Ing. Jiří Hollein
Skoro všichni ho jíme, skoro všichni ho potřebujeme, skoro všichni se ale přeme o to, jestli je pro nás užitečný, nebo ne. Přitom je krásný, bělostný, vyvolává sladké emoce i sladké sny, vzpomínky na dětství, rodinu i pěkné příběhy. Úloha cukru v životě je tak trochu magická a zároveň více než rozporuplná.
Jako první se začal v Evropě vyrábět cukr z cukrové třtiny, která nepochází z našeho kontinentu. Její pravlastí byla Přední Indie. V českých zemích je cukr znám od doby Karla IV., z roku 1344. Na jeho dvůr se dostávaly cizokrajné výrobky, koření a s nimi i cukr. Do té doby se u nás sladilo jenom medem. První rafinerie třtinového cukru v Evropě vznikla v Holandsku roku 1654. Do Evropy se všechen cukr dovážel, byl drahý a jeho spotřeba malá. Poptávka však stoupala. Vynutilo si to hledat domácí suroviny pro jeho produkci.
Zkoušela se mrkev, bříza, javor a jiné rostliny. U nás byla rozšířena výroba z javorové šťávy, ale byla nákladná a zanikla.
Cukr v kořenu rostliny Beta vulgaris (řepa cukrová) byl objeven již v roce 1605. První cukr z řepy však vyrobil pruský chemik, Andreas Margraff v roce 1747. První řepný cukrovar na světě založil Franz Karl Achard roku 1802 v Kunerách (dnešní Polsko). V Čechách byla první rafinerie třtinového cukru postavena na Zbraslavi v roce 1787. Napoleonská blokáda evropské pevniny roku 1806 způsobila rychlý rozvoj výroby cukru z řepy u nás. První skutečný cukrovar u nás byl postaven v roce 1829 v Kostelním Vydří u Dačic. Známý český vynález, kostku cukru, vymyslel rakouský ředitel dačického cukrovaru, Jakub Kryštof Rad, v roce 1841, patentován byl o dva roky později. Průmyslové cukrovarnictví začíná až rokem 1850, a to už se do děje zapojuje i cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou. Od roku 1999 můžete potkat na českém trhu značku Korunní cukr. Sladké produkty zpracovávají Moravskoslezské cukrovary, a. s. Ty mají celkem dva cukrovary: v Hrušovanech nad Jevišovkou a v Opavě. Hrušovanský závod jako jediný v České republice zpracovává cukrovou biořepu, ze které vzniká Biocukr krystal. Korunní cukr na náš trh dodává celkem 20 sladkých produktů. Z cukrové řepy vzniká 15 výrobků, další tři produkty jsou z cukrové 
třtiny, dva produkty pak z hroznového a ovocného cukru.Tradiční česká firma má společnou historii s mezinárodní Agranou, která na český trh vstoupila už v roce 1994. Na rakouském trhu Agrana vlastní značku Wiener Zucker – Vídeňský cukr. Společnost se v Evropě specializuje na oblast cukru a škrobu. Předsedy představenstva a ředitele prodeje Moravskoslezských cukrovarů, a.s., Ing. Jiřího Holleina jsem se zeptala:
Cukrovary jsou zdánlivě v klidu. Řepná kampaň skončila, výrobní linky odpočívají. Nebo je to jinak?
Zpracováním poslední cukrové řepy sice řepná kampaň končí, ale téměř okamžitě začíná příprava na kampaň další. Všechna zařízení, stroje, potrubí je potřeba pečlivě zkontrolovat a potřebné věci se do další kampaně musí opravit, případně vyměnit. Cukerní šťávy jsou po chemické stránce agresivní, a proto je nutné údržbu dělat velmi pečlivě.
Kolik tun bílého zlata jste loni na trh dodali? A v jaké podobě?
Ve všech odbytových kanálech, tzn. domácí trh, export jsme dodali 191 000 tun cukru.
Otázka, která se může zdát podivná: na co všechno se cukr dnes používá?
Kromě standardního tradičního využití, které si umí každý spotřebitel představit – slazení nápojů, přídavek do těsta, výroba cukrovinek, cukrárenské využití, posyp hotových výrobků apod. – je cukr využíván i jako výchozí substrát v různých aplikacích. Pro výrobu aminokyselin, které pak slouží jako komponenty krmných směsí, kyseliny citronové, šťavelové atd.
Jaký obor je v České republice největším odběratelem cukru? Pekaři a cukráři? Perníkáři? Nápojový průmysl? Čokoládovny nebo výrobci marmelád?
V České republice je to hlavně výroba cukrovinek (ať už čokoládových, či nečokoládových), trvanlivého pečiva (oplatky, sušenky) a nápojový průmysl.
Krystal, písek, moučka, kostky. Tím zdaleka váš sortiment nekončí. Co si koncový spotřebitel hodně oblíbil a s jakými novinkami se může z vaší nabídky dnes setkat?
Nejprodávanější položky jsou standardně krystal a krupice, v období sezonního pečení nastupuje moučka. Můžeme taky nabídnout extra jemnou moučku v balení 400 g, která se skvěle hodí pro přípravu polev na zdobení a toppingů. Máme i pozitivní zpětnou vazbu na naše výrobky pro zavařovací sezonu, kde mohu doporučit náš Korunní cukr želírovací 2:1, s kterým je skutečně domácí výroba džemů a marmelád velmi rychlá a jednoduchá. Populární jsou i naše cukry pro přípravu domácích sirupů ať už z květů černého bezu a bylinek, nebo červeného ovoce.
A kde si všechny ty speciality můžu koupit?
Standardní zboží např. v řetězcích Tesco, Globus, COOP, Čepos, Flosman. U specialit záleží na tom, jak se nám podaří uzavřít kontrakty na sezonní zboží.
Dá se tvrdit, že Češi zkonzumují nejvíce cukru o vánočních svátcích? Nebo v létě, když je větší žízeň a popíjejí se hojně i slazené nápoje?
Díky akcím obchodních sítí během celého roku už není sezonnost tak výrazná, ale obecně stále platí vyšší prodej v zavařovacím období a před Vánoci.
Odborníci, lékaři, výživoví poradci, široká veřejnost – všichni se přeme o to, jestli je cukr zdravý, nebo škodí. Odpověď na otázku ale asi musí najít každý sám v architektuře svého životního stylu. Já sama raději mlsám, ale pak si to tvrdě fyzicky odpracuji… Jaký na to máte názor?
Už na základní škole jsme se všichni ve fyzice učili o zákonu zachování energie – jestliže mám nějaký energetický příjem a nižší výdej, tak přebytečná energie nikam nezmizí – musí se uložit. A pro tělo je zásobárna ve formě tuku. Obecně si myslím, že se zrychlením všeho kolem nás a s pocitem „nemám čas“ je možná pro hodně konzumentů snadnější si dát čokoládovou tyčinku a slazený nápoj. Začít musí každý u sebe a ve své rodině. Chystám dětem svačinu, nebo jim dám peníze a nemám kontrolu, co si koupí? Neustále se vedou diskuze v médiích o nastupující obezitě dětí, ale proč se pak diskutuje, jestli se přidá, nebo nepřidá hodina tělocviku navíc? Mají si děti skutečně kde hrát? Mají přístup ke sportovním zařízením, výbavě a nejsou omezovány rodinným rozpočtem? Můj syn vždy se smíchem poukazuje na přirovnání s Holandskem, kde půjčení kola ve městě stojí jako pivo u nás – a u nás naopak, tedy někde stojí půjčení kola jako pivo v Holandsku, ale i tady se situace začíná lepšit.
Máte k dispozici nějaký průzkum o tom, v jakém věku konzumujeme nejvíce cukru a sladkostí? Zda jako děti, nebo ve věku mezi 40–50 lety, či jako televizní důchodci?
Tak detailní průzkum nemáme k dispozici, ale z jiných průzkumů a odezev na sociálních sítích můžeme pozorovat renezanci domácího pečení a vaření, což je pro mě vynikající zpráva. Společné jídlo a společné vaření je to, co může lidi spojovat.
Kdysi se cukr prodával v lékárnách a mluvilo se o něm s úctou a velkou vážností. Dnes ho mnozí odsuzují a znevažují. Není to zbytečně vyhrocený a rozporuplný náhled na věc?
Každá mince má dvě strany a každá věc má dva krajní konce, je to otázka rozumného používání jako u mnoha dalších věcí.
Sladíte kávu nebo čaj?
Kávu si sladím, černý čaj piju rád s trochou mléka neslazený a zelený, případně bylinkové čaje, jen tak, nebo s trochou medu.
A kdy by si měl člověk život pořádně osladit?
Z mého pohledu kdykoli, ale neměla by to být berlička na všechny trable.
otázky připravila Eva Brixi
Ilustrační foto Pixabay.com