Josef Kratochvíl
Duševní vlastnictví se dá charakterizovat rozmanitě. Zjednodušeně řečeno to znamená vědět, jak se co dělá. A je to nezastupitelný prvek našeho počínání. Vlastně je to úročení zkušeností, které se dědí z generace na generaci, ale rovněž charakteristika těch nejnovějších myšlenek a praxe, které lidstvo získává. Ať jde o konstrukci strojů, nebo výrobu zdravotní obuvi, zpracování drahých kamenů či využívání nanotechnologií ve zdravotnictví. Know-how je cenné a ceněné. Firmy se je naučily, ale také stále učí, chránit, pečovat o ně. A také využívat komerčně. Vyplatí se proto i v tomto případě vědět, jak na to. Pro někoho je vhodnější ochranná známka, pro jiného patent či další řešení. Ucelený přehled o měřitelných aktivitách při ochraně duševního vlastnictví má Úřad průmyslového vlastnictví. Jeho předsedy, Mgr. Ing. Josefa Kratochvíla, Ph.D., jsem se po roce zeptala, jak se situace v tomto ohledu v České republice za loňský rok změnila oproti roku 2021, a také, co se Úřadu ku prospěchu všech, kteří považují ochranu nehmotného majetku za součást své práce, podařilo:
Čím byl rok 2022 pro Úřad průmyslového vlastnictví významným?
Odhlédnu-li od tragických událostí na Ukrajině, které bohužel ovlivňují dění ve všech oblastech, průmyslové vlastnictví nevyjímaje, mohu naštěstí konstatovat, že se nám v roce 2022 podařilo dosáhnout několika významných úspěchů. Za největší z nich považuji skvěle zvládnuté předsednictví v Radě Evropské unie (CZ PRES) v našem oboru. V jeho rámci se mým kolegům podařilo mimo jiné připravit obecný přístup k nařízení o ochraně zeměpisných označení původu pro řemeslné a průmyslové výrobky, který byl přijat Radou pro konkurenceschopnost.
Za další úspěch považuji získání certifikace dle normy ISO 22301:2019 Bezpečnost a odolnost – Systémy managementu kontinuity podnikání (BCMS). K tomuto kroku jsme přistoupili zejména s cílem rozšířit řízení kontinuity z IT prostředí i na další klíčové služby Úřadu. Vedle řízení kvality podle požadavků normy ISO 9001:2015 a managementu bezpečnosti informací podle požadavků normy ISO/IEC 27001:2013 tak jde o další úspěšnou implementaci mezinárodních standardů do naší činnosti.
V roce 2022 byl také zveřejněn aktualizovaný harmonogram digitalizace státní správy, podle nějž jsme v míře dostupnosti online služeb pro klienty nejlépe hodnoceným ústředním orgánem státní správy.
Posílila se spolupráce s některými profesními uskupeními jako například s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR nebo třeba Komorou patentových zástupců?
Se všemi jmenovanými institucemi dlouhodobě spolupracujeme. Kooperace s Komorou patentových zástupců probíhá zejména v oblasti vzdělávání a při organizaci odborných zkoušek, jejichž složení je jednou z podmínek pro výkon profese patentového zástupce. Členové Komory se také podílejí na poskytování služby IP Scan, což je poradenství pro malé a střední podniky (MSP) v oblasti duševního vlastnictví. Malým a středním podnikům tuto službu nabízíme právě i prostřednictvím Asociace malých a středních 
podniků a živnostníků ČR. V roce 2022 tuto službu využilo 216 českých MSP. Služba je poskytována za paušální cenu 900 eur, na níž mohou čeští podnikatelé využít dotaci ve výši 90 %.
Mění se v současné době vnímání ochrany duševního vlastnictví ve firmách? Rýsuje se nějaký posun?
Věřím, že i díky službě IP Scan, ale i dalším našim vzdělávacím a osvětovým aktivitám, se podaří dlouhodobě nepříznivou situaci s povědomím o duševním vlastnictví mezi českými podnikateli zlepšit. Obecně ale bohužel stále platí, že čeští podnikatelé o své duševní vlastnictví příliš nepečují a nedokážou systém jeho ochrany využít ke svému prospěchu.
Mnohým firmám se zdá péče o nehmotný majetek stále velmi složitá. Ne každá,
zejména ta malá, si může dovolit platit patentového zástupce. Jak takové okolnosti řešit?
Podnikatelé v rámci své činnosti řeší celou řadu problémů, které se s krizovými událostmi posledních let jen zvětšily. Ochrana duševního vlastnictví tak nebývá často vnímána jako priorita. Všechny výzkumy v této oblasti však jasně ukazují, že firmy, které věnují péči ochraně svého duševního vlastnictví, jsou dlouhodobě úspěšnější. Všem, kdo mají zájem o ochranu duševního vlastnictví, nabízíme v Úřadě bezplatné konzultační služby v rámci našeho helpdesku. Na ten se mohou obracet telefonicky, e-mailem nebo přijít osobně. A opět zde zmíním i službu IP Scan, kterou poskytují advokáti specializující se na ochranu duševního vlastnictví a patentoví zástupci.
Roste meziročně počet podávaných přihlášek ochranných známek?
Počty přihlášek ochranných známek se každoročně pohybují v řádu tisíců. Bohužel i u nich jsme v roce 2022 zaznamenali pokles, a to jak na národní úrovni, tak na úrovni EU. Ochranné známky jsou ale v povědomí českých podnikatelů ze všech předmětů průmyslového vlastnictví relativně nejlépe zakořeněny. Věřím tedy, že po krizích způsobených covid-19, válkou na Ukrajině a nevídanou inflací, které podnikatelům způsobily zásadní problémy, se jejich počty vrátí na předkrizovou úroveň.
A jak je to s českými vynálezci? Přibylo patentů za rok 2022?
Z našich statistik vyplývá, že se počet národních patentových přihlášek domácích přihlašovatelů v roce 2022 snížil, a to o 8 % oproti roku 2021. Z podaných 505 domácích přihlášek jich bylo nejvíce z oborů zdraví, zábava (11 %) a doprava, skladování (8,5 %). V dalším tradičně nejpočetnějším oboru, kterým je měření a optika, bylo podáno 7 % přihlášek vynálezů. Pokud jde o přihlašovatele, více než čtvrtinu přihlášek podaly české vysoké školy a výzkumné ústavy.
Rád potvrzuji, že počet přihlášek evropských patentů, podaných českými přihlašovateli v roce 2022, stoupl o 9 % na 219. Jsou to právě tyto přihlášky, které v sobě nesou významný komerční potenciál, a je proto žádoucí, aby jich čeští přihlašovatelé podávali co nejvíce.
Patentují se ojedinělá řešení v České republice také v dynamicky se rozvíjejícím oboru IT nebo v oboru nanotechnologií?
Jak jsem zmínil, čeští přihlašovatelé podávají nejvíce přihlášek v oborech zdraví a zábava, doprava a skladování a měření a optika. Odráží to strukturu našeho průmyslu a inovativnosti subjektů. Na evropské úrovni je nejvíce přihlášek od českých přihlašovatelů v oborech medicínské technologie, elektrické stroje/přístroje a farmacie.
Máte možnost potkávat se osobně se zlepšovateli, vynálezci? Nebo jednoduše s lidmi, kteří něco nového vymysleli? Pokud ano, čím vás to naplňuje?
Ze své pozice nemám možnost nijak zasahovat do práce kolegů, kteří se zabývají průzkumem patentových přihlášek. Předsedovi Úřadu průmyslového vlastnictví to nepřísluší a rozhodování kolegů je naprosto nezávislé. S vynálezci a vývojáři z podnikatelské i akademické sféry se ale samozřejmě setkávám, zejména v rámci své přednáškové činnosti. Je velice příjemné a osvěžující sledovat jejich kreativitu a zapálení pro věc. Jsem vždy velmi rád, když se mi podaří takovým lidem předat informace o možnostech, kterými mohou výsledky své tvůrčí činnosti chránit a dodat jim komerční hodnotu.
Když si uvědomíte, jakou máte zodpovědnost ze své manažerské pozice, co cítíte? Napadá mne totiž, že svým způsobem vlastně Úřad ovlivňuje i radosti a strasti mnoha lidí a firem, které plynou z vašeho rozhodování: když někomu neprojde přihláška k ochranné známce, je smutný nebo zuří, protože věc vidí úplně jinýma očima než například legislativa…
Jako jeden ze svých hlavních úkolů vnímám nutnost zajistit podmínky pro kvalitní provádění veškerých rozhodovacích procesů uvnitř Úřadu při poskytování ochrany na všechny předměty průmyslového vlastnictví. Samozřejmě, že ne vždy jsou naše rozhodnutí přihlašovateli vnímána pozitivně. Vždy se ale snažíme o maximální transparentnost, předvídatelnost a soulad našich rozhodnutí s legislativou. Všechna naše rozhodnutí jsou také přezkoumatelná, tedy vždy existuje nějaká vyšší instance, ke které se mohou přihlašovatelé odvolat. Na postup Úřadu byly v roce 2022 podány čtyři stížnosti, na průtahy v řízení byly podány tři stížnosti. Po důkladném prošetření byly všechny vyhodnoceny jako nedůvodné. Městský soud v Praze vloni rozhodoval o 52 správních žalobách proti Úřadu a pouze u sedmi z nich bylo žalobě vyhověno a rozhodnutí Úřadu zrušeno. Určitě tedy nechci tvrdit, že se nikdy žádných chyb a omylů nedopouštíme, ale rozhodně jich není mnoho. Jsem přesvědčen, že pro většinu našich klientů je zkušenost s ÚPV příjemným zážitkem.
otázky připravila Eva Brixi