Krása motýlů fascinovala lidi odjakživa. Do současnosti nebylo jednoduché je zblízka pozorovat, navíc v přirozeném prostředí, které přispívá k ochraně tohoto ohroženého druhu. Pak ale začaly po celém světě vznikat motýlí domy, které přinášejí výhody samotným motýlům i návštěvníkům. Jeden z nich v Karlových Varech provozuje i Michael Kučera, spolumajitel franšízové sítě Papilonia, který brzy zjistil, že jeho Papilonia je v mnohém unikátní a může zaujmout i návštěvníky z jiných krajů, nebo dokonce zemí. Proto se rozhodl pro vytvoření franšízové sítě, která dnes úspěšně funguje po celém Česku a začíná se rozšiřovat i do zahraničí.
Provozování motýlího domu je poměrně specifické podnikání. Co vás k tomu přivedlo?
Prvotní popud vznikl tak, že jsme si najednou během provozování výletního areálu v Karlových Varech uvědomili, proč něco neudělat s volným prostorem, který máme. Přemýšleli jsme ale, co tam umístit. Problém byl v tom, že v tomto výletním areálu se střetává v podstatě celý svět a univerzálních volnočasových atrakcí zase tolik není, ale právě motýli k nim patří. Ano, nemají je rádi všichni, ale cílí na celou populaci lidí – děti a školy, seniory, zamilované páry, rodiny atd. Fascinace motýly je obrovská, a přitom je velice složité je potkat.
Odkud pocházejí vaši motýli?
Máme u nás opravdu stovky motýlů a k tomu je nutná produkce motýlích kukel, což v Evropě zatím nikdo neumí. Kukly tedy nakupujeme. Pocházejí z velmi chudých oblastí světa, kde se lidé téměř výhradně živili farmařením, zemědělstvím či těžbou dřeva, tedy na úkor přírodních zdrojů. Dodávání motýlích kukel jim naopak dává možnost stabilního příjmu, a přitom mohou vlastně přírodu chránit.
Jsme součástí IABES a spolu s dalšími motýlími domy se snažíme přispívat k tomu, aby mohli tito nádherní tvorové žít přirozeně. Vzniká tak efekt motýlích domů, kdy lidé z oblastí přirozeného výskytu exotických motýlů mají obživu, a zároveň udržují přirozený habitat pro divoké motýly či sázení živné rostliny pro jejich housenky, což pomáhá jim samotným i motýlům. I když tedy jisté procento kukel z přírody odebíráme, motýlí domy v důsledku k ochraně a počtu motýlů v přírodě přispívají. A potvrdilo se nám to i v covidu, kdy jsme byli nuceni přestat motýlí kukly odebírat a lidé v Keni velmi rychle vypálili část džungle, která původně motýlí kukly pro Evropu generovala. Dalšímu ničení přírody zabránil až fond, který asociace IABES založila pro podporu dodavatelů motýlích kukel.
V čem je váš motýlí dům výjimečný?
Realizace v Karlových Varech proběhla v roce 2015 a brzy jsme zjistili, že to děláme jinak než všude na světě. Zdálo se to naprosto nemožné. Jakákoliv změna postupu oproti standardnímu pojetí motýlího domu byla považována za vstup na tenký led, ale my jsme museli motýlí dům postavit interiérově, nebyl prosklený jako naprostá většina jeho předchůdců v zahraničí. Hodně důležité bylo technologické zabezpečení, ale ani světoví entomologové nebyli schopni odpovědět na moje otázky. Například ve Stratfordu nad Avonou jsou opravdu vyhlášení, a i tam uznali, že jde o něco unikátního. Ano, chyby jsme dělali, ale postupně jsme se to všechno naučili.
V Orlandu na přednáškách jsem poznal partu provozovatelů motýlích domů z celého světa, kteří to všechno dělají z lásky k motýlům. Nejde o ostré businessmany, kteří by projekty rychle posouvali dál. Jako jeden z mála jsem byl opravdu podnikatel, který tuto činnost nejdřív dělal komerčně. K motýlům i k celé té komunitě jsem si ale našel vztah a podobně jsou na tom i ostatní franšízanti. Často jsou motýlí domy budovány jen jako sezónní expozice, zatímco Papilonia je zateplený prostor, a tak nemusíme v zimě příliš topit a v létě chladit, čímž jsem vyřešil velkou část problémů. Jde tedy o ekonomický přínos, nadšení zákazníků i ochranu motýlů.
Můžete nějak zobecnit výši počáteční investice?
Jde o velmi flexibilní projekt, který může stát osm i šestnáct miliónů korun. Záleží na přístupu investora. Někteří volí opravdu doslova zlaté kliky, jak velice složitým instalacím říkáme, jiní volí úspornější řešení. Ekonomika provozů je ale celkově velmi přívětivá. Kromě celoročního a úsporného provozu se od standardních motýlích domů lišíme i stylizací letové zóny.
Každá Papilonia je jiná a má nějakou přidanou emoci. Původně se měla každá stylizace přizpůsobit danému umístění, a tedy i předpokládané skladbě hostů. Kdekoli jsme ale motýlí dům postavili, tak začali chodit všichni a skladba lidí je všestranná. Lokalita tedy není úplně zásadní. Například v Karlových Varech máme motýlí dům ve stylu hobití vesnice, v Teplicích bude pravěk a za pár let může provozovatel tematiku změnit.
Máte informace o tom, která Papilonia je nejnavštěvovanější? A kolik k vám celkově zavítá lidí, například za rok?
Čísla stále rostou napříč všemi franšízami, což je dobře vidět na dvou nejodlišnějších provozech v Karlových Varech a Praze – v Karlových Varech je to lázeňský les na místě s nejnižším HDP v Česku. Otevřeli jsme 15. května 2015 a každý rok máme více návštěvníků, například loni to bylo 93 500 lidí, což je podle mě skvělé číslo, když si vezmete, že letová zóna má 100 m2, ale zase je fakt, že tu není velká konkurence volnočasových aktivit.
Naopak Praha je nejbohatším regionem, ale zase musíme bojovat s obrovskou konkurencí. Přesto pobočku o velikosti 145 m2 navštívilo 135 000 lidí a až do loňského roku se čísla neustále zvyšovala, padl tedy další rekord od otevření v roce 2017. Celkové počty návštěvníků pak loni překonaly hranici 400 000 lidí, a tím, že letos přibyly franšízy v Ostravě a Liberci, a do konce roku stihneme ještě Teplice, určitě se budeme blížit i 600 000.
Během covidu ale zákonitě musel přijít alespoň krátkodobý pokles…
To samozřejmě ano, v roce 2019 jsme zrovna otevřeli Lipno a Brno, a za pár měsíců přišel covid, ale i přes restrikce jsme ve dnech otevření překonali rok 2019. V celkových číslech to bylo samozřejmě méně a omezení se nás dotkla citelně, ale zvládli jsme to se ctí. Absolutní návštěvnost se pochopitelně snížila, ale pokud jsme to brali jako průměrnou denní návštěvnost, nikoli absolutní, opět jsme rostli.
Pomáhá vašemu rozvoji i dobře nastavená propagace? Jaké formy volíte?
Na začátku byla samozřejmě reklama hodně potřeba, ale nyní už nás lidé znají a sami nás doporučují dále. Vidět to bylo třeba u Papilonií v Brně a Ostravě, jejichž otevření od sebe dělí pět let. Zatímco v Brně jsme tedy museli nahánět lidi s letáčky, Ostrava se otevírala téměř bez reklamy, a byla už vidět i proměna v diskuzích na Facebooku, kde se lidé neptali, o co jde, ale oceňovali, že konečně budou moci motýlí dům navštívit i ve svém městě. Dokonce jsme kvůli víkendovému náporu po otevření zájemce nabádali, ať nás navštíví raději v týdnu, pokud mají tu možnost.
Provozovny jsou hodně rozdílné a reklama je tomu přizpůsobená, stejně jako dané stylizaci a sezóně. Neděláme tedy zatím moc centrální reklamu, to si provozovny řeší individuálně, ale občas pořádáme i centrálně řízené a propagované akce, které většinou cílí na opakovanou návštěvu. Jednou z nich je třeba Měsíc modrých křídel.
Kolik franšíz je aktuálně v provozu a proč jste zvolili tento model?
Nyní jich v Česku funguje sedm a jednu máme na Slovensku. V realizaci jsou Teplice a pak další franšíza v Německu, což znamená, že už do konce letošního roku jich bude ve třech evropských státech deset. Je potřeba se rozvíjet pomalu a zodpovědně, ale určitě chceme jít ještě dál a už teď jednáme například s maďarskými franšízanty. Navíc se nám v poslední době hodně ozývají i arabští investoři. Určitě tedy nevylučuji ani expanzi mimo EU. U franšízy je sice trochu problém ta „napnutá tětiva u luku“ neboli minimalizace rizika na úkor toho, že jako investoři přicházíte o část zisku. Začátek je tedy velmi těžký, ale ve chvíli, kdy obsadíte více zemí, už to napětí povoluje a můžete tu práci dělat víc pro radost, bez velkých stresů.
Kdo je váš typický franšízant?
Často se nám ozývají lidé ve středním věku, kteří mají vyděláno a jsou v životní etapě, kdy chtějí změnu. Teď je takových investorů opravdu nejvíc. Nejde ale o to, že by byli znudění nebo vyhaslí. Jen zkrátka chtějí změnu a mají k této práci vztah, což jim pak může pomoci překonat případné problémy. Jsou vzdělaní a řeší čísla, ale chtějí do podnikání vkládat i emoce a chtějí, aby je podnikání bavilo, což chápu, protože já jsem také takový.
Jaké jsou výhody a nevýhody provozování motýlího domu?
Výhodou je, že vám pro hladký provoz stačí čtyři zaměstnanci, a pokud jsou dobří, máte vyhráno. Většinu z nich ta práce baví, což je základ úspěchu, a spokojení jsou pak i návštěvníci, kteří se také z 99 % chovají slušně. Musím říct, že mi tento typ podnikání opravdu vrátil víru v lidství. Návštěvníci jsou nadšení, během prohlídky se usmívají a vrací se i opakovaně. Jedna z našich počátečních obav, že většině lidí stačí navštívit Papilonii jednou, se tedy naštěstí nepotvrdila. Naopak se tvoří velká skupina hostů, kteří k nám chodí opakovaně, a dokonce cestují i do ostatních motýlích domů. Fungujeme tedy podobně jako například zoologické zahrady.
Všechno samozřejmě není růžové. O každou Papilonii se musíte denně starat a tím, že zavřete dveře pro návštěvníky, vaše práce zdaleka nekončí. Navíc stačí jedno procento těch nezodpovědných, které vám zkazí den. Ať už je to přímo na místě, nebo třeba špatným hodnocením na základě nesprávné interpretace toho, čeho byli svědky. S takovou nespravedlností je vždy těžké se vyrovnat, i když podnikáte už dlouhé roky. Naštěstí ale převládají pozitivní reakce, díky kterým na tyto nepříjemné situace rychle zapomenete a toto podnikání pro vás bude doslova relaxační, když ho porovnáte třeba s gastroprovozem.
připravila Dana Halušková