Slíbil a splnil. Odpověděl mi na otázky včas a precizně. A podotkl, že od toho je manažer, aby to zvládl v požadovaném termínu. I on je hodně zaneprázdněný a věčně v terénu. Tím spíš jsem byla mile překvapena. Vlastností českých manažerů, kteří mi jistě tu poznámku odpustí, je totiž nestíhat. Je to charakteristika doby, která se nám v hospodaření s časem tak trochu vymyká z rukou. Ale abych byla spravedlivá: novináři na tom jsou ještě hůř.
Ing. Jaroslav Mikoláš, jednatel firmy LUPOFYT s.r.o., se stal v soutěži MANAŽER ROKU 2016 mužem, který si odnesl hned dvě ocenění: Byl zvolen Vynikajícím manažerem malé firmy a Manažerem odvětví Zemědělská výroba. Dvacátý
duben 2017 byl pro něj den s fanfárami. Firma, pro kterou žije a již spoluvytváří, se zapsala do historie českého zemědělství a businessu zlatým písmem.
Sdílet slávu s manažerskou špičkou v Praze na Žofíně a užívat si ty okamžiky pod záštitou hlavy státu, prezidenta republiky, se nepodaří jen tak někomu. Když jsem vám měla tu čest blahopřát, prožívala jsem tu radost s vámi. Ale takových nás byla většina. Cítil jste tu kladnou energii v sále?
Abych byl upřímný, byl jsem velice nervózní. Už v roce 2004 jsem byl vyhlášen v této soutěži Manažerem odvětví zemědělství a byl jsem v Top 10 manažerů ČR. Letos jsem měl obavu, zda je možné toto ocenění opět získat. Dostat se mezi špičku je těžké, ale udržet se tam a získat ocenění po 12 letech je ještě těžší. Moc si toho vážím a naplňuje mě to úžasným pocitem. Atmosféra v sále, kde bylo 71 finalistů všech odvětví národního hospodářství, kde byli ti nejlepší manažeři, kteří posouvají úroveň naší ekonomiky dopředu, sršela opravdu pozitivní energií a to člověka obrovsky motivuje do další práce.
Když jsem si chtěla o vaší firmě něco nastudovat, nemohla jsem najít webové stránky. Do telefonu jste mi řekl, že nestavíte na internetu, ale na osobních vztazích i na tom, že jste společností známou. Jak se dá existovat bez webovek?
Samozřejmě že se dá existovat bez webových stránek. Naše firma je toho důkazem. Nemůže se to říci obecně. Záleží na charakteru činnosti firmy. U většiny firem je to potřeba. U nás konkrétně sázíme na dlouhodobé vazby mezi odběrateli a dodavateli, osobně se známe, důvěřujeme si a podpis smlouvy je jen určitá formalita. Máme dobré jméno, na kterém si zakládáme. Za 25 let existence už víme s kým ano, s kým ne.
Vašimi vzory jsou Tomáš Baťa a František Čuba. V čem je jejich uvažování i praxe geniální a čím jste se inspiroval?
Můj manažerský vzor z minulosti je Tomáš Baťa, který byl nejen geniální podnikatel, ale i originální myslitel a sociální reformátor. Z nedávné minulosti je to František Čuba za to, že prosadil baťovské principy do zemědělství a vybudoval vzorový zemědělsko-potravinářský komplex, který obdivovali odborníci z celé Evropy.
Tvrdíme, že manažerské řemeslo se od základu mění, sázíme na talenty, kreativitu, nápady, postupy obrácené naruby, intuici, emoce, štěstí. Jak to vnímáte?
Svět se neustále vyvíjí a náš obor také. Musíme veškeré změny sledovat a operativně se jim přizpůsobovat. Sázíme na mladé lidi, kteří mají lepší adaptační schopnosti, nejsou tak zatíženi stávajícími postupy a dokáží přesně reagovat na změny. Samozřejmě musí mít patřičné znalosti, strategické uvažování, zdravé sebevědomí, přesvědčovací schopnosti a osobním příkladem pozitivně ovlivňovat kolektiv jimi řízených pracovníků. K tomu všemu je potřeba mít i to štěstí. Ale je pravda, že štěstí přeje připraveným.
Za největší manažerský úspěch roku 2016 považujete změnu organizace a řízení firmy a omlazení managementu. Co bylo podstatou a proč takový krok?
Každá firma, i ta velice úspěšná, se po určité době dostává do stereotypu. Přešlapuje na místě a odpadá nadšení. U nás se to spojilo i s odchodem mnoha pracovníků do důchodu. Jsem proto velice rád, že se nám podařila generační obměna a při té příležitosti jsme dosadili i na rozhodující manažerská místa mladší ročníky. Vytvořili jsme kolektiv s dlouhodobou perspektivou.
A kde „berete“ lidi, když je jich katastrofální nedostatek?
Zde se pozitivně ukazuje mít dobré jméno, být známá firma, k čemuž napomáhají i takové soutěže, jako je MANAŽER ROKU. Mladé lidi je potřeba si vychovat. Spolupracujeme se školami, chodí k nám na praxi studenti, pořádáme polní dny. Bereme na žně brigádníky, a když se osvědčí, tak je přijmeme.
Co nového očekáváte od mladší generace? Nebojíte se názorových střetů?
Od mladých lidí očekáváme nové pohledy na problémy, nové technologie, nové postupy, nové investice. Samozřejmě to vytváří i názorové střety. Když se však spojí progresivní mládí se zkušenostmi starší generace a vytvoří se semknutý tým, je to základ úspěchu a budoucnosti firmy. Samozřejmě to nutí ty starší se více snažit a být příkladem a vzorem pro ty mladší. Vědět a znát je zásadní pro správné a rychlé rozhodování, které je často klíčem k úspěchu.
Vytvořili jste strategii Lupofytu do roku 2024. Proč, když se mluví o stále větší nejistotě světa a o tom, že nemá smysl „plánovat“?
Samozřejmě se operativně přizpůsobujeme momentální situaci a zájmu o komodity. Jsou však oblasti, kde je třeba mít dlouhodobou strategii. To je u nás pěstování chmele, nová chmelnice se staví přibližně 30 let. K tomu jsou i veškeré technologie investičně mimořádně náročné. V tomto případě je potřeba plánovat dlouhodobě. Využili jsme měsíční ojedinělé možnosti nákupu za vynikající ceny a uzavřeli dlouholeté smlouvy na roky 2021–2024 na veškerou produkci. To nám dává investiční
jistotu.
Spolupracujete s vysokými školami, vědeckými ústavy, předními odborníky na zemědělskou produkci. Zavádíte nejmodernější postupy do praxe s ohledem na udržitelnost. Má smysl jít inovativní cestou, když se podnikatelé brodí bahnem byrokracie?
Byrokracie nám, jako všem, velice znesnadňuje a ztěžuje život. Místo slibovaného zjednodušování je to horší a horší. Bohužel to zbytečně ubírá čas a síly manažerům místo toho, aby se věnovali svojí práci. Vymlouváme se stále na EU, ale myslím si, že si to nejvíce komplikujeme sami. Přesto si musíme najít čas na to zásadní. To je spolupráce s nejlepšími odborníky, vědeckými ústavy a vysokými školami a v součinnosti s nimi aplikovat nejnovější poznatky vědy a výzkumu do praxe. Vytváříme tak společný pohled na zemědělství, vzájemně se učíme a hledáme nové cesty. Výsledky si však nenecháváme jen pro sebe, ale informujeme o nich širokou zemědělskou veřejnost.
Ctíte přírodu a její zákonitosti. Snažíte se jí vracet to, na co má nárok. Jak se odměňuje? Asi nejen vysokými výnosy…
Naše firma ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a dalšími odborníky se velice angažuje při výzkumech v otázce udržení vody v krajině a úlohy organické hmoty v půdě. Jsou to témata, která jsou pro udržitelné zemědělství nesmírně důležitá. Obzvláště v naší oblasti, kde je srážkový stín. Nyní se hodně věnujeme půdě, využíváme precizní zemědělství, což je „ ekologický“ způsob pěstování, díky němuž půdu nepřihnojujeme, a snažíme se postupovat tak, aby to bylo optimální pro rostliny i pro ni. Na naše precizní zemědělství se byl podívat i ministr zemědělství. Naše zásada při organizování práce je tato: My se musíme přizpůsobit rostlinám a dát jim ve správný čas, co potřebují.
Široká veřejnost se bojí genetiky v souvislosti s modifikací plodin, jejich konzumací a následky na zdraví. Chybí nám osvěta, nebo na každém šprochu pravdy trochu?
To je velice složitá otázka. V Evropě jdeme takovou ekologickou cestou, která často komplikuje pěstování a velice prodražuje výrobu. Naše produkce je tak dražší a málo konkurenceschopná. V jiných oblastech světa využívají geneticky modifikované plodiny, které zvyšují výnosy a zlevňují produkci. Evropa se tomu brání. Která cesta je lepší z hlediska dlouhodobé udržitelnosti, ukáže čas. Sám na to nedokáži správně odpovědět.
Pěstujete chmel, obilniny, řepku. V čem jsou vaše postupy a výsledky unikátní?
O tom, že se nám daří aplikovat nejnovější poznatky vědy a výzkumu do praxe, svědčí naše výsledky, kdy jsme schopni i v sušších klimatických podmínkách dosahovat dlouhodobě špičkových výnosů polních plodin (ve chmelu máme ještě rezervu) výrazně nad průměrem okresu, kraje i ČR.
Nejde však o to dosáhnout maximálních výnosů, ale o tzv. ekonomické výnosy, protože cílem podnikání je vytvořit zisk. Je proto potřeba ke každému jednotlivému poli přistupovat individuálně, s využitím výnosového potenciálu a respektováním současného stavu.
Za naše ekonomické výsledky jsme obdrželi řadu ocenění: pětkrát 1. místo v soutěži Top Zemědělského svazu ČR o nejlepší zemědělský podnik, 3. místo v soutěži Zemědělec roku ČR, dvakrát čestný titul Zemědělský hospodář Středočeského kraje a dvakrát čestný titul Podnik Fair Play (jediný zemědělský podnik v ČR) za dodržování etických standardů v podnikatelské činnosti a za aktivní podíl na vytváření etického podnikatelského prostředí.