhodnější je vzdálenost alespoň 70 cm nebo 1 m od postele. Určitě pomůže každá drobnost, abychom žili a pracovali v relativně zdravém interiéru.
Květináč s kaktusem, vázička s kvetoucím tulipánem? Okno bez záclon nebo mytí podlahy nanopřípravkem?
Zdraví našeho interiéru ovlivňuje skutečně celá škála faktorů. Jsou květiny, které jsou jakýmsi přírodním vzduchovým filtrem, mají tedy schopnost pohlcovat škodliviny v ovzduší. Jako příklad lze uvést břečťan, který kromě formaldehydu filtruje také benzen a amoniak, je však potřeba dát pozor na domácí čtyřnohé mazlíčky. Břečťan je pro ně totiž jedovatý. Je-li k dispozici více prostoru, pak lze formaldehyd filtrovat pomocí trpasličího datlovníku. Vhodné jsou ale i další květiny, jako například pravá aloe, fíkovník drobnolistý nebo prodara japonská. Bytí doma si také můžeme zpříjemnit interiérovými vůněmi, ale zde určitě platí, že je vhodnější využít difuzér v kombinaci s přírodním bioolejem či domácí potpourri, než například vonné tyčinky či chemické osvěžovače vzduchu. Ty mohou vyvolávat kožní potíže či alergie. Různé vůně také mohou působit odlišně na naši aktivitu. Chceme-li se zklidnit a podpořit usínání, je vhodná levandule, jasmín či růže. Naopak koncentraci při práci na home office či při studiu zlepší tymián, máta, koriandr, rozmarýn či eukalyptus. Vůně kardamomu, zázvoru nebo pomeranče zase dodá energii a osvěží. Máme-li doma alergika, určitě je dobré vyhnout se kobercům, a třeba i záclonám, které v sobě dobře drží prach. Co se týče mytí podlah, raději doporučuji použití přírodních prostředků, které jednak nejsou dráždivé pro lidský organizmus, ale nemají ani negativní vliv na životní prostředí.
ptala se Eva Brixi, foto Institut zdravého bydlení
pokračování rozhovoru přineseme v květnovém čísle Fresh Time