Michael Čarný
Nemuset se starat o peníze je svým způsobem báječná věc. Prostě nemuset přemýšlet o tom, jestli mám o stovku více, nebo méně v peněžence, to dělá lidi svobodnější. A moci hradit jakékoli útraty kartou, to je vynález nad vynálezy, byť ho dnes považujeme za všední a okoukanou záležitost.
Pamatuji se, jak jsem nutně potřebovala zaplatit na toaletě na jednom velkém nádraží. Neměla jsem drobné, a navíc autobus odjížděl doslova za minutu. Abych to vyřešila, hodila jsem paní za příslušné okénko dvoutisícovku, to jediné, co jsem u sebe měla. Co následovalo, těžko popisovat. Žena mi chtěla poctivě vrátit 1990 korun. Bylo časně zrána. Kéž by se i na takovýchto křižovatkách lidských potřeb dalo platit hodinkami nebo prstýnkem! Cestující by měli po starostech, a nejen to. Úsměvná vzpomínka nebyla jedinou záminkou, proč připomenout jeden důležitý milník v dějinách platebních karet u nás. Letos v červnu uplynulo deset let od okamžiku, kdy se tu začalo platit bezkontaktně. Revoluce ve vztahu obchodník-zákazník. Není se co divit. Názorně to dokumentuje, jak se mění náš životní styl, jak zvyšujeme komfort běžného dne a jak přepisujeme samotnou budoucnost. Nejen o tom jsem hovořila s generálním ředitelem společnosti Mastercard pro Českou a Slovenskou republiku Michalem Čarným:
Bezkontaktní platby se v České republice staly službou, bez níž si svůj život neumí mnoho lidí představit. Proč si je zrovna Češi tak oblíbili?
Bezkontaktní platby lidem výrazně zjednodušují nakupování – placení je díky nim rychlejší a také bezpečnější, tento fakt nám potvrzují i všechny aktuální průzkumy, které v populaci pravidelně realizujeme. Češi jsou ve využívání bezkontaktních plateb na špičce nejen v rámci Evropy, ale i světa, a je to především díky tomu, že jsou, dle našich zkušeností a možností mezinárodního srovnání, milovníky nových technologií a veškeré platební novinky si velmi rychle osvojí. V dnešní době jsou bezkontaktní platby perfektní také proto, že jsou u nás podporované prakticky všude, a není tak potřeba moc přemýšlet nad tím, jak zaplatit.
Vzpomenete si, kdy a při jaké příležitosti jste vy sám držel poprvé bezkontaktní kartu v ruce?
Bylo to právě v roce 2011, kdy u nás bezkontaktní karty začínaly. V tu dobu jsem se vrátil z USA, kde jsem nějaký čas žil, a bylo pro mě skvělé vidět tuto inovaci, díky které jsme byli oproti Americe, co se týče jednoduchosti placení, o míle napřed. Na druhou stranu jsem si právě v Americe zvykl platit i nejmenší platby kartou. To v Česku ještě nebylo úplně běžné a jsem moc rád, že se situace od roku 2011 v mnohém změnila a dnes už si kartou bez problému koupíme i lístek v MHD.
Odborníci tvrdí, že právě tento způsob placení se stal revoluční, neboť lidem šetří čas a je bezpečnější než jeho předchůdkyně. Jaký další benefit má?
Výrazným benefitem je právě to, že lidé si bezkontaktní kartu mohou uložit do telefonu, hodinek nebo jiných nositelných zařízení, a mít ji tak kdykoliv u sebe, i když nechají peněženku doma. Jde tedy o osobní pohodlí, s nadsázkou lze říct, že karta myslí za ně na to, aby ji měli vždy u sebe. Díky jednoduchosti používání platí lidé kartami stále menší částky, a někteří u sebe mají hotovost zcela výjimečně nebo si ji podle výzkumů společnosti Mastercard šetří jako záložní variantu na místa, kde se kartou platit nedá.
