Jen před rokem byl zrealizován pilotní projekt s názvem Cirkulární doprava v Brně, jehož předmětem bylo využití biometanu vznikajícího při zpracování čistírenských kalů k pohonu městského autobusu. Samotná myšlenka zaujala odborníky natolik, že projekt poslala do finále soutěže E.ON ENERGY GLOBE a laická veřejnost nakonec hlasováním určila Cirkulární dopravu vítězem v kategorii Firma. Iniciátorem projektu byl Institut Cirkulární Ekonomiky, inspiraci čerpal především z Finska a z Holandska a od vzniku nápadu k prvnímu natankování autobusů biometanem uběhly přibližně dva roky. Projekt Cirkulární doprava by mohl obecně změnit ekologický pohled na pohon veřejné dopravy u nás.
Cílem vítězného projektu bylo ukázat, že řešení pro efektivní využití bioodpadu existuje a spolehlivě funguje. Základní myšlenkou je zpracování biologicky rozložitelných odpadů města a získání biometanu, který je možné využít dál jako plnohodnotné biopalivo.
„Princip technologie spočívá v tom, že se pomocí bakterií vyrobí z prošlých potravin, zbytků jídel nebo z odpadní vody bioplyn, který se díky speciální technologii upraví na tzv. biometan, který je svými vlastnostmi identický se zemním plynem,“ vysvětlil jeden z iniciátorů projektu Petr Novotný, projektový manažer Institutu Cirkulární Ekonomiky.
Jako zdroj pro výrobu bioplynu může sloužit široká škála biologicky rozložitelných materiálů – vše, co může být jednoduše rozloženo bakteriemi. Bioplyn je tak možné vyrobit i z exkrementů hospodářských zvířat nebo z cíleně pěstovaných plodin.
„Paradoxem je, že bioodpad je velmi dostupná surovina, která se dnes většinou nijak nezpracovává a končí na skládkách nebo ve spalovnách, což považujeme za plýtvání cenným potenciálem. Podle nás je lepší k výrobě bioplynu použít primárně bioodpady, nikoliv cíleně pěstované plodiny,“ dodal Petr Novotný.
Pilotní projekt Cirkulární doprava v Brně vyžadoval spolupráci tří společností, které se na jeho realizaci podílely. Dopravní podnik města Brna vyčlenil pro testování jeden autobus s pohonem na CNG, který po dobu testování plnil biometanem a provozoval na standardní lince. Společnost Brněnské vodárny a kanalizace poskytla pro testování bioplyn, který vzniká zpracováním čistírenských kalů a dala k dispozici zázemí Čistírny odpadních vod v Modřicích pro umístění technologie a výdejního stojanu. Výzkumná společnost MemBrain bezplatně do projektu poskytla svoji jednotku na úpravu bioplynu na biometan a kompletně se postarala o technickou stránku věci.
BioCNG autobus ujel na biometan téměř 5000 km. Díky tomu, že biometan má identické složení jako zemní plyn, nebylo nutné stávající plynové autobusy nijak upravovat. Zkušební provoz trval dva měsíce a byl vyhodnocen velmi pozitivně. Ukázalo se, že biometan je plnohodnotnou náhradou zemního plynu. Dopravní podnik města Brna proto projevil zájem, ve spolupráci s městem Brnem, najít vhodný stabilní zdroj biometanu pro své autobusy a změnit část své flotily na tzv. cirkulární provoz.
„Důležitým předpokladem pro úspěšnou realizaci projektu byla aktivní podpora vedení zmíněných tří společností, za což jim patří velké poděkování. Pilotní projekt v Brně měl za úkol především informovat veřejnost o tom, že existují cesty, jak řešit městský biodpad. To se povedlo a nyní bychom rádi, aby v České republice začaly vznikat plnohodnotné projekty. Nejblíže tomu má nyní Praha, která má zájem realizovat ekologicky smysluplné projekty, např. výstavbu městské odpadové bioplynové stanice s využitím biometanu k pohonu městských vozidel patří mezi hlavní priority v této oblasti. Byl bych rád, kdyby se připojila i další města,“ vysvětlil Petr Novotný.
V ČR existuje více než 500 bioplynových stanic, ale zatím jen sedm z nich zpracovává bioodpady. Projekt v Brně byl ukázkou toho, že je možné změnit přístup a přeměnit odpad dál ve zdroje.
„Česká pole se každý rok pokryjí tisíci hektary monokultur, a přitom můžeme biopaliva budoucnosti vyrábět z odpadu. Není to paradox? Naším cílem není stavět opět něco nového, ale chceme upravit současnou infrastrukturu tak, aby využívala současné dostupné zdroje co nejefektivněji. Pracujeme dnes na projektech, ve kterých chceme propojit obce se zemědělci, abychom díky neuvěřitelným možnostem inovací postavili tradiční zpracování odpadu na úplně jinou úroveň,“ sdělila Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.
(tz)
FT_11/19_05
inzerce
FT_11/19_06-07
Pangamin je přírodní laboratoř
Už je to hodně dávno, co jsem si koupila první balení Pangaminu. Od té doby ho v různých obměnách konzumuji stále v umírněných dávkách a s přesvědčením, že je tento doplněk stravy pro mne docela příjemnou volbou stejně tak jako popíjení odvaru z kořene pampelišky nebo kvítků červeného jetele. Získala jsem k němu důvěru podobně jako k pojídání kadeřávku v zimě nebo domácí výrobě džemů z aronie, bezinek, špendlíků. Věřím tomu, že každý z nás má v jídelníčku své favority, v jejichž sílu doufá, ať už je to hořká čokoláda, sklenka červeného po večeři, nebo zvýšená konzumace krůtího masa při viróze. Pangamin vyrábí česká firma Rapeto. Co je principem Pangaminu, jsem se zeptala předsedy představenstva společnosti Rapeto Radka Sajvery:
Rapeto je firma, která má za sebou nesporné úspěchy. Nejen ocenění v různých soutěžích, ale především si vás váží odběratelé produktů. Čím jste si získali srdce zákazníků?
Stěžejní činností Rapeta je zpracování pivovarských kvasnic, respektive výroba Pangaminu. O prospěšnosti pivovarských kvasnic věděli již staří Egypťané, ve středověku je ve svém známém herbáři uvádí Mattioli a jejich obliba trvá do dnešních dnů. U nás je známe od roku 1958 po názvem Pangamin. Je snad lepší důkaz toho, že něco funguje a je prospěšné, než to, že můžeme bez nadsázky hovořit o tradici přesahující tisíc let? Rapeto staví právě na tradici, sází na kvalitu a smysluplné rozšiřování výrobního portfolia od roku 2004, kdy se výrobě a vývoji produktů řady Pangamin začalo věnovat. V té době se ještě zdaleka tak často neskloňovala slova jako bio, zdravý životní styl, čistě přírodní, přirozený… Ale přesto už v té době byly všechny naše výrobky z pivovarských kvasnic vyráběny bez použití pojiv, přídatných látek, barviv, stabilizátorů… To, že lisujeme tablety pouhým tlakem, je unikátní.Věřím, že to vše přispívá k oblibě Pangaminu, který své místo na trhu neztratil ani v záplavě jiných doplňků stravy.
Klasický Pangamin je vaší stálicí. Jde o doplněk stravy, který má mnoho výhod pro lidský organizmus. V čem je především prospěšný?
Pivovarské kvasnice jsou známé jako přirozený zdroj vitaminů B. Obsahují řadu minerálů, stopových prvků, bílkovin, aminokyselin a mnoho dalších biologicky aktivních látek. Je to vlastně taková přírodní „minilaboratoř“. A v zahraničních materiálech jsem narazil i na názor, že jde o bioléčivo 21. století. Využití Pangaminu je tedy velmi široké a jako součást zdravého životního stylu má své nezastupitelné místo.
Inovacemi nešetříte, připravili jste řadu variant Pangaminu, jak se říká, podle požadavků doby. Bude se řada ještě rozšiřovat?
V nejbližší době další rozšíření sortimentu nezamýšlíme. V horizontu dlouhodobého plánování však už nějaké nápady existují.Na jakých principech stavíte vývoj?
Jednoznačně chceme, aby se zachoval standard čistě přírodních výrobků bez použití chemie nebo balastních látek. I ve výzkumu nových látek z rostlin, hub a podobně jde vývoj rychle dopředu, a tak je třeba neustále monitorovat tuzemské i zahraniční zdroje, studovat různé zdravotní studie a posuzovat, zda je vhodné takové látky spojit s pivovarskými kvasnicemi, nebo připravit samostatný produkt.
Podle čeho se rozhodujete, co do sortimentu zařadíte?
To souvisí s předešlou otázkou, a navíc je samozřejmě třeba vědět, jestli podobný výrobek na trhu již neexistuje, a zjistit, například formou dotazování, zda by mezi spotřebitelskou veřejností byl o takovou novinku vůbec zájem. I v tomto segmentu funguje, co je a co není „trendy“, někdy bez ohledu na skutečný zdravotní přínos. Legislativa EU výrazně omezuje možnosti výrobců edukovat používání tzv. zdravotních tvrzení. To výrazně omezuje možnosti úspěšného zavedení nového výrobku do prodeje.
Poslední novinkou je Pangamin přírodní B-komplex. Co přispělo k jeho vzniku a pro koho je určen?
Jeho vznik umožnily moderní výrobní a analytické postupy. Je zde použita řízená fermentace, díky níž kvasničné buňky absorbují přes buněčnou stěnu vitaminy skupiny B. Sušená kvasničná biomasa tak obsahuje standardizovanou hladinu vitaminů B.Pangamin přírodní B-komplex díky tomu jako první na trhu obsahuje 100% RHP (referenční hodnoty příjmu – dříve doporučená denní dávka) vitaminů B-komplexu v pouhých čtyřech tabletách. To je zcela unikátní záležitost. Jeho určení vyplívá ze samé podstaty zdravotních účinků vitaminů skupiny B. Je vhodný pro sportovce, při psychické zátěži, pro těhotné, během rekonvalescence, jako prevence řady onemocnění…
Co byste z vaší nabídky doporučil vyčerpaným podnikatelům a manažerům? Ostatně – jsou vašimi zákazníky také firmy? Mohou nakupovat pro své zaměstnance a odepisovat z daní?
Naše nabídka je široká a každý si jistě najde to své. Ať je to klasický Pangamin, nebo výše zmíněná novinka Pangamin přírodní B-komplex, nebo třeba Pangamin hořčík forte s přírodní formou hořčíku z mořské vody s nejvyšší využitelností na trhu. Oblíbený je i Pangamin duo forte a přípravek Trio restart – účinná kombinace vitaminu C, zinku, B-komplexu, pro a prebiotik. Glucamedic na imunitu… A ano, výše vyjmenované výrobky si firmy objednávají jako firemní benefity a jako dárky pro své obchodní partnery. Konec konců, kdo by nestál o zdravé zaměstnance s minimem pracovní neschopnosti?
Nebojíte se vysokého konkurenčního prostředí v segmentu, v němž se pohybujete?
Samozřejmě, že konkurence se obáváme, tak jako všichni výrobci. Dnešní nabídka je opravdu obrovská a každý si hledá místo na slunci. Na druhou stranu konkurenční prostředí nutí k produktovým i obalovým inovacím a z toho profitují zákazníci. Je to přirozené a já pevně věřím, že cesta, kterou se Rapeto vydalo, sázka na kvalitu, inovace a moderní obaly, dopřeje Pangaminu další desítky let existence.
A jaká je vize? Jaké výrobky budou lidé potřebovat, aby byli v kondici?
Určitě budou potřebovat Pangamin… Nerad bych doporučoval. O to víc ale apeluji na to, aby lidé nahlíželi na své zdraví selským rozumem, nepodléhali některým moderním a krátkodobým trendům. Aby se ohlédli ke kořenům. Aby pochopili, že zdraví jim nezaručí žádná pilulka, pokud se nebudou hýbat, nebudou svůj jídelníček přizpůsobovat svému životnímu stylu ve smyslu příjmu a výdeje energie. Do toho tabák, alkohol… Bohužel často narážím na lidi, kteří zarytě řeší biokvalitu, balení potravin, „éčka“ a podobně, a pak se cestou „zabijí“ sladkou bulkou s hamburgerem, smaženým a litrem coly a zároveň vyprodukují horu odpadu z obalů, které jim posloužily pouhých pár minut. To mi přijde krátkozraké – kam se poděl ten selský rozum?
ptala se Eva Brixi
FT_11/19_08-09
Oblíbenost kroužků předčila naše očekávání
Stát se oblíbenou a vyhledávanou pochoutkou při posezení s přáteli, u pivečka či sklenky vína, na oslavě narozenin či firemním večírku, nebo během silvestrovských oslav, to se nepodaří jen tak nějaké potravině. Lákadel na stole bývá nespočet, patří to ke komfortu dnešní doby. Z čeho vybrat? Jak příjemně hřešit, pošmáknout si a nemít výčitky svědomí? To je asi na každém z nás. Důležité v ten okamžik je potěšit chuťové pohárky a být v pohodě.
Určitě i na to myslel Jan Zykmund starší, generální ředitel stejnojmenné firmy Jan Zykmund, při vývoji výrobku, který dostal jméno Kroužky jarní cibulka, Kroužky pepřové a Kroužky s příchutí sýru. Jak přiznal v následujících řádcích, v hlavě nápad na jejich zařazení do výroby nosil dlouho, pocity nadšení, správného rozhodnutí i pochybností se mísily, až zvítězily ty spojené s odvahou a touhou „do věci jít“. Určitě v tom byl i kousek intuice a přirozeného sklonu k experimentu, včetně víry a přesvědčení, že se nový produkt musí mezi zákazníky, jak se říká, chytit. A povedlo se. Jan Zykmund má můj obdiv, ostatně jako většina poctivých potravinářů. Nakupovat suroviny, z nichž posléze vzniká to, co jíme, není žádná legrácka. Je to dokonce obrovské know–how i riziko současně. Mít všeho dostatek, ve správném množství a čase, posléze zpracovat, prodat, utržit peníze, investovat, uhlídat hygienické normy, uspět v konkurenci… Nejde jen o to nakoupit technologii, ale porozumět jí, pochopit její možnosti, úskalí i přednosti. A naučit jí dobře sloužit, poslouchat. Stejně tak jako vést zaměstnance ke vztahu k potravině, k hodnotám, jež procházejí jejich rukama.Na letošní České chuťovce, soutěže pro potraviny vyrobené v České republice, to potvrdila i porota a 10. října ocenila Kroužky s dvěma příchutěmi. Ukázalo se, že když se výrobek s vytříbenou chutí propojí s šikovným marketingem, a to vše zastřeší snaha dosáhnout vytčeného cíle a něco dokázat, výsledek musí přijít. Určitě i proto, že Jan Zykmund umí dát každému nápadu příběh, jehož se stává součástí:
V letošní soutěži Česká chuťovka jste získali ocenění za Kroužky jarní cibulka a Kroužky pepřové. O jaké výrobky jde a jak dlouho jsou v prodeji?
Kroužky jsou smažený bramborový snack. Ty naše jsou k dostání hned ve třech příchutích – jarní cibulka, pepř a sýr. Všechny tři druhy si naši zákazníci oblíbili, i když sýrové, jak potvrdila Česká chuťovka, o něco méně. Kroužky se začaly prodávat těsně před Vánoci loňského roku. Tuto zimu budou tedy slavit svůj první rok na trhu.
Do historie českého potravinového průmyslu jste vstoupili slanými brambůrkami, původně pod značkou Originální hospodské brambůrky. Od této pochutiny jste doufám neodstoupili? Vždyť Češi brambůrky milují…
Ne, neodstoupili. Originální hospodské brambůrky jsou stále náš tažný kůň. Navíc se drží v příčce nejoblíbenějších výrobků naší společnosti. Přestat je vyrábět? Ne, to bychom svým zákazníkům přeci nemohli udělat. I když se suroviny neustále zdražují a nátlak konkurence stoupá, děláme vše především pro spokojenost konečného spotřebitele.
Jak se vaše inovace v podobě kroužků ujala? Kde všude jste zalistováni?
Oblíbenost Kroužků předčila naše očekávání. I když jsme uskutečnili důkladný průzkum trhu a na základě toho se rozhodli pro výrobu smaženého snacku, přeci jen jsme měli trochu pochybnosti o úspěchu tohoto „projektu“. Z naší strany šlo o něco nového, ještě nevyzkoušeného. Ale vyplatilo se. O Kroužky jeví obchodní řetězce zájem, zalistování je v mnoha z nich v jednání.
Dodáváte také přímo některým hospodám, restauracím nebo vinárnám a barům?
Dodáváme. Převážně v Ústeckém kraji. V jiných krajích pohostinství většinou upřednostňují nákup ve větších obchodních řetězcích, kde nejsou závislí na dodací lhůtě, ale můžou si zboží zakoupit dle vlastních potřeb.Odhadnete, jak dlouho jste Koužky vyvíjeli a nad čím jste si nejvíc lámali hlavu, než jste byli zcela spokojeni?
Na tuto otázku se těžce odpovídá. Nápad s Kroužky jsem v hlavě nosil už delší dobu, jen nebyl ten správný čas na jeho realizaci. S týmem jsme si nad ním ale pořádně sedli asi půlrok před prodejem. Vše bylo zapotřebí důkladně promyslet – od druhu sáčku, gramáže, koření až po výběrové řízení toho nejvhodnějšího dodavatele surovin.
Museli jste výrobu vybavit novou technologií, koupit stroje, anebo jste využili ty stávající?
Ano, museli. Investovali jsme do nové automatické výrobní linky.
Nebojíte se vkládat peníze do reklamy, dáváte o sobě vědět s nápadem a razancí. Co byste doporučil těm, kteří se zviditelnění bojí a tvrdí, že to nemají zapotřebí?
Naše společnost využívá veškerých reklamních kanálů, kterými se může zapsat do povědomí konečných spotřebitelů. Ať už jde o televizní reklamu, inzerci v časopisech, nebo sponzorování eventů (jako jsou maturitní, charitativní nebo městské plesy, městské slavnosti, hudební festivaly či sportovní události). A co bych doporučil ostatním? Myslím, že výrobci potravin se dnes bez reklamy neobejdou. Na trhu je velký výběr, takže záleží na tom, jak na sebe upoutáte pozornost. Cesta k budování dobrého jména stojí úsilí, čas i peníze, ale má smysl. Jestli váháte, zkuste to. Zjistíte, že to nejsou jen starosti, ale začne vás to i bavit. V tom je pak polovina úspěchu.
Většinu povinností jste v tomto roce postupně převedl na syna, svého pokračovatele. Bylo to těžké? Formálně se rozloučit s tím, co jste v Teplicích vybudoval? I když jste ve firmě stále přítomen a stále se účastníte všech zásadních procesů?
Jak jste sama řekla, pro mě se v zásadě nic nezměnilo. Stále svému synovi pomáhám s většinou povinností. Jsme tandem a s ostatními dobrý tým, a máme radost ze všeho, co se nám dosud podařilo.
Máte i nějaký vzkaz pro ostatní, kteří procházejí generační výměnou v businessu?
Podnikatelský duch v člověku musí být. Je to styl života, který se nedá naučit. Já sám neustále přemýšlím o dalších inovacích. Ten, kdo tohle v sobě nemá, na trhu neobstojí.
za rozhovor poděkovala Eva Brixi
FT_11/19_10-11
Důvěra a víra v sebe sama je cestou k úspěchu
Jak nastartovat firmu nebo jí dodat trochu energie a dynamiky? Nad tím si láme hlavu čas od času asi každý, kdo vstoupil do businessu. Někomu se podaří raketový start, ale posléze to není až tak růžové, jiný jde pomalu a opatrně, daří se mu, ale ani to nemusí být optimální. Co a kdy udělat? Na to se snaží autorům těchto otázek odpovědět Jan Theodor Kozumplík, podnikatel, který se snaží vnést do nitra firem a projektů vlastní pohled nezaujatého hráče. Jak zdůraznil, základem je důvěra:
Věnujete se rozvoji firem, pomáháte je nastartovat k úspěchu. Proč jste se vydal zrovna touto cestou?
Na začátku mé profesní kariéry v roce 2002 jsem dostal příležitost od amerického huntera, který mi dal šanci nastartovat kariéru v USA, v oblasti head huntingu (přímého oslovení trhu). Do té doby jsem v Česku poznal jen klasické poradenství, které bylo velmi konzervativní (doporučení vhodných řešení). U všech projektů, s nimiž jsem se setkal, mi ale chyběla originalita, osobní přístup, a hlavně tam nebyl žádný vztah k businessu se zadavatelem. Dlouho jsem pak hledal cestu ke klientům tak, abych se jim mohl dostatečně přiblížit, abychom dokázali zúročit spojení získané důvěry a jejich vztahu s businessem, která je při mé práci to nejdůležitější. Jakmile si lidé věří, mají pak vřelejší vztah ke své práci, a o to více a radostněji se pak společně vytvářejí hodnoty celé společnosti, která stanovila příslušné zadání. A úspěch je jen relativní pojem. Tuto cestu jsem si zvolil, jako svou vlastní, jelikož americká společnost mi tehdy dala důvěru hned od počátku, od našeho prvního setkání. Jak se ukázalo, vyplatilo se to oběma stranám – jí i mně. Na důvěře stavím od té doby stále, dávám ji svým klientům a projektům, které řeším. Co je nejdůležitější na procesu formování dané společnosti, ať už je to malý rodinný podnik, nebo velká fabrika, aby růst, prestiž či povědomí o výrobcích a službách přišly včas?
To je velmi dobrá otázka. Za mě je to právě důvěra a samotná osobitost, cíl zadavatele, pro kterého pracuju. Já většinou pracuju pro podnikatele, ale firmu vnímám hlavně jako člověka, majitele, manažerský tým, pracuji tedy pro lidi, ne pro nějakou škatulku v segmentu business. Jakmile vám člověk, zpravidla to je právě majitel, dá důvěru, a vy mu začnete rozumět, víte jak a proč se chová, víte, co se očekává, je to více než poloviční cesta k samotnému úspěchu všech zúčastněných. Poté nezáleží ani na velikosti firmy, ani na prestiži značky, ale na společných vizích a cílech.
Je to také o emočním naladění majitele? Dříve se role emocí zatracovala, dnes má skoro zelenou. Jak to vidíte?
Ano, emoční naladění majitele je jedna z nejdůležitějších složek k dosažení společného výsledku. Musíte s ním umět pracovat. Podporovat, nebo naopak oponovat, a tím získávat další informace, čas, které jsou jakýmsi vztahem, tedy důvěrou, mezi vámi a samotným zadavatelem, člověkem. Je to stále o jednom: věřit si navzájem. Ne každý to dokáže.
Business je také o pozitivní energii, veselém pohledu na svět i na problémy, které se podnikání nevyhýbají…
Pozitivní energie je určitě velmi důležitá, pro každou společnost i jednotlivce na celém světě. Pokud zadavatelé nejsou spokojeni sami se sebou, těžko je budete učit vnímat a šířit pozitivní energií kdekoli, nejen v práci. Je to určitá hygiena, vztah k sobě samému, mít se rád a být spokojen sám se sebou. Souvisí to s harmonií života, nalezení sebe sama.
Jaký společný znak jste vypozoroval u osob, kterým to v podnikání skřípe?
A zase jsme u důvěry, tentokráte v sama sebe. Obecně lidem, kterým to skřípe, nevěří si, tak se to promítá i do jejich okolí. Většinou to začíná míněním o sobě a následně o všech a všem okolo sebe.
A umíte takové lidi naladit trochu lépe?
Já osobně se nesnažím lidi ladit, ale spíše je vedu tak, aby nacházeli sami sebe a podporuji je v tom. Dalo by se říct: startuji prvopočátek poznání k tomu být sám sebou a vědět, co s tím chci dále dělat.
Prosazujete kreativitu, neobvyklé postupy, někdy až ztřeštěné nápady, přejete experimentům. Funguje to?
V mém případě jde o mix všech těchto možností, způsobů a postupů. Některé vhledy do člověka, společnosti mohou působit zdánlivě jednoduše, ale já osobně se vždy rád nechám překvapit. Každý z nás je originál.
Nezdá se vám také, že jsou podnikatelé zbytečně příliš vážní?
To kdybych věděl! Sám jsem podnikatel a lidé kolem mě si většinou myslí, že jsem jen vážný. Ano, i podnikatel by měl být sám sebou, v mém případě třebas i vážný. Ale ne vždy a za každých okolností. Opět záleží, na koho natrefíte. Já jsem se ve své kariéře naučil nepredikovat stavy klientů, ale být pro ostatní čitelný a podporou. Ale jestli je zbytečná vážnost vlastnost podnikatelů, no, to opravdu nevím…
Na jaký projekt jste pyšný a na jakém jste nechal osobně kus srdce?
Obecně jsem hrdý na všechny projekty, které jsme s klientem (zadavatelem) vždy dotáhli do zdárného konce. Má práce není moc populární, neustále hodnotíte ostatní a „posouváte“ je dále. A to není vždy procházka růžovým sadem. Osobně je mi dobře ze všech projektů, které hřejí u srdce, a nejen na kontě, když vám přijde odměna za vaši práci. Jde většinou o sociální projekty, které zvedají v člověku pozitivní emoce, hlavně radost a zanechávají příjemný pocit s tím, že se firma o vás zajímá a stará. Jedním z mých posledních sociálních projektů je luka:sh (květinová dílna a obchod květinami) v Praze. Jednotlivci, zájemci, rodiny i firmy zde vytvářejí či spoluvytvářejí kytice, květinové dekorace, které osobně i pracovně zpříjemňují život každého z nás. otázky připravila Eva Brixi
FT_11/19_12
Kniha pro váš marketing
Knihy jsme četli, čteme a budeme číst. Je to fenomén našeho duchovního světa, je to klíč k našim vědomostem, poznání, rozptýlení, poučení, zdroj nových myšlenek i optimizmu. Pěkná knížka se však stává také stále častěji prvkem kultivovaného marketingu, její poslání a možnosti se rozšiřují. Jak k tomu přispívá největší nakladatelský dům v České republice Albatros Media a.s.? O tom jsem hovořila s obchodním a marketingovým ředitelem Josefem Žákem:
Vaše nakladatelství je spektrum mnoha značek a přívětivé literatury. Jaké tituly dnes nakupují firmy nejvíce do svých knihovniček?
Albatros Media dokáže uspokojit různorodou poptávku firem působících prakticky ve všech odvětvích. Obecně ale převládají dvě skupiny titulů. V prvním případě jde o tituly zaměřené na odbornou a business tematiku. Pro advokátní kancelář Havel & Partners jsme takto připravili například sérii odborných titulů, které pak firma distribuovala mezi své partnery. Ve druhém případě firmám dodáváme zejména dětské publikace. Vycházíme tím ze sedmdesátileté tradice nakladatelského domu Albatros Media. Firmy pak knihy využívají pro marketingové a obchodní účely. Řetězec Albert knihami odměňuje své zákazníky v rámci věrnostního programu Dětská knihovnička. Zákazníkům stačí nasbírat určitý počet bodů za nákupy a mohou si vybrat jednu z knih z aktuální série s výraznou slevou. Pro energickou společnost E.ON jsme zase připravili sérii Příběhů, ve kterých se děti dozví, jak vzniká elektřina i zemní plyn a co jsou to chytrá města.
Máte s některými i trvalou spolupráci?
S většinou partnerů spolupracujeme na dlouhodobé bázi. Pro zmiňované firmy Albert, E.ON i Havel & Partners jsme takto vydali už několik desítek titulů. Platí, že dlouhodobá spolupráce je zároveň spoluprací nejefektivnější.
Vydáváte řadu atraktivních publikací právě podle zadání firem, škol nebo v rámci nejrozmanitějších projektů. Mohl byste uvést příklad?
Co se týče rozsahu, pak je největším projektem Dětská knihovnička Albert. Během této marketingové akce připravíme pro klienta zhruba osm až deset titulů. V případě projektu pro Albert vydáváme již existující knihy s novým brandingem. V jiných případech mohou vznikat také knihy přímo „na klíč“.
Co je potřeba, když by společnost vyrábějící proteinové tyčinky, boty nebo pastelky chtěla vydat vaším prostřednictvím knihu pro své obchodní partnery, zaměstnance nebo jako památku k výročí založení?
Zapotřebí je nás jen oslovit. Na základě poptávky klienta jsme schopni připravit projekt, který bude přesně vyhovovat jeho účelům. Nezáleží na tom, v jakém odvětví firma podniká. Snad s výjimkou tabákových společností a firem vyrábějících alkohol dokážeme vymyslet řešení efektivní pro všechny zájemce.
V některých publikacích také umožňujete inzerci. Podle jakých měřítek? A co má udělat firma, když by se prostřednictvím vašich knih takto chtěla zviditelnit?
Přímou inzerci umožňujeme pouze ve vybraných titulech non-fiction literatury, například v encyklopediích apod. Zpravidla záleží také na souhlasu samotného autora knihy. V beletristických románech inzerci třetím stranám neumožňujeme.
Myslíte, že by se na trhu uplatnila básnická sbírka žijícího autora třeba jako pěkný firemní vánoční dárek?
Ve skupině Albatros Media vychází ročně více než 2000 knižních titulů. Pokud si zákazník některý z nich vybere, a jde například o básnickou sbírku, není problém mu vyjít vstříc. Vždy záleží na individuálním vkusu a potřebách klientů. ptala se Eva Brixi
FT_11/19_13
inzerce
FT_11/19_14-15
Naučte se cizí jazyk v hypnóze
Na jazyky nemám „buňky“ a už jsem se s tím smířil. Ale možná, že jsem jen zvolil neúčinnou, i když běžně používanou, metodu výuky. Naději pro všechny, kteří mají stejný problém, dává naše podvědomí. Nevěříte? Specialista na procesy učení a hypnoterapeut Libor Činka vás přesvědčí.
Rozlišujete své žáky na ty, co se naučí a co se nikdy nenaučí cizí jazyk?
Kdokoli by takto studenty rozlišoval, tak se zcela diskvalifikuje z pozice učitele. Lidé, kteří to dělají, o sobě sdělují, že nemají nejmenší ponětí o procesech učení a fungování mozku. Je v nás od narození přímo zakódována schopnost nejen se naučit mateřštinu, ale i více jazyků. Můžete si všimnout u bilingvních rodin, že děti začnou komunikovat oběma jazyky. Kromě toho už desítky let špičkoví odborníci vědí, že jazyk se nikdy nesmí učit přes gramatiku, to je spolehlivá překážka, která hendikepuje převážnou část lidí. Jejich podvědomí se totiž odmítá učit tak stupidním způsobem. Odpor k učení jazyků klasickými způsoby je tak zcela přirozený.
Jako hypnoterapeut jste vyzkoušel i metodu hypnózy. Opravdu to funguje, nebo je to jen stéblo, kterého se tonoucí chytá?
Asi vás překvapí, že hypnóza se vyučuje ve světě na lékařských fakultách a jde o jednu z nejprobádanějších a nejúčinnějších psychologických metod. Protože je hypnóza chybně interpretována a prezentována zejména ve filmech a senzacechtivých románech, pak je pochopitelně obtížné pochopit, že jde o druh velmi intenzivní koncentrace na niterné procesy, které umožňují se napojit a čerpat z ohromných zdrojů v podvědomí. Představte si počítačovou obrazovku, na které jsou desítky ikon s přístupem k průměrným informacím. Až když proklikáte několik úrovní v Průzkumníkovi, teprve pak se dostanete do adresáře napojeného na nesmírně rozsáhlou strukturu podvědomých zdrojů. Lidé mají problémy, protože je do této části nikdy neučili dívat se a z ní čerpat.Lidé, kteří se nejčastěji setkávají se silou podvědomí, bývají zejména sportovci, když dosahují špičkových výkonů, odpojí se od vnímání rušivého okolí a ve stavu, kterému je přiřazováno slovo flow, se ve skutečnosti dostávají v hypnotickém soustředění k maximu zdrojů. Jejich vědomí i podvědomí jednají v souladu, a tedy v synergii.
Když přistoupím na výuku netradičním způsobem, třeba právě hypnózou, nehrozí mi nějaká zdravotní rizika, nebo že nechtěně prozradím citlivé osobní údaje?
To je jeden z klasických mýtů. A je to tak trošku škoda, že to nejde, protože i zločinec má podvědomí, které ho chrání. Nemůžeme tedy zhypnotizovat zločince a přinutit ho k přiznání. V kriminalistice se v zahraničí používá hypnóza pouze k rozpomenutí si událostí, na které si svědek nehody či zločinu nemůže vědomě vzpomenout.Hypnotický trans není ve skutečnosti netradiční, ale ve skutečnosti je běžnou součástí našeho života, s tím spojené fenomény ani nevnímáme. Velmi stručně se pokusím laikům přiblížit tento vědní obor. Někdo se dívá na obrazovku nebo čte knihu a je tak pohroužen do děje, že hned nevnímá, že na něj kdosi promluvil. Uvědomí si to až se zpožděním třeba i několika vteřin. Lidé, kteří se začtou v metru a uvědomí si to, až když se začínají zavírat dveře, když chtějí vystoupit, toto velmi dobře znají. Trans v terapii je zcela bezpečný, napojení na tělo je navíc velmi regenerativní a zdravé. Řada klientů mi na druhém setkání referuje o zlepšení spánku, pohody… Nebezpečí přisuzované hypnóze se ve skutečnosti týká sugescí, tedy informací, které sděluje jakákoli autorita, a proto je mnozí lidé nekriticky přijmou. Nebezpečné tedy mohou být výroky jakékoli veřejně uznávané osoby jako „toto je nejlepší dieta“, „kdo není na sociální síti, ten neexistuje“, „jen náš Bůh je pravý“… až po relativně neškodné, jen finančně náročné sugesce: „módní je nosit…“, „barvou roku je…“Berete do kurzu každého, nebo si zájemce vybíráte?
Přijímám jen lidi, kteří sami chtějí, nikoli ty, které se snaží přihlásit jejich blízcí či zaměstnavatelé.
Tipnete si, kam se výuka jazyků dostane za pár let? Nebo díky digitálním tlumočníkům už ji ani nebudeme potřebovat?
Od dětství jsem miloval inspirativní sci-fi, a proto jsem stovky hodin programoval prostředí, v kterém od roku 2017 vedu kurzy s využitím virtuální a rozšířené reality. Mimochodem v minulosti jsem dělal s kolegy, kteří neznají slovo nemožné, premiérovou prezentaci legendárního mobilu Motorola V na Pražském hradě. Kdyby se někdo nenechal inspirovat Star Trekem, tak by tento design jen tak nevznikl. Co se ale týče fungování mozku a jazyka, je potřeba si všimnout, že překladače slušně zvládají překlady mezi nejrozšířenějšími jazyky, jako je angličtina a čínština. Je snadné udělat videoklip, kde lidé mluví do sluchátka, které prý ovládá překlad sem tam v desítkách jazyků. V případě němčiny už to začíná být značně kostrbaté, no a čeština je dost těžký jazyk, a dokud nebudou zpracovány rozsáhlé jazykové korpusy a správně propojené se znalostmi o procesech učení lidského mozku, tak to jen tak nebude. Mimochodem mohu komukoli dokázat, proč je většina postupů učení kdekoli na světě zcela zavádějící. Podvědomí, které má největší význam pro učení, totiž neumí myslet v levomozkovém operačním systému.
Může s učením pomoci umělá inteligence, digitální dvojče nebo asistenční robot?
Vzpomínám na historické snahy různých memorovacích algoritmů dle Ebbinghause či jeho napodobitelů, prvotní okouzlení brzy vyprchalo a ukázala se scestnost takového myšlení. Mozek se totiž brzy začne nudit a monotónně učené v tisícovkách podobných prvků přestane být podvědomím vyhledatelné. Dokud budou umělou inteligenci a výukové programy propojovat lidé bez znalosti fungování podvědomí, bude to jen krabicoidní verze o něco chytřejšího CD přehrávače.
připravil Pavel Kačer
FT_11/19_16
Know-how: když to nejde jednou cestou, tak si najít jinou
Chlapi jsou často větší „bábovky“ než holky. O tom se přesvědčil ten, kdo prodává lidem křupavé červíky jako delikatesu k pivu, vínu nebo jen tak, zakladatel firmy WormUp s.r.o. z Vamberka Libor Sloupenský.
Jak vlastně vznikl nápad s velmi originální superpotravinou?
Poprvé jsem hmyz ochutnal na jedné přednášce v Brně, kde mě to ihned nadchlo. Ta myšlenka ve mně dlouho zrála, ale kvůli podnikání nebyl na realizaci čas. Definitivně jsem se však rozhodl při jednom kurzu osobního rozvoje. Došlo mi tehdy, že vše, co jsem v životě prožil, a vše, co jsem, mě vede právě k této práci. Hned druhý den jsem na tom začal dělat.
Byla cesta od myšlenky k hotovému produktu dlouhá? S čím bylo nejvíc práce, kde se ukrývá vaše know-how?
Cesta byla dlouhá a pěkně klikatá. Strávil jsem několik let vývojem produktů, které se nakonec nezrealizovaly, tedy alespoň prozatím. Nakonec jsem si uvědomil, že na to musím jít minimalisticky. Udělat ten nejjednodušší možný produkt, ale dokonale. S odstupem času mi to dává ještě větší smysl, protože kdybychom hmyz rozemleli třeba do müsli tyčinky, tak by kolem toho nebylo tolik zábavy jako s celými červíky. Tehdy jsem do podnikání přibral taky svou ženu, protože jsem prostě zjistil, že bez ní to nedokážu. A know-how? Hlavně se nevzdávat a jít si za svým cílem. Když to nejde jednou cestou, tak si najít jinou. Věřím, že při dostatku odhodlání lze dosáhnout úplně všeho.
Ochutnal jsem a nelitoval. Ale je těžké přesvědčit neinformovaného spotřebitele o přednostech Worm Up křupavých červíků? Kdo je víc nakloněn novinkám – muž, nebo žena?
Těžké to určitě je, a proto jsem to už přestal dělat. Čím víc lidi do něčeho tlačíte, tím víc se brání. Já vím, že máme skvělý výrobek a každý, kdo se odváží, tak je nadšený. Miluji ty momenty, kdy zákazník s křečovitým výrazem ochutná prvního červíka a za minutu už přesvědčuje všechny okolo. Když jsme produkt vyvíjeli, dělali jsme ho pro „chlapy“. S odstupem času se ale ukázalo, že chlapi jsou často mnohem větší bábovky než holky, které často ochutnají první. Je to ale především velká neznámá. Někdy potkáte člověka, který vypadá, jako by obletěl svět, ale červíka si do pusy nevezme. Jindy zase přijde osmdesátiletá babička, bez váhání okusí a rozplývá se, jak je to super. Já už si ani netroufám teď lidi tipovat.
Máte další plány, kam firmu i produkt posunout?
Plánů máme nejméně na příštích pět let. Aktuálně je spíše problém, že nám chybí investor, který by nám pomohl v růstu, takže je dost náročné zvládnout tak rychlý vývoj.
Úřady vás podporují, nebo spíš házejí byrokratické klacky pod nohy?
Jeden úřad tvrdí to, druhý zase ono a je pro nás dost těžké se v tom vyznat. Já si ale na úředníky nemohu stěžovat, protože nám většinou vycházejí vstříc. Entomofágie čili jedení hmyzu je nový obor a ani legislativa ještě přesně neví, jak k tomu přistupovat.
Nelitujete, že jste se pustil do nejistého businessu?
Ani na moment jsem nelitoval. Jsem si jistý, že hmyz je potravina budoucnosti. Mě baví tu budoucnost vytvářet teď a ukazovat lidem, že se jí nemusí bát.
připravil Pavel Kačer
FT_11/19_17
inzerce
FT_11/19_18
Odvážní potravináři, hlad a chuťA máme tu listopad, období, kdy si naše žaludky říkají o sytější krmi, než tomu bylo v létě. Kdo by neodolal pečené husičce, Svatomatinskému vínku, koláčům víc než domácím… Kdo by si s chutí ryze českou nedal bramborák, knedlo vepřo zelo nebo hustou dršťkovou? Jenže nebereme všechny ty dobroty tak trochu jako samozřejmost? Vážíme si jich dostatečně? Přemítám nad tím, kolik zodpovědnosti je ukryto v každém soustu, jež nám naši potravináři servírují na stůl či do nákupních košíků. Jaká odvaha to je podnikat v oboru potravinářském, investovat, vyrábět, prodávat. Aby lidem chutnalo, jídlo to bylo zdravé, tedy pokud možno čerstvé a odpovídající četným předpisům i touhám zákazníků. Skláním se hluboce před každým, kdo má ve svém výrobním portfoliu dorty, párky, zeleninové mňamky nebo nanuky, koblihy či tlačenku. Že vůbec začal a že vydržel. I když jedno optimistické východisko pro takový business existuje: všichni máme hlad a chuť. Eva Brixi, šéfredaktorka
čtěte s námi
Fúze společností KAPITOL a BenefitaV polovině srpna 2019 zahájila společnost KAPITOL pojišťovací a finanční poradenství, a.s., a Benefita, a.s., další z dceřiných společností pojišťovny Kooperativa, proces fúze. V silně konkurenčním prostředí finančně poradenských společností tak vznikne velmi silný hráč. Benefita byla založena v roce 2005 jako dceřiná společnost pojišťovny Kooperativa, která se zaměřovala výhradně na prodej autopojištění. S Benefitou spolupracuje přes 600 zprostředkovatelů. Společnost KAPITOL byla založena v roce 1996 jako dceřiná společnost skupiny VIG. Díky spolupráci s předními pojišťovnami v ČR, finančním koncernem VIG, významnými bankovními domy a dalšími investičními partnery si KAPITOL zajistil zcela unikátní postavení na trhu finančního poradenství. „Věříme, že rozšíření rodiny Kapitolu přinese všem našim klientům komplexnější služby. Díky spojení s Benefitou se stáváme významnějším hráčem na trhu,“ řekl Ing. Michal Pobuda, předseda představenstva společnosti KAPITOL. Po dokončení fúze bude mít poradenská společnost KAPITOL přes 2000 spolupracujících subjektů napříč Českou republikou. (tz)
Téměř třetina Čechů prozatím neuvažovala, z čeho by financovala případné ošetřování blízké osoby
Podle průzkumu, který si v září 2019 nechala u agentury Ipsos zpracovat pojišťovna Kooperativa, má 24 % Čechů ve svém okolí člověka, který se setkal s nenadálou situací a je odkázán na ošetřování jinou osobou. A přestože téměř čtvrtina dospělé populace v ČR má ve svém okolí případ, kdy se v důsledku úrazu nebo dlouhodobé nemoci museli rodinní příslušníci věnovat svým blízkým, jak vyplynulo z průzkumu, celkem 30 % Čechů prozatím neuvažovalo, z čeho by toto riziko financovali. Zodpovědnější jsou lidé s vyšším vzděláním a příjmem, u respondentů, kteří mají rodinný příjem do 30 000 korun měsíčně, šlo dokonce o 40 %. „Zároveň nám průzkumu ukázal, že 40 % respondentů o možnosti sjednání připojištění ošetřování v životním pojištění ví. Navzdory tomu z našich statistik vyplývá, že toto riziko má v rámci životního pojištění FLEXI sjednáno jen 20 % dospělých a 24 % dětí. Přitom pokud se například dítěti při delší nemoci musí jeden z rodičů věnovat, může to znamenat výrazný zásah do rodinného rozpočtu,“ upozornil Petr Procházka, ředitel Úseku vývoje a prodeje FLEXI a bankopojištění v Kooperativě.Na ošetřování přispívá i stát, maximální délka pomoci je 90 dnů v případě dlouhodobého ošetřování. U dětí 9 dnů, případně 16 dnů u samoživitele. V průzkumu tuto variantu správně označilo 41 % respondentů. To ale mnohdy nestačí. Například Kooperativa v letošním roce vyplatila u ošetřování dětí nejvyšší plnění, tedy přes 84 000 Kč, průměrná výplata u tohoto připojištění je letos 25 000 Kč. „Když jsme se Čechů zeptali, z čeho by tedy případně období, kdy bude muset někdo z rodiny pečovat o příbuzného, financovali, 39 % respondentů uvedlo, že by čerpalo vlastní finanční rezervu. Šlo zejména o starší respondenty nad 54 let. Naopak na finanční pomoc od státu nebo výpomoc rodiny by se spolehlo 25 % respondentů. Jde většinou o lidi do 34 let,“ dodal Petr Procházka. Aby Kooperativa zatraktivnila toto připojištění, přichází FLEXI s nabídkou výplaty dvojnásobku sjednané pojistné částky z pojištění ošetřování. Nabídka platí pro klienty, kteří si od 1. října do 31. prosince 2019 sjednají pojištění ošetřování v rámci FLEXI životního pojištění nebo FLEXI JUNIOR a v budoucnu se ocitnou v situaci, která bude ošetřování vyžadovat. Ošetřovat může kdokoliv, tedy člen rodiny nebo profesionální ošetřovatel, a kdekoliv, tedy doma, nebo i v nemocnici. Vztahuje se na úrazy i nemoci. (tz)
FT_11/19_19
Nový Peugeot 508 SW: Francouzský šarm i ostré lokty
Vůz budící zájem u těch, kteří jsou již klasikou ze Stuttgartu a Mnichova přesycení. Je příjemným osvěžením v kategorii, v níž obvykle vybírají businessmani a businessem žijící ženy s estetickým cítěním. Má francouzský šarm i ostré lokty. Silnici si Peugeot 508 SW ve výbavě GT-Line s motorizací 2.0 BlueHDi 180 podmaní s neuvěřitelnou lehkostí.
Jednoznačně nejkrásnější kombík, kterého jsme v redakci kdy měli. Tak by se dalo shrnout umělecké dílo, jakým bezpochyby tento automobil je. Karoserie je tvarovaná podle posledních trendů, splývavé linie kombinované se sportovní siluetou a robustními prvky vytváří oku lahodící kontrasty. Při pohledu na předek si nelze nevšimnout, že Peugeot se zřekl jemnosti a popustil uzdu sebevědomí. Tento automobil si zasluhuje pozornost všech, kteří touží po nevšedním manažerském autě, jež by podtrhlo jejich neotřelý styl, důstojnost, neoblomnost a umění včas udělat správný krok. Po designové stránce bylo myšleno na detaily. Příkladem jsou precizně ergonomicky tvarované sedačky, použití prémiových materiálů v interiéru i dveře bez rámu. Chválíme dílenské zpracování. Někdo tvrdí, že zavazadelník je na střední třídu podprůměrný. My si stojíme za tím, že v případě potřeby a s trochou důvtipu tam naložíte klidně celou kancelář. To samé platí, pokud si automobil zvolíte jako dopravní prostředek k cestám po klidných koutech Evropy. Dokonce ani tři plně naložené lodní kufry vaší drahé polovičky s kompletní garderobou, kterou se blýskne na francouzské riviéře stejně jako v monackých kasinech, vám na cestách nebudou kazit den. Přispěje k tomu i široké víko zavazadlového prostoru s nízkou nákladovou hranou. Potěší hands-free otevírání, kdy stačí nohou zakroužit pod nárazníkem. Panoramatickou střechu si zase chválíme proto, že nejen spolujezdec, ale také cestující na zadních sedadlech tak budou mít dostatek světla, aby mohli doladit poslední detaily firemní prezentace pro klienta nebo představenstvo. Je přímo zrozená pro to, aby člověk čas strávený v autě využil maximálně produktivně. Peugeot vizuálně odkazuje na určitou dravost. Podobný pocit máte, když do vozu nastupujete. Sedí se totiž relativně nízko, tak jak je zvykem spíše u plnokrevných sporťáků. Přesto je výhled z vozu skvělý a řidiče nic neruší. Koncept Peugeot i-Cockpit má mnoho předností. Budou ho milovat ti, kteří si přejí být neustále ve spojení s technologiemi a se světem. Zvláště příjemná je funkce Mirror screen, s níž dostanete oblíbené aplikace na luxusní kapacitní desetipalcový display. Jediné, co bychom vylepšili, je rozsah možností nastavení volantu. Budíky byly nahrazeny displejem, který je ale velmi vkusně zpracovaný a řidiči klasika nebude nikterak scházet. Přestože středový panel má nádhernou architekturu, je maličko nepraktický. Řidiči i spolujezdci v některých případech ubírá zbytečně místo na nohy. Nejbáječnější chvíle s Peugeotem zažijete na časově náročnějších cestách. Podvozek je skvěle naladěný. Poskytuje vynikající jízdní komfort. Je velice stabilní, ale není tvrdý. Avšak není ani příliš měkký. Právě chování podvozku předurčuje vůz na dlouhé trasy stejně jako celodenní manažerské popojíždění. Posádka nebude unavená neustálým natřásáním a k jejímu klidu přispěje i schopnost vozu držet precizně stopu. PUEGEOT našel cestu k dokonalému vyvážení jízdních vlastností. Nejlepší hodnocení zasluhuje jízdní režim Comfort. Osmistupňový automat řadí naprosto logicky, hladce, téměř neznatelně. Je to symfonie. Přispívá k celkovému pocit pohody z jízdy. Dieselový dvoulitr pod kapotou má krásný zvuk, který nerve ani uši, ani srdce. Naopak jemně přede. Jeho odezva při řazení je perfektní, zdá se, že motor s převodovkou pro sebe byly navzájem stvořeny, aby vytvářely jedno obrovské harmonické dílo, díky němuž vás bude jízda ve voze naplňovat zenovým klidem a optimizmem. Nepatrnou výtku máme k voliči řazení, systém není tak intuitivní, jak by nám vyhovovalo, což však může být velmi individuální, a chvilku jsme si na něj museli zvykat. Motor sám je velmi kultivovaný, poskytuje dostatek výkonu pro všechny myslitelné situace. Předjíždění, složité manévrování, popustit uzdu plynu – to vše umí. O své místo na výsluní se popere odvážně. Peugeot 508 SW je ve střední třídě jasnou volbou, pokud potřebujete nevšední, krásné, reprezentativní auto, vhodné ke komfortu špičkového manažera. Ale vsadili bychom na vyšší výbavu, tedy alespoň úroveň Allure, ideálně však GT-Line. Přeci jen si takový člověk chce za volantem užívat i trochu toho hýčkání navíc než jen perfektních jízdních vlastností. Kateřina Šimková
FT_11/19_20
inzerce