Kopřivnická Tatra patří k našemu „rodinnému stříbru“. Od doby, kdy vyrobila první automobil, uplynulo 120 tučných i hubených let. Tatrovákům a jejich výrobkům se dnes daří. Není to však samozřejmost, ale výsledek tvrdé práce. O tom jsme hovořili s generálním ředitelem a místopředsedou představenstva TATRA TRUCKS a.s. Radkem Strouhalem.
Jak byste zhodnotil současné postavení značky na trhu nákladních a speciálních automobilů?
Tatra je tradiční česká značka, která pod novými českými majiteli znovu úspěšně rozvíjí unikátní koncepci nákladních automobilů s centrální nosnou rourou. TATRA TRUCKS a.s. nechce konkurovat automobilkám vyrábějícím série po tisících kusech, ale chce se především zaměřit kromě sériové výroby i na úzce specializovaná vozidla vyrobená přesně na míru a dle požadavků zákazníka. To platí jak na trhu civilním, tak u speciálů pro vojáky, hasiče či záchranáře. Tatrovky jsou výjimečné vozy s velmi dobrou pověstí a tradicí a samotná Tatra je jednou z nejznámějších českých značek. Jsme jediná domácí automobilka, která se samostatně vyvíjí, a vyrábí všechny klíčové komponenty: podvozek, motor, převodovku i kabinu.
Kdo je typickým uživatelem vozidel Tatra? Co se mění a co zůstává charakteristickou konstantou kopřivnické produkce?
Typický uživatel vozidla Tatra je firma či organizace, která potřebuje špičkový výkon a spolehlivost na silnici i v těžkém terénu nebo za složitých klimatických podmínek. Hasiči, lesáci, silničáři, stavební společnosti, těžaři, zemědělci, tradičně i vojáci. Nákladní tatrovky jsou univerzální vozidla, která si za stodvacetiletou historii výroby v Kopřivnici našla cestu k nejrůznějším uživatelům na všech kontinentech světa. TATRA TRUCKS a.s. intenzivně rozvíjí modelovou řadu Phoenix, která v sobě spojuje výhody unikátní tatrovácké koncepce podvozku a špičkových technologií. Tato typová řada je primárně určena pro zákazníky v civilním sektoru (konkrétně v zemědělství, těžařství, lesnictví, stavebnictví). Pro vojáky, hasiče a záchranáře je určena řada Force, která je vybavena unikátní nízkou tatrováckou kabinou, obvykle také tatrováckým vzduchem chlazeným motorem. Tato výbava je možná i u třetí tatrovácké řady TerrNo1. To je klasická Tatra pro zákazníky, kteří preferují jednoduchost a robustnost a méně elektroniky. Charakteristickým znakem Tatry zůstává centrální nosná podvozková roura, která kromě vyšší průchodivosti v terénu šetří i nástavbu, protože tatrovácký podvozek se nekroutí.
Obohacujete modelovou řadu 2017/2018 velkými novinkami, nebo postupujete vpřed spíše malými, ale pravidelnými kroky?
V letošním roce jsme představili limitovanou edici Tatra Präsident v modelové řadě Phoenix, která je poctou a připomenutím naší bohaté historie a zároveň představuje vrcholný produkt pro komerční trh. Jako v minulých letech, tak i letos vyrábíme vozidla s nadstandardním počtem náprav, kterým slangově říkáme stonožky, například Tatru se znakem náprav 12×8 jako podvozek pro vrtnou soupravu, Tatru v provedení 10×10 nebo speciál 8×8, u něhož jsou řiditelné všechny nápravy, takže má poloměr otáčení skoro jako osobní auto.
Klasickou tatrováckou koncepci si nemůžeme představit bez vzduchem chlazeného motoru. Myslíte, že jeho zvuk, jenž auta z Kopřivnice odlišoval od ostatních, bude znít i v budoucnu?
Tatrovácký vzduchem chlazený motor je stále ideální volbou pro některé specifické uživatele, typicky vojáky či hasiče. Pod vedením technického ředitele Radomíra Smolky, který byl za svou více než dvacetiletou kariéru tatrováckého konstruktéra u všech významných technických projektů, pokračuje vývoj tatrováckého vzduchem chlazeného motoru tak, aby splnil emisní normu Euro 6. Spustit jeho sériovou výrobu chceme do pěti let. Půjde celosvětově o jediný vzduchem chlazený motor, který emisní normu Euro 6 splňuje. Je zde potenciál vyvinout řešení potvrzující, že čeští inženýři a konstruktéři jsou i ve 21. století na světové špičce.
Tatrovky vítězily tam, kde nevedly dobré silnice. Jsou tam stejně úspěšné i dnes, prosazují se na trzích třetího světa tak skvěle jako za starých časů?
Ano, Tatře se daří na různých trzích, mezi které patří i trh třetích zemí. V současné době máme objemově vzato tři hlavní trhy, a to střední Evropu, Blízký východ a Indický subkontinent.
Dále prodáváme i v Brazílii, Indonésii, Egyptě a řadě dalších míst, kam míří i jednotlivá speciální vozidla nebo malé série. Letos pracujeme na tom, aby Tatra posílila u zákazníků v soukromém sektoru. Kromě českého, resp. československého trhu, kde má Tatra velmi slušné postavení, budujeme svou pozici i v sousedních zemích a na vyspělých západních trzích, kde se může výborně uplatnit Tatra Phoenix Euro 6. Zhruba třetina odbytu připadá na československý trh, zbytek na zahraničí. Výhodou Tatry je poměrně velká diverzifikace zákazníků. Kvantitativně se nejvíce vozidel vyvezlo v roce 2016 do Indie.
Stojíte v čele TATRA TRUCKS a.s. několik měsíců. S čím jste do této pozice nastoupil, jaké cíle máte před sebou?
Máte pravdu, že generálním ředitelem nejsem dlouho, ale z pozice ekonomického ředitele a člena představenstva jsem u projektu záchrany Tatry českými podnikateli Jaroslavem Strnadem a René Materou od začátku. Za rok 2016 jsme vyrobili a prodali 1326 tatrovek, meziročně to znamenalo nárůst o 56 % a letos by měl tento trend pokračovat. I přes další růst výroby je rok 2017 pro nás všechny především stabilizační. Vylepšujeme produktivitu i ekonomiku výroby, abychom si udrželi konkurenceschopnost. Dále se soustředíme také na zlepšování poprodejního servisu a služeb. Jako významný cíl považuji podporu tradice Tatry jako slavné české průmyslové značky, což má význam i pro její současný obchodní úspěch. Příští rok položíme základní kámen nového tatrováckého muzea, otvírat ho chceme v roce 2020.
Které překážky pro Tatru a podnikání v České republice považujete za největší a nejobtížněji zdolatelné? Čím vám naopak domácí podnikatelské prostředí vyhovuje a prospívá?
Nebudu se lišit od jiných generálních ředitelů průmyslových podniků, když upozorním na problém sehnat dobré zaměstnance do technicky orientovaných profesí od kvalifikovaného dělníka až po konstruktéra. Na druhou stranu si dovolím český stát i jeho politiky bez rozdílu ocenit, že vnímají důležitost tradičního průmyslu a snaží se ho v rámci svých možností a kompetencí podpořit. Tatra si rozhodně nemůže stěžovat na podporu českých diplomatů na zahraničních trzích, kde působí. Daří se jí také čerpat rozvojové dotace. Aspoň v našem případě není pravda, že si na ně přijdou jen zahraniční firmy.
Jak se cítíte jako top manažer tradiční firmy? Proč jste si zvolil tuto profesní dráhu a čím žijete, když nepřemýšlíte o práci?
Vzděláním jsem ekonom. Do Tatry jsem přišel na přání Reného Matery, v jehož holdingu Promet Group jsem kariérně a lidsky vyrostl z pracovníka finančního controllingu až na projektového manažera významných akvizic a ředitele odpovědného za holdingové finance. Na záchraně Tatry jsem se podílel v roli osoby, která musela obnovit důvěru finančních partnerů, což se postupně prací celého krizového týmu podařilo. Logicky je to při pohledu zpět velké osobní zadostiučinění.
K Tatře, tradičnímu podniku českého průmyslu a jedné z nejsilnějších světových značek, mám srdcový vztah. Stát v jejím čele znamená obrovskou odpovědnost vůči vlastníkům, obchodním partnerům a zaměstnancům. I když se Tatře v posledních letech daří, není to žádná zákonitost a jistota, ale tvrdý každodenní boj o zakázky. Vzhledem k tomu, nakolik mě vytěžuje práce, se snažím volný čas věnovat hlavně svojí rodině.
hodně dalších úspěchů popřál tatrovákům a jejich výrobkům Pavel Kačer