Zajímavá jsou také čísla, která dokumentují historii tohoto způsobu placení. Jaká z nich byste připomenul?
Impozantní jsou určitě nárůsty počtu platebních karet vydaných českými bankami – od 6,6 miliónu v roce 2014 až po více než 13 miliónů v loňském roce. Pro představu to znamená, že 95 % všech vydaných platebních karet v Česku je bezkontaktních. Dostáváme se tím na přední světovou pozici v používání bezkontaktních plateb. Jen pro srovnání, v České republice bezkontaktně platí 94 % lidí, ve zbytku Evropy to je 81 %. V tomto ukazateli tedy patříme mezi evropské premianty a podobně nadprůměrně vycházíme i ve srovnání se zbytkem světa.
Zlom v platbách představoval rok 2019, když jsme zaznamenali výrazný nárůst mobilních plateb, a rok 2020 spojený primárně s pandemií koronaviru, v důsledku které začali lidé jednak více nakupovat online a také ve větší míře platit kartou v kamenných obchodech.
V posledních letech se u nás pak stále více prosazuje další digitalizace platebních karet a jejich ukládání do mobilních telefonů či chytrých hodinek. Jen v roce 2020 se zvýšil počet tokenizovaných karet téměř o 13 %. Stejně tak si Češi oblíbili i platby hodinkami – podle průzkumu společnosti Mastercard jimi platí již 10 % populace.
Digitalizace platebních karet je cestou, jak spojit chytré technologie a předměty denní potřeby. Stále běžnější je, jak jste naznačil, placení pomocí hodinek, začínají se prosazovat platební prsteny. Neobrací se na vás designéři, kteří by rádi propojili bezkontaktnost zákazníka s užitým uměním? Nepřichází s nadčasovými nápady, které ohromí svět komunikace ve vztahu prodejce-kupující?
Digitalizace vnáší do oblasti plateb dříve netušené možnosti. Platební karty lze nyní ukládat do stále menších zařízení a lidem to umožňuje mít je doslova neustále při sobě. Posledním trendem jsou platební prsteny, na jejichž tvorbě spolupracujeme například s rakouskou značkou LAKS. V současné době jejich využití testujeme v České republice a jednáme i s českými bankami o tom, aby tokenizace karty do prstenu standardně umožňovaly. Technologie společnosti Mastercard podporuje i další způsoby placení – ať je to již Apple Pay či Google Pay, nebo technologie výrobců hodinek, jako je například Garmin Pay a Fitbit Pay. Pro zajímavost – v loňském roce se v Česku provedlo nejvíc plateb hodinkami Garmin na světě, a to v absolutní míře. A rozhodně se nebráníme dalším podobným formám spolupráce a již nyní jednáme s další významnou globální technologickou firmou, která by své zařízení měla otevřít pro platbu již brzy také v ČR.
Nač by si měli dávat pozor právě ti, kteří hradí účty jinak než kartou? Třeba mobilem nebo prstýnkem?
Tento způsob platby je naprosto rovnocenný s platbami kartou, bezpečnost je na stejné, ne-li vyšší úrovni. Prsten či mobil funguje jako NFC zařízení, tedy zařízení s technologií bezkontaktního placení, stejně jako například hodinky nebo samotná plastová bezkontaktní karta. Při útratách kartou u částek nad 500 Kč zadáváme PIN, platba mobilním telefonem místo toho využije biometrii, jako je třeba otisk prstu či obličeje. To je oproti zadávaní PIN rychlejší, příjemnější, hygieničtější, ale hlavně také bezpečnější. Může se samozřejmě stát, že platební zařízení, jako je třeba prsten, ztratíte podobně jako plastovou kartu, a to i přes to, že jej na rozdíl od karty máte stále na ruce. Výhodou prstenu ale je, že ho můžete v mobilní aplikaci snadno zablokovat bez nutnosti blokace platební karty jako takové.
Mastercard je hodně inovativní a hravá značka. Co máte v nejbližší době v plánu, abyste i nadále zvyšovali povědomí užitečnosti a posilovali image na trhu v ČR?
V nejbližší budoucnosti máme tři velké cíle. Chceme pracovat na tom, aby platby na internetu byly ještě uživatelsky příjemnější, byly na jedno kliknutí a odpadla nutnost přepisovat číslo karty, platnost a podobně. Dále chceme podporovat digitalizaci ve všech oblastech souvisejících s platbou – nejen kvůli tomu, že je to pro uživatele příjemnější, ale také kvůli dopadu na životní prostředí – pracujeme například na přípravě digitálních účtenek. A v neposlední řadě dále inovujeme výhody, které karty Mastercard držitelům přinášejí – od těch pro každý den až po ty neopakovatelné a unikátní. V tomto směru bychom chtěli brzy spustit úplně nový program.
Ne každý majitel obchůdku či provozovatel služby terminál má. Čím argumentujete, když některého z nich chcete přesvědčit, že i pro něj to bude přínosem?
Pro zákazníky se možnost platit kartou stala naprostou samozřejmostí, nejednoho zájemce nemožnost platit kartou od útraty může úplně odradit, nebo jsou limitováni nižší hotovostí, kterou u sebe mají. Navíc během pandemie koronaviru začali lidé platby kartou vnímat i jako bezpečnější z hlediska hygieny, což je další fakt, který pro akceptaci karet obchodníky hovoří.
V poslední době zaznamenáváme, že počty obchodníků, kteří nově přijímají platby kartou, neustále rostou. Obchodníci navíc začínají využívat i řešení „terminál v mobilu“, které nedávno uvedla na trh společnost Global Payments, a ještě víc tím usnadnila cestu k platebnímu terminálu i pro drobné živnostníky, včetně těch, kteří nemají kamennou provozovnu. Zaznamenali jsme také vyšší zájem o terminály zdarma v rámci projektu Česko platí kartou, do kterého se mohou zapojit obchodníci, kteří zatím karty nepřijímali. Mohou si vyzkoušet akceptaci bezhotovostních plateb na půl roku zdarma, navíc osvobozenou od veškerých transakčních poplatků.
Myslíte si, že se někdy skutečně přestanou používat kovové mince a papírové bankovky?
Směřování k bezhotovostní ekonomice je jedním z dlouhodobých cílů společnosti Mastercard. V některých skandinávských zemích je naopak již velmi obtížné zaplatit hotově, a my se domníváme, že podobnou cestou může jít i Česká republika. Dle našich výzkumů bylo v roce 2020 již více než 50 % plateb realizováno digitálně (kartou nebo mobilem) a toto číslo každoročně roste. Nemyslím si, že hotovost zmizí, bude tu s námi pořád, ale postupně se stane okrajovou záležitostí a čím dál víc bude nabývat na významu digitální platba.
Společnost Mastercard v minulosti budoval a reprezentoval váš otec Ján Čarný, výrazná osobnost finančního světa. Co jste se od něj naučil? Stavíte na některých jeho zkušenostech?
Otec vždy kladl důraz na vzdělání a jsem rád, že jsem díky tomu měl velkou podporu ve studiu v zahraničí, ať už v Americe na University of Chicago, nebo ve Velké Británii na London School of Economics. Trávili jsme spolu plno času a často jsem za ním chodil i do kanceláře Mastercard. Mám tedy vlastně takový pocit, že jsem součástí týmu již mnohem déle než od roku 2016, kdy jsem do firmy nastoupil. Hodně jsme spolu vždy diskutovali a vyměňovali si názory nejen na jeho práci a mou školu. Naučil mě tak, jak důležitá je pestrost názorů a různých pohledů na věc – to jsem hodně využil už při práci pro poradenskou firmu Roland Berger, ve které jsem pracoval na důležitých projektech v různých koutech světa – v Asii, na Blízkém východě či napříč Evropou, a těžím z toho dodnes.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi