Ladislav Francouz
Navštívit firmu Ladislava Francouze na Chrudimsku, Řeznictví a uzenářství Francouz s.r.o., to je jako si přijet pro maso a uzeniny, paštiku nebo škvarky té nejvyšší kvality. Kdo jeho výrobky zná, ten potvrdí, že značka Francouz se zapsala do srdcí běžných českých spotřebitelů i gurmánů, všech, kteří sázejí na jistotu, klasiku v tom nejlepším slova smyslu, na vytříbenou chuť a poctivé řemeslo. Lidé, kteří si váží slušné práce,
to dokážou ocenit. Protože v šunkách, salámech, párcích, tlačenkách od Francouze se všechny tyhle atributy výtečnosti skrývají a jsou to ony, které produkty zmíněné firmy prodávají. Jsou základem osobních referencí, jak se učeně říká, lidově jedna paní povídala, díky kterým zákazníci zůstávají, vracejí se a jsou stále spokojeni.
Také podnikání Ladislava Francouze zasáhl covid, energetické hlavolamy, panika šetření v domácnostech, malá odvaha lidí utrácet. Nejistota na trhu i jemu přinesla vrásky na čele. Vždyť udržet firmu, platit zaměstnance, umět vyjít vstříc stále sofistikovanějším potřebám některých odběratelů, trefit se do noty spotřebitelské veřejnosti v měsících, kdy se na lidi valí ze všech stran, že přijde bída, že je nedostatek toho či onoho, že si připlatí za vše – kdo by tomu alespoň trochu nepodlehl? A pak, každý poctivý podnikatel moc dobře ví, kolik své profesi, zálibě i firmě obětoval. Kolik ho to stálo času, svým způsobem i peněz, zkušeností, omylů. Kolik musel nakoupit strojů, jaké technologie vyladit, co bylo nutné zvládnout v organizaci práce a kolik sil bylo třeba vložit do obchodních jednání, aby byla úspěšná. Ladislav Francouz je ale optimista. Základem jeho životního postoje je víra v dobro, selský rozum, férové jednání. Ne že by si nepostěžoval, ventil musí být. Nemá rád totiž věci zbytečné, třeba narůstající administrativu, přebujelé kontroly, nic neřešící nařízení.
Tvrdí, že si člověk musí umět poradit za všech okolností. A neházet flintu do žita. Ať se děje, co se děje. Možná proto jsou také jeho dobroty tak oblíbené. Říká se totiž, že vařit se musí jen s láskou a při dobré náladě. Podle toho ostatním chutná. Pro řezničinu, která je tomuto muži vášní, to platí zcela určitě také:
Letošní rok nebyl pro české výrobce potravin nejpříznivějším obdobím. Zákazníci změnili své zvyklosti, méně utrácejí. Jak se to projevilo ve vaší firmě?
Zákazníci chodí nakupovat trochu méně masa a uzenin. Dříve brali po kilech, nyní nakupují po půl kilech i méně.
Nezdá se, že se situace s příchodem léta změní? Přece jen sluníčko trochu přidává na lepší náladě…
Určitě se to změní, už aby se chodilo pořádně ven a začaly práce na zahrádkách a zahradách se vším, co k tomu patří. To pak i víc lidem chutná a mají náladu posedět venku při táboráku, něco si opéct, ugrilovat, trochu si pochutnat. Je to tak každý rok, každé léto. A bude to stejné i letos.
Možná i začátek grilovací sezóny přinese chuť vydat za maso a uzeniny větší částky, zkrátka dopřát si u ohýnku nejen pohodu, ale i něco dobrého…
Zajisté, že přijde větší chuť na grilování a opékání, ale zase v menších dávkách. Ale říká se, že s jídlem roste chuť. Člověk je dnes pod velkým tlakem, stres už znají i školáci nebo důchodci, a hodně lidí vyhledává aktivity, které to zmírní. Dobré jídlo s rodinou nebo kamarády je toho příkladem. Musíme se všichni nějak odreagovat, a pěkná přátelská grilovačka je dobrá příležitost.
Přibyli vám noví odběratelé, například nemocnice, restaurace, větší řetězec?
Několik zákazníků přibylo, toho si velmi vážím. Ale zase bylo uzavřeno několik restaurací, kam jsme dodávali, a to mne nepotěšilo. Avšak jsem rád, že jsme udrželi zákazníky z minulé sezóny. A do řetězců nedodáváme.
Novinky v sortimentu nepůsobí zázraky, ale někdy napomohou ke zvýšení obratu. Máte takovou zkušenost? A chystáte něco nového přesto, že se dnes vymýšlí už velmi těžko?
Nové výrobky se v našem odvětví opravdu vymýšlejí složitě. Většina lidí má svou klasiku, kupuje, co jim chutná léta, a u neznámých věcí je opatrná. Zkoušejí, degustují, novinky se prosazují většinou zdlouhavě. Ale když se to nakonec povede, je to úspěch, obohacení sortimentu i ukázka toho, že nápady i ve výrobě uzenin pořád mají své místo. My jsme několik novinek připravili. Uvidíme, jak se začnou prodávat, co tomu první zákazníci řeknou.
Jak se na nákladech vaší společnosti podepsaly ceny energií? Pomohli jste si například solárními panely?
Panely již máme, tady jsme neváhali. Ceny energií se promítly dost výrazně, snad se to zlepší. Pořád tomu věřím, člověk nesmí být pesimista. To by se daleko nedostal.
Provozujete své prodejny, do dalších dodáváte, na Pardubicku jste ceněnou značkou. Ti, kdož si zvykli u vás nakupovat, chodí stále?
Tržby se v průměru zvedly o 15 %, ale je to kvůli zdražení energií. Takže zatím žádná velká výhra.
A nechystáte se prodávat také v Praze? Přece jen je v metropoli větší kupní síla než jinde…
Na Prahu zatím nemyslíme. Zdá se mi, že být užitečný pro region, pro místní, má smysl.
Co říkáte přáním nejrůznějších snílků, ekoaktivistů či úředníků, kteří lidstvu nutí myšlenku stát se vegetariány?
Je to každého věc, jestli jí ředkvičky místo řízků nebo klobásy. Ať si je dají, když jim to vyhovuje, ale ať proti nám nebrojí. My řezníci si jich taky nevšímáme.
Vy sám maso jíte rád. Na čem si nejvíce pochutnáte? Na klasickém biftečku, sekané, vepřových ledvinkách, hovězí roštěnce, španělském ptáčku?
Nemám s výběrem jídel problém, sním vše. Ale velice rád si uvařím i sám.
ptala se Eva Brixi