Libor Činka
Na jazyky nemám „buňky“ a už jsem se s tím smířil. Ale možná, že jsem jen zvolil neúčinnou, i když běžně používanou, metodu výuky. Naději pro všechny, kteří mají stejný problém, dává naše podvědomí. Nevěříte? Specialista na procesy učení a hypnoterapeut Libor Činka vás přesvědčí.
Rozlišujete své žáky na ty, co se naučí a co se nikdy nenaučí cizí jazyk?
Kdokoli by takto studenty rozlišoval, tak se zcela diskvalifikuje z pozice učitele. Lidé, kteří to dělají, o sobě sdělují, že nemají nejmenší ponětí o procesech učení a fungování mozku. Je v nás od narození přímo zakódována schopnost nejen se naučit mateřštinu, ale i více jazyků. Můžete si všimnout u bilingvních rodin, že děti začnou komunikovat oběma jazyky. Kromě toho už desítky let špičkoví odborníci vědí, že jazyk se nikdy nesmí učit přes gramatiku, to je spolehlivá překážka, která hendikepuje převážnou část lidí. Jejich podvědomí se totiž odmítá učit tak stupidním způsobem. Odpor k učení jazyků klasickými způsoby je tak zcela přirozený.
Jako hypnoterapeut jste vyzkoušel i metodu hypnózy. Opravdu to funguje, nebo je to jen stéblo, kterého se tonoucí chytá?
Asi vás překvapí, že hypnóza se vyučuje ve světě na lékařských fakultách a jde o jednu z nejprobádanějších a nejúčinnějších psychologických metod. Protože je hypnóza chybně interpretována a prezentována zejména ve filmech a senzacechtivých románech, pak je pochopitelně obtížné pochopit, že jde o druh velmi intenzivní koncentrace na niterné procesy, které umožňují se napojit a čerpat z ohromných zdrojů v podvědomí. Představte si počítačovou obrazovku, na které jsou desítky ikon s přístupem k průměrným informacím. Až když proklikáte několik úrovní v Průzkumníkovi, teprve pak se dostanete do adresáře napojeného na nesmírně rozsáhlou strukturu podvědomých zdrojů. Lidé mají problémy, protože je do této části nikdy neučili dívat se a z ní čerpat.
Lidé, kteří se nejčastěji setkávají se silou podvědomí, bývají zejména sportovci, když 
dosahují špičkových výkonů, odpojí se od vnímání rušivého okolí a ve stavu, kterému je přiřazováno slovo flow, se ve skutečnosti dostávají v hypnotickém soustředění k maximu zdrojů. Jejich vědomí i podvědomí jednají v souladu, a tedy v synergii.
Když přistoupím na výuku netradičním způsobem, třeba právě hypnózou, nehrozí mi nějaká zdravotní rizika, nebo že nechtěně prozradím citlivé osobní údaje?
To je jeden z klasických mýtů. A je to tak trošku škoda, že to nejde, protože i zločinec má podvědomí, které ho chrání. Nemůžeme tedy zhypnotizovat zločince a přinutit ho k přiznání. V kriminalistice se v zahraničí používá hypnóza pouze k rozpomenutí si událostí, na které si svědek nehody či zločinu nemůže vědomě vzpomenout.
Hypnotický trans není ve skutečnosti netradiční, ale ve skutečnosti je běžnou součástí našeho života, s tím spojené fenomény ani nevnímáme. Velmi stručně se pokusím laikům přiblížit tento vědní obor. Někdo se dívá na obrazovku nebo čte knihu a je tak pohroužen do děje, že hned nevnímá, že na něj kdosi promluvil. Uvědomí si to až se zpožděním třeba i několika vteřin. Lidé, kteří se začtou v metru a uvědomí si to, až když se začínají zavírat dveře, když chtějí vystoupit, toto velmi dobře znají. Trans v terapii je zcela bezpečný, napojení na tělo je navíc velmi regenerativní a zdravé. Řada klientů mi na druhém setkání referuje o zlepšení spánku, pohody… Nebezpečí přisuzované hypnóze se ve skutečnosti týká sugescí, tedy informací, které sděluje jakákoli autorita, a proto je mnozí lidé nekriticky přijmou. Nebezpečné tedy mohou být výroky jakékoli veřejně uznávané osoby jako „toto je nejlepší dieta“, „kdo není na sociální síti, ten neexistuje“, „jen náš Bůh je pravý“… až po relativně neškodné, jen finančně náročné sugesce: „módní je nosit…“, „barvou roku je…“
Berete do kurzu každého, nebo si zájemce vybíráte?
Přijímám jen lidi, kteří sami chtějí, nikoli ty, které se snaží přihlásit jejich blízcí či zaměstnavatelé.
Tipnete si, kam se výuka jazyků dostane za pár let? Nebo díky digitálním tlumočníkům už ji ani nebudeme potřebovat?
Od dětství jsem miloval inspirativní sci-fi, a proto jsem stovky hodin programoval prostředí, v kterém od roku 2017 vedu kurzy s využitím virtuální a rozšířené reality. Mimochodem v minulosti jsem dělal s kolegy, kteří neznají slovo nemožné, premiérovou prezentaci legendárního mobilu Motorola V na Pražském hradě. Kdyby se někdo nenechal inspirovat Star Trekem, tak by tento design jen tak nevznikl. Co se ale týče fungování mozku a jazyka, je potřeba si všimnout, že překladače slušně zvládají překlady mezi nejrozšířenějšími jazyky, jako je angličtina a čínština. Je snadné udělat videoklip, kde lidé mluví do sluchátka, které prý ovládá překlad sem tam v desítkách jazyků. V případě němčiny už to začíná být značně kostrbaté, no a čeština je dost těžký jazyk, a dokud nebudou zpracovány rozsáhlé jazykové korpusy a správně propojené se znalostmi o procesech učení lidského mozku, tak to jen tak nebude. Mimochodem mohu komukoli dokázat, proč je většina postupů učení kdekoli na světě zcela zavádějící. Podvědomí, které má největší význam pro učení, totiž neumí myslet v levomozkovém operačním systému.
Může s učením pomoci umělá inteligence, digitální dvojče nebo asistenční robot?
Vzpomínám na historické snahy různých memorovacích algoritmů dle Ebbinghause či jeho napodobitelů, prvotní okouzlení brzy vyprchalo a ukázala se scestnost takového myšlení. Mozek se totiž brzy začne nudit a monotónně učené v tisícovkách podobných prvků přestane být podvědomím vyhledatelné. Dokud budou umělou inteligenci a výukové programy propojovat lidé bez znalosti fungování podvědomí, bude to jen krabicoidní verze o něco chytřejšího CD přehrávače.
připravil Pavel Kačer