Založíte firmu a ona vám roste. Klienti přibývají a s nimi i příval nové práce a povinností. Co uděláte? Zrychlíte, pochopitelně, přidáte, z práce nechodíte večer, ale až v noci. Rodina vás přece musí pochopit, je potřeba to stihnout. Některé věci jste zkusili přehodit na někoho jiného, ale jak to dopadlo? Nikdo neudělá práci tak dobře jako vy, nikdo! Tyhle řeči o delegování musí vymýšlet nějací teoretici ve slonovinových věžích, jinak si to nedokážete vysvětlit. Nebo ne? Co když je to nakonec celé trochu jinak?
Pokud jste multipodnikatel, tzn. nevlastníte jednu firmu, ale hned několik společností,
tak dle statistik každá z nich bude přibližně o 60 % větší a bude mít vyšší pravděpodobnost, že přežije, než pokud byste měl pouze firmu jedinou. Čím myslíte, že to je? Je to tím, že ti multipodnikatelé mají 12 rukou a od rána do noci se pachtí v každé jedné ze svých firem, nebo za tím bude něco jiného?
Je potřeba si říct, zdali jsem manažer, nebo podnikatel. Pokud jsem podnikatel, tak mým úkolem není bojovat zavalen operativou, dokud nevydechnu naposled, a hrdinně zemřít za firmu a vlast. Mým úkolem je stát se vrchním stratégem a organizátorem a přestat být exekutivcem poslední instance.
Jinými slovy, pokud to s podnikáním myslím vážně, je zapotřebí co nejdříve začít pracovat na firmě, nikoliv ve firmě. Já případným námitkám naprosto rozumím, samozřejmě to není nic lehkého. Z nikdy nekončící operativy se vymotáte jedině tím, že velkou část úkolů, které jste doposud dělali, delegujete na někoho jiného. A samozřejmě, že velmi pravděpodobně zpočátku nebude kvalita výstupu stejná, jako kdybyste ji dělali vy!
To období tranzice je však potřeba překonat a krok po kroku se svými lidmi pracovat na tom, aby váš produkt nebo služba byly dodávány v excelentní kvalitě. To ale zkrátka chvilku trvá. Dnes všemi uctívaný Rohlík měl ve svých počátcích také dramaticky odlišnou zákaznickou zkušenost v jednotlivých městech, tomu se žádná firma v době rapidního růstu nevyhne. Kdo si ale na to období dnes vzpomene?
Důležité je ten čas přerodu ustát. Ne všichni lidé, na které práci převedete, se osvědčí. Je potřeba se připravit na kritiku od zákazníků a být v plné pohotovosti pro hašení vzniklých požárů. Někteří vaši kolegové odpadnou, ale řada z nich v tomto křtu ohněm neskutečně vyroste. Na konci tak budete stát s týmem, který se osvědčil, s týmem, kterému se nemusíte bát svěřit další složitou výzvu.
Až v tomto momentě, kdy firma nestojí na vás, přestáváte být upachtěným manažerem, ale stáváte se skutečným podnikatelem, který získal svobodu. Protože pokud jste ve firmě nezastupitelný, nejde o žádný business, ale jen o (v lepším případě) dobře placenou práci.
Pokud jste podnikatel a myslíte to se svou firmou vážně, pracujte na ní, nikoliv v ní. Ze začátku je to nesmírně těžké, a někdy až frustrující, je to ale jediná cesta, jak nebýt ke své vlastní firmě doslova uvázaný jako pes k boudě. Opečovávejte firemní vizi, věnujte se strategii a organizaci, udávejte směr a zbytek nechte na svých manažerech. Podnikatel podniká.
Jiří Jemelka,
majitel JPF (J. I. P. pro firmy s.r.o.)