Pixabay.com
Pandemie koronaviru zvedla v Česku velkou vlnu solidarity, a jak ukázal průzkum banky ING, ovlivnila dobročinnost více než třetiny (35 %) dotázaných. Desetina Čechů začala například pomáhat lidem ve svém okolí, třeba s nákupem, venčením psa nebo odvozem. Dvě procenta lidí začala dokonce přispívat potřebným až nyní v souvislosti s pandemií; předtím nikomu nepřispívali. Covid-19 také připravil část lidí o práci, 13 % dotázaných přispívá nyní méně kvůli výpadku příjmů.
Snahu Čechů pomoci dokládá i to, že jen 17 % dotázaných uvedlo, že nijak nepomáhají. Průzkum ING ukázal, že se lidé zajímají o své okolí a snaží se najít cestu, jak být užiteční, ať už poskytli konkrétní materiální pomoc například škole či nemocnici (3 %), nebo začali finančně podporovat konkrétního člověka (4 %). Řada lidí šije roušky a daruje je potřebným, podle průzkumu ING to bylo 7 % dotázaných.
„Pandemie, zejména v té první vlně, ukázala, že jsme jako společnost soudržní a ochotní pomoci. Současná situace, která některé lidi omezila, jim zároveň dala nový impulz vyzkoušet si něco jiného. A tak někteří z nich působí jako dobrovolníci nebo pomocné síly v oblastech, kde je jich zapotřebí. U některých lidí se objevuje jako součást reakce na aktuální situaci žal a smutek. Ona dobročinnost je skvělý způsob, jak z bezmoci udělat moc a díky tomu alespoň částečně převzít kontrolu nad životem, který nyní vypadá, že nemá žádná pravidla a není v našich rukách,“ vysvětluje psycholožka Martina Viewegová.
Dvě třetiny Čechů přispívají na charitu, spíše ale náhodně
Průzkum ING ukázal, že bez ohledu na pandemii přispívají na nějakou charitu dvě třetiny obyvatel České republiky. Pravidelně konkrétní organizaci přispívá 13 % Čechů. Nejčastěji (52 %) ale projevují štědrost náhodně, když je někdo osloví nebo je zaujme nějaký projekt. Necelá čtvrtina dotázaných (23 %) tvrdí, že sice nikomu peníze nedávají, ale snaží se pomáhat jinak.
„To potvrzuje postoj respondentů našeho průzkumu, kteří za nejprospěšnější pomoc považují fyzické dobrovolnictví, tedy osobní zapojení do pomoci druhým. V průzkumu ING tak odpověděla více než třetina dotázaných a shodují se na tom jak muži, tak ženy. Mezi další prospěšné způsoby pomoci patří peněžní dary a odborné dobrovolnictví, tedy předávání znalostí potřebným nebo bezplatné poskytnutí služby. Zde se už ale pohled mužů a žen liší. Zatímco muži považují právě odborné dobrovolnictví za druhé nejprospěšnější, u žen skončilo až na posledním místě. Ženy považují za prospěšnější peněžní či věcné dary, které skočily u mužů na posledním místě,“ říká Karolína Kříženecká, ředitelka komunikace a CSR banky ING Česká republika.
Češi jsou poměrně štědří, pokud jde o darování svých osobních věcí. Tři čtvrtiny (75 %) dotázaných darují své nepotřebné věci na charitu nebo nějaké konkrétní osobě. V případě žen je to dokonce 84 %, u mužů dvě třetiny (67 %).
O průzkumu:
Průzkum ING zaměřený na odpovědné a udržitelné chování Čechů proběhl v listopadu 2020 mezi 1100 respondenty.
(tz)