Finanční gramotnost Čechů je nadále průměrná. Od loňského roku se podle aktuálního průzkumu České bankovní asociace (ČBA) zlepšil Index finanční gramotnosti ČBA jen o jeden bod na 55 bodů ze 100. Stále stejných výsledků dosahujeme i navzdory tomu, že je v posledních letech tématu finančního vzdělávání věnována poměrně velká pozornost. A to napříč společností, tedy nejen v médiích nebo v rámci školní výuky, ale stále častěji i v rodinách – s dětmi se o financích aktuálně snaží mluvit 92 % rodičů.
Stejně jako v předchozích letech projevili Češi v testu finanční gramotnosti jen průměrné znalosti a celkový Index finanční gramotnosti ČBA dosáhl 55 bodů ze 100. Orientace ve financích je dle očekávání závislá na vzdělání, kdy lidé se základním vzděláním nebo výučním listem v průměru nepřekročili hranici 50 bodů, vysokoškoláci naopak prokázali vědomosti o hodnotě 64 bodů. „Naše znalosti se dlouhodobě příliš nezlepšují. Často je to proto, že jsme si ke světu financí vybudovali negativní vztah. Peníze pro nás často znamenají jen počty a spoustu definic. Jedním z důvodů může být i to, že jsme přesyceni odbornými informacemi, ve kterých se nevyznáme,“ komentuje výsledky gestorka finančního vzdělávání ČBA Helena Brychová.
Odborné informace jsou podle průzkumu skutečně kamenem úrazu – 39 % Čechů tvrdí, že doporučení finančních poradců jsou pro ně nesrozumitelná. „Dalších 14 % Čechů si informace o penězích neumí dohledat nebo jim dělají potíže početní úkoly a údaje uváděné v %. Téměř čtvrtina (22 %) respondentů přiznala, že světu financí nerozumí vůbec,“ doplňuje Jana Hamanová, ředitelka agentury SC&C, která průzkum pro ČBA realizovala. Naopak 19 % Čechů v oblasti financí nemá problém.
Děti se finančně vzdělávají i doma
Význam finanční gramotnosti byl vždy velký, ale se stále zvyšujícím se počtem nesplacených úvěrů a exekucí, je v dnešní době ještě důležitější, abychom porozuměli tomu, o čem ve světě vlastních financí rozhodujeme a občas si uměli něco spočítat. „Správné rozhodování o penězích je v dnešní době finanční naprosto základní dovedností. Bez ní nelze ve společnosti samostatně fungovat. Součástí je i schopnost selským rozumem vyhodnocovat informace, které jsou nám o financích předkládány,“ vysvětluje Helena Brychová. A tak se problematikou finančního vzdělávání zabývá stále více institucí. Škola, která má podle poloviny populace nést za výchovu dětí v oblasti finanční gramotnosti hlavní zodpovědnost, je dle názoru rodičů poměrně úspěšná. Výsledky, které školní výuka přináší, pozoruje 36 % rodičů. „Pozitivním zjištěním je, že rodiče si začínají uvědomovat význam vědomostí z oblasti financí a sami se je tak do výchovy svých dětí snaží dle odpovědí 92 % respondentů-rodičů zařazovat. Z toho 43 % pravidelně a 31 % až v případě, kdy děti samy projeví zájem a zeptají se,“ vysvětluje Helena Brychová. „Podle průzkumu informace o penězích do výchovy dětí přinášejí pravidelně hlavně otcové (49 %), což je pro nás překvapivé a zároveň potěšující zjištění,“ upřesňuje Brychová. Naopak zcela finanční výchovu opomíjí 8 % rodičů – u 2 % je to proto, že ji nechávají právě jen na školní výuce, a u 6 % proto, že jí sami nerozumí.
O průzkumu a Indexu finanční gramotnosti ČBA
Průzkumu se zúčastnilo 1 037 respondentů z celé ČR starších 18 let. Pro ČBA jej realizovala agentura SC&C ve dnech 6. února – 5. března 2017. Test finanční gramotnosti vypracovala v roce 2016 ČBA za přispění společností CEFIG, Finanční gramotnost do škol a Poradna při finanční tísni. Respondenti odpovídali na 11 kvízových otázek, Index finanční gramotnosti ČBA byl stanoven podle úspěšnosti odpovědí na jednotlivé otázky (čím větší podíl správných odpovědí, tím lehčí otázka a méně bodů za správnou odpověď). V každé otázce je za správnou odpověď udělena hodnota 1 mínus celkový podíl správných odpovědí, za špatnou odpověď je 0 bodů. Platí, že čím náročnější otázka, tím více bodů za správnou odpověď. Vše je pak převedeno na škálu 0-100. Index tak přesně zohledňuje náročnost jednotlivých otázek.
(tz)