Koronavirus urychlil proměnu bank a jejich služeb. Co se plánovalo na léta, uskutečnilo se během několika pandemických měsíců. Digitalizace a home office najednou přestaly být problémem, staly se skutečností. Transformace bankovnictví bylo téma na rozhovor s Karlem Kotounem, manažerem v oblasti finančních služeb, Accenture Česká republika.
Pandemie uvrhla celou ekonomiku do nejistoty, touha po uklidnění a návratu do běžného fungování je pochopitelná. Vidíte i přínosy, které nastaly s covidem?
Napětí znamenalo také rychlý příval inovací. Banky proto musí posoudit, kde bude vhodný návrat do normálu, a kde naopak výjimečná situace ukázala potenciál rozvoje.
Jaké trendy určují současný a budoucí vývoj ve finančnictví?
V retailovém bankovnictví je nyní patrný fenomén „vítěz bere vše“. Velcí hráči ještě více posilují a snaží se být místo „příliš malí na úspěch“ „příliš velcí na to, aby selhali“. To je podporováno i počtem fúzí na českém bankovním trhu, které dokazují potřebu konsolidace za účelem dosažení úspor z rozsahu, a tím pádem vyšší efektivity.
Znovu se „porcuje“ trh finančních služeb?
Nejlepší tradiční i nové banky získají nové zákazníky, zatímco ostatní se budou potýkat s problémy. Digitální bankovní transakce v roce 2020 vzrostly na nebývalé úrovně. Standard bankovních služeb se tak posunuje z příčky „návštěvy bank“ k „efektivnímu
zařízení bankovních záležitostí z pohodlí
domova“.
Přechod z kamenných obchodů do online prostředí je nepřehlédnutelný. Bude dál pokračovat?
Ano, bankovnictví se stěhuje z rohů ulic na obrazovky počítačů a mobilních zařízení. S růstem konkurence v retailu pak lze očekávat samostatné nákupní aplikace, které budou řešit i stránku placení. V Číně například mizí retailové bankovnictví a nahrazují jej platformy digitálního životního stylu. Tímto směrem se v našem kulturním prostředí ubírají i giganti typu Google a Apple. Navíc již nebude stačit poskytovat základní bankovní služby, jelikož klienti jsou navyklí na to mít různé funkce, ať už bankovního, či nebankovního charakteru pohromadě v jedné aplikaci. To předznamenává růst super aplikací, které budou v jednom prostředí poskytovat nejen základní funkce jako splácení úvěrů či běžné transakce, ale také umožňovat nákupy, placení telefonních účtů či objednávání lístků do kina.
Důvěra zákazníků v banky klesla. Co to pro bankovní domy znamená a jak mohou tento vývoj zvrátit?
Za poslední dva roky se důvěryhodnost bank snížila o 14 %. Rok 2021 tak bude pro tradiční banky velkou výzvou, neboť musí ukázat, že jim nejde jen o zisk, ale o především o zákazníka. Pod tlakem velkých technologických hráčů, například Apple s jeho Apple Card, a fintech společností, například Revolut s jeho běžným účtem, se banky budou muset snažit získat si zpět důvěru svých klientů.
Kam směřuje úvěrový trh?
Vzhledem k tomu, že se letos projeví ztráty spojené s pandemií, bude klíčovou konkurenční výhodou chytrá správa kvality úvěru využívající mikrosegmentaci. Nebezpečí pro banky bude spočívat v pomalosti jejich reakcí na nové požadavky trhu. Banky tak budou muset hledat nové způsoby odpovědí na stejné otázky ohledně kreditní stability svých
klientů, a to prostřednictvím dat získaných z mobilních aplikací či digitální stopy jejich klientů.
Co s hotovostí? Stane se marginální?
Pandemie utlumila závod o co největší rozšíření bezhotovostních plateb. Na většině trhů však digitalizace hotovosti zůstane dlouhodobým projektem. Zajímavou statistikou
roku 2020 bylo, že hotovostní transakce v Norsku klesly na pouhá 4 %, a tato severská země je tak před Čínou se 6 % vítězem pomyslného závodu o nejvíce bezhotovostní ekonomiku.
Lze v tomto roce vysledovat v bankovnictví zelený bod zvratu?
Rok 2021 bude bodem zvratu udržitelných půjček, protože centrální banky a regulační orgány budou více přikládat důraz makroekonomickým důsledkům změn klimatu. Například Deutsche Bank a Evropská Investiční banka se zavázaly k výrazné ekologizaci během letošního roku a další banky budou následovat. Lze tedy očekávat, že mnoho bank začne výslovně začleňovat dopady na životní prostředí do svých hodnocení úvěrového rizika a na cenové modely. Zároveň lze předpokládat také zvýšený zájem klientů o tzv. zelené půjčky neboli půjčky financované pouze
investicemi do udržitelných a společensky
odpovědných společností.
Digitální měny slaví úspěchy, ale vyvstávají i nové hrozby. Co s tím?
Rok 2020 byl rokem rozmachu bankovního sektoru, rok 2021 by mohl být obdobný pro regulaci. Je také pravděpodobné, že vzniknou nové regulační orgány a centrální banky budou muset najít správnou rovnováhu mezi regulací trhu a jeho stimulací. Zajímavým tématem je nutná digitalizace regulace s ohledem na Digitální měny centrálních bank (DMCB) a obecnou regulaci digitálních měn, jako je například Diem od společnosti Facebook.
Bude dál pokračovat „útěk“ do cloudu?
Letošek by měl být rokem, během kterého se bankéři vrátí k přemýšlení o migraci do cloudu v širším kontextu. Pandemická situace byla jasným akcelerátorem přesunu do cloudu, což jasně ukazuje prudký nárůst příjmů cloudových providerů jako AWS, Azure nebo Google. Cloud má však mnohá specifika – mluvíme o cloudu privátním, veřejném, hybridním, virtuálním a dalších. Některé z těchto odlišností jsou užitečné při definování různého technologického přístupu, mnoho dalších jsou ale
jen marketingové označení. Proto by mohl
rok 2021 být rokem, kdy si bankovní instituce uvědomí, že cloud není jen Datové centrum, ale že je to sada služeb, které otevírají nové možnosti dodávky, rozvoje a provozu bankovních služeb pro zákazníky.
za rozhovor poděkoval Pavel Kačer