David Strejc
„Chodím do povolání, ne do zaměstnání, nejsem mravenec,“ tvrdí o sobě David Strejc, majitel firmy WYR s.r.o. „A znalosti, vědění by měly sloužit ve prospěch všech, ne jen několika lidem,“ dodává. Asi proto se vypracoval na vrchol jako IT architekt, který se specializuje na WordPress a open source řešení. Poskytuje CRM systém pod značkou AutoCRM.cz, který používá více než 50 000 společností po celém světě.
Sloužit může k řízení firmy, komunikace, úkolů, vztahů se zákazníky a dodavateli, a to s maximální automatizací. A také je známý pod značkou WPDistro.cz, to zase tvoří profesionální weby, e-shopy a systémy na míru a webová řešení založená výhradně na open source WordPress. Hovořili jsme s ním o informačních technologiích v České republice, o srovnání se zbytkem světa a aktuálních trendech v e-commerce.
Jste vyhledávaným architektem v oboru open source softwarů. Jaká byla vaše kariérní cesta a proč jste se rozhodl odejít z korporátu do vlastního podniku?
Protože moje duše, hlava nebo to něco uvnitř ví a vždy vědělo, že nejsem konvenční. Nejsem mravenec, který je schopen uniformně pracovat třicet let v jedné korporaci. Já nechodím do zaměstnání, nechodím ani do práce. Chodím do povolání. Stačí se zamyslet nad podstatou těch slov. Něco mne na tento svět povolalo a nechalo mne to fascinovat slovem Unix. Od první chvíle, co jsem ho začal vnímat, jsem tak nějak věděl, že je to ten pravý „ořechový výraz“. Až následně jsem si vytiskl v kanceláři motto Unixu: Live free, or die (Žij svobodně, nebo zemři). To myslím mluví za vše. Sice teď někdy pracuju 14 hodin denně a šest dnů v týdnu, ale splňuje to pro mne ta první dvě slova. Jsem svobodný. Já nemusím. Nemusím pracovat tak, jak to dělám. Nemusím vůbec nic.
Nikdy jsem si nemyslel, že zakoupením výrobku, rozuměno software či v případě nakousnutého ovoce hardware, se stanu rukojmím, na kterého míří zbraň. Teď si milý uživateli musíš nutně zakoupit tento náš kablík za desetinásobek jeho reálné ceny, protože jinak můžeš náš přístroj vyhodit. A proč? Protože jsme tě přesvědčili, jak jsme cool firma.
Možná nebudu bohatý jako Bill nebo Steve, ale až budu umírat, bude to v relativním klidu, že jsem se nezaprodal něčemu, co se v mých očích rovná okrádání prostřednictvím vědění.
Znalosti a vědění by měly sloužit ku prospěchu všech, ne omezených skupin. To je můj přístup, a proto razím cestu otevřeného softwaru, který boří zažité mýty, že když je něco zadarmo, je to nutně podvod nebo špatně.
V čem je tento obor specifický? Jak si vlastně představit náplň vaší práce?
Stejně jako u dobrého architekta ve stavebnictví jde o komplexní řešení zákaznických potřeb. Rovněž se vše musí naladit na klientův rozpočet. Toto si lze představit i v mém oboru, kdy ale netlačím jednoho konkrétního dodavatele, protože od něj mám provize. Zanalyzuji potřeby a dle nich předkládám škálu otevřených řešení, která splňují požadavky. Samozřejmě, že je vždy třeba něco dodat, doplnit, dodělat, doupravit, doladit. A to je naše další přidaná hodnota. Dostáváte to, co skutečně chcete a potřebujete, s vizí, že jde o váš systém. Váš software. Vše jako unikátní prostředí, které sedí přesně vám.
Máme u nás dobré „ajťáky“?
Pokud jde o absolutní čísla, jsme v Česku pátým největším producentem softwaru. Společnosti jako Red Hat a další spoléhají na české programátory. V některých testovacích programovacích dovednostech jsme na druhém místě, někdy za Slováky. V IT máme skvělé lidi, vysoce kvalifikované a pracovité. Na druhou stranu jsme však o čtyři roky pozadu za aktuálními trendy v USA.
A co za to může?
Mezi IT sektorem a společnostmi, které jsou spotřebiteli IT produktů, je obrovský rozdíl. Vezměme si například průměrnou firmu nebo klasickou kancelář. Mentálně zaostávají a jsou v 90. letech minulého století. Proto v ČR mnoho výrobců softwaru vyrábí produkty určené právě pro tento druh mentality. Aktualizace přichází dvakrát ročně. Na váš e-mail nikdo neodpoví dříve než za týden a nikdo nepřijímá váš urgentní hovor na zákaznické lince.
Nedržíme tedy krok s rychle se měnícím světem?
Stačí se podívat na společnosti jako Facebook, Google, a nyní dokonce i Microsoft. Žijeme v rychlé době, kdy je současným trendem nasazování změn softwarů, změny v bezpečnosti i nových funkcí běžné v rámci několika dnů. A někdy i denně či ještě rychleji. Říká se tomu CI/CD. Kontinuální integrace, nepřetržité nasazování (pozn. red. continuous integration, continuous deployment). To se u nás neděje.
ptal se Pavel Kačer