Jan Krejsek
Stále častěji slyšíme: posilujte imunitu, choďte do přírody, zdravě se stravujte. Věřím, že pod tlakem doby, již jsme začali nazývat koronavirovou, se mnozí z nás opravdu dali na cestu, která jejich dobrou kondici podpoří. Je mezi nimi i řada lidí z businessu. Odmítají jet na dvě stě procent, jak se říká, hledají životní rovnováhu, více se zajímají také o své stravování. Na přetřes přichází rozmanité trendy zdravých i zaručeně nezdravých potravin, doplňky stravy, relaxační cvičení, snaha zbavit se závislosti na mobilu. V souvislosti s podzimními virózami také přemítají, jak je to vlastně s mlékem a mléčnými výrobky. Jsou nám prospěšné, nebo ne? Odpověď předního imunologa,
prof. RNDr. Jana Krejska, přednosty Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, je zde:
Již několikrát jste vystupoval na tiskových konferencích Českomoravského svazu mlékárenského a vždy jste vysvětloval, jak jsou mléko a mléčné výrobky užitečné pro naši imunitu. Shrnul byste to zásadní?
Mléko je z nutričního pohledu mimořádně komplexní potravina. Obsahuje v optimálních poměrech plnohodnotné bílkoviny, cukry a také minerální látky, především vápník a fosfor a v tuku rozpustné vitamíny, např. vitamín D. Imunitní odpověď je kriticky závislá na všech těchto jmenovaných nutričních zdrojích.
Mnozí lidé mléko, zejména kravské, ale i sýry, tvaroh, jogurty, odmítají s tím, že zahleňuje. Lze tento mýtus vyvrátit? Nebo je na něm trošku pravdy?
Mýtus o „zahleňování“ při konzumaci mléka a mléčných výrobků se bohužel stále šíří. Obvykle vychází z pocitů lidí, kteří sledují, že u nich nastupuje virová infekce, která je samozřejmě mimo jiné spojena se zvýšenou tvorbou hlenu v dýchacích cestách. Po dobu nemoci přestanou mléko pít. Jejich imunita se s infekcí vypořádá. Samozřejmě po úzdravě dochází ke snížení tvorby hlenu v dýchacích cestách. Lidé to interpretují jako fakt, že mléko zahleňuje. Je to samozřejmě nesmysl. „Hlen“ je tvořen v našich sliznicích pohárkovými buňkami s cílem přispět k obraně vůči infekcím. S konzumací mléka to nemá nic společného.
Na druhé straně, ovlivněni řáděním koronaviru, si daleko více z nás uvědomuje, jak je zdraví křehké a že je dobré se o ně přiměřeně starat. Jídelníček je jedním z východisek. Na imunitu má vliv i konzumace mléčných výrobků. Jak?
Zde v odpovědi můžeme vyjít z toho, co jsem řekl na první otázku. Obranná reakce vyžaduje rychlou obnovu našich sliznic, dýchacího traktu, trávicího traktu a dalších, které byly narušeny virovou infekcí. K tomu je potřeba zmnožení a vyzrávání epitelových buněk. Stejné platí pro buňky imunity, lymfocyty, granulocyty. I ty se musí v reakci na virový infekt aktivovat, množit se a plně vyzrát, aby zajistily naši obranu. Děje se tak například tvorbou protilátek nebo zajištěním cytotoxických reakcí buněk imunity, které likvidují virem infikované buňky. Všechny tyto procesy nutně vyžadují dostatek živin, vitamínů, minerálů a energie. To vše je ideálně přítomno v mléce.
Co dalšího ještě dokážou dobroty z mléka v lidském organizmu, třeba v souvislosti s přibývajícím věkem nebo stresem, zařídit?
Lidé v seniorském období života mají jiné stravovací potřeby v porovnání s dětmi nebo mladými dospělými. Souvisí to s přirozenými procesy stárnutí, senescence. Lze hovořit i o fyziologické přestavbě imunity, označované jako imunosenescence. Pokud je stárnutí fyziologické, imunita se optimálně adaptuje na změněné podmínky. Poskytuje dostatek ochrany proti infekcím. Zachovává si přitom dostatečné regulační mechanizmy, aby nedošlo k nežádoucí reakci proti vlastním strukturám. K tomu všemu jsou zapotřebí živiny obsažené v mléce, mléčných výrobcích, zvláště zkvašených, jako jsou jogurt, kefíry, tvaroh. V těchto potravinách jsou všechny živiny nejsnáze dostupné a vstřebatelné pro seniora. Totéž platí i pro lidi, kteří jsou vystaveni zvýšenému psychickému stresu. Ten dobře popsanými mechanizmy negativně ovlivňuje naši obranyschopnost. Měli bychom se s ním naučit vyrovnat. Můžeme v každém případě toto vyrovnání podpořit konzumací mléka a mléčných výrobků.
Prý je v tvarohu serotonin. Mám vyzkoušeno, když si dopřeji pár lžiček před spaním, je to něco jako přání dobré noci, prostě dobře usínám. Má to logiku?
S malou výhradou toto tvrzení logiku má. V mléce a mléčných výrobcích není přímo přítomen neuromediátor serotonin, který má uklidňující a podpůrné aktivity v naší nervové soustavě. Je tam však bohatě přítomna esenciální aminokyselina tryptofán. Tryptofán je substrátem, ze kterého náš metabolizmus v několika krocích vytváří serotonin. Ten, po vazbě na odpovídající receptory, zajistí žádoucí procesy v nervové soustavě, např. zklidnění, lepší usínání. Dlouhými věky ověřené rady, že spánek se dostaví snáze, vypijeme-li sklenici vlažného mléka, jsou tedy molekulárně doloženy. Připomínám, že si však musíme vyčistit zuby po takové přípravě na spánek.
Koronavirus zasahuje do všech oblastí života, velmi výrazně do podnikání. Není divu, že psychika lidí v businessu pracuje na plné obrátky. Vy sám jste významným manažerem, vynikajícím odborníkem, lékařem. Co doporučit právě těmto jednotlivcům, kteří jsou dnes vystaveni enormnímu tlaku? Mohly by to být právě i mléčné výrobky? V jaké formě a jak je nejlépe konzumovat? Kdy vypít sklenici mléka, kdy sníst sýr, kdy skyr?
Koronavirus SARS-CoV-2 není ničím výjimečným mezi patogenními viry. Připomínám, že koronaviry s nižší patogenitou jsou odpovědny za většinu virových infekcí, kterými všichni, především v průběhu zimy, trpíme. Tělo každého člověka má dostatečnou kapacitu se s virovými infekcemi vyrovnat. Všichni dobře vědí, že nejtěžší případy s nepříznivým průběhem infekce SARS-CoV-2 je u lidí s jinými nemocemi a u lidí ve vysokém věku. Konzumace mléka a mléčných výrobků a másla přirozeným a vhodným způsobem posiluje naši obranyschopnost.
Nespočet informací se na nás valí v poslední době o vitamínu D. Toho mléčné výrobky obsahují poměrně mnoho. Postačí nám, nebo je vhodné přidávat doplňky stravy?
Vitamín D je nezbytný pro většinu životních procesů, které probíhají v našem těle. Mnozí si vitamín D spojují pouze se „zdravými kostmi“. Tento pohled je velmi zúžený. Zaměřím se pouze na imunitní systém. Dostatek vitamínu D posiluje bariérové funkce našich sliznic, jejichž buňky jsou obvykle vstupní branou virových infekcí. Imunitní systém je posilován v přítomnosti vitamínu D v obranné aktivitě. Přinejmenším stejně důležité jsou regulační, homeostatické funkce, kterými vitamín D zasahuje do přiměřenosti obranné reakce, aby nebyla přemrštěná. Bohužel většina lidí za zdroj vitamínu D v lepším případě považuje maso tučných mořských ryb nebo rybí tuk. Málokdo si uvědomí, že v naší stravě je nejbohatším zdrojem vitamínu D vaječný žloutek, a především mléčný tuk obsažený v plnotučném mléce, tučných sýrech a másle. Připomínám, že tyto složky potravy nám už možná dvě generace zakazují kardiologové jako rizikové s ohledem na vznik a rozvoj aterosklerózy. Není tomu tak a jejich postoj k těmto složkám potravy je v posledních letech přehodnocován. Nebojme se těchto potravin, protože nám poskytnou dostatek tak potřebného vitamínu D.
Dalším jeho zdrojem je slunění. Ale – jak dlouho mi déčko v těle vydrží poté, co skončí léto? Stihne si člověk, který od jara do podzimu pobývá venku a na slunci, vytvořit dostatek této látky do příštího jara?
Naše tělo umí chemickou cestou vytvořit vitamín D z vlastních biomolekul. Děje se tak v několika krocích, které se uskutečňují postupně v kožních buňkách, následně v ledvinách a celý proces je ukončen v játrech. Není to tedy nic jednoduchého. A právě první krok realizovaný v kožních buňkách vyžaduje expozici UV světlu ze slunce. Je všeobecně známo, že expozice UV světlu je riziková s ohledem na možnost rozvoje kožních nádorů. Chráníme se tedy nejlépe oděvem, ale častěji různými opalovacími krémy nebo oleji, které obsahují látky pohlcující UV záření. Ty jsou v současnosti přidávány i do běžné kosmetiky s cílem zabránit „stárnutí“ pleti vlivem UV světla. Z toho vyplývá, že i během letní části roku už není dostatek expozice UV světlu, abychom mohli vitamín D sami vytvářet. Jednoznačně to platí pro podzimní a zimní období. K dispozici je mnoho potravních doplňků s obsahem vitamínu D. Daleko lepší a efektivnější je konzumace stravy, která vitamín D obsahuje. Znovu opakuji, že nejlepším zdrojem vitamínu D je mléčný tuk.
Jak blízko k sobě má imunita a zdravý selský rozum?
Abychom se nedotkli sedláků, kteří mají těžkou a složitou práci, budu raději hovořit o zdravém rozumu. Ten se bohužel v současnosti v lidské populaci výrazně vytrácí. Souvisí to s dostupností informací prostřednictvím internetu, sociálních sítí apod. V těchto komunikačních zdrojích se může prezentovat úplně kdokoliv a prohlašovat úplně cokoliv. Většinou je to s cílem zaujmout. Vůbec nejde o pravdivost nebo užitečnost informací. Následky jsou ve všech složkách společenského života zdrcující. Týká se to i výživy, imunity a životního stylu jako celku.
Někteří specialisté radí, že je třeba omezit dlouhé vysedávání u obrazovek počítačů, mobilů, televizorů. Údajně narušuje přirozené biologické cykly, slyšela jsem, že ovlivňuje také imunitu. Jaký na to máte názor?
Každý organizmus je přísně regulován v mnoha ohledech. I pro člověka existuje běh času, který zásadním způsobem ovlivňuje jeho biologii, včetně imunity. Máme samostatné vědní odvětví nazývané chronobiologie, které tyto věci vědecky zkoumá. Velmi zjednodušeně lze konstatovat, že člověk byl evolučně zásadně formován rozdíly mezi dnem a nocí, tj. mezi světlou a tmavou periodou dne. Den byl určen k jeho aktivitě, především zajištění potravy, nutné pro přežití. Neměl žádné technické podmínky, ještě před několika generacemi, jak osvětlit noc a využít je třeba pro práci nebo zábavu. Tyto evoluční stopy nás ovlivňují, ať se to někomu líbí, nebo ne. V podstatě neexistuje dělení lidí na skřivany a sovy, protože by to bylo proti evoluční podstatě popsané stručně výše. Odpočinek v průběhu noci je klíčový pro regeneraci mozku a pro nastavení fyziologických procesů regulujících všechny děje uskutečňované v našem těle, včetně imunity.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi