Makro Czech Gastro Fest – Filip Sajler (uprostřed) mezi svými kolegy
O jídle se dnes hodně mluví. Jíst chceme kvalitně, začíná nám záležet na použitých surovinách, znovuobjevujeme české pokrmy jako zážitky, vzpomínky na dětství i krásné chvíle doma. Gastronomické provozy to neměly v uplynulých covidových letech lehké, a v souvislosti se zdražováním života u nás stále chybí mnohým místům bujará návštěvnost, která s sebou nosívala společenskou družnost a zájem o konzumaci. Z oboru odešlo také hodně lidí, kteří začali působit v jiných profesích. Mohlo by se zdát, že pohostinství v Česku zajde na úbytě. Ale tak úplně to nemusí být pravda. Svůj názor prezentoval renomovaný podnikatel, zakladatel řady projektů, slavný šéfkuchař Filip Sajler:
V rámci unikátního festivalu Makro Czech Gastro Fest, který se na začátku května odehrál v Praze, jste se staral mimo jiné o národní kolo nejprestižnější světové kuchařské soutěže Bocuse d’Or, která se po letech opět vrací do České republiky. Co bylo posláním tohoto klání?
Spojit kuchařskou komunitu a dát budoucnost české gastronomii. Najít nové talenty a nabídnout jim prostor se rozvíjet, být gastronomicky zajímavým místem pro turisty z celého světa.
Základní hodnoty Bocuse d’Or jsou:
1. Pracujte jako tým.
2. Hrdě prezentujte svoji zemi.
3. Vždy respektujte dodavatele a jejich produkty.
4. Ukažte odvahu, svobodu a představi-
vost.
5. Pracujte podle svého nejlepšího vědomí.
6. Neplýtvejte potravinami a nevyhazujte je.
7. Zůstaňte věrni sami sobě, i tváří v tvář nepřízni osudu.
8. Ať vás vítězství vede k pokoře a prohra k moudrosti.
9. Využívejte svých kuchařských schopností tak, aby sloužily lidem.
10. Předávejte svou vášeň dalším generacím.
Ale jen květnovou přehlídkou kuchařského umění tato aktivita nekončí…
Nekončí, cílem je dát budoucnost české gastronomii, spojit vše od farmáře přes distributory, přípravu pokrmů až po hosta, dát energii našemu odvětví, které je nedílnou součástí kultury a je významným zaměstnavatelem. A pro vítěze Bocuse d’Or Czech Republic nastartovat cestu do evropského finále.
Jaká je česká kuchyně? Názory na ni se různí. Podle někoho je nepřekonatelně chutná, podle jiného těžká, příliš kalorická, někdo ji odsuzuje pro velké množství příloh, jako jsou knedlíky, brambory, pečivo. Jak ji objektivně charakterizovat?
Naopak, tak jí možná vnímáme, ale má úžasnou a bohatou historii, a je pestrá a má mnoho podob, od tradičních babičkovských jídel často jednoduchých přes ryby, maso, zvěřinu až po unikáty, jako je chřest, nebo dokonce lanýže. Jen ji bohužel často známe jinak. Avšak její krásou je právě pestrost.
Cizinci ji vesměs hodnotí rozpačitě, na rozdíl třeba od kuchyně italské, francouzské. Proč?
Musíme jí dát tu vizi, osvěžit jí, podívat se do minulosti a vytvořit pro ni budoucnost. Nebojme se a buďme odvážní.
V posledních letech se u nás rozvíjí gastroturistika spojená právě s objevováním českých a moravských pochoutek, lokálních surovin. Jejím prostřednictvím se snaží místní restaurace a hospody, cukrárny, zmrzlinárny nabídnout i zahraničním turistům skutečné pochoutky a ukázat, že česká kuchyně má své kouzlo a do dějin gastronomie přispěla nejednou specialitkou. Bude tento trend podle vašeho odhadu pokračovat?
Stoprocentně, a mnoho dalších, nejen lokálně. I my jako Perfect Canteen, Cibule, Jídlo, Perfect Chefs, Perfect Catering jsme se rozhodli jít cestou z pole až na stůl, ale ve větším, a ono to jde, jen se musí hledat řešení, inovace, technologie a další směry pro příští roky, pro nás je to www.cheftech.cz. Naše vize budoucnosti jídla pro kohokoliv a kdekoliv, vždy kvalitně, vařeno od základu a poctivě.
I když mají čeští kuchaři a cukráři zákazníkům co nabídnout, přesto někteří s podnikáním končí, především s ohledem na složitou ekonomickou situaci u nás. Co by podle vás mohlo lidi opět povzbudit k tomu, aby se vrátili do českých hospůdek, restaurací, kaváren?
Já si myslím, že klíčem je to dělat srdcem, dobře počítat a mít jasný cíl, je to těžké, ano, ale jde to a těch gastronomicky úžasných míst a příležitostí je hodně, zásadní je dát tomu budoucnost a smysl. A vidíme takové množství podniků a projektů, že si myslím, ono to půjde, jen vydržet a nebát se tvořit.
otázky připravila Eva Brixi