Martin Kozelský
O zdravém životním stylu jsem si toho nastudovala již hodně. Sbírám informace z mnoha zdrojů a skládám si mozaiku poznatků, které mne mají vést tak, abych zvládla vše, co je potřeba, včetně svého zdraví. Přiznám se, není to jednoduché. Na této cestě mne zaujal jeden přípravek, hvězda mezi „omega tři“ OmegaMarine Forte+. Dovedl mne až k oblastnímu řediteli firmy NaturaMed Pharmaceuticals s.r.o. Martinu Kozelskému:
V současnosti je udržitelnost jakýmsi dobovým zaklínadlem. Hovoří se o ní ve vztahu firem a veřejnosti, ve vztahu rozličných subjektů a životního prostředí nebo sociálních politik. Myslíte si, že do významu tohoto termínu bychom měli zařadit také lidské zdraví?
Jednoznačně. Na lidské zdraví se celosvětově vynakládají obrovské finanční prostředky, a pokud by byly vytvořené dobré podmínky pro prevenci formou vhodné motivace,
nemusely by být tak vysoké prostředky na léčbu.
Zdá se, že populace bohatých států je na druhou stranu zdravím také trochu posedlá. Média, ať již tisk, televize, či hvězdy sociálních sítí, propagují ty které doplňky stravy, diety, půsty. Informací je přemíra a člověk se v nich ztrácí. Někdy nebezpečně experimentuje. To má k udržitelnosti také daleko. Kde jsou hranice zdravého
selského rozumu?
Celkový dnešní trend, který se točí kolem našeho zdraví, je obrovský business, ve kterém mají problém se dobře zorientovat i zkušení jedinci. Existuje mnoho úžasných produktů, které nám denně pomáhají pečovat o naše zdraví. Jak to tak bývá, jsou k dispozici také produkty, za které můžeme utratit peníze zbytečně. Trh nabízí opravdu nepřeberné množství směrů, doplňků stravy, doporučení a možností, které není možné v plné síle využít. Zde by opravdu měl zafungovat zdravý selský rozum a zaměřit se na to, co skutečně potřebujete nebo oč chcete pečovat.
Na nevhodný životní styl, který se vyznačuje vysokou stresovou zátěží, si mnohdy stěžují manažeři a podnikatelé. Máte data, která by zodpověděla, co tyto jedince nejvíce trápí?
Přesná data v tomto případě nemáme a myslím si, že ani mít v blízké době nebudeme. Domnívám se, že by nás toto číslo určitě nemile překvapilo. Co ale víme, je fakt, že doháníme severské země, co se týče délky života. V čem ale v porovnání se severskými zeměmi pokulháváme, je kvalita v posledních letech života nejen z finanční, ale především zdravotní stránky. Například Norové v důchodovém věku cestují, sportují a užívají si stáří
aktivně. Na tento trend u nás příliš zvyklí nejsme, ale jsem pevně přesvědčen, že má
generace se už zařadí k té severské.
Který z přípravků vašeho sortimentu byste doporučil jako prevenci proti rizikům civilizačních chorob právě jim?
Pokud se podíváme na statistiky nejčastějšího důvodu úmrtí v České republice, jednoznačně vedou nemoci oběhové soustavy. Již jsem zmínil severské země, tento důvod u nich mezi prvními nenaleznete. Správně si myslíte, že je to především díky konzumaci tučných ryb, která je u nás čtyřikrát nižší. Zajímavé je také to, že již od 14. dne po narození dostávají novorozenci na doporučení tamních zdravotnických organizací rybí tuk bohatý na omega-3 mastné kyseliny.
Z naší nabídky bych doporučil pravidelně konzumovat nejprodávanější omega-3 produkt v České republice a na Slovensku – OmegaMarine Forte+, který obsahuje nejčerstvější rybí olej na světě. V loňském roce jsme dodali českým spotřebitelům téměř 120 milionů kapslí s tímto rybím olejem.
Vaše nabídka sestává z přípravků, které se vyrábějí z prvotřídních surovin, zejména z lososů chovaných v moři v blízkosti Norska. Čím se tyto chovy vyznačují?
Náš dodavatel rybího oleje provozuje 40 mořských sádek. Naráz jich obvykle využívá 15–20, zbylé v tu dobu zůstávají prázdné a okolní vody se regenerují. Většina z chovných míst leží na souostroví Vesterály za polárním kruhem, jež patří společně s Lofotami k nejkrásnějším oblastem severního Norska. V těchto sádkách je každý losos monitorovaný a dohledatelný. O každé rybě víme, jak dlouho žila, čím byla krmena, v jakých částech Norska byla chována. Na tyto farmy ve fjordech přivážejí ryby lodě z rybích líhní, kde pobývaly 8–14 měsíců od vylíhnutí. V mořských sádkách žijí v takzvaných síťových ohradách (klecích), kde stráví dalších 16–22 měsíců, než dosáhnou váhy pěti kilogramů a jdou na zpracování. Každá ohrada o obvodu 120–160 metrů a hluboká 30–50 metrů může pojmout maximálně 200 000 lososů. Jakkoliv se toto číslo zdá vysoké, množství ryb netvoří více než 2,5 % z celkového objemu ohrady.
Nedávný test renomované společnosti jasně dokladoval, že fámy o tom, že losos je ryba, která obsahuje škodliviny, zejména těžké kovy, a tedy by ji lidé vůbec neměli konzumovat, jsou nesmysl. Co byste dodal?
Rád bych nabídl ekologicky zajímavou informaci o chovu lososů, kterou pravděpodobně mnoho čtenářů neví. Losos je nejefektivnější potravinou, která se chová pro maso v kontextu využití potravy, kterou zkonzumují. Pokud má losos nabrat jeden kilogram na váze, musí zkonzumovat 1,15 kg potravy. Pokud má jeden kilogram přibrat vepř, musí dostat 5,9 kg potravy, a v případě hovězího masa je to celých 30 kg. Navíc losos obsahuje omega-3 mastné kyseliny, které si naše tělo nedokáže vyrobit samo. Norsko je největším vývozcem lososa na světě a opravdu si tato země nemůže dovolit, aby dodávala na trh škodlivé ryby. V loňském roce dosáhl export lososů hodnoty téměř 65 miliard norských korun (zhruba 178 miliard Kč), ve srovnání s předešlým rokem šlo o pětiprocentní nárůst. Aby byla taková částka ohrožena, to norská vláda v žádném případě nemůže riskovat, proto třeba každý rok odeberou a otestují specialisté 9000 vzorků.
Jak vlastně takový losos žije a jaký má komfort?
Pro lososa jsou vytvořené takové podmínky, aby co nejvíce napodobovaly jeho přirozené prostředí. Je důležité, aby se ryby co nejméně stresovaly, ať už převozem, či prostředím, ve kterém žijí. V chovu lososů je mnoho zajímavých detailů. Detail, který stojí za zmínku, je forma výlovu lososů ze sádek. Všichni velmi dobře známe výlovy rybníků, kde se ryby chytají do sítí, ale lososi se loví za pomocí protiproudu. Je to jejich přirozený proces, kdy plují proti proudu a tímto způsobem opouštějí sádky. Zpracování živého lososa v rybí olej trvá v průměru 75 minut od jeho vylovení. Vzniká tak čerstvý produkt, který se vyrábí při nízkých teplotách kvůli ochraně nutriční hodnoty. Tento postup zachovává v rybím oleji přirozený obsah antioxidantů a vitaminů.
Nehrozí nedostatek této ryby? Pokud vím, chystá se firma chovající lososy pro výrobu vašich přípravků k nemalým investicím…
Norští inženýři a architekti pracují už čtvrtým rokem na speciálním projektu plovoucích sádek. Výsledkem bude „loď“ nazývaná Havfarm (oceánská farma), dlouhá 385 a široká 59,5 metru, jejíž síťové klece budou zasahovat 37 metrů pod hladinu. Chov lososů obecných a pstruhů mořských se tak z fjordů na souostrovích Vesterály a Lofoty přesune na otevřené moře. Pokud se tento projekt podaří dokončit v plánované podobě, půjde o nejdelší plovoucí zařízení na světě. Pro srovnání, největší výletní loď světa měří 360 metrů. HavFarm by měla být dokončena v roce 2020, pojme až 10 000 tun ryb, což jsou stěží uvěřitelné více než dva miliony lososů a pstruhů. Co konkrétně se změní v jejich chovu? Hlavními výhodami bude kratší doba produkce ryb a chytřejší využití tradičních rybích farem. Celý projekt vychází vstříc snaze norských úřadů o udržitelný rozvoj rybího průmyslu, který je bez nových oblastí chovu nemyslitelný.
ptala se Kateřina Šimková