Miloslav Janeček
Ženy stále častěji pronikají do oborů, v nichž jsme si dříve dokázali představit jen příslušníky silného pohlaví. Jejich největší hendikep – chybějící sílu – dnes hravě překoná moderní technika, ony však mohou přidat ke svědomité práci nejen přirozený půvab, ale i smysl pro krásu, detail a harmonii. Jak je to tedy s instalatérkami, truhlářkami, podlahářkami doopravdy? Obrátili jsme se tam, kde získávají potřebné znalosti a schopnosti, na Střední odbornou školu Jarov v Praze, a hovořili s jejím ředitelem Miloslavem Janečkem.
Je těžké získat učně a studenty na řemeslo a technické obory v Praze?
V naší škole řadu let dozadu žáci na technicky zaměřených učebních oborech přibývají, přestože podle demografické křivky absolventů základních škol spíše ubývalo. Důvodů je, podle mého názoru, několik. Naše škola má skvělé výsledky, naši žáci opakovaně a téměř pravidelně získávají přední místa na nejrůznějších řemeslných soutěžích středních škol v celé republice, což je známka výborné úrovně vzdělávání u nás. Dále každoročně získáváme řadu grantů, kterými pomáháme financovat zahraniční stáže našich žáků – například zahradníci létají do Holandska, mládež z dřevařských oborů do Finska a Německa, zástupci stavebních oborů do Španělska a podobně. Žáci učebních oborů mohou získat prospěchová stipendia, ale také mají právo na finanční odměnu za produktivní práci, kterou vykazují na zakázkách školy v rámci naší hospodářské činnosti. Máme vynikající spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, řemeslnými cechy, s řadou firem, díky čemuž většina našich absolventů má před ukončením studia domluveno pracovní uplatnění, pokud nechce pokračovat ve studiu, například prostřednictvím maturitní nástavby. Veřejnost pochopitelně také vnímá, že kvalitní a spolehliví řemeslníci jsou žádáni a jsou velmi dobře hodnoceni.
Jsou dívky – truhlářky, instalatérky z nouze ctnost, nebo mohou nabídnout i něco, co chlapci nedokážou?
Rozhodně to není z nouze ctnost. Určitě to není tak, že pokud se dívka nedostane na střední školu, jde potom z nouze na učební obor. Naopak, většina dívek si učební obor cíleně vybere, chce se mu věnovat, často si takovou volbu musí i obhájit třeba před rodiči a potom se mu opravdu věnuje, zůstává u něho. Většinou se v případě dívek nemusí řešit 
žádosti o změnu oboru. Většina jich je pečlivější, mají větší cit po detail. Například v oboru malíř se více uplatní v jemných dekorativních malbách, u podlahářů to zase bývají složitější pokládky parket.
Jaké jsou jejich teoretické a praktické výsledky? Pracuje se vám s nimi dobře?
Většinou ano, máme zkušenosti z minulých let s řadou dívek, které patřily k nejlepším ve svém oboru. Například před několika lety u nás absolvovala instalatérka, která dokonce zvítězila v celorepublikové soutěži. Většina z nich je pečlivá, cílevědomá.
Dávají dívky stále přednost určitým oborům?
Nejvíce dívek u nás studuje na zahradnicky zaměřených oborech, ať jsou to obory s maturitou, nebo výučním listem. Pravda je, že dívky se stále častěji objevují i v typicky mužských oborech – podlahář, malíř, instalatér, truhlář a podobně. I díky pokroku techniky ubývá ve většině řemeslných oborů fyzicky náročné práce, takže i specializace, které kvůli fyzické náročnosti nebyly pro dívky vhodné, dnes bez problému zvládnou.
Co tomu říkají ve firmách? Jak přijímají a využívají vaše absolventky?
Opět platí, že ve většině případů je ohlas z firem pozitivní. Momentálně máme například ve třetím ročníku učebního oboru podlahář/ka dívku, která je nesmírně šikovná, působí v rámci odborného rozvoje ve firmě specializující se na pokládku parket, kde jsou s ní velmi spokojeni a byli by rádi, aby po vyučení u nich zůstala. Definitivně ale ještě domluveni nejsou, protože ona dívka velmi zvažuje ještě další studium v naší dvouleté maturitní nástavbě.
Uplatnění absolventek řemeslných oborů na trhu práce je určitě velmi dobré…
Uplatnění na pracovním trhu řemeslníků se neřídí tím, zda jde o dívku, nebo chlapce. Zákazníka nebo zaměstnavatele logicky spíše zajímá, zda je řemeslník pracovitý, slušný, spolehlivý, zda samostatně zvládne práci, kterou má udělat, zda umí zacházet s tradičními i moderními materiály a technologiemi. Navíc kvůli nárůstu byrokracie se i v kanceláři stavební firmy hodí člověk, který danému oboru rozumí, a právě administrativu takových firem zajišťují převážně ženy.
ptal se Pavel Kačer