Nejnovější průzkum agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) v rámci Roku nových příležitostí 2021 představuje aktuální přístup firem k marketingovým, digitálním a technologickým trendům. Největším trendem je online marketing, nejpopulárnější sociální sítí je Facebook, na který se dotahuje Instragram a Youtube.
Zhruba čtvrtina podnikatelů vnímá největší posun v oblasti online marketingu, přičemž více je to patrné u právnických osob – zejména působících v obchodu a službách. Průmysl tento trend vnímá o poznání méně výrazně. Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR k tomu uvádí: „Je to logické, segment průmyslu a zejména B2B je z hlediska propagace tradičně méně postaven na digitálních formách komunikace. Tvoří reálný, nikoli virtuální produkt či službu. Výrazné využití online komunikačních nástrojů sloužících k zobchodování komodity nalezneme spíše v B2C segmentu.“
Fenomén influencerů začíná nesměle pronikat i do segmentu malých a středních podniků (MSP). Obecně zapojení influencera více zvažují firmy, méně živnostníci, což je patrně dáno i rozsahem poskytovaných produktů (objem, portfolio). Překvapivým momentem je zde potenciální zájem o využití influencerů do budoucna v oblasti výroby a průmyslu (41 %). Podnikatelé si často pojem influencer spojí s drahou hvězdou či známou tváří sociálních sítí, ale vlivným tzv. microinfluencerem může být např. i matka na mateřské dovolené nebo řidič kamionu. Sdílené zkušenosti v podobě doporučení jsou často účinnější a mají dlouhodobější efekt než placené jednorázové kampaně. Využití tohoto typu propagace je typičtější pro spotřebitelský trh s produkty pro určitou generaci, jež influencery sleduje – móda, kosmetika, dětské zboží apod. Marketingová oddělení často argumentují vlastními zákazníky a komunitou, ale neuvědomují si, že pokud osloví cíleně nové potenciální zákazníky skrze microinfluecnery, mohou tak okruh svých zákazníků efektivně bez větších nákladů rozšířit.
Facebook obecně je u nás nejstarší, a proto nejspíš i nejrozšířenější sociální sítí. Je poměrně dobře ukotven na spotřebitelském, ale dnes již rovněž na průmyslovém trhu – tam se využívá poměrně masivně například v náboru nových zaměstnanců, nebo v aktivitách CSR (společenské odpovědnosti) atp. Na spotřebitelském trhu je velice zřetelně zastoupen, příkladem mohou být služby v našem průzkumu s 82% využitím.
Facebook i Instagram jsou typicky využívány pro nabídky služeb nebo produktů. Eva Svobodová, členka představenstva a generální řediteli AMSP ČR k tomu doplňuje: „Zde je vidět nejvýrazněji trend, že lidé už nechtějí číst, ale chtějí se dívat.“ Tomu nasvědčuje i nejvyšší procentuální podíl 44 % u videí na Youtube. Tuto skutečnost potvrzují i další data v průzkumu. Sociální sítě jako kanál zákaznické podpory využívají 3 z 10 subjektů. Stejný podíl o to má zájem v budoucnu.
Z méně tradičních podob obsahu se největší oblibě těší příběhy (využívá 28 % podniků) a kvízy, ankety (20 %). Projevuje se zvyšování potřeby externí komunikace – dát o sobě vědět. Vcelku tradičně se jedná o fotky či videa s odborným obsahem – nejen vyobrazení produktu, ale též například jeho funkce, využití či nově hodně oblíbené návody montáží. Z méně tradičních jsou to skutečně příběhy, které v současnosti marketingově nesmírně fungují a mají zákaznickou odezvu.
39 % subjektů by rádo v budoucnu začalo využívat video, 31 % pak plánuje publikovat články nebo odborné texty. Jde o trendovou záležitost, kdy se jednotlivé segmenty ekonomiky i obory vzájemně inspirují a dotahují. „Právě inspirace a sdílení příkladů dobré praxe v oblasti „udržitelných projektů“, nás vedlo ke spuštění portálu „Společně-udržitelně“. Vedle odborných článků či novinek, se chceme podělit zejména o informace z realizovaných projektů např. v oblasti energií, odpadů či vodního hospodářství, které se mohou stát inspirací firmám napříč všemi sektory,“ doplňuje David Formánek, člen představenstva KB zodpovědný za korporátní a investiční bankovnictví. Řada firem již tyto formy využívá, a evidentně se o ně výhledově začínají zajímat i podnikatelé a firmy z jiných oblastí ekonomiky, kde dosud tyto formy propagace nebyly obvyklé – typicky právě průmysl. V průmyslu se uplatňují jiné formy vysoké digitalizace než ve službách a spotřebitelském sektoru. V těch vládne právě digitální komunikační marketing. Videa s nejvyšším procentem využití (39 %) opět kralují.
18 % subjektů využívá personalizaci e-shopu pro individuální zákazníky. Drobným překvapením může být nízký budoucí zájem o personalizaci e-shopu mezi podnikateli. Ale to může být způsobeno řadou faktorů – například již využíváno ve velmi značné míře je, nebo to není nástroj efektivně využitelný v každém oboru podnikání, což si rovněž umíme představit (personalizace e-shopu se například vyplatí až od určitého objemu zakázek či její ceny apod.).
16 % subjektů má vlastní mobilní aplikaci. 17 % firem o tom uvažuje výhledově. Aplikace firem, které mají vlastní mobilní aplikaci, mají různé účely. Jde například o objednávání služeb, sledování účtu nebo informování o novinkách. Je evidentní, že vlastní mobilní aplikace nachází své uplatnění zdaleka nejvíce v oblasti služeb – již čtvrtina firem ji nabízí, což je v segmentu MSP relativně vysoké číslo. Dalších 18 % výhledově o tomto nástroji přemýšlí. „Opět nepřekvapivě, nejméně zastoupený je tento nástroj ve výrobě. I tam sice vlastní aplikace i v rámci odběratelsko-dodavatelských řetězců existují a jsou vcelku rozšířené, ale mají robustnější podobu, nejsou na bázi chytrých mobilů,“ doplňuje k tomu Pavla Břečková.
Přibližně třetina subjektů má zájem o workshopy a konference na téma využívání umělé inteligence. Zájem o problematiku umělé inteligence není zatím nikterak masovou záležitostí v segmentu MSP (7 %), což ale není nijak znepokojivé. AI (artificial intelligence – umělá inteligence) zatím není zvláště srozumitelně komunikována napříč společností, jakož je vnímán i definiční deficit. Ale firmy už tuší, že to bude další směr, další vlna rozvoje, jež se dotkne podnikatelského prostředí a které bude vhodné se věnovat (27 %). Vcelku logicky na tento směr nejvíce slyší průmysl (45 %).
„Digitální marketing, ať už obsahový, či výkonnostní, je čím dál tím oblíbenější disciplínou i u našich dealerů. Díky synergiím v oblasti nákupu nově nabízíme obchodníkům využití technologie programatického nákupu pro personalizované kampaně cílené dle jejich poboček, zároveň obchodníci dosáhnou na výrazně nižší ceny za mediální prostor i na služby přední mediální agentury pro správu kampaní pod záštitou ŠKODA AUTO ČR,“ říká Libor Šedivák, vedoucí marketingu českého zastoupení automobilky ŠKODA AUTO.
16 % podniků již slyšelo o zapojení českých firem do evropských kosmických aktivit. Dalších 42 % by tyto informace zajímaly. Řada průmyslových firem – zejména subdodavatelů první či druhé linie do autoprůmyslu, případně do leteckého průmyslu – je velmi dobře vybavena technologicky, ale zejména špičkovými kvalitativními postupy (procesní management kvality) a zkušeností, což je pro angažmá v kosmických aktivitách velmi dobrý základ. Firmy velmi dobře vědí, že se musí orientovat na vyšší přidanou hodnotu a že trhy jsou obsazené. Správně tedy v kosmickém průmyslu vidí další potenciální stupeň svého rozvoje. Na druhé straně je pravdou, že některé firmy vnímají určitou administrativní bariéru vstupu do projektů kosmické agentury.
Jako nejčastější bariéru pro posunutí komponentů/služeb blíže finálnímu produktu podniky nejčastěji uváděly vysoké náklady. Finální produkt není dogma, liší se obor od oboru. Ale je to klíč k realizaci vyšších marží a vyšších zisků. Ty pak zase slouží k dalším investicím do vyšších technologií a inovací – jen tím se úroveň naší země posouvá dál.
(tz)