Rostoucí počet covidově pozitivních, zpřísnění podmínek i vyhlášení nouzového stavu opět vyhání mnoho pracovníků na home office. Práci z domova ale na některých pracovištích z větší části či dokonce vůbec realizovat nelze. Jak musí firmy, kde to nyní možné není, připravit pracoviště, aby bylo co nejméně rizikové?
1. Rozdělení firmy na týmy
Doporučovaným řešením je rozdělení na týmy, které se nebudou vzájemně potkávat. Například rozdělení do tří týmů – A, B a C. Základní princip tohoto rozdělení je v tom, že se jednotliví členové týmu nesmějí za žádnou cenu potkat se členy dalších týmů, a to jak v prostorách kanceláří, tak mimo ně. Týmy A a B se mohou střídat na pracovišti například vždy po jednom týdnu, tým C pak nebude docházet nikdy, ten bude pracovat stoprocentně z domova.
Na pracovištích, kde se pracuje na směny, je pak ideální zajistit co nejmenší možnost setkání nejen pracovních týmů, ale také i pracovních směn. Dále pak rozvrhnout načasování přestávek na jídlo tak, aby byl snížen počet lidí, kteří společně sdílejí jídelnu, místnost pro personál nebo kuchyňku. Stejně tak zabezpečit, aby byl v umývárnách a převlékárnách přítomen vždy jen jeden pracovník. Pokud je nevyhnutelný blízký kontakt, je dobré jej udržovat po dobu kratší než 15 minut.
2. Dokonale čisté pracoviště
Situace spojená s pandemií koronaviru některým firmám ukázala, že v otázce úklidu dělaly chyby, například volily nevhodné pracovní postupy.
„Pokud uklízeč pouze navlhčí podlahy mokrým mopem a roztírá špínu po celém objektu, je jisté, že takový úklid cíl hygienické čistoty nesplní. Je třeba si také uvědomit, že použití desinfekčních prostředků nevyřeší vše. Desinfekce bez předchozího vyčištění povrchů není účinná ani z poloviny. Bohužel si toto stále spousta lidí neuvědomuje a desinfekci používá i na plochy, které před jejím nanesením nebyly vhodně očištěny,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher, a dodává: „Funkčním, a zároveň cenově dostupným řešením, je například čištění horkou párou, které odstraní nečistoty a umí zlikvidovat většinu běžných bakterií a obalených virů nebo podlahové mycí stroje, které se vyrábějí i ve variantách určených pro menší firmy či členité prostory.
3. Větrání a vzduchotechnika
Přirozené větrání okny, a to nárazové ani kontinuální, nezajistí stálou výměnu vzduchu tak kvalitně jako větrání nucené. Navíc způsobí nestabilní tlakové poměry mezi místnostmi v budově podle aktuálních venkovních klimatických podmínek. „Přirozené provětrávání, byť může být doporučováno, nemá většího efektu. Naopak v případě většího proudění vzduchu skrz celou budovu může docházet ke snížení relativní vlhkosti vzduchu, což zvyšuje šanci přenosu infekcí a proudění vzduchu samotného zase unášení patogenů na větší vzdálenost,“ říká Ondřej Mareček z SSI Group.
Tím, že se ponechá větrání přes vzduchotechniku zapnuté, aktivně chráníme naše zdraví. Je však nutné pravidelně měnit filtrační vložky vzduchotechniky. Dalším doporučením je u vzduchotechnických systémů, které jsou vybaveny zvlhčením vzduchu, toto zařízení zapnout a udržovat vnitřní prostředí budovy při 22°C a relativní vlhkosti vzduchu kolem 55% nasycenosti. Tyto podmínky jsou dle studií nejméně vhodně pro množení a přenos bakterií a virů. Je vhodné také preventivně dezinfikovat ventilační jednotky relevantní desinfekcí.
4. O hygienu a ohleduplnost musí dbát také zaměstnanci
Na pracovišti se setkáváme i s místy, kde může zůstávat během dne mnoho nečistot. I když bude ve firmě dokonale systematicky řešen úklid a čistota ve všech místnostech a na většině povrchů, stále jsou zde klíčová riziková místa, která jsou mnohdy přehlížena a podceňována. Jedná se například o kuchyňky, kde na kávovar či mikrovlnou troubu ve větších firmách sahají desítky či stovky lidí denně.
„Pokud tato místa nejsou i během dne ošetřována relevantními desinfekčními prtředky, bakterie a viry se zde hromadí a šíří. Podobně přehlíženými místy jsou také klávesnice notebooků či displeje chytrých telefonů. Tam většinou úklidovou firmu či pracovníka úklidu nepouštíme, a je tedy nutné apelovat na každého zaměstnance, aby o čistotu svých zařízení pečoval podobně jako o čistotu svých rukou. A také pracovníkům poskytnout dostatek desinfekčních a hygienických pomůcek, stejně tak respirátorů či nanoroušek,“ říká Tomáš Mertlík z Batist Medical.
Je také vhodné zaměstnance motivovat, aby chodili do práce pěšky, pokud je to možné. A zároveň jim usnadnit využívání individuální namísto hromadné dopravy, například zpřístupněním parkoviště nebo místa pro bezpečné uložení jízdních kol. Samozřejmostí je dodržování aktuálních nařízení vlády i dalších hygienických a preventivních opatření a ohleduplnost směrem ke kolegům.
(tz)