Jaroslav Ďuriš
Zvykli jsme si brát svou životní úroveň jako standard, jistotu, samozřejmost. A chceme víc. Když z vodovodního kohoutku náhodou přestane voda téct, začneme panikařit. Když dlouho neprší, tak naříkáme. Když zase prší, hartusíme, deštník nosit nás nebaví. Povodní se bojíme, neumíme to s nimi. A potenciálem krajiny plýtváme, když jsou nám stále ještě remízky na obtíž, a když na nejlepší orné půdě rostou sklady namísto zelí. Ukazuje se, že brzy nebude platit, že jen sůl je nad zlato, ale také pitná voda. Mezi průkopníky uvážlivého hospodaření s vodou je inovativní firma Wero Energy a.s. Její nadčasový business představil Ing. Jaroslav Ďuriš, předseda představenstva a generální ředitel. Uspěl letos také v prestižní soutěži MANAŽER ROKU:
V rámci soutěže MANAŽER ROKU jste obdržel ocenění týkající se udržitelnosti za Ostrovní řešení recyklace vody. Jaký projekt to je?
Jde o uzavřený systém recyklace odpadní vody pomocí ultrafiltrace, který dokáže přečistit až 80 % znečištěné vody. Využití je například u veřejných bazénů, akvaparků a lázní, kde šetříme vodu, která se vypouštěla každý den do kanalizace za příslušné stočné, místo ní se napouštěla nová voda z řadu, kde se platilo vodné, a ještě se tato studená voda musela intenzivně ohřívat, aby byl bazén ráno připraven k provozu. My pracujeme s touto znečištěnou vodou, ale zato teplou, která nám během procesu čištění prakticky nevychladne. Energetická úspora je značná. Další příklad využití jsou průmyslové odpadní vody, kde rovněž uspoříme velké finanční prostředky a ohromné množství vody.
Myšlenkou dobrého hospodaření s vodou se zabýváte velmi precizně a v rámci vaší společnosti poskytujete několik unikátních řešení, která mohou být východiskem pro dobu, kdy se s tímto živlem budeme muset učit zacházet daleko promyšleněji. V čem je princip vašeho přístupu?
Na tuhle záležitost bych potřeboval tak hodinu, abych vám uceleně odpověděl. Je to vzájemné propojení několika množin jednotlivých odborností. Našli jsme díru na trhu – ostrovní systémy výroby pitné vody, nebo recyklace odpadních vod, to se u nás doposud moc nedělá. Prostor máme v obcích, firmách, lázních, potravinářských provozech a na farmách apod. Tuto tržní příležitost umíme pojmout pomocí inovativních technologických postupů. Děláme inženýring vodních řešení. Třetí množinou je unikátní businessový model, kde na vodu koukáme jako na energii. Poslední odbornou množinou je financování projektů, kde zajišťujeme investice do našich jednotlivých řešení, náš klient peníze na technologie, a realizaci nepotřebuje.
Kdy jste poprvé začal přemýšlet o tom, že voda, zejména pitná, není pro mnoho zemí samozřejmostí? A co bylo impulzem k přetavení nápadu v podnikání?
Tuto myšlenku jsme společně s kolegy uchopili před třemi roky. Vedla nás k tomu podrobná analýza situace ve světě i u nás, kdy se dlouhé desítky let chováme macešsky k naší krajině. Přednost dostávalo zemědělství orientované na výkon místo udržitelného chování k přírodě. Remízky, mokřady ustupovaly a ustupují orné půdě a zástavbě. Pěstujeme plodiny, které nejsou vhodné pro udržení vody v krajině a pak se divíme, co se děje. Do toho ještě narůstající dopady sucha a zdražování vody od monopolních dodavatelů… A business plán byl na světě. Ostrovní řešení výroby pitné vody a recyklace vod odpadních byla jasná volba.
Úctu k přírodním zdrojům nelze jen deklarovat. Ani šetření vodou v domácnostech není spásou. Jaká systémová opatření, jaké vize mohou pomoci mít v České republice dostatek vody?
Velmi děkuji za tuto otázku. Širokou společenskou diskuzi na toto téma postrádám. Vláda se sice suchem a nedostatkem vodních zdrojů zabývá, ale to jsou vizionářské projekty, které mohou trvat dvacet a více let. Je to výstavba nových přehrad, propojování vodárenských soustav, k tomu dotace na dešťovku, na rybníky apod. Méně už se mluví o restriktivních opatřeních – už dva roky jsou schváleny tzv. komise pro sucho, což je obdoba povodňových komisí. Možných cest k optimálnímu hospodaření s vodou je celá řada, a to většinou na lokální úrovni. Jak pomocí technologických inovací, tak díky novým možnostem financování a investování. Voda je tématem 21. století. Je to například i velmi zajímavá investiční příležitost v době, kdy má celá řada standardních investičních nástrojů velké problémy. Voda je jistota srovnatelná s nemovitostmi nebo investováním do zlata.
Který živel je svou podstatou lépe krotitelný? Voda nebo oheň?
K oběma živlům je třeba chovat se s respektem a úctou. K našemu životu potřebujeme oba. Zažil jsem oba živly, když přestaly být dobrými sluhy a staly se zlými pány – bylo několik požárů, ale i povodeň 2002. Zkušenost to byla velmi děsivá, ale i poučná, jak křehká a snadno zranitelná je naše civilizace. Chovejme pokoru, respekt i úctu k ohni, vodě i přírodě obecně.
Ale vážně – kde se v České republice můžeme s vašimi řešeními setkat?
Našich realizací už je celá řada. Zajišťujeme kompletní vodní hospodářství v Lázních Bechyně, kde generujeme roční úsporu asi tři milióny korun. Recyklujeme odpadní vody v papírnách ve Štětí, naše technologie se uplatňuje v Olšině na Šumavě, v akvaparku Vodní ráj v Jihlavě. Pracujeme na recyklaci vody v bazénu v Sokolově, v Mariánských Lázních, ve společnosti Hobes v Horním Benešově. Připravujeme realizace v Nejdku a Abertamech. Za necelé tři roky je to docela úspěch.
A kam své know-how vyvážíte? Kde se naučili vám naslouchat?
V této době odesíláme jednu malou úpravnu pitné vody do Lahore v Pakistánu, kde bude pracovat v místní nemocnici. Vedeme jednání o spolupráci v SAE, na Maledivách, v Srbsku, na Ukrajině a samozřejmě na Slovensku. Kolegové mají před sebou i cestu do Ománu. To je ale spíš naše budoucnost, zatím se soustředíme hlavně na českou kotlinu, kde je nyní obrovský zájem o naše řešení.
Umíte pomoci obcím, firmám. Chystáte se i na nějaké státní zakázky?
Ano, umíme pomoci obcím, firmám průmyslovým i zemědělským, těm, které se zabývají službami, prostě všude tam, kde dokážeme identifikovat zdroj surové vody a navrhnout uzavřený ostrovní systém. Na velké státní zakázky se nechystáme, chceme se držet tzv. malé vody, proto je naše cílová skupina spíš na komunální úrovni a v soukromých subjektech s konkrétním vlastníkem, který strategii úspor a naši filozofii pochopí rychle a obratem se přistupuje k realizaci.
Jste iniciátorem a zakládajícím členem Asociace poskytovatelů provozních úspor. Jak si vede a co se jí podařilo?
Naše společnost je jedním ze zakládajících členů APPU. Tato asociace se etabluje postupně na trhu tím, že poskytuje poradenství a osvětu. To mimochodem považuji za velmi důležité, protože se nám stále více ukazuje, že máme úžasný produkt, domyšlený do detailů, ale málo se o něm ví, a v tom nám asociace velmi pomáhá. Zpracovává analýzy a návrhy budoucího uspořádání, aby se klient mohl důkladně a v klidu seznámit s doporučovaným řešením, které může být i variantní.
K české pohádkové krajině patříval vodník. Dejme tomu, že to byl symbol harmonie v přírodě, zakletá moudrost, doklad toho, že rybník má své opodstatnění. Myslíte, že vodníků časem zase přibude?
Já pevně věřím a jsem o tom přesvědčen, že ano. Vodník je fascinující postava, někdy hodná a roztomilá, někdy škodící, ale rozhodně patřící do našich rybníků a tůní. A tak, jak se bude vracet voda do naší krajiny, bude přibývat i vodníků. My jsme s nimi kamarádi.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi