Přibližně až čtvrtina pracujících je ohrožena syndromem vyhoření. Nejčastěji jsou jím ohroženi ti lidé, kteří pracují v náročných povoláních nebo oblastech jako jsou bezpečnostní složky, zdravotníci, lékaři, ale například také učitelé, manažeři nebo podnikatelé. Na základě vlastních zkušeností si troufnu říci, že u podnikatelů s tím tak docela nesouhlasím.
Lidem, kteří opravdu mají podnikatelské myšlení, hrozí něco takového naprosto výjimečně.
Živnostník není to samé jako podnikatel a vyhořet může raz dva
To riziko rozhodně existuje u lidí, kteří si hrají na podnikatele, ale stále přemýšlí jako živnostníci. Jejich jedinou motivací k businessu často bývá touha vydělat hodně peněz, a pro to, aby je získali, jsou ochotní upracovat se k smrti. Brzy zjistí, že sami vše nestihnou, a tak si k sobě vezmou pár lidí. Tím si většinou ale moc nepomohou, protože se jen utvrdí v tom, že sami dokáží vše nejlépe a na nikoho se spolehnout stejně moc nedá. Tak dřou a dřou, jsou u své živnosti uvázáni jako pes u boudy a když jednou hladinka přeteče, ocitnou se v lepším případě na kapačkách v nemocnici.
Podnikání přece není soutěž v tom, kdo dokáže denně odpracovat více hodin nebo kdo se zvládá kvalitněji uštvat. Podnikání je soutěž v tom, kdo dokáže věci lépe zorganizovat. Bez lidí nikdy nic nevybudujete, to je zapotřebí si uvědomit a přijmout za své. Jak řekl John D. Rockefeller: „Raději bych vydělal 1 % z úsilí 100 lidí než 100 % ze své vlastní dřiny.“
Lidé jsou různí, začněte s nimi pracovat
Začíná to už výběrem spolupracovníků. Pokud se chcete naučit delegovat, to nejdůležitější je zajistit, že budete mít na koho. Lépe řečeno, že budete schopni předat vaše současné povinnosti lidem, kteří je zvládnou vykonat. I když ale vyberete opravdu dobře, je potřeba počítat s tím, že hned od začátku všechno nepoběží jako dobře namazaný stroj. Představa, že novým kolegům řeknete, co mají udělat, a ono se to stane k vaší plné spokojenosti, je sice hezká, ve většině případů ale naprosto mylná.
Je potřeba se obrnit trpělivostí. Lidé dělají chyby, zvláštně když se něco učí. Ale pokud jim tu příležitost chybovat a díky tomu růst nedáte, budete do konce života všechno dělat sami. Neosvědčí se každý, spoustu lidí budete muset pustit, ale postupně se vám utvoří zdravé jádro, které prošlo ohněm a které s vámi potáhne tu káru několik dalších let. Existuje pak pro podnikatele lepší pocit, než když ví, že se na svůj tým může spolehnout? Že už firma nestojí a nepadá s ním samým, ale že má za sebou tým, který funguje jako dobře naladěný orchestr?
Podnikatel deleguje a diriguje
Ano, vy jste dirigent, vaším úkolem je dohlížet na to, že vše funguje tak, jak má, nikoliv hrát první housle. Zkuste si následující mentální cvičení. Co byste dělali, kdybyste neměli jednu firmu, ale měli rovnou tři nebo pět? Čemu byste se věnovali? Na co byste zaměřovali svoji pozornost? Jste majitel firmy, váš čas je vzácný a limitovaný a je potřeba dbát na to, aby byl využíván co možná nejvíce efektivně.
Udělejte si seznam činností, které dnes běžně děláte, poctivě všechno sepište, pak vyberte 20 % nejdůležitějších a zbytek delegujte. Naprosto nekompromisně je pošlete dál. A za rok to udělejte znovu. Často se v životě honíme za vlastním ocasem a máme pocit, že jsme strašně busy, protože musíme zvládat extrémní množství věcí. Jsou ale opravdu důležité? Vážně by je za nás nemohl vykonat někdo jiný?
Času máme všichni stejně. Pokud máte ambici vybudovat úspěšnou firmu, je potřeba se zaměřit na to, abyste svůj čas využívali zejména na řešení strategických věcí. Pokud budete po hlavu ponoření v běžné operativě, budete mít sice možná pocit, že toho zvládáte opravdu hodně, ve skutečnosti ale stojíte na místě. Vaše firma neroste a nevzkvétá tak, jak by mohla.
Podnikání není jen o tvrdé dřině a množství odpracovaného času. Podnikání je především o tom správném nastavení mysli. Mějme to každý den na paměti.
Ing. Jiří Jemelka, MBA, zakladatel společnosti JPF Czech
(tz)