Tomáš Sysel
Jak dobře bydlet? Že nám zdravý rozum napoví? Na všechno už ani on sám nestačí. Za užitečnou považujeme každou radu odborníka, který má k dispozici data, výzkumy, nejnovější informace a poznatky. Ne vše, co platilo včera, bude platit zítra. Náš život se mění kosmickou rychlostí, přibývá nejrůznějších pomocníků v domácnosti, v kanceláři, komfort zvyšují famózní technologie. Dřevěný nábytek je kouzlem starých chalup, ten nový často plný chemikálií vábí zajímavým designem, funkčností, variabilitou, barvami. Módní je okno bez záclon, útulně je v obýváku s kouskem koberce. Jak to všechno zvládnout, zkombinovat, vylepšit, aby bylo naše bydlení nebo naše firemní kancelářské zázemí tím pravým ořechovým? Na to jsme se v dubnovém čísle Fresh Time ptali Tomáše Sysla, který působí v Institutu zdravého bydlení. Jeho odpovědi nás velmi zaujaly, a tak jsme položili ještě pár dalších otázek:
Zůstáváme zajatci křižovatky sítí, kabelů, jsme chytrá domácnost, ale nejsme zároveň kvůli zdánlivému pokroku domácnost hloupá?
Chytrá domácnost nám přináší řadu výhod – dveře a okna lze otevírat na dálku, inteligentní detektory pohybu samy rozsvítí světlo, jakmile se přiblížíte ke svému domu. Topné systémy zase umožňují servisním technikům vzdálený přístup, takže údržbu mohou provádět přes internet, a když se schyluje k bouřce, chytrá zařízení to poznají a automaticky zavřou okna, stáhnou okenice či zatáhnou markýzu… Všechny tyto a mnoho dalších technologií nám dokážou ušetřit čas a peníze, a v případě, že jsou používána efektivně, tak šetří i životní prostředí. Je zde také velké ale. Chytrá zařízení spolu komunikují prostřednictvím interní sítě nebo vlnových frekvencí. Šifrovací standardy sítí však nejsou vzájemně kompatibilní, takže v mnoha případech nelze kombinovat zařízení od poskytovatelů, kteří používají různé šifrovací nebo komunikační rozhraní. Důležitější než naše pohodlí by měla být naše bezpečnost, ale jak bezpečná tato komunikace mezi smart výrobky je? Co kdyby byl chytrý dům napaden hackery? A pak je tu další aspekt – co když vypadne proud? Tato oblast tedy přináší řadu výhod a nevýhod, měli bychom se ale 
držet pravidla „všeho s mírou“. Pokud potřebujeme technologie na to, aby poznaly, že v lednicí chybí některá z potravin, a samy ji objednaly, anebo bez aplikace nejsme schopni hlídat svůj denní pitný režim, pak dochází spíše k tomu, že budeme časem hloupnout my.
Rozumný člověk utíká před ledkami – co s tím do budoucna?
Největší problém u LED osvětlení spatřuji v modrém světle, které je škodlivé pro oči. Podle průzkumů může způsobovat tzv. makulární degeneraci, což je nevyléčitelné onemocnění, které většinou souvisí s věkem, ale modré světlo proces urychluje, zvlášť když je mu oko vystaveno bez ochrany, například při sledování televize nebo práci na počítači. I krátkodobé vystavení modrému světlu navíc ovlivňuje tvorbu hormonu melatoninu, který tělo produkuje ve tmě. Možnými následky jsou pak nejen poruchy spánku, ale dlouhodobě i obezita a cukrovka. A co s tím? Teplé bílé světlo z LED lamp je považováno za méně nebezpečné pro oči než to studené. Doporučuji tedy přepnout světlo z počítačových monitorů nebo chytrých telefonů do nažloutlé oblasti (tzv. nočního režimu). Zvláště jasná LED světla by měla být nastavena tak, aby se do nich nedalo hledět přímo. Při čtení na obrazovkách a sledování televize by měl být také zapnutý jiný zdroj světla v místnosti, protože ve tmě se zorničky rozšiřují, a tím se do oka dostává více modrého světla obrazovky. Doporučit mohu také LED lampy, které mají tělo ze skla žluto-oranžové barvy. Modrá část světla je tak téměř úplně odfiltrována, čímž se riziko pro oči snižuje. Tyto lampy se často prodávají pod označením „retro“, „vintage“ nebo „krb“.
Kamna na dřevo se stávají fenoménem, který ovlivňuje naše pocity, pohodu, náladu. Mohou skutečně ozdravět prostory, které obýváme a v nichž také pracujeme?
Krbová kamna v nás vyvolávají pocit pohody, bezpečí, času stráveného s rodinou, ale i topení dřevem má svá negativa. I když je totiž prováděno správně, způsobuje výrazně vyšší emise látek znečišťujících ovzduší než jiné zdroje energie, jako je například topný 
olej nebo zemní plyn. Pokud jsou navíc kamna provozována nesprávně, emise částic se drasticky zvyšují. Příčinou je často použití příliš vlhkého paliva, přetěžování spalovací komory či nevhodně nastavený přívod vzduchu. Správné vytápění začíná tím, že dřevo pochází ideálně z daného regionu a je skladováno v suchu a po dostatečně dlouhou dobu. Obsah vody by měl být maximálně 20 %, což lze snadno zjistit vlhkoměrem dřeva. Za žádných okolností by nemělo být spalováno ošetřené dřevo. Vznikají tak extrémně toxické látky. Vyhnout bychom se měli také komínovým podpalovačům napuštěným ropou, které podporují tvorbu sazí. Podpalovače z dřevité vlny nebo dřevěných vláken, napuštěné přírodním voskem, jsou naopak ekologičtější a bez zápachu.
Za zvláště přirozený způsob vytápění považuji infrazářiče, které lze připevnit na stěny podobně jako radiátory, nebo i na strop. Jsou poháněny elektřinou a vytváří příjemné a přirozené teplo, které se využívá i při léčbě revmatizmu. Neuvolňují žádné emise a snadno se instalují. Tepelný efekt je podobný jako u slunečního záření, jen v miniaturním provedení. Současně je ale třeba zmínit, že infračervené topné systémy spotřebovávají více elektřiny ve srovnání s jinými topnými systémy, v tomto ohledu jde o nákladnější způsob vytápění. V kombinaci s fotovoltaickým systémem je ale možné je provozovat levněji.
Doporučení k tomu, jak bydlet zdravě, je poměrně dost, mohu si tedy vybrat, co zvládnu. Ale přece jen – co více škodí? Nalepený koberec, nebo vinyl?
Z mého pohledu se nedá jednoznačně určit, zda je škodlivější koberec, či vinylová podlaha. V případě koberců vyrobených z běžných materiálů, jako jsou přírodní vlákna, polyamid, polypropylen a polyethylen, obecně nelze očekávat toxiny způsobující onemocnění. Záleží ale na materiálu na spodní straně – neměl být použitý syntetický, ale přírodní latex bez biocidů a bez použití změkčovadla při výrobě. Koberce jsou navíc náročnější na údržbu – obsahují prach, roztoče, a i čištění například po domácích mazlíčcích je obtížnější. Na druhou stranu zase hřejí od nohou. Co se týče vinylových podlah, zde je z mého pohledu problematické to, že původně byly určené k průmyslovému použití. Koncentrace formaldehydu sice nejsou tak vysoké jako u koberců se syntetickým latexem, obsahují ale lešticí látky a zpomalovače hoření. Za mě je ideální variantou dřevěná podlaha v kombinaci s přírodními, ručně tkanými koberci.
Kde všude na nás číhá v před pěti lety
rekonstruovaném rodinném domě formaldehyd?
Formaldehyd se vyskytuje prakticky všude – v překližkách a dřevotřískách, ze kterých se vyrábí nábytek, v nátěrech, lacích, fóliích na dveřích, podlahových krytinách… nezáleží přitom, jestli rekonstrukce proběhla před pěti lety, anebo před měsícem. Důležité je již ve fázi plánování přemýšlet udržitelně, zdravě. A pak si také dát pozor na příliš čistý domov, protože mnoho chemických sloučenin je právě v čisticích prostředích, osvěžovačích vzduchu, ale i v kosmetice, vůních a svíčkách.
S chutí a velkým očekáváním se stěhujeme do nového, zejména tehdy, když jsme si objekt svých snů postavili podle vlastních představ. A stejně tak třeba do firemních kanceláří. Ale i to má svá úskalí. Podle čeho poznáme, že je tam právě nadmíru formaldehydu?
Přítomnost tohoto bezbarvého těkavého plynu poznáme podle typické „vůně novoty“. Žádné označení na výrobcích nehledejte. Někteří výrobci sice na svém zboží uvádějí, že bylo testováno na škodliviny, to ale ve své podstatě neznamená nic jiného, než že materiál sice otestovali, ale přítomnost škodlivin tím vyloučena není.
Nic se nemá přehánět. Ale: co udělat pro zdravější bydlení určitě, a co nedělat raději vůbec?
Rozhodně doporučuji pořízení spíše kvalitního nábytku z masivu. Cenově sice vyjde dráž, ale vydrží dlouho, neobsahuje formaldehyd a s přibývajícím stářím získává na kráse. Celkově se pak vyplatí nakupovat od prověřených a uznávaných dodavatelů. Obecně z pohledu zdravého bydlení doporučuji pravidelně větrat – nárazově, okny dokořán, a ideálně otevřít i protilehlá. Rychle se tak vyvětrá zatuchlý a vlhký vzduch, který by mohl vést k tvorbě plísní. A co nedělat? Nesnažit se na svém vysněném domově a jeho zařízení zbytečně šetřit. Přináší to totiž kompromisy v podobně nekvalitních materiálů obsahující škodliviny, ať už jsou to podlahy, nábytek, či jiné vybavení.
Dobré rady, jimiž nás odborníci častují, používají termín rezidenční psychologie. K čemu je dobrá?
Rezidenční psychologie je poměrně mladý obor, který však má praktický význam pro kvalitu našeho bydlení. Radí, jak uspořádat jednotlivé místnosti, abychom se v nich cítili příjemně, anebo nám vysvětluje, proč mají partneři napjaté vztahy, když se přece teprve nedávno sestěhovali. Staví na poměrně logických principech. Jako příklad lze uvést nevhodnost mít doma velké množství vystavených dekoračních předmětů, které zpravidla nasbíráme na dovolených a je nám líto je vyhodit. Jeden kvalitní kousek může nahradit mnoho drobností, které ve své podstatě fungují jako lapače prachu. Pro příklad lze uvést i už zmíněnou vůni domova. V příliš čisté domácnosti vonící dezinfekcí či těžkými chemickými vůněmi se těžko může žít dobře. Důležité je mít dostatek čerstvého vzduchu a podpořit interiérové klima lze třeba i nějakou příjemnou povzbuzující, nebo naopak uklidňující přírodní vůní. Do třetice mohu uvést vliv barev. Zatímco tmavé odstíny na stěnách v obývacím pokoji působí na naši psychiku spíše skličujícím dojmem, decentnější použití tmavších odstínů v podobě jedné stěny v ložnici navodí příjemnou intimní atmosféru před spaním. Rezidenční psychologie má poměrně široký záběr a mohlo by se zdát, že jde o detaily, nicméně i tyto drobnosti mají vliv na naše zdravé bydlení.
ptala se Eva Brixi