České kuře z Klatov má číslo CZ 931

Grilujete rádi? Já tedy ano. Je to pro mne zvláštní druh odpočinku. Ale
na dobrou firemní nebo rodinnou grilovačku se těší snad každý. Bývají to takové zvláštní chvíle pohody, kdy se ke slovu dostává nejen vyprávění o všem možném, ale také vítané kulinářské zážitky. Zpravidla nechybí kuřecí maso, které se dá upravit na mnoho způsobů. Nevím jak vy, ale u nás kuřecí na grilu nikdy nesmí chybět. Vždycky si v té souvislosti uvědomím, že je to vlastně docela velký komfort. Jdu a koupím si kuřecí stehna bez kosti, kuřecí křídla, prsa, paličky, zkrátka, na co jen si vzpomenu, až po kuřecí mleté.

Protože pocházím z rodiny, kde se vždy hospodařilo ve velkém a ve chlívku nesměl chybět čuník, v králíkárně ušáci, v kurníku slepice a kuřata, kachny, krůty, vím, že péče o domácí zvířectvo něco stojí. Je to hlavně o práci, čase, chuti se tím vším zaobírat. Takže pochoutky na stole jsou docela draze vykoupené. K chovatelům mám proto respekt a vážím si jich. Jak se ukazuje, nemají v současné době vůbec na růžích ustláno. Podle čeho tak soudím? Závěrem června jsem se totiž zúčastnila tiskové konference, na které druhý největší zpracovatel kuřecího masa, Drůbežářský závod v Klatovech, reagoval na současná klíčová témata, která ovlivňují tuzemský masný průmysl. Otevřeně promluvil generální ředitel Ing. David Bednář o konkurenčním boji obchodních řetězců, složité situaci s privátními značkami, pod kterými je těžké dohledat výrobce, prodeji masa za dumpingové ceny, dále se zmínil o zrušených investičních dotacích a blížící se krizi s pracovní silou. No, nechtěla bych být v jeho pozici. To je jen pro silné povahy.

Přes všemožné překážky, jež Klatovským brzdí podnikání, drůbežářský závod stále inovuje a investuje. Proto představil i novinky pro současnou grilovací sezónu, věřím, že potrvá až do konce října, a novinky v uzeninách, přesněji v krájeném sortimentu. Naslouchala jsem pozorně…

Cenová politika je zrádná potvora
David Bednář reagoval na ceny kuřecího masa, které ovlivňuje především konkurenční boj řetězců, kdy dochází k velkému snížení ceny pod tu nákupní, a často i řetězce na finální ceně tratí. Situace to není jednoduchá ani pro samotný klatovský závod, který tak maso do řetězců prodává za nejnižší možné nákupní ceny. „Prsní řízky dáváme do řetězců za vyšší cenu, než je prodejní, ale nakonec se prodají stejně za 89,90 Kč, což je cena, kterou nepamatuji 30 let, je to hrubě pod výrobními náklady, a stát tak přichází o DPH, to ale nikomu nevadí. Snažili jsme se to řešit s Ministerstvem financí, ale úředníci na to neslyší,“ sdělil David Bednář.

Dále doplnil: „Pro nás je alarmující, že lidé nemají představu o ceně, netuší, co stojí kuře vykrmit a zpracovat až po ten finální výrobek. Z mého pohledu tato cena degraduje lidskou práci.“ Rozebral i slevové akce: „Když skončí akční cena 89,90 Kč, tak řetězce nastaví běžnou cenu, která je přes 200 Kč. Zkuste potom vysvětlit zákazníkům, jak je takový rozdíl vůbec možný. Měl by to řešit zákon o cenách, s čímž souhlasí i samy řetězce, protože by to uklidnilo drahý konkurenční boj. Jsme národ akcí. Na 80 % výrobků se prodává v akci, řetězce nám pošlou plány, do kterých můžeme minimálně zasahovat. Není prostor k tomu, aby akce snižovaly. Nicméně i tak se snažíme o běžné ceny. Vyjednávání je opravdu složité. Naším dlouhodobým cílem je seznámit zákazníky s cenou a výrobními náklady, ale zároveň je také edukovat o tom, jak českého výrobce najít v obchodním řetězci. Dnes je situace taková, že poznáte české kuře často už jen ze zadního štítku, kde je označení CZ a číslo výrobce, například naše klatovské je CZ 931.“

Trh se prohýbá pod změnami
Není to tak dávno, kdy se ke všem obchodním řetězcům dostala zpráva od ministra zemědělství, ve které stojí, aby se podpořil odběr českého masa. Zpráva bohužel až pozdě reagovala na situaci, která vznikla nejen v Klatovech, ale i v konkurenčních společnostech. Drůbežářský závod Klatovy se momentálně potýká s nedostatkem kuřecího masa a není schopen poptávku pokrýt. Důvod je jednoduchý, v loňském roce kvůli vysokému importu ze zahraničí české drůbežárně maso přebývalo, proto byl plán na tento rok upravený.

„Bezcelní provoz, který byl zaveden v posledních dvou letech, extrémně pomohl Ukrajině v dodávání kuřecího masa do Česka. Až nyní se dovoz zastavil, a to jen z toho důvodu, že Ukrajina získala jiné trhy. Otevřeně jsem bojoval proti tomu, aby se toto maso do ČR dováželo, a to hned z několika důvodů. Ukrajina není v Evropské unii, a tak nemusí splňovat tak přísná opatření a požadavky, které my splňovat musíme. Od welfare přes krmiva po používání pesticidů a tak dále.

Nedostatek kuřecího masa ovlivnil loňský extrémní dovoz z Ukrajiny a Polska, kdy jsme byli kvůli tomuto tlaku nuceni snížit porážky o 20 %. Aktuální přesun dodávek z Ukrajiny na jiné trhy a vyšší ceny v Polsku nyní zapříčinily, že nejsme schopni dodávat a plnit kapacity, které po nás řetězce vyžadují, nemáme ani garanci toho, že maso bude opravdu odebráno,“ doplnil dále David Bednář.

Plány, odhodlání a nové farmy
Drůbežářský závod Klatovy se jako mnoho firem v ČR snaží odolat výzvám, jako jsou změny klimatu, konkurence na tuzemském i světovém trhu, vyrovnává se stále ještě s dopady energetické krize, i s válečným konfliktem na Ukrajině, a čelí i dopadům vysoké inflace. Ale i přesto závod dlouhodobě investuje do modernizace chovu živých kuřat a do výstavby nových farem. Již byla otevřena další farma v obci Zálesí. V letošním roce se zprovozňuje nová farma v Henigarově při splnění podmínek
welfare platných až od roku 2026. „Snažíme se o to, abychom vůči konkurenci, i ze zahraničí, vůbec nějak obstáli. Ale bohužel máme hendikep v podpoře ze strany státu, jako například zrušení dotací. Nebo zdlouhavé vyřizování stavebního povolení na farmy, které mi trvalo dva roky. V zahraničí tyto procesy často trvají jen pár měsíců,“ uvedl David Bednář.

Závod se také dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků, a proto cestu hledá i mezi zahraničními kapacitami. „Musíme se spoléhat na externí pracovníky a mnoho z nich nyní pochází z Ukrajiny. Proto už teď řešíme budoucnost a hledáme varianty, jak celou situaci zvládnout. Je možné, že pokud dojde k uklidnění konfliktu na Ukrajině, tak se mnoho lidí vrátí domů. Řešení v externí pracovní síle je tedy z mého pohledu v pracovnících z třetích zemí, konkrétně v našem případě se bavíme o Filipíncích. Bez externích sil nejsme schopni fungovat, zastávají všechny pozice, i ty vyšší, jako je mistr nebo předák, a starají se také o provoz robotů. Také zdůrazňuji, že tato pracovní síla je u nás standardně placená jako lidé v ČR. Nicméně i tady jsou všechny administrativní a finanční procesy velmi zdlouhavé a povolení trvá i rok,“ upřesnil David Bednář.

s využitím tiskových materiálů připravila Eva Brixi