Poštovní obálky mají nejroztodivnější poslání. Dostáváme jejich prostřednictvím nespočet sdělení i dnes, v době internetu a digitálního šílenství. Z úřadů, bank, od proklientsky orientovaných prodejců, obchodních partnerů, a v prosinci také stále ještě i vánoční pozdravy a blahopřání… Obálka je prostě obálka a zatím je v našem životě nezastupitelná. Co o ní říká Ing. David Kotajný, ředitel společnosti Krkonošské obálky, s.r.o.?
Obálka jako nositel nejrozmanitějších sdělení. Přináší radosti i smutky, výzvy i překvapení. Jak ji vnímá specializovaný výrobce?
Řekl bych, že jako produkt z jakékoliv jiné výroby, přinášející radosti i starosti. Výroba obálek probíhá na linkách o vysokých rychlostech (až 900 ks/min) a tiskových strojích, a někdy nás dokáže i pěkně naštvat, když se snažíte rozjet opakovanou výrobu určitého typu, která před tím již několikrát bez problému jela. A najednou se jí prostě z toho stroje nechce – kroutí se, nechce se lepit s fólií na okénko, plave ve stroji apod. Pak jsou situace, kdy rozjíždíte nový typ obálky, kde to jde překvapivě bez potíží.
Zejména kolem Vánoc mají obálky významné poslání – ukrývají rozmanitá přání všeho nejlepšího, ať je to zdraví, štěstí, úspěch v osobním životě i kariéře. Otvíráte je rád?
Samozřejmě, každé přání z obálky potěší, a to zvláště v době, kdy takových přání je již dnes jako šafránu. Nicméně nyní již otvírám obálky trochu jinak než dříve. Každou obálku dnes posuzuji podle toho, jak je vyrobena, koukám, zda je to „naše“ obálka, či od konkurence, a v takovém případě se ptám, proč jsme tu či onu obálku nevyrobili v naší společnosti.
Ostatně – pro koho jsou vaše obálky určené? Dodáváte patrně jen firmám, ať jsou to obchodníci, velkosklady, nebo společnosti, jež obesílají velké množství klientů…
Ano, našimi zákazníky jsou zejména velkoobchody a další zpracovatelé obálek, jako např. plnící centra. Jsou to nároční zákazníci a naše dodávky musí být vždy stoprocentní a doručeny v požadovaném čase. Mezi naše hodnoty tak patří rychlost a flexibilita. Obálky jsou pak svým způsobem polotovarem, který se u našeho partnera stává konečným produktem směřujícím ke koncovému zákazníkovi. A mimochodem – poštovní obálka je snad výrobkem s nejkratší životností. Po tom, co ji otevřete a vytáhnete z ní obsah, tak většinou okamžitě končí pomačkaná v koši na odpadky.
Kterých obálek vyrábíte nejvíce? A v kolika velikostech? Jsou jen bílé?
Ačkoliv by se mohlo zdát, že počet druhů obálek je velmi omezený, tak opak je pravdou. Základní dělení obálek je podle jejich formátu C6, C5/6, DL, C5 a tašky C4. Pak dochází k dělení dle typu plnění, umístění a velikosti okénka, tvaru zavírací klopy, způsobu lepení této klopy, způsobu provedení potisku, gramáže použitého papíru a v neposlední řadě dle druhu papíru, tedy rozlišujeme, zda jde o ofsetový, nebo recyklovaný papír. Je rozdíl i mezi národními normami v umístění okénka, kdy podle ČSN je okénko vpravo a dle německé DIN vlevo. Zkrátka řečeno – musíme být schopni zpracovat stovky mutací. Největší podíl na naší produkci mají ale obálky v bílém provedení.
Které obory jsou největším „spotřebitelem obálek?
V minulosti to byly samozřejmě banky, státní instituce a pošta. Nicméně s přechodem na elektronickou komunikaci se tyto obory staly spíše okrajovými a dnes zejména v ČR není vysloveně obor, který by byl dominantním. Naopak v Německu je obálka stále oblíbeným nástrojem marketingových akcí. Osobně mám pocit, že se u nás v rámci tzv. „šetření nákladů“ téměř zcela upustilo od využívání obálek jako marketingového nástroje podpory zacíleného prodeje výrobku nebo služby. Jsme dnes v poštovních schránkách zahlcováni letákovými neadresnými informacemi o různých akcích.
Máte k dispozici také dárková balení?
To ani ne, spíše jsou to standardní balíčky po 10, 50 nebo 100 kusech obálek.
Když se ještě psávaly dopisy ručně, prodávaly se běžně takzvané dopisní papíry – složka zpravidla ozdobného dopisního papíru a ve stejném provedení i obálka. Mělo to silný podtext – člověk přemýšlel, vážil slova, pak teprve psal. I dnes se k této formě někteří vracejí, půvab takové komunikace je tak trochu magický…
Dopisní papír, jakož i poštovní obálka, je bohužel dnes nahrazována elektronickou komunikací, která svým způsobem snižuje kvalitu mezilidské komunikace. Součástí zasílaného sdělení, a dá se říci, že i jeho hodnoty, v psané podobě byla i forma písma, snaha o jeho čitelnost a úpravu, a v neposlední řadě také obsah. Na to vše dnes pisatel nemusí brát tak zřetel, neboť má nejen neomezený prostor pro rozsah psaní, klávesnici s gramatickou kontrolou textu, ale i tlačítko delete.
otázky připravila Eva Brixi