Zrovna tak jako vajíčka, margaríny nebo cukr se i tuk ve stravě stává občasným nepřítelem v doporučení týkající se výživy. Proto nás nemůže překvapit, že veškeré tuky, které denně konzumujeme, jsou zahaleny množstvím mýtů a polopravd. Jak bychom se měli stravovat a kterým potravinám je lepší se vyvarovat? Přinášíme vám nejrozšířenější mýty a aktuální fakta.
Je zapotřebí omezit tuky v našem jídelníčku
Ačkoliv se to může na první pohled zdát překvapivé, tuky tvoří nezbytnou součást každého zdravého jídelníčku. Důležité je hlídat si množství denně zkonzumovaného tuku, a také v jaké formě ho konzumujeme. Tuky a oleje dodávají organismu potřebnou energii, jídlo díky nim chutná lépe a zároveň jsou naprosto nezbytné ke správnému trávení vitamínů rozpustných v tucích. Zajišťují také příjem esenciálních mastných kyselin a přispívají k pocitu nasycenosti. Proto je všeobecně doporučeno konzumovat 30 % našeho denního kalorického příjmu právě z tuků. Pokud však máte pocit, že konzumujete více tuku, než je obecně doporučeno, zkuste nejprve omezit množství nasycených tuků a místo nich konzumujte více nenasycených tuků.
Všechny tuky jsou nezdravé
V první řadě je nutno vnímat rozdíl mezi nasycenými a nenasycenými tuky. Tuky, které jsou více pevné při pokojové teplotě, jako například máslo či sádlo, obsahují více nasycených mastných kyselin. Protože nasycené tuky zvyšují hodnoty „špatného” LDL cholesterolu v krvi, obsahují takzvaně „špatné” tuky. Rostlinné oleje, jako slunečnicový či řepkový olej, které jsou při pokojové teplotě tekuté, obsahují více nenasycených mastných kyselin. Mezi nenasycenými tuky pak existují též tuky s mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami. Polynenasycené mastné kyseliny, mezi něž řadíme vitamíny, je nezbytné čerpat ze stravy, jelikož náš organismus není schopen si tyto látky sám vytvořit. Kvalitní margaríny (i přesto, že občas obsahují palmový nebo kokosový olej kvůli lepší roztíratelnosti) jsou vynikajícím zdrojem nenasycených tuků – u přírodních sterolů vyskytujících se ve Floře ProActiv pak bylo klinicky dokázáno, že snižují hodnoty cholesterolu v krvi.
Hydrogenace jako největší strašák
I tento mýtus je založen na nepochopení: trans mastné kyseliny, které opravdu škodí kardiovaskulárnímu systému, vznikají během částečné hydrogenace rostlinných olejů, zatímco plně hydrogenizované oleje obsahují velmi málo nasycených tuků. Během hydrogenace a částečné hydrogenace se stává olej pevným. V dnešní době je nicméně možné se tomuto procesu ve velkém množství případů vyhnout, například roztíratelnosti margarínů lze dosáhnout přidáním pevného rostlinného tuku do rostlinného tuku při pokojové teplotě.
Průmyslově zpracované potraviny jsou plné škodlivých trans tuků
Ačkoliv se můžeme s tímto mýtem v mnoha zemích setkat, na rozdíl od veřejně sdílené domněnky se v České republice nemůžeme na trhu setkat s margarínem či dalšími produkty bohatými na škodlivý trans mastné kyseliny. Již několik let nedovoluje legislativa České republiky prodej potravin s vyšším obsahem trans mastných kyselin než 2g trans mastných kyselin na 100 g tuku. Navíc margaríny spadající pod značku Rama, Flora a Liga již od roku 1995 implementují rozhodnutí o eliminaci trans mastných tuků.
Na závěr je nutno podotknout, že veškeré přírodní tuky obsahují také mastné kyseliny – i za studena listovaný olivový olej. Vyšší teplota zahřívání může způsobit vznik trans mastných tuků při vaření a smažení, takže není možné je kompletně vyloučit z normální a pestré stravy.
(tz)