Ovocnáři z Mendelovy univerzity vyšlechtili novou odrůdu meruňky, která je odolná vůči virové šarce švestky, což je nejrozšířenější virové onemocnění meruněk v Evropě. Proces šlechtění nové odrůdy podobného charakteru obnáší až 25 let. Další dva až tři roky potrvá, než se nová odrůda, která dostala název Sophinka, dostane prostřednictvím školkařů na trh. Meruňky patří dlouhodobě k nejoblíbenějšímu ovoci pěstovanému v ČR.
V České republice je podle evidence Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) aktuálně zapsáno do státní odrůdové knihy 64 odrůd meruněk, přičemž šlechtěním se zaobírají pouze tři subjekty a klíčovou roli zaujímá právě Zahradnická fakulta v Lednici. „Proces šlechtění je velmi náročný zejména na čas potřebný k získání nové odrůdy s přidanou hodnotou a na znalosti dědičnosti požadovaných znaků meruněk. Vyšlechtit standardní odrůdu, včetně registrace, trvá nejméně 15 let. V případě rezistentních odrůd je to i více,“ uvedl Ing. Tomáš Nečas, Ph.D., z Ústavu ovocnictví ZF.
Odborníci z lednické fakulty se aktuálně zabývají šlechtěním adaptabilních odrůd se zvýšenou odolností meruněk vůči mrazu nebo prodloužením dormance, což je souhrnné označení pro přechodné zastavení fyziologických procesů, které pomáhá rostlině přežít 
nepříznivé období. Další výzvou je šlechtění odrůd s nízkým požadavkem na období chladu, což je důsledek klimatické změny a oteplování. „Přitom stále klademe důraz na kvalitu a atraktivitu plodů pro konzumenty, což je i případ Sophinky. Celkově lze říci, že u šlechtění na několik požadovaných znaků současně mluvíme v případě meruněk o více než generační práci,“ uvedl Tomáš Nečas.
Po vyšlechtění každé odrůdy musí vědci zajistit certifikovaný rozmnožovací materiál příslušné zdravotní třídy. Po dokončení cyklu a uznání matečných stromů u ÚKZÚZ následuje distribuce roubů školkařům, včetně těch zahraničních. „Očekáváme, že distribuce roubů ve velkém bude v případě Sophinky možná během dvou až tří let,“ sdělil Tomáš Nečas.Pro konzumenty jsou meruňky zajímavé zejména sezonností (po třešních je to druhé dozrávající ovoce) a charakterovými vlastnostmi, mezi které patří lákavý vzhled a výborné nutriční složení. Plody jsou zdrojem mnoha důležitých látek a obsahují například 15–25 % cukru, beta-karoten, některé vitaminy ze skupiny B, jsou bohaté na železo, draslík, hořčík a vápník, mangan a měď. Sušené jsou významným zdrojem proteinů a také železa. Po zdravotní stránce napomáhají zraku a působí jako antiseptikum.Meruňky se v České republice pěstují na ploše zhruba 840 hektarů, což je mezi ovocem pátá největší plocha. Průměrná roční sklizeň v letech 2011–2017 se pohybovala na úrovni 6700 tun. Meruňky jsou po třešních druhým nejvýhodněji obchodovatelným ovocem v ČR. Průměrná výrobní cena za rok 2018 se pohybovala kolem 22 korun za kilogram. Pro srovnání – velkovýrobní cena třešní byla 34 korun a jablek 12 korun za kilogram.
(tz